Horní Hoštice

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 28. 5. 2014, 14:32

Horní Hoštice (něm. Ober-Gostitz) je osada (místní část) města Javorník. Nachází se 4,5 km severozápadně od Javorníka na silnici do Bílé Vody.

Obsah

1 Historie
- 1.1 Vývoj počtu obyvatel^[4]
2 Reference
3 Externí odkazy

Historie

Horní Hostice se připomínají poprvé roku 1296, kdy zde bylo 9 lánů a zákupní fojtství. Nejpozději v 16. století se ves jako biskupské léno dostala do majetku města Pačkova (něm. Patschkau, pol. Paczków, nyní v Polsku), v jehož vlastnictví Horní Hoštice zůstaly až do konce patrimoniální spravy roku 1850 a zdejší velkostatek až do II. světové války^[1]. Většinu majetku panství tvořil rozsáhlý les na jihovýchodním svahu Borůvkové hory, darovaný městu Pačkovu již r. 1420 vratislavským biskupem Konrádem Olešnickým. Městu zůstal i po rozdělení Slezska r. 1742, kdy Pačkov připadl Prusku; ještě v meziválečném období činil výtěžek z 1979,75 ha jehličnatého lesa 25 % městských příjmů. Když pak Pačkov roku 1947 přešel do polské správy, vznesla polská strana na jeho užívání nárok, zejména z důvodu jeho významu pro pačkovské dřevařské závody. V Československu byl však les považován za německý majetek a roku 1945 městu Pačkovu znárodněn (zůstal však spravován samostatně). Polsko uplatňovalo nároky Pačkova v rámci rozhovorů o hraničních úpravách mezi Československem a Polskem (na řešení této otázky bylo vázáno i uspořádání nároků Náchoda na zhruba 50 ha pozemků v okolí kladského města Chudoby - Kudowa-Zdrój). V roce 1949 se však československá i polská strana vzájemných nároků vzdaly. Polské ministerstvo lesnictví zejména shledalo, že by využívání lesa nebylo přínosné v důsledku hraničních překážek a mezinárodní úpravy obchodu dřevem a navíc by bylo v rozporu se státní lesnickou politikou.^[2] Součástí tohoto lesa, a součástí dnešní části obce Horní Hoštice, je katastrální území Hundorf. Zde se zřejmě nacházela obec Vysoká, zmiňovaná v letech 1267 a 1271 jako biskupské léno a později zaniklá. Stávala zde pak pouze hájovna Hundorf, která zanikla po roce 1945^[3].

Vývoj počtu obyvatel^[4]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1939	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	567	533	509	433	423	404	394^{[p 1]}^{[p 2]}	375	238	181	158	103	93	114^{[p 3]}

↑ z toho: 352 Němců, 42 cizinců; 392 řím. kat., 2 bez vyzn.
↑ z toho: Horní Hoštice 390, Hundorf: 4
↑ z toho: Horní Hoštice: 114, Hundorf: 0

Reference

↑ Ladislav Hosák: Historický místopis země Moravskoslezské (reprint), Academia, Praha 2004, s. 862
↑ P. Szymkowicz Polsko-czechosłowacki konflikt graniczny na odcinku Śląska Opolskiego i Opawskiego w latach 1945-1947, Opole 2002, s. 160-166.
↑ Ladislav Hosák: Historický místopis země Moravskoslezské (reprint), Academia, Praha 2004, s. 856
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, Praha 2005, I. díl, s. 650-651; Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské, Praha 1935, s. 32; http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce; Statistický lexikon obcí České republiky, Ottovo nakladatelství s.r.o., Praha 2005, s. 974-975

Externí odkazy

Bílý Potok | Horní Hoštice | Javorník | Travná | Zálesí

[4] z toho: 352 Němců, 42 cizinců; 392 řím. kat., 2 bez vyzn.

[5] z toho: Horní Hoštice 390, Hundorf: 4

[6] z toho: Horní Hoštice: 114, Hundorf: 0

[0] Ladislav Hosák: Historický místopis země Moravskoslezské (reprint), Academia, Praha 2004, s. 862

[1] P. Szymkowicz Polsko-czechosłowacki konflikt graniczny na odcinku Śląska Opolskiego i Opawskiego w latach 1945-1947, Opole 2002, s. 160-166.

[2] Ladislav Hosák: Historický místopis země Moravskoslezské (reprint), Academia, Praha 2004, s. 856

[3] Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, Praha 2005, I. díl, s. 650-651; Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské, Praha 1935, s. 32; http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce; Statistický lexikon obcí České republiky, Ottovo nakladatelství s.r.o., Praha 2005, s. 974-975

[1]

[2]

[3]

[4]

[p 1]

[p 2]

[p 3]