Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Promethium
Z Multimediaexpo.cz
Verze z 25. 6. 2010, 08:27
| Promethium | |
| |
| Atomové číslo | 61 |
| Relativní atomová hmotnost | 145 amu |
| Elektronová konfigurace | [Xe] 4f5 6s2 |
| Skupenství | Pevné |
| Teplota tání | 1042 °C, (1315 K) |
| Teplota varu | 3000 °C, (3273 K) |
| Elektronegativita (Pauling) | 1,13 ? |
| Hustota | 7,26 g/cm3 |
| Registrační číslo CAS | 7440-12-2 |
| Atomový poloměr | 1,85 Å (185 pm) |
| Výparné teplo | 289 kJ/mol |
| Skupenské teplo tání | 7,13 kJ/mol |
| Ionisační energie Pm→Pm+ | 540 kJ/mol |
| Ionisační energie Pm+→Pm2+ | 1050 kJ/mol |
| Ionisační energie Pm2+→Pm3+ | 2150 kJ/mol |
Promethium, chemická značka Pm, (lat. Promethium) jediným lanthanoidem, který nemá stabilní izotop a v přírodě se prakticky nevyskytuje.
Obsah |
Základní fyzikálně-chemické vlastnosti
Promethium je uměle připravený radioaktivní prvek, který se v přírodě vyskytuje pouze v ultrastopových množstvích jako člen uranových rozpadových řad. Jeho fyzikálně-chemické vlastnosti nejsou detailně známy, protože není k dispozici dostatečné množství čistého kovu pro jejich exaktní měření. V současné době je známo přibližně 36 izotopů promethia, z nichž pouze tři mají dostatečně dlouhý poločas rozpadu, aby je bylo možno prakticky zkoumat: 145Pm s poločasem 17,7 roku, 146Pm s poločasem 5,53 roku a 147Pm s poločasem 2,62 roku. Všechny uvedené izotopy jsou beta zářiči.
Historie objevu
Existence promethia byla teoreticky poprvé předpovězena českým chemikem Bohuslavem Braunerem roku 1902 a opětně potvrzena roku 1914 Henrym Mosleyem.
Důkaz o skutečné existenci promethia podali teprve v roce 1945 Jacob A. Marinsky, Lawrence E. Glendenin a Charles D. Coryell na základě analýzy produktů jaderného rozpadu uranu v jaderném reaktoru. Svoje poznatky však publikovali až v roce 1947. Jméno prvku odvozeno od hrdiny řeckých bájí Prométhea, který ukradl olympským bohům tajemství ohně a daroval jej lidem.
Výskyt, výroba a využití
Obsah promethia v zemské kůře je neměřitelně nízký. O jeho výskytu ve vesmíru přinášejí důkaz spektra některých hvězd, kde byly zaznamenány emisní linie připisované atomům promethia. Při umělé výrobě promethia se vychází buď z produktů radioaktivního štěpení uranu v jaderných reaktorech nebo se připravují bombardováním izotopu 146Nd neutrony za vzniku 147Nd, který se beta rozpadem mění na 147Pm. Izotopy promethia jako zářiče beta mohou být použity například ke kontinuálnímu měření velmi malých vrstev materiálu (výroba papíru) nebo jako energetický zdroj v jaderných článcích, užívaných obvykle v kosmickém výzkumu.
Literatura
- Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
- Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
- Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
- N. N. Greenwood - A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9
Externí odkazy
- Periodická soustava a tabulka vlastností prvků [1]
- Chemický vzdělávací portál [2]
- WebElements (anglicky) [3]
- Periodická tabulka prvků [4]
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |