V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Tanach

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
m (1 revizi)

Verze z 26. 10. 2013, 12:03



Tanach (hebrejsky תנ״ך‎) je akronym, kterým se v židovství označují posvátné spisy, které jsou součástí Bible. Jelikož jsou (na rozdíl od zbytku Bible) psány hebrejsky, označují se někdy také jako hebrejská bible. Akronym Tanach vznikl z počátečních písmen názvů jednotlivých sbírek těchto spisů (t-n-k):

  1. Tóra (תורה‎; Zákon, Učení), označovaná podle počtu knih, které obsahuje, někdy jako Chumaš (חומש‎; „Pětice“); v křesťanství jsou tyto spisy označovány jako Pentateuch (pětikniží);
  2. Nevi'im (נביאם‎; Proroci);
  3. Ktuvim (כתובים‎; Spisy).

Tanach bývá někdy označován také jako Mikra (מקרא‎; „čtení“). Někdy se celek tanachu označuje prostě jako Tóra.[1]

Obsah

Terminologie

Rozdělení posvátných spisů židovství do tří částí je dobře dosvědčeno z rabínské literatury období druhého chrámu. Neužívalo se ovšem označení Tanach, nýbrž Mikra. V akademickém prostředí se dnes užívá pro označení celku těchto spisů pojmu hebrejská bible. Spisy tanachu jsou zapsány hebrejsky, avšak části knihy Daniel, Ezdráš, jedna věta v Jeremjáši a jedno sousloví v knize Genesis (Berešit) jsou aramejsky, zapsány ovšem hebrejským písmem.

Kánon

Hlavní článek: Biblický kánon.

Podle židovské tradice se tanach skládá z 24 spisů, neboť židé uznávají tzv. palestinský kánon, jehož užívají také protestantské církve. Pořadí těchto knih v židovství a křesťanství je odlišné, stejně jako počítání knih, protože některé z nich křesťané počítají za dvě samostatné. Katolická církev a pravoslaví, které uznávají bibli v rozsahu alexandrijského kánonu, považují za součást svého Starého zákona několik tzv. deuterokanonických spisů, které nebyly sepsány v hebrejštině, ale v řečtině.

Reference

  1. LEMAÎTRE, Nicole, a kol. Slovník křesťanské kultury. Praha : Garamond, 2002. ISBN 80-86379-41-8. S. 61.  

Související články

Bibliografie

  • Biblia hebraica stuttgartensia. Elliger, K.; Rudolph, W. [eds.]. Stuttgart : Deutsche Bibelgesellschaft, 2001. ISBN 3-438-05222-9.