Poušť

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 4. 11. 2011, 18:39

Poušť Gobi v Mongolsku (obrázek ukazuje netypickou písečnou poušť, jelikož většina pouští světa je kamenitých).

Poušť je neúrodná oblast, která trpí nedostatkem vody (za horní hranici srážek se považuje 250 mm ročně). Jedním z charakteristických rysů je nedostatek vegetace. Pouště se vyskytují především v oblastech kolem obratníků. Klasickým příkladem pouště je Sahara či Arabská poušť. Rozeznáváme základní druhy pouští:

• erg, což je písečná poušť pohyblivých dun. Na Sahaře je zastoupena poměrně málo, pokrývá pouze jednu pětinu rozlohy. Erg je skoro bez vegetace, výjimkou je jen pár tamaryšků. S ergy se setkáme na západní Sahaře (Erg Igidi, Erg Šeš, Velký západní a Velký východní erg), v Libyjské poušti a Nigeru (pouště Ténéré a Grand Erg de Bilma). Saharský písek je poměrně mladý, není mořského, nýbrž pevninského původu a představuje zvětralý kenozoický materiál.
• reg nebo serír, což je šterkovitá (resp. oblázková) poušť a je to převažující typ na Sahaře,
• hamáda, což je kamenitá poušť s holými skalními výchozy a kameny, příkladem může být Hamáda al-Hamrá v severozápadní Libyi nebo hamády na okraji pohoří Ahaggar, Tassili a Tibesti.

Charakteristika

Obvyklá je řídká vegetace specifického typu (kaktusy a další sukulenty), byť se výjimečně mohou vyskytnou i rozsáhlejší porosty (např. „lesy kaktusů“). Klasičtější vegetace se vyskytuje pouze u zdrojů povrchové nebo podpovrchové vody (oázy a okolí řek). V některých typech pouští, kde příděl srážek padá naráz v úzkém časovém období, může existovat krátké vegetační období.

Pokud jde o režim počasí, charakteristické je prudké střídání teplot: ve dne vedra až nad 50 – 60 °C, v noci prudké ochlazení (někdy až k nebo pod bod mrazu). Obrovská denní vedra, která jsou mimo mez snesitelnosti většiny živočichů vedou k omezení denní aktivity obyvatel pouště. Pouštní zvířata jsou sice na vysoké teploty aklimatizována a uzpůsobena, ale většina z nich si nemůže dovolit přehřívat svůj organismus tím, že by při nich vyvíjela nějakou aktivitu a plýtvat tělesnými tekutinami. Pouštní život je tedy zpravidla život noční, který začíná s večerním šerem a končí nejpozději dopoledne. Podobně jsou na tom rostliny – klasické pouštní rostliny zpravidla přes den (nebo alespoň na největší vedro) uzavírají průduchy a výměnu plynů si nechávají na večer a noc, aby omezily výpar vody.

V poušti můžeme specifikovat dvě hlavní oblasti. První je tzv. deflační oblast - oblast, odkud je větrem odnášen jemný písčitý materiál. Odnos má za následek vznik pouštní dlažby. Druhou oblastí je část pouště, kde je písčitý materiál ukládán a kde vznikají písečné duny.

Vznik

Důvody pro vznik pouští jsou různé. Nejčastěji vznikají pouště kvůli:

• Tlakové výši - vzduch v tlakové výši se tlačí směrem dolů, postupně se otepluje a "nasává" vlhkost, kterou následně odvádí pryč. Navíc tlaková výše brání, kvůli zvýšenému tlaku, vlhkému vzduchu od moří dostat se "dovnitř". Příkladem může být Sahara.
• Srážkovému stínu - tento jev způsobují mohutná pohoří, jež doslova vyčnívají nad mraky a tím pádem tvoří jakousi stěnu. Toto lze pozorovat například u amerických Kordiller.
• U studených proudů - proudy ochlazují vzduch, jakmile se dostane nad teplou pevninu, začne se rozpínat. Pro vznik srážek je ale zapotřebí opačného procesu (ochlazování vzduchu). Zde se stačí podívat na mapu studených proudů (pouště při pobřeží J Ameriky, Afriky, Austrálie).

Největší světové pouště

Externí odkazy