nová soutěž o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte rychle soutěžit o lákavé ceny !!
Šablona:Článek dne/2014/27
Z Multimediaexpo.cz
m (+ Typo) |
m (Nahrazení textu „<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE“ textem „<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE“) |
||
| Řádka 4: | Řádka 4: | ||
Velení jihozápadního frontu dle Stalinova rozkazu připravilo protiútok, který měl být proveden [[26. červen|26. června]]. Dva mechanizované sbory měly operovat spolu s pěšími svazky sestavy 5. a 6. armády. Zbývající čtyři mechanizované sbory měly krýt neohroženější úsek v prostoru [[Luck]]u, [[Rovno|Rovna]], [[Dubno (Ukrajina)|Dubna]] a [[Brody|Brodů]] a soustředěným úderem zabránit německému průlomu. Těžiště útoku bylo soustředěno v pásmu 8. a 15. mechanizovaného sboru. Pátá armáda pod vedením generálmajora M. I. Potapova měla v sestavě 9. a 19. sbor, který se měl soustředit v prostoru Rovna. Svazky 15. mechanizovaného sboru pod vedením I. I. Karpeza , které byly od 23. června pod nepřátelským tlakem, se dostavily na místo včas, ale chybělo jim dostatek pohonných hmot a střeliva. Proti 600 německých tanků bylo k boji připraveno 1 000 tanků sovětských. Čtyřdenní tanková bitva, která začala 26. června [[1941]], měla velmi zmatený průběh. Tanky generálmajora Karpeza podnikly u Raděchova útok, který byl sice pro německé velení překvapením, ale díky lepšímu spojení a dobrému spojení se Němcům podařilo útok odrazit. Do boje se vrhaly i další sovětské mechanizované sbory a to mnohdy nekoordinovaně, na čemž měli svůj velký podíl [[Politický komisař|političtí komisaři]], kteří hnali tanky do boje za každou cenu. Jedna z tankových divizí byla ztracena v bažinách po té, co její velení převzal politický komisař. Mnoho sovětských tanků zůstalo stát na bojišti kvůli poruše, či kvůli skutečnosti, že jim došlo palivo a další dodávky nebylo možné zabezpečit. Na město Dubno byl proveden útok 8. tankové mechanizované brigády komisaře Nikolaje Popjela, ale bez účasti pěchoty. Sovětským tankům se sice podařilo Němce překvapit a zničit odstavenou německou techniku, avšak po protiútoku [[Wehrmacht]]u a [[Luftwaffe]] byl mechanizovaný sbor postupně zničen. [[Tank]]y, které mu zůstaly, již z drtivé většině případů neměly palivo na návrat, takže byly ponechány na bojišti... | Velení jihozápadního frontu dle Stalinova rozkazu připravilo protiútok, který měl být proveden [[26. červen|26. června]]. Dva mechanizované sbory měly operovat spolu s pěšími svazky sestavy 5. a 6. armády. Zbývající čtyři mechanizované sbory měly krýt neohroženější úsek v prostoru [[Luck]]u, [[Rovno|Rovna]], [[Dubno (Ukrajina)|Dubna]] a [[Brody|Brodů]] a soustředěným úderem zabránit německému průlomu. Těžiště útoku bylo soustředěno v pásmu 8. a 15. mechanizovaného sboru. Pátá armáda pod vedením generálmajora M. I. Potapova měla v sestavě 9. a 19. sbor, který se měl soustředit v prostoru Rovna. Svazky 15. mechanizovaného sboru pod vedením I. I. Karpeza , které byly od 23. června pod nepřátelským tlakem, se dostavily na místo včas, ale chybělo jim dostatek pohonných hmot a střeliva. Proti 600 německých tanků bylo k boji připraveno 1 000 tanků sovětských. Čtyřdenní tanková bitva, která začala 26. června [[1941]], měla velmi zmatený průběh. Tanky generálmajora Karpeza podnikly u Raděchova útok, který byl sice pro německé velení překvapením, ale díky lepšímu spojení a dobrému spojení se Němcům podařilo útok odrazit. Do boje se vrhaly i další sovětské mechanizované sbory a to mnohdy nekoordinovaně, na čemž měli svůj velký podíl [[Politický komisař|političtí komisaři]], kteří hnali tanky do boje za každou cenu. Jedna z tankových divizí byla ztracena v bažinách po té, co její velení převzal politický komisař. Mnoho sovětských tanků zůstalo stát na bojišti kvůli poruše, či kvůli skutečnosti, že jim došlo palivo a další dodávky nebylo možné zabezpečit. Na město Dubno byl proveden útok 8. tankové mechanizované brigády komisaře Nikolaje Popjela, ale bez účasti pěchoty. Sovětským tankům se sice podařilo Němce překvapit a zničit odstavenou německou techniku, avšak po protiútoku [[Wehrmacht]]u a [[Luftwaffe]] byl mechanizovaný sbor postupně zničen. [[Tank]]y, které mu zůstaly, již z drtivé většině případů neměly palivo na návrat, takže byly ponechány na bojišti... | ||
| - | <noinclude>[[Kategorie: | + | <noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude> |
Verze z 22. 2. 2015, 14:55
Bitva u Brodů byla jednou z největších tankových bitev v dějinách lidstva. Odehrála se ve dnech 26.–30. června 1941 v trojúhelníku měst Dubno–Luck–Brody a je též známa jako bitva u Dubna, bitva u Lucku či bitva u Rovna.
Velení jihozápadního frontu dle Stalinova rozkazu připravilo protiútok, který měl být proveden 26. června. Dva mechanizované sbory měly operovat spolu s pěšími svazky sestavy 5. a 6. armády. Zbývající čtyři mechanizované sbory měly krýt neohroženější úsek v prostoru Lucku, Rovna, Dubna a Brodů a soustředěným úderem zabránit německému průlomu. Těžiště útoku bylo soustředěno v pásmu 8. a 15. mechanizovaného sboru. Pátá armáda pod vedením generálmajora M. I. Potapova měla v sestavě 9. a 19. sbor, který se měl soustředit v prostoru Rovna. Svazky 15. mechanizovaného sboru pod vedením I. I. Karpeza , které byly od 23. června pod nepřátelským tlakem, se dostavily na místo včas, ale chybělo jim dostatek pohonných hmot a střeliva. Proti 600 německých tanků bylo k boji připraveno 1 000 tanků sovětských. Čtyřdenní tanková bitva, která začala 26. června 1941, měla velmi zmatený průběh. Tanky generálmajora Karpeza podnikly u Raděchova útok, který byl sice pro německé velení překvapením, ale díky lepšímu spojení a dobrému spojení se Němcům podařilo útok odrazit. Do boje se vrhaly i další sovětské mechanizované sbory a to mnohdy nekoordinovaně, na čemž měli svůj velký podíl političtí komisaři, kteří hnali tanky do boje za každou cenu. Jedna z tankových divizí byla ztracena v bažinách po té, co její velení převzal politický komisař. Mnoho sovětských tanků zůstalo stát na bojišti kvůli poruše, či kvůli skutečnosti, že jim došlo palivo a další dodávky nebylo možné zabezpečit. Na město Dubno byl proveden útok 8. tankové mechanizované brigády komisaře Nikolaje Popjela, ale bez účasti pěchoty. Sovětským tankům se sice podařilo Němce překvapit a zničit odstavenou německou techniku, avšak po protiútoku Wehrmachtu a Luftwaffe byl mechanizovaný sbor postupně zničen. Tanky, které mu zůstaly, již z drtivé většině případů neměly palivo na návrat, takže byly ponechány na bojišti...