Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Basilej
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Masivní vylepšení) |
||
Řádka 24: | Řádka 24: | ||
| mapa = Soubor:Karte Gemeinde Basel 2007.png|thumb | | mapa = Soubor:Karte Gemeinde Basel 2007.png|thumb | ||
}} | }} | ||
- | [[Soubor:Basel Spalentor.jpg|thumb| | + | [[Soubor:Basel Spalentor.jpg|thumb|240px|Jedna z městských bran – [[Spalentor]]]] |
+ | [[Soubor:Basel - St.-Alban-Tor.jpg|thumb|240px|[[Brána svatého Albana]] (2014)]] | ||
+ | [[Soubor:Basel - Wasserturm Bruderholz1.jpg|thumb|240px|[[Wasserturm Bruderholz]] (2012)]] | ||
'''Basilej''' ([[Němčina|německy]] ''Basel'', [[francouzština|francouzsky]] ''Bâle'', [[Italština|italsky]] a [[Rétorománština|rétorománsky]] ''Basilea'') je město v severozápadní části [[Švýcarsko|Švýcarska]] při hranicích s [[Francie|Francií]] a [[Německo|Německem]]. Je hlavním městem [[polokanton]]u [[Basilej-město]]. Má asi 170 000 obyvatel. Významný je farmaceutický a chemický průmysl. Městem protéká řeka [[Rýn]]. | '''Basilej''' ([[Němčina|německy]] ''Basel'', [[francouzština|francouzsky]] ''Bâle'', [[Italština|italsky]] a [[Rétorománština|rétorománsky]] ''Basilea'') je město v severozápadní části [[Švýcarsko|Švýcarska]] při hranicích s [[Francie|Francií]] a [[Německo|Německem]]. Je hlavním městem [[polokanton]]u [[Basilej-město]]. Má asi 170 000 obyvatel. Významný je farmaceutický a chemický průmysl. Městem protéká řeka [[Rýn]]. | ||
== Historie == | == Historie == | ||
- | Město založili Římané roku 44 př. n. l. (Basilea). Poté byla okupována kmeny Franků a Alemánů. V 7. století zde bylo založeno [[biskupství]] a v roce 917 bylo město zničeno [[Maďarsko|Maďary]]. Poté byla Basilej opevněna. Od roku 1032 se stala Basilej říšským městem. V letech 1431–1449 bylo město místem konání [[koncil]]u. V roce 1501 byla Basilej připojena ke Švýcarsku. | + | Město založili Římané roku 44 př. n. l. (Basilea). Poté byla okupována kmeny Franků a Alemánů. V 7. století zde bylo založeno [[biskupství]] a v roce 917 bylo město zničeno [[Maďarsko|Maďary]]. Poté byla Basilej opevněna. Od roku 1032 se stala Basilej říšským městem. |
+ | |||
+ | Ve 14. století zásáhlo město několik těžkých rán osudu. V roce 1348 zemřela téměř polovina obyvatel během [[Mor|morové]] epidemie. A jen o osm let později (1356), došlo k silnému [[zemětřesení]]. Ačkoliv si zemětřesení vyžádalo jen několik obětí, následný požár zničil velkou část města. | ||
+ | |||
+ | V letech 1431–1449 bylo město místem konání [[koncil]]u. V roce 1501 byla Basilej připojena ke Švýcarsku. | ||
V roce 1897 se ve městě konal První sionistický kongres uspořádaný zakladatelem moderního [[sionismus|sionismu]] Theodorem Herzlem.<ref>{{Citace monografie | V roce 1897 se ve městě konal První sionistický kongres uspořádaný zakladatelem moderního [[sionismus|sionismu]] Theodorem Herzlem.<ref>{{Citace monografie | ||
Řádka 51: | Řádka 57: | ||
== Kultura a vzdělání == | == Kultura a vzdělání == | ||
Město je významným kulturním i vzdělávacím střediskem. Roku 1460 zde byla založena nejstarší švýcarská [[univerzita]]. | Město je významným kulturním i vzdělávacím střediskem. Roku 1460 zde byla založena nejstarší švýcarská [[univerzita]]. | ||
- | Mezi nejvýznamnější památky města patří basilejská katedrála. Katedrála začala vznikat počátkem 11. století, původně jako [[Románský sloh|románská]] a [[ | + | Mezi nejvýznamnější památky města patří basilejská katedrála. Katedrála začala vznikat počátkem 11. století, původně jako [[Románský sloh|románská]] a [[Gotika|gotická]] stavba. Při velkém zemětřesení v roce 1356 byla poškozena. Následná rekonstrukce probíhala až do roku 1421. Jižní věž byla dokončena až v roce 1500. Basilejská katedrála má dochované gotické věžičky z červeného [[Pískovec|pískovce]]. Severní věž jménem Geotgsturm dosahuje výšky téměř 65 metrů, jižní věž Martinsturm je vysoká 63 m. |
V katedrále se nachází mramorová hrobka Erasma Rotterdamského z roku 1536. Další památkou je [[Spalentor]], brána v hradbách. | V katedrále se nachází mramorová hrobka Erasma Rotterdamského z roku 1536. Další památkou je [[Spalentor]], brána v hradbách. | ||
Řádka 91: | Řádka 97: | ||
- | {{ | + | {{Flickr|Basel}}{{Commonscat|Basel}}{{Švýcarsko}}{{Článek z Wikipedie}} |
- | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Basilej]] |
[[Kategorie:Basilej-město]] | [[Kategorie:Basilej-město]] | ||
+ | [[Kategorie:Města ve Švýcarsku]] |
Verze z 20. 4. 2015, 07:54
Basilej (německy Basel, francouzsky Bâle, italsky a rétorománsky Basilea) je město v severozápadní části Švýcarska při hranicích s Francií a Německem. Je hlavním městem polokantonu Basilej-město. Má asi 170 000 obyvatel. Významný je farmaceutický a chemický průmysl. Městem protéká řeka Rýn.
Obsah |
Historie
Město založili Římané roku 44 př. n. l. (Basilea). Poté byla okupována kmeny Franků a Alemánů. V 7. století zde bylo založeno biskupství a v roce 917 bylo město zničeno Maďary. Poté byla Basilej opevněna. Od roku 1032 se stala Basilej říšským městem.
Ve 14. století zásáhlo město několik těžkých rán osudu. V roce 1348 zemřela téměř polovina obyvatel během morové epidemie. A jen o osm let později (1356), došlo k silnému zemětřesení. Ačkoliv si zemětřesení vyžádalo jen několik obětí, následný požár zničil velkou část města.
V letech 1431–1449 bylo město místem konání koncilu. V roce 1501 byla Basilej připojena ke Švýcarsku.
V roce 1897 se ve městě konal První sionistický kongres uspořádaný zakladatelem moderního sionismu Theodorem Herzlem.[1]
Doprava
Město je významnou dopravní křižovatkou. Nachází se zde mezinárodní letiště. Basilej je největší říční přístav ve Švýcarsku.
Železnice
Na území města se nachází tři nádraží dálkové dopravy:
- Bahnhof Basel SBB (Centrální nádraží) se spoji do měst Zürich, Bern/Luzern a Delémont a mezistátními spoji do Německa, Itálie a Rakouska. Ve stejném komplexu se nachází nádraží:
- Basel SNCF (Alsaské nádraží) se spoji do Mulhouse – Paříže/Bruselu.
- Badische Bahnhof (Basel Bad Bf) se nachází na severu města a je provozováno Deutsche Bahn. Zde zastavují vybrané vlaky jedoucí ze Švýcarska do Německa a začíná zde trať Hochrheinstrecke ve směru Waldshut a SBB provozovaná Wiesentalbahn do Zell im Wiesental. Roku 2015 by měla být otevřena nová vysokorychlostní trať do Karlsruhe.
Vedle toho existují na území města ještě zastávky S-Bahn Basel Basel-St. Johann (na trati do St. Louis) a Basel-St. Jakob (na trati do Muttenz a od roku 2006 také Basel-Dreispitz (na trati do Delémont).
Kultura a vzdělání
Město je významným kulturním i vzdělávacím střediskem. Roku 1460 zde byla založena nejstarší švýcarská univerzita. Mezi nejvýznamnější památky města patří basilejská katedrála. Katedrála začala vznikat počátkem 11. století, původně jako románská a gotická stavba. Při velkém zemětřesení v roce 1356 byla poškozena. Následná rekonstrukce probíhala až do roku 1421. Jižní věž byla dokončena až v roce 1500. Basilejská katedrála má dochované gotické věžičky z červeného pískovce. Severní věž jménem Geotgsturm dosahuje výšky téměř 65 metrů, jižní věž Martinsturm je vysoká 63 m.
V katedrále se nachází mramorová hrobka Erasma Rotterdamského z roku 1536. Další památkou je Spalentor, brána v hradbách.
Osobnosti města
- Johann Froben (* cca 1460 – † 1527), tiskař a vydavatel
- Erasmus Rotterdamský (* 1469 – † 1536), holandský myslitel, augustiniánský mnich a představitel zaalpské renesance a humanismu
- Hans Holbein mladší (* 1497/1498 – † 1543), německý renesanční malíř a grafik
- Matthäus Merian (* 1593 – † 1650), švýcarský rytec a nakladatel působící především ve Frankfurtu nad Mohanem
- Jacob Bernoulli (* 1655 – † 1705), matematik, fyzik a astronom
- Johann Bernoulli (* 1667 – † 1748), matematik, fyzik a lékař
- Daniel Bernoulli (* 1700 – † 1782), matematik a fyzik
- Leonhard Euler (* 1707 – † 1783), matematik a fyzik
- Johann Rudolph Schellenberg (* 1740 – † 1806), botanik, spisovatel a entomolog
- Gustav IV. Adolf (* 1778 – † 1837), švédský král
- Jacob Burckhardt (* 1818 – † 1897), filosof a historik umenia
- Johann Jakob Balmer (* 1825 – † 1898), matematik a fyzik
- Arnold Böcklin (* 1827 – † 1901), malíř, kreslíř, grafik a sochař
- Friedrich Nietzsche (* 1844 – † 1900), německý filosof a klasický filolog
- Carl Spitteler (* 1845 – † 1924), básník, prozaik, dramatik a esejista, nositel Nobelovy ceny za literaturu
- Karl Barth (* 1886 – † 1968), protestantský teolog
- Hannes Meyer (* 1889 – † 1954), architekt a druhý ředitel Bauhausu v Dessau
- Jan Milíč Lochman (* 1922 – † 2004), český exilový teolog a filosof, rektor basilejské univerzity
- Peter Zumthor (* 1943), architekt
- Alexander Frei (* 1979), fotbalista
- Roger Federer (* 1981), tenista
Partnerská města
Související články
Reference
- ↑ GILBERT, Martin. Izrael: Dějiny. Praha : BB Art, 2002. 668 s. ISBN 80-7257-740-9. S. 31.
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |