Valašský hokejový klub

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 9. 3. 2011, 14:18

Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Multimediaexpo.cz pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl a Encyklopedický styl.

Valašský hokejový klub je vsetínský hokejový klub vykazující pravidelnou činnost od roku 1938, který je se šesti tituly nejúspěšnějším celkem samostatné české nejvyšší soutěže.

Klubové úspěchy

• Vítěz nejvyšší domácí soutěže – 1995, 1996, 1997, 1998, 1999, 2001
• Pohár mistrů evropských zemí – 3. místo (1995)
• Evropská hokejová liga – 3. místo (1997)

Historie

Cesta do nejvyšší soutěže

Organizovaně se ve Vsetíně brusilo již od roku 1904, kdy vznikly ledový klub a sportovní klub s 11 oddíly různorodého zaměření. Bruslilo se tehdy v zámecké zahradě, kde byl v roce 1935 také zakoupen příslušný pozemek. Po druhé světové válce se tým pohyboval střídavě od okrskové přes krajskou až po divizní soutěž.

Umělá ledová plocha byla na Lapači dobudována po čtyřech letech v roce 1966. Vsetín zahájil spolupráci s tehdejším TJ Gottwaldov a v roce 1969 poprvé postoupil do druhé celostátní soutěže. Vzhledem k častým reorganizacím systému soutěží ovšem klub částečně též kvůli administrativní stránce věci propadl v 70. letech o dva stupně níže do krajského přeboru Severomoravského kraje. V roce 1979 započala i za těchto podmínek stavba krytého stadiónu. Střecha se nad dosavadní ledovou plochou objevila v roce 1982 a práce byly i díky desetitisícům brigádnických hodin dokončeny o dva roky později. Tímto byl dán poslední impuls k definitivnímu vzestupu. V roce 1987 se Vsetín probojoval do II. národní hokejové ligy a o další čtyři roky později se zde již hrála druhá nejvyšší soutěž. I. NHL Vsetín vyhrál v roce 1994 a bez porážky prošel i následnou baráži, čímž si vybojoval právo účasti v nejvyšší soutěži.

Úspěchy v extralize

Vsetín vstoupil do nejvyšší soutěže na podzim 1994 v ročníku, v němž až do ledna probíhala výluka v zámořské NHL. Ani nováček soutěže nezahálel a angažoval Josefa Beránka ml., který se nevrátil do domovského Litvínova, protože z něj kdysi neodešel v dobrém. Vsetín se přesto nejprve pohyboval blízko konce tabulky a nechtěně tak naplňoval prognózy z okolí. Celou druhou čtvrtinu soutěže ovšem prošel Vsetín bež porážky a tato jeho série dohromady čítala 12 zápasů. Se začátkem NHL nahradil Beránka v sestavě nejleší střelec předchozího ročníku švédské ligy Tomáš Sršeň. Stalo se tak v době, kdy již tým v zádech s brankářem Romanem Čechmánkem stoupal nezadržítelně k nečekaným výšinám. Vsetín se jako nováček umístil po základní části na 1. místě a v play off těžil z prozíravého angažování mistra světa z roku 1985 Antonína Stavjani do obrany, Rostislava Vlacha do útoku a dalších již zkušených hráčů. V play off byla nebývalá senzace dokončena, když se Vsetín probojoval do finále, ve kterém ho čekalo derby se Zlínem, jehož dres dříve oblékalo i mnoho vsetínských hokejistů. Ve čtvrtém finálovém zápase série pomohla rozhodout o titulu mistra extraligy nezamrzlá kaluž vody, z níž puk nejsnáze vylovil Vlach, který po pouhých 18 sekundách ukončil prodloužení.

Vsetín se svým úspěchem zviditelnil, což usnadňovalo hledání posil. Mezi nejvýraznější patřili od podzimu 1995 obránce Jiří Veber a v útoku jeho jmenovec Jiří Dopita. Ten přišel do mistrovského týmu s vizitkou muže, který pomohl k prvnímu samostatnému extraligovému titulu družstvu Olomouce. Vsetín na sklonku roku čekala účast v PMEZ, která však ve svém finálovém vyústění v Kolíně nad Rýnem v konkurenci finského Jokeritu Helsinki a švédského HV71 Jönköping nedopadla dobře. V domácí soutěži se ovšem celou sezńu mužstvu dařilo držet v popředí a v play off i tentokrát přišlo správné vyvrcholení v podobě úspěšného finále s Litvínovem. Stavjaňa se dočkal v roce 1996 po jedenácti letech svého druhého titulu mistra světa, který si kromě něho z kádru Vsetína přivezli i Dopita, Veber a Čechmánek. Po sezóně odešel hledat novou motivaci k sousedům do Zlína trenér Horst Valášek. V létě 1996 bylo mužstvo posíleno o reprezentanty z obrany (Bedřich Ščerban) i útoku (Oto Haščák a Tomáš Kapusta) a na druhé straně též o nejlepšího nováčka minulé sezóny Ondřeje Kratěnu z Olomouce. Ještě během podzimu se opět v klubu objevil Beránek. Na evropské scéně se přesto tým tentokrát neprobil ani do závěrečných pohárových bojů. Extraligu Vsetín nicméně opanoval v základní části i v play off, v jehož finále s Vítkovicemi neztratil žádné utkání.

Do následující sezóny se podařilo angažovat i zbývající mladé útočníky, na které byl Kratěna zvyklý, tedy Jana Tomajka a Michala Broše. Kromě nich se v útoku zabydloval i původem českobudějovický reprezentant a mistr světa z roku 1996 Radek Bělohlav. Po dvaceti kolech tým ovšem opustil doposud nenahraditelný kapitán Vlach, který odešel do slovenské Skalice. Kapitánské „C“ od té doby nosil Rus Alexej Jaškin, který byl v klubu od počátku jeho úspěšného tažení extraligou. Byl prvním cizincem, kterému se této cti na českém území dostalo. Nespokojení hráči potom způsobili odchod trenéra Jana Neliby, kterého nahradil asistent Zdislav Tabara. Problémy pronikly až do vrcholných řídících a organizačních složek klubu, když byli z krácení daně obviněni prezident se sportovním manažerem. Ani jeden z nich však odsouzen nebyl. Po sportovní stránce se oddílu dařilo ještě lépe než vloni. V Evropské hokejové lize skončil tentokrát na 3. místě, když se mu opět stal osudným rakouský Feldkirch. Na domácí scéně Vsetín zopakoval vitězství v základní části i v play off, kde ve finále nedal žádnou šanci Třinci. Beránek, Dopita a Čechmánek se navíc v únoru stali v Naganu olympijskými vítězi.

V létě 1998 Vsetín opět posílil, když přivítal do kádru další mistry světa a olympijské vitěze původem kladenské Pavla Pateru a Martina Procházku. Tým z dlouhodoběji zde působících hráčů opustili Rus Andrej Galkin, Kapusta, Beránek a především s kariérou se loučící obránce Stavjaňa. Kapitánem mužstva se stal Dopita. Na mezinárodní scéně tentokrát dal Vsetín přednost pozvání na prestižní Spengler cup ve švýcarském Davosu. Obsadil zde však předposlední místo. V extralize ovšem dominoval, když v základní části v 52 zápasech obdržel pouhých 92 gólů. Cestu za pátým titulem výrazně zbrzdila v semifinále play off Sparta. Rozhodovalo se až v samostatných nájezdech posledního pátého duelu, kde v brankách proti sobě stáli reprezentační brankáři Čechmánek a Milan Hnilička. Rozdílový gól dal vsetínský Sršeň a finále, ve kterém Vsetín po čtyřech letech potkal znovu sousední Zlín, vyznělo již jasným způsobem.

V červnu 1999 tým posílil nejproduktivnější útočník slovenské nejvyšší soutěže Ján Pardavý. Po mnoha letech však převažovaly odchody. Patera a Procházka odešli zkusit štěstí do NHL, Sršeň po mnoha letech do německého Essenu a týden před začátkem nového ročníku extraligy přešli do Sparty Broš s Kratěnou. Pro mnohé překvapivý odchod dvou olomouckých odchovanců měl příčinu v neplnění finančních závazků vedení klubu vůči hráčům. V mužstvu se posléze vystřídalo množství sotva průměrných zahraničních hráčů z Finska a Ruska a situace se vyhrotila v listopadu, kdy vzhledem k dlužným výplatám hrozilo rozprchnutí kádru. Situaci dále komplikovalo množství zranění, které zasáhlo všechny řady v klubu (Čechmánek, Veber dokonce odešel, Tomajko). Po nepodařeném pokusu o stabilní proniknutí do NHL vrátili Patera s Procházkou. V posledních kolech základní části se do sestavy prosadil i patnáctiletý centr Jiří Hudler. Přest tyto složité podmínky se Dopita stal nejlepším střelcem extraligy se 30 góly. Problémy zmítaný tým ve čtrvtfinále play off již tradičně přešel přes České Budějovice a v semifinále si poradil i s Plzní, se kterou měl ze základní části nejhorší možnou bilanci. Finále se Spartou ovšem bylo již nad síly pětinásobného mistra, který tak nezískal právo uchopit nově vyrobenou trofej.

Finanční problémy z minulé sezóny nezmizely a ovlivnily značně léto roku 2000. Dopita kvůli nim prodloužil kontrakt až dva dny před počátkem nového ročníku. V kádru ovšem znovu převažovaly odchody. Definitivně odešli Patera s Procházkou, z útoku zmizeli dále Zbyněk Mařák s Bělohlavem, z obrany Libor Zábranský a především z branky do Philadelphie zamířil Čechmánek. Žádná posila podobná těm z minulých let do kádru nepřibyla, ale zkušený Jaroslav Kameš se v brance uvedl dobře. Nejdůležitějším se ukázalo během sezóny příchod Jiřího Burgra do útoku. V play off nejprve Vsetín opět zdolal Zlín a pak přišly na řadu postupně oba pražské kluby. Finále mělo potřetí za sebou stejné obsazení a bylo ozdobeno Dopitou, který ve třetím zápase série vstřelil v Praze Spartě 4 góly. Vsetín získal 6 titul v 7 sezónách a Dopita prolomil hegemonii krajánků hrajících NHL, kteří v minulých letech pravidelně získávali Zlatou hokejku. Po tomto ocenění ovšem ani on již vábení zámořského angažmá neodolal.

Na ústupu

Již při finálové sérii bylo jasné, že situace před sezónou 2001-02 bude definitivně neudržitelná. Ve vazbě se ocitnul hlavní mecenáš klubu Roman Zubík a do poslední chvíle nebylo jasné, pod jakým vlastníkem a pod čí hlavičkou klub novou sezónu začne. V tomto sporu uspělo občanské sdružení HC Vsetín. V klubu však nezůstal kámen na kameni a kdo nestačil odejít před sezónou, učinil tak během ní. Týkalo se to dokonce i dlouhodobě působícího obránce Jana Srdínka a útočníka Romana Stantiena. Mezi mladíky se vrátil pouze Vlach a do branky přišel zkušený Radovan Biegl. Klub se přesto celou sezónu dokázal udržet na dohled postupové příčce do play off. Nečekaný postup do něj se však zdařil až na jaře 2003. To již v mužstvu nebyl mladý tahoun Hudler, který ale týmu hodně pomohl v první polovině sezóny. Vsetín se musel obejít v této sezóně bez útočníků Vlacha a Ondřeje Veselého, ale zkušenostmi mu vypomáhali v obraně Jaškin a navrátivší se útočník Stantien. Avšak Slavie mířící za mistrovským titulem byla ve čtvrtfinále příliš silným soupeřem.

I na podzim 2003 vstupoval Vsetín do extraligy ještě bez hlavního finančního partnera a pokračoval ve hře především s mladíky, které z branky jistil nejvytíženější brankář soutěže Biegl. Na sklonku roku se podařilo finanční zajištěn vyřešit vstupem České spořitelny, což se odrazilo i ve změně barevné kombinace na dresech ze žlutozelené na odstíny modré. V mužstvu se vystřídalo nebývalé množství hráčů, kteří zde odehráli v některých případech i jediné utkání. Ve vyrovnané druhé polovině tabulky se tým pohyboval chvíli u dna tabulky, chvíli zase těsně pod 8. místem. Nakonec ale byl rád, že se sezóna velmi nepovedla Českým Budějovicím. Mužstvu se na rozdíl od předchozího ročníku nepodařilo najít střelce, když pouze ve 4 utkáních z 52 dalo více než 4 góly. V sezóně 2004-05 Vsetín zaostal za většínou ostaních klubů již na počátku, protože neměl prostředky na angažování tolika výrazných posil z NHL. Pomoci mu měla silná vyrovnaná dvojice v brance, kam se vrátil k Bieglovi nový sportovní ředitel Čechmánek. Oba brankáři se však záhy potýkali se zdravotními problémy, což tým v říjnu srazilo dolů. Od listopadu tým, který v obraně stavěl na Rostislavovi Kleslovi z Columbusu a v útoku využil v několika utkáních návratu Hudlera, stoupal tabulkou vzhůru, ale výprodej skoro dvou celých řad před uzávěrkou přestupů znamenal konec všem postupovým nadějím na play off. Ve zlém se klub rozešel se Stantienem. V mužstvu se začali opět střídat různí odložení hráči a poslední kola dohrávali junioři, kteří ve své vlastní soutěži došli k republikovému titulu. Beznadějně poslední v seniorské kategorii zůstala Jihlava, na čemž nic nezměnilo ani osm vsetínských proher v řadě na závěr soutěže.

Dne 6. června 2007 rozhodla Asociace profesionálních klubů ledního hokeje, že klubu neudělí licenci a bude z Extraligy vyloučen, z důvodu zadlužení. Arbitrážní komise Českého svazu ledního hokeje dne 20. srpna 2007 potvrdila, že je vyloučení oprávněné.

Nová kapitola (2. liga)

Hráči VHK Vsetín se připravují před třetím zápasem série play-off 2. NHL s týmem HC ZUBR Přerov v Přerově (sezona 2009/2010)

Vsetín odkoupil licenci na 2. ligu od Blanska. Byl zařazen do druholigové skupiny východ pro sezonu 2008/09.

Ve své první sezóně obsadil Vsetín po základní části 6. příčku, ačkoliv vstup do ročníku se mu příliš nevyvedl. V první čtvrtině soutěže byla znát absence společné letní přípravy, když se tým skládal až těsně před sezonou. Po základní části následoval hrací systém sudý-lichý, kde se spolu ve vzájemných zápasech utkali soupeři ze sudých a lichých příček - v této části byl Vsetín nejúspěšnějším týmem, když prohrál pouze třikrát. V play off narazil v předkole na rivala z Nového Jičína, s nímž si poradil 2:0 na zápasy (4:3p, 3:1). Ve čtvrtfinále je čekal Hodonín, jeden z favoritů soutěže a právě tady se odehrálo velké překvapení - vsetínští již byli krok od vyřazení: v prvním zápase podlehli 0:5 a ve druhém prohrávali v poslední třetině o dvě branky, ale během deseti minut dokázal vstřelit 6 gólů a zápas tak otočit. Rozhodující zápas v Hodoníně dospěl až do samostatných nájezdů, v nichž byli úspěšnější hosté a postoupili do semifinále. Tam je čekal nabitý Šumperk a mohlo se konat další překvapení. Vsetín vedl již 2:0 na zápasy, poslední krok ale nezvládl a Šumperk celou sérii otočil. Mezi nejvýraznější osobnosti týmu patřil brankář Lukáš Plšek, matador Josef Štraub či Josef Mikeš.

HRÁČI
Lukáš Plšek *1983
Tomáš Kohn *1993
Petr Hromada *1991

Michal Šafařík *1986
Zbyněk Spitzer *1982
Lukáš Matula *1989
Jan Pšeja *1980
Pavel Rajnoha *1974
Petr Šenkeřík *1991
Jozef Šimek *1985
Pavel Zavrtálek *1982

Jakub Ašer *1980
Daniel Gajdošík *1984
Dalibor Gergela *1978
Erik Hrňa *1988
Juraj Jurík *1989
Václav Klabačka *1986
Marek Knebl *1987
Martin Kubo *1991
Pavel Marek *1978
Jakub Martyčák *1991
Josef Mikeš *1978
Martin Podešva *1988
Josef Štraub *1964
Daniel Tesařík *1977
Daniel Vaněk *1987

Vývoj názvu týmu

• 1905 – SK (Sportovní klub) Vsetín
• 1906 – Bruslařský klub Vsetín
• 1933 – Sokol Vsetín
• 1968 – Zbrojovka Vsetín
• 1994 – HC (Hockey club) Dadák Vsetín
• 1996 – HC Petra Vsetín
• 1998 – HC Slovnaft Vsetín
• 2001 – HC Vsetín
• 2003 – Vsetínská hokejová
• 2008 – Valašský hokejový klub

Hráči

Mistři světa a olympijští vítězové

• Josef Beránek ml. (ZOH 1998)
• Roman Čechmánek (ZOH 1998, MS 1996, 1999, 2000)
• Jiří Dopita (ZOH 1998, MS 1996, 2000, 2001)
• Pavel Patera (MS 1999, 2000),2001
• Martin Procházka (MS 1999, 2000),2001
• Antonín Stavjaňa (MS 1996)
• Jan Tomajko (MS 2000, 2001)
• Jiří Veber (MS 1996)

Další významí hráči klubu

• Radek Bělohlav
• Michal Broš
• Oto Haščák
• Jiří Hudler
• Alexej Jaškin
• Tomáš Kapusta
• Rostislav Klesla
• Jan Srdínko
• Tomáš Sršeň
• Roman Stantien
• Bedřich Ščerban
• Rostislav Vlach
• Branko Radivojevič
• Radovan Somík
• Ondřej Kratěna
• Josef Štraub
• Radim Tesařík
• Robert Tomík
• David Hruška
• Andrej Galkin
• Jiří Burger
• Josef Hrabal
• Sasu Hovi
• Tomáš Demel
• Ivo Pešat
• Jaroslav Kameš
• Ján Pardavý
• Luboš Rob
• Libor Zábranský

Ocenění jednotlivců

• Nejlepší střelec ligy – Jiří Dopita (1996-97, 1999-2000)
• Zlatá hokejka – Jiří Dopita (2001)

Umístění od roku 1994

Poznámky

1. ↑ ^{1,0 1,1} Klub hrál 2. hokejovou ligu České republiky.

Externí odkazy