Plavuník

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 23. 9. 2013, 08:50

Plavuník (Diphasiastrum) je rod plavuní, rostlinné čeledi plavuňovitých (Lycopodiaceae). Je úzce příbuzný s rodem plavuň. Některé druhy se z vnějšku podobají velmi malým nahosemenným rostlinám a například v angličtině tak tyto a podobné druhy mají lidová jména jako „ground-pine“.

Všeobecný popis

Plavuník má pseudomonopodiální větvení, sporofyl a trofofyl je tvarově rozlišený, výtrusnicový klas je vždy odlišen. Jeho listy jsou uspořádány do 4 řad a jsou šupinovité. Lodyhy jsou plazivé a sterilní větve zploštělé.

Rozšíření

Tento rod je rozšířen kosmopolitně, tedy ve všech podnebných pásech, ačkoli se nejvíce vyskytuje na severní polokouli. Na jihu se nachází v horách Jižní Ameriky, kde dosahuje nejjižnějšího bodu, v provincii Jujuy v severozápadní Argentině, na Nové Guinei a na ostrovech Marquesas v Tichém oceánu, ale je vázán na vlhké podnebí po většinu roku ( v chladném podnebí je chráněn přes zimu vrstvou sněhu ).

Rod Diphasiastrum obsahuje 16 druhů a četné křížence tohoto rodu. Mnohé z těchto hybridů jsou schopné dobré reprodukce, která jim zajišťuje častý výskyt. Základní počet chromozomů pro tento rod je 23, což je výrazně odlišuje od ostatních plavuňovitých.

Druhy v ČR

Soubor:Diphasiastrum.jpg

Diphasiastrum

Plavuník Isslerův ( Diphasiastrum Issleri )
- Rozšíření: Roste ve střední Evropě, více v její jižní části a v Alpách, dále na Sibiři a v severní části Severní Ameriky. U nás roste vzácně ve vyšších polohách hor při hranicích.
- Ekologie: Roste na narušených plochách, vřesovištích, při okrajích jehličnatých lesů a spíše na chudých a kyselých půdách.
- Popis: Má tuhou, plazivou a větvenou lodyhu, zploštělé větvičky jsou pokryty listy, připomínajícími šupiny, ze spodní strany čárkovité a přisedlé. Celá rostlina je šedozelená. Na rok starých větvičkách se mohou objevit klasy s výtrusy, které dozrávají od července do září.
- Stupeň ohrožení: Silně ohrožený.
Plavuník zploštělý ( Diphasiastrum complanatum )
- Rozšíření: Orlické hory ( v posledních letech ale nepotvrzen ).
- Popis: Je to vytrvalá bylina s plazivými lodyhami, často v podobě mělce uložených oddenků, ze kterých vyrůstají vzpřímené keříčkovité větve, které jsou větvené do čtyř řad šupinovitých listů. Větve s listy jsou nápadně zploštělé a připomínají větvičky zeravu. Na konci větví vyrůstají stopky s výtrusnicovými klasy. Dorůstají do výšky max. 20cm. Výtrusy dozrávají od července do září.
- Ekologie: Roste obvykle na kyselých půdách v řídkých lesech a na vřesoviště podhorského až horského stupně. Žije v kořenové symbióze s houbami, které jsou citlivé na znečištění. Proto je výskyt plavuníku ovlivněn čistotou životního prostředí.
- Stupeň ohrožení: Ohrožený.

Oba mají nově nalezená stanoviště poblíž Karlových Varů, na severním úbočí Smrčiny u Přebuze. Zajímavé je, že výskyt obou druhů je vázán na tzv. „plošné buldozerové přípravy půdy“. 1 Tyto přípravy byly prováděny v době kalamit za účelem obnovy smrkových lesů.

Plavuník Zeilerův ( Diphasiastrum zeileri )
- Ohrožený. V Lužických horách je nezvěstný nebo vyhynulý.
Plavuník cypřišovitý ( Diphasiastrum tristachyum )
- Dříve se vyskytoval na Vysokém kameni v Krušných horách v keříčkovitých společenstvech. Nyní je nezvěstný.
Plavuník alpinský ( Diphasiastrum alpinum )
- Na Šumavě se vyskytuje jako tzv. glaciální relikt, tedy druh, který se dochoval z období ledového a meziledového.

Literatura

DOSTÁL, Petr.: Evoluce a systém stélkatých organismů a cévnatých výtrusných rostlin, 2.vyd, Univerzita Karlova v Praze - Pedagogická fakulta, Praha 2006, strana 84

Externí odkazy

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii