Jiřina Šiklová

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 5. 7. 2014, 11:45

Jiřina Šiklová

PhDr. Jiřina Šiklová, CSc. (* 17. června 1935 v Praze) je česká socioložka a publicistka.

Pochází z rodiny lékaře a sociálního demokrata, její matka byla učitelka. Vystudovala historii a filosofii na Filozofické fakultě Univezity Karlovy v Praze (studium ukončila v 1958).

Spoluzakládala katedru sociologie FF UK, kde se zabývala problematikou mládeže a studentského hnutí. V řadách KSČ působila od roku 1956. Její aktivní angažmá v KSČ začalo na podzim roku l967 po zavření Literárních novin, kdy přemlouvala spolustraníky, aby z KSČ nevystupovali, ale zůstali tam a podpořili tím tu část, která se snažila o reformu. V roce 1968 se stala funkcionářkou a vedoucí stranické skupiny na FF UK. Poté za tuto skupinu podepsala manifest 2000 slov a působila v tzv. nátlakové skupině v Červení proti. V roce 1969 stranu opustila.^[1] Poté pracovala jako uklízečka a sociální pracovnice na geriatrickém oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze, kde se podílela na výzkumu, avšak bez možnosti publikovat. Od 70. let spolupracovala s Petrem Pithartem na distribuci zahraničních i exilových knih do tehdejšího Československa, podepsala Chartu 77.

Jiřina Šiklová byla v normalizačních letech perzekuována a od května 1981 vězněna za pašování literatury (byla obviněna z podvracení republiky ve skupině ve spojení se zahraničím). Spolupracovala také s Dokumentačním střediskem československé nezávislé kultury v Scheinfeldu (SRN), kde na zámku Schwarzenberg shromažďoval Vilém Prečan veškerou exilovou a samizdatovou literaturu.

Po změně režimu v roce 1989 byla pozvána opět přednášet sociologii, iniciovala založení katedry sociální práce (nikoli aplikované sociologie) na FF UK v Praze, kterou do roku 2000 vedla. Založila také Centrum a knihovnu Gender Studies v Praze (která se později rozrostla na obecně prospěšnou společnost s mnohem širším záběrem).

Je členkou správních rad několika nadací Nadace rozvoje občanské společnosti, Vize 97, Nadace Charty 77-Konto Bariéry, Nadace VIA), členkou redakčních rad zahraničních i domácích odborných časopisů (např. Listy, European Journal of Social Work, East Central Europe, Social Research).

V roce 1995 získala ocenění Žena Evropy za svůj přínos integraci Evropy. V roce 1999 jí prezident Václav Havel udělil Medaili za zásluhy I. stupně. V únoru 2000 získala plaketu Alice Masarykové za zásluhy o rozvoj sociální práce v ČR.

Je zastánkyní vybudování protiraketové vojenské základny Spojených států v České republice. Její slavný výrok v té souvislosti

„

Raději se budu mýlit s Amerikou, než mít pravdu s Putinem.

“

Knihy

Jiřina Šiklová: Deník staré paní. Kalich, Praha 2003.
Jiřina Šiklová: Dopisy vnučce. Kalich, Praha 2007.

Externí odkazy

Gender Studies o.p.s.
Článek v sociálním revue
Článek na www. feminismus.cz
Článek Šedá zóna z roku 1990/2004.
Rozhovor v Salonu Práva (2004)
Chat na Tiscali (2003)
Rozhovor v pořadu ČRo "O Roma vakeren" (2004)
Rozhovor s Václavem Moravcem na BBC (2005)
Rozhovor v Sedmé generaci (2007)
Jiřina Šiklová pro rádio Impuls; Impulsy Václava Moravce

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.

[1]