Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Formentera
Z Multimediaexpo.cz
Verze z 30. 3. 2011, 00:37
| ||||
| Formentera na mapě Baleárských ostrovů | ||||
| poloha obce Formentera v rámci Pytyuských ostrovů | ||||
| úřední jazyky | Katalánština a španělština | |||
| počet obyvatel (2002) | 7 461 | |||
| rozloha | 82,49 Km2 | |||
| hustota zalidnění (2002) | 90,45 obyvatel/km2 | |||
| autonomní společenství a provincie | Baleáry | |||
| ostrovní oblast | Formentera | |||
| počet obcí | 1 | |||
| oficiální web | http://www.formentera.es/ | |||
Formentera je vedle Ibizy jeden ze dvou hlavních ostrovů Pytyuských ostrovů, tvořících součást španělského autonomního společenství Baleáry. Je 19 kilometrů dlouhý, má rozlohu 82 km² a asi 7 500 obyvatel. Ostrov je dosažitelný pouze lodí z ostrova Ibiza, proto ho navštěvuje relativně málo turistů. Ostrov je relativně plochý a všechna místa jsou snadno dosažitelná na kole.
Centrem ostrova je Sant Francesc de Formentera (španělsky: San Francisco de Formentera), které spolu s osadami Sant Ferran de Ses Roques, El Pilar de La Mola, La Savina a Es Pujol, a dvěma ostrůvky illa de sa Torreta (také uváděn jako „S'Espalamdor“, katalánsky) a s'Espardell tvoří město Formentera. Dříve tvořilo spolu s ostrovem Ibiza ostrovní oblast Ibiza a Formentera, od roku 2007 tvoří samostatnou ostrovní oblast.
Obsah |
Dějiny
Formentera ve starověku
Formentera byla osídlena už od prehistorických dob, zřejmě již v 2. tisíciletí př. n. l., jak dokazují zdejší megalitické hroby. Později, když Baleárské ostrovy ovládlo Kartágo se zde nenacházela žádná sídliště, což je o to víc překvapující, vzhledem k tomu, že Ibiza byla tou dobou významným centrem v západní části Středozemního moře. Od roku 123 př. n. l. byla Formentera spolu s ostatními Baleárskými ostrovy součástí Římské říše a zvyšoval se zde počet obyvatel, což dokládají mnohé archeologické nálezy. Římané nazývali ostrov Frumentaria (úrodná) a díky plodné půdě a zásobám vody ji využívaly pro pěstování obilí.
Období středověku a novověku
Roku 423 byla Římská říše vojensky poražena a všechny Baleárské ostrovy ovládli Vandalové a po nich roku 534 Byzantská říše. Roku 798 se ostrovů zmocnil Kórdobský emirát (později chalifát). V roce 859 vydrancovali Formenteru spolu s Mallorcou a Menorcou Normané. Po pádu Kórdobského chalifátu roku 1031 se Baleárské ostrovy staly součástí emirátu Valencie. Ten se pak stal roku 1085 součástí Almohadské říše. Roku 1235 dobyl Baleárské ostrovy katalánský král Jaume I. (Jakub I.), který je začlenil v rámci Aragonského království do nově vytvořeného království Mallorka, jehož prvním králem se stal jeho syn Jaume II. (Jakub II.). Od té doby se zde prosazuje katalánská identita ostrovů. Roku 1344 ostrovy dobyla aragonská vojska, sesadila posledního krále Jakuba III. (Jaume III.) a ostrovy se staly přímou součástí Aragonského království a spolu s ním pak i součástí Španělska. S vysycháním zdrojů pitné vody začalo zemědělství ustupovat a vinou neustálých útoků pirátů se ostrov v 16. století nakonec úplně vylidnil a teprve o 200 let později byl z Ibizy opět osídlen.
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |