V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Šablona:Článek dne/2014/23

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Zamyká „Multimediaexpo.cz:Článek dne/2014/23“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání)))
(+ Masivní vylepšení)
Řádka 1: Řádka 1:
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-
[[Soubor:Dances with Wolves poster.jpg|right|160px|Filmový plakát – Tanec s vlky (1990)]]
+
[[File:United Airlines B777-222 N780UA.jpg|right|160px|Boeing 777-222 v roce 2009]]
-
'''[[Tanec s vlky]]''' je americký western z roku [[1990]], oceněný '''7&nbsp;[[Oscar]]y''', který režíroval hollywoodský herec a režisér [[Kevin Costner|Kevin&nbsp;Costner]].
+
'''[[Boeing 777]]''' je dvoumotorové [[Dopravní letoun|dopravní letadlo]] se širokým [[trup letadla|trupem]] vyrobené společností Boeing Commercial Airplanes. Je schopné přepravit 305-550 pasažérů v závislosti od verze na vzdálenost 10&nbsp;370&nbsp;&ndash;&nbsp;17&nbsp;445 km. Motory GE90 používané na modelech 777 mají větší průměr než trup nejmenších modelů z řady [[Boeing 737]].
-
Děj filmu probíhá během americké občanské války <u>Severu proti Jihu</u> (1861–1865). Voják Severu ''John Dumbar'' je za mimořádnou statečnost během bitvy povýšen do důstojnické hodnosti. Krátce po válce je poručík armády Spojených států ''John Dumbar'' odvelen do vzdálené vojenské pevnosti v zemi Indiánů. Po svém příjezdu zjistí, že pevnůstka je zcela opuštěná, ale plně v souladu s původním rozkazem zde zůstává a vyčkává příjezdu vojenských posil. Jenže žádné armádní jednotky nepřijíždí a nepřijíždí, a tak tráví svůj volný čas různými kratochvílemi. Snaží se ochočit divokého vlka, píše si osobní deník a dostává se i do styku s místním indiánským kmenem. Po prvotní nedůvěře se s Indiány velice sblíží, a tento vztah později přeroste do stavu, z kterého již není návratu. John Dumbar pomalu přijímá život domorodců, zapomene na své rodné občanské jméno i příjmení a používá pouze a výhradně jen své nové indiánské jméno '''''Ten, který tančí s vlky'''''. Loví bizony, naučí se řeč svého indiánského kmene a ožení se s indiánskou běloškou, která je již od dětství jeho členkou. Jak velice mírumilovně pozvolný byl přerod bílého amerického vojáka v pravého Indiána, o to drastičtější a prudší je jeho následné osobní vystřízlivění, to když do pevnosti konečně dorazí ony dlouho očekávané vojenské posily. Film ve své podstatě totiž velice názorně předvádí a drsně přibližuje to, co současní etnografové a sociologové dost učeně nazývají souslovím <u>multikulturní střet</u>.
+
Boeing 777 je první letadlo navržené výhradně na počítači jako 3D model, je to rovněž první letoun v historii navržený ve spolupráci s leteckými společnostmi a cestujícími. Hlavními společnostmi podílející se na vývoji byly United&nbsp;Airlines, All&nbsp;Nippon&nbsp;Airways, British&nbsp;Airways, JAl, QANTAS a Cathay&nbsp;Pacific. Filozofie „Working together“ znamenala, že Boeing 777 se stal zákaznicky nejorientovanějším letadlem.
-
V devadesátých letech přichází s tímto [[film]]em nová vlna antiwesternů, které se staví proti klasickému pojetí tohoto žánru. První vlna přišla na konci šedesátých a pak hlavně v sedmdesátých letech a dala si za úkol posílit americkou novou vlnu filmařů a kritizovat starosvětský styl života bílých Američanů a jejich slepé vlastenectví. Snad vůbec první vlaštovkou v tomto smyslu byl vynikající film [[Velká země]] s [[Gregory Peck]]em s [[Jean Simmonsová|Jean Simmonsovou]] v hlavní roli z roku [[1961]]. V devadesátých letech měl nový typ westernu za úkol tento skomírající [[žánr]] oživit. Snímku [[Tanec s vlky]] se to povedlo v&nbsp;plné míře.
+
Důvodem, proč Boeing zahájil vývoj typu 777 byla skutečnost, že si výrobce uvědomil mezeru ve své produktové řadě mezi typy 767-300ER a 747-400, co se týče velikosti i doletu. V té době již řada leteckých společností musela přemýšlet o náhradě starších typů letadel  DC-10 a Lockheed Tristar, jejichž koncepce pocházela ze šedesátých let. Na trhu se tedy objevil prostor pro vývoj nového typu letadla. Kromě Boeingu na tento nový segment trhu reagovala i společnost Airbus a vyvinula pro něj typy [[Airbus A330]] a [[Airbus A340]], jež se staly hlavními konkurenty letounu Boeing 777. Původně Boeing zamýšlel nabídnout leteckým společnostem letoun, který by vzniknul prodloužením typu 767. Navrhnul proto koncept 767-X, který měl delší trup a větší rozpětí než typ 767, jeho kapacita byla 340 cestujících a dolet 13&nbsp;500 km. Letecké společnosti však chtěly letadlo schopné létat na krátkých ale i na mezikontinentálních letech, s průřezem kabiny podobným typu 747, plně flexibilním uspořádáním kabiny a nízkými provozními náklady, kterých nemohla žádná prodloužená varianta typu 767 dosáhnout. Výsledkem byl vývoj nového dvoumotorového letounu
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Verze z 4. 8. 2014, 09:07

Boeing 777-222 v roce 2009

Boeing 777 je dvoumotorové dopravní letadlo se širokým trupem vyrobené společností Boeing Commercial Airplanes. Je schopné přepravit 305-550 pasažérů v závislosti od verze na vzdálenost 10 370 – 17 445 km. Motory GE90 používané na modelech 777 mají větší průměr než trup nejmenších modelů z řady Boeing 737.

Boeing 777 je první letadlo navržené výhradně na počítači jako 3D model, je to rovněž první letoun v historii navržený ve spolupráci s leteckými společnostmi a cestujícími. Hlavními společnostmi podílející se na vývoji byly United Airlines, All Nippon Airways, British Airways, JAl, QANTAS a Cathay Pacific. Filozofie „Working together“ znamenala, že Boeing 777 se stal zákaznicky nejorientovanějším letadlem.

Důvodem, proč Boeing zahájil vývoj typu 777 byla skutečnost, že si výrobce uvědomil mezeru ve své produktové řadě mezi typy 767-300ER a 747-400, co se týče velikosti i doletu. V té době již řada leteckých společností musela přemýšlet o náhradě starších typů letadel DC-10 a Lockheed Tristar, jejichž koncepce pocházela ze šedesátých let. Na trhu se tedy objevil prostor pro vývoj nového typu letadla. Kromě Boeingu na tento nový segment trhu reagovala i společnost Airbus a vyvinula pro něj typy Airbus A330 a Airbus A340, jež se staly hlavními konkurenty letounu Boeing 777. Původně Boeing zamýšlel nabídnout leteckým společnostem letoun, který by vzniknul prodloužením typu 767. Navrhnul proto koncept 767-X, který měl delší trup a větší rozpětí než typ 767, jeho kapacita byla 340 cestujících a dolet 13 500 km. Letecké společnosti však chtěly letadlo schopné létat na krátkých ale i na mezikontinentálních letech, s průřezem kabiny podobným typu 747, plně flexibilním uspořádáním kabiny a nízkými provozními náklady, kterých nemohla žádná prodloužená varianta typu 767 dosáhnout. Výsledkem byl vývoj nového dvoumotorového letounu