Tchien-kung 1

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 26. 10. 2013, 08:42

Tento článek se zabývá probíhající vesmírnou misí.
Obsah a styl článku se může průběžně měnit – podle vývoje celé mise.

Tchien-kung 1 (čínsky: pchin-jin Tiāngōng yīhào, znaky 天宫一号, doslova „Nebeský palác 1“) je první čínská vesmírná stanice řady Tchien-kung. Je odvozena od lodi Šen-čou a určena hlavně k procvičení manévrů setkávání a spojování kosmických těles na oběžné dráze Země.

Popis stanice

Model stanice byl poprvé představen 25. ledna 2009 v čínské televizi CCTV.^[1]^[2]

Tchien-kung je odvozen od kosmické lodi Šen-čou, nicméně s výraznými odlišnostmi. Služební modul je osazen solárními panely a kratší než služební modul lodí Šen-čou. Návratový a orbitální modul jsou nahrazeny novým laboratorním modulem s průměrem do 3,35 m, tedy větším než u Šen-čou. V přední části modulu je androgynní stykový uzel APAS-89, analogický uzlům z modulu Kristall stanice Mir. Hmotnost stanice je kolem 8,5 tun, délka 10,4 m. Objem vnitřního prostoru 15 m³.^[3]^[4]

Předpokládá se dvouletá životnost stanice.^[5]

Průběh letu

Hlavním cílem letu stanice je vyzkoušení a nacvičení setkávání a spojování s loděmi Šen-čou. Na její palubě též budou prováděny experimenty v kosmické medicíně a testováno vybavení pro budoucí větší čínské kosmické stanice.

Zpočátku byl start stanice plánován na konec roku 2010.^[6] Nicméně v březnu 2010 se objevila informace, že byl odložen na první polovinu roku 2011. V únoru 2011 ministerstvo obrany Čínské lidové republiky oznámilo odklad startu na druhou polovinu roku 2011.

Stanici Tchien-kung 1 vynesla do vesmíru 29. září 2011 ve 13:16 UTC nosná raketa Dlouhý pochod 2F.^[7]^[8] Start proběhl z kosmodromu Ťiou-čchüan v poušti Gobi.^[9] Stanice se pohybuje na oběžné dráze ve výšce 330–350 km.^[5]

Dne 2. listopadu 2011 se ke stanici připojila bezpilotní kosmická loď Šen-čou 8. Bylo to první spojení čínských kosmických lodí.^[10]^[11] Loď zůstane spojena se stanicí do 17. listopadu 2011, kdy se odpojí a její přistávací modul se vrátí na zem.^[5]

Ke stanici jsou plánovány lety lodí Šen-čou:

Šen-čou 9 bude, v závislosti na výsledcích předešlého letu, bezpilotní či snad už pilotovaný let v první polovině roku 2012,
Šen-čou 10 bude pilotovaný let v druhé polovině roku 2012.^[12]

Reference

↑ Летательный аппарат «Тяньгун-1»--космический прототип китайской орбитальной лаборатории [online]. CRIrussian.ru «Международное радио Китая», [cit. 2011-09-29]. Dostupné online. (rusky)
↑ 天宫一号"空间站已进入初样研制阶段(图) [online]. CCTV, 2009-01-25, [cit. 2011-09-29]. Dostupné online. (čínsky)
↑ XIN, Dingding. Spacecraft ready to go on mission. China Daily [online]. 2011-9-27 [cit. 2011-9-29]. Dostupné online. ( )
↑ LÁZŇOVSKÝ, Matouš; GRÜN, Marcel. Čína odpálí Nebeský palác. Odstartuje na raketě Dlouhý pochod. technet.idnes.cz [online]. 2011-9-22 [cit. 2011-9-29]. Dostupné online.
↑ Chybná citace Chyba v tagu <ref>; citaci označené space není určen žádný text
↑ «Тяньгун-1» — прототип китайской орбитальной лаборатории. «Вселенная» [online]. 2009-03 [cit. 2011-9-29]. Dostupné online. ( )
↑ Chybná citace Chyba v tagu <ref>; citaci označené odstartovala není určen žádný text
↑ AMOS, Jonathan. Rocket launches Chinese space lab [online]. BBC, rev. 2011-9-29, [cit. 2011-09-29]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ČTK. Dlouhý pochod už letí. Čína vyslala do vesmíru Nebeský palác [online]. Týden.cz, rev. 2011-9-29, [cit. 2011-09-29]. Dostupné online.
↑ VITÁK, Václav. Číňané jásají. "Polibek ve vesmíru" proběhl úspěšně [online]. Praha : Aktuálně.cz, 2011-11-3, [cit. 2011-11-03]. Dostupné online.
↑ AMOS, Jonathan. Chinese spacecraft dock in orbit [online]. BBC, 2011-11-2, [cit. 2011-11-03]. Dostupné online. (anglicky)
↑ . Dostupné online.

Externí odkazy

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[0] Летательный аппарат «Тяньгун-1»--космический прототип китайской орбитальной лаборатории [online]. CRIrussian.ru «Международное радио Китая», [cit. 2011-09-29]. Dostupné online. (rusky)

[1] 天宫一号"空间站已进入初样研制阶段(图) [online]. CCTV, 2009-01-25, [cit. 2011-09-29]. Dostupné online. (čínsky)

[2] XIN, Dingding. Spacecraft ready to go on mission. China Daily [online]. 2011-9-27 [cit. 2011-9-29]. Dostupné online. ( )

[3] LÁZŇOVSKÝ, Matouš; GRÜN, Marcel. Čína odpálí Nebeský palác. Odstartuje na raketě Dlouhý pochod. technet.idnes.cz [online]. 2011-9-22 [cit. 2011-9-29]. Dostupné online.

[space] Chybná citace Chyba v tagu <ref>; citaci označené space není určen žádný text

[5] «Тяньгун-1» — прототип китайской орбитальной лаборатории. «Вселенная» [online]. 2009-03 [cit. 2011-9-29]. Dostupné online. ( )

[odstartovala] Chybná citace Chyba v tagu <ref>; citaci označené odstartovala není určen žádný text

[BBC-7] AMOS, Jonathan. Rocket launches Chinese space lab [online]. BBC, rev. 2011-9-29, [cit. 2011-09-29]. Dostupné online. (anglicky)

[tyden-8] ČTK. Dlouhý pochod už letí. Čína vyslala do vesmíru Nebeský palác [online]. Týden.cz, rev. 2011-9-29, [cit. 2011-09-29]. Dostupné online.

[9] VITÁK, Václav. Číňané jásají. "Polibek ve vesmíru" proběhl úspěšně [online]. Praha : Aktuálně.cz, 2011-11-3, [cit. 2011-11-03]. Dostupné online.

[10] AMOS, Jonathan. Chinese spacecraft dock in orbit [online]. BBC, 2011-11-2, [cit. 2011-11-03]. Dostupné online. (anglicky)

[11] . Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]