Nacismus

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 15. 3. 2026, 12:32

Vlajka Třetí říše, symbol nacistické ideologie

Nacionální socialismus, z německého Nationalsozialismus, zkráceným výrazem nacismus (Nacionální socialismus) je totalitní ideologie oficiálně uplatňovaná diktaturou v Německu v letech 1933–1945 (tzv. Třetí říše) prostřednictvím Národně socialistické německé dělnické strany (Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei, NSDAP) vedené Adolfem Hitlerem. Nacistická ideologie kombinuje prvky socialismu, nacionalismu, pangermanismu (preference rasy před národem a idea sjednocené germánské Evropy), fašismu, rasismu (zvláště antisemitismu) a eugeniky.

Dějiny a charakteristika nacismu

Antisemitizmus, 1. duben 1933 Překlad německého textu: „Němci! Nedejte se! Nekupujte u Židů!“. V reakci na německý Ermächtigungsgesetz (zákonnou platformu omezující práva židovských obchoníků) začali i Židé podobným způsobem bojkotovat německé zboží; britský Daily Express na to reagoval: "Židé vyhlásili Německé říši válku!

Nacismus vznikl spojením koncepce fašistického státu (zahrnující vůdcovský princip) a rasistických teorií o nadřazenosti árijské rasy a o pokroku skrze konflikt mezi vyšší a nižší rasou, řešený podrobením či likvidací nižší rasy. Nacistická ideologie dále čerpá ze socialismu (přivlastňuje si prvky kolektivismu či sociální demagogie vyhovující nižším vrstvám), antibolševismu (vyhovující vyšším vrstvám), nacionalismu (umožňující získat podporu konzervativních sil) a antisemitismu. Filosofická podstata nacismu obsahuje prvky výrazného iracionalismu, okultismu a esoterismu.

Mezi nejvýznamnější nacistické teoretiky lze zařadit Ernsta Hubera a Adolfa Hitlera. Během svého pobytu ve vězení roku 1924 napsal Hitler autobiografii Mein Kampf, ve které definoval některé klíčové vlastnosti nacistické ideologie.

Po roce 1933, kdy se NSDAP dostala k moci a Adolf Hitler se stal říšským kancléřem, učinili nacisté přítrž nadějím socialistů a komunistů, že se nacistická strana přikloní k socialismu. Stejně tak byla zmařena šance na revoluci vedenou dělníky. Namísto toho nacistická strana plně podpořila fašistickou koncepci vytvořením absolutní moci státu a vůdce (Führera), rasovou politiku a agresivní zahraniční politiku. Ta nakonec byla příčinou druhé světové války.

Pronikání nacionalistických prvků do socialistického myšlení pomohl i marxista Werner Sombart, který považoval válku Německa s Británií za nevyhnutelnou. Válečnický národ Němců, dle Sombarta, musí porazit anglickou obchodnickou civilizaci. Jednotlivec by měl, podle Sombarta, obětovat své štěstí i život životu státu a lidu.

Nacismus byl po skončení druhé světové války postaven mimo zákon, jeho ideologie však stále přežívá, nebo je dokonce obnovována (viz neonacismus).

Jednou zvláštností nacismu bylo členství jednoho jedince ve straně - Emil Maurice, člen SS a vášnivý antisemita, byl sám původem žid! Díky Hitlerově protekci však mohl ve straně zůstat, když byly jeho kořeny odhaleny.

Klíčové vlastnosti nacistické ideologie

Zlatý stranický odznak NSDAP (2024)

• Nacionálně-socialistický program.
  • Socialistické kořeny reprezentovala nejzřetelnější skupina okolo bratrů Otty Strassera a Gregora Strassera, která požadovala vyvlastnění velkých podniků a nesouhlasila s Hitlerovou ekonomickou politikou, která byla spíše středová. Hitler jistou dobu s touto skupinou spolupracoval (zpočátku mu ani nic jiného nezbývalo, protože byla mocnější než jeho vlastní frakce), poté co dosáhl převahy (1926) ji ještě nějakou dobu toleroval, ale nakonec však nechal Strassera a jeho nejbližší ze strany vyloučit (1930). Otto Strasser poté založil stranu Revolučních národních socialistů. K levicově orientovaným nacistům Strasserovy skupiny patřil původně i Joseph Goebbels, který ji však v roce 1926 opustil a připojil se k Hitlerově skupině (nicméně některé názory si udržel).^[1]
  • Vláda s využitím některých prvků fašistické doktríny, Oxfordský politický slovník dokonce tyto dvě ideologie slučuje do jedné.
• Rasismus.
  • Antislavismus a antisemitismus, který nakonec vyústil v holocaust.
  • Teorie nadřazenosti árijské (germánské, nordické) rasy, teorie nadčlověka (nejedná se přímo o nadčlověka ve významu uváděném Nietzschem, ale o vizi přizpůsobenou lépe potřebám nacismu).
  • Uplatňování tzv. rasové hygieny, což značí genocidu, viz např. Konečné řešení židovské otázky.
• Antimarxismus, antikomunismus, antibolševismus, antianarchismus, antiliberalismus, antidemokratismus, proklamován byl i antikapitalismus.
• Odstranění parlamentarismu, politické plurality, demokracie.
• Vůdcovský princip.
• Sociální darwinismus.
• Princip Blut und Boden (krev a půda).
• Pozměněná koncepce Drang nach Osten (tažení na východ).

Příčiny

Budova pracujících s nacistickou tématikou - kolem roku '34.

Za příčiny počáteční vysoké podpory nacistického hnutí jsou považovány:

• Vysoké válečné reparace po první světové válce, které Německo nebylo schopno splácet, celospolečenský otřes z výsledků války.
• Ekonomická krize, vysoká inflace zapříčiněná též reparacemi, nakonec nekontrolovatelná, a z ní vznikající chudoba.
• Nedostatečně vyvinutá demokracie, odevzdávání osudu do rukou „elit“, touha po silné autoritativní vládě.
• Užití sociální či socialistické rétoriky přitažlivé pro dělnickou vrstvu.
• Odmítnutí komunistické ideologie jakožto židobolševické.
• Nacionalismus, v té či oné formě běžný v 19. a 20. století.
• Nesnášenlivost k Židům, judaismu i sionismu - tradiční antisemitismus.

Literatura

• Tauchen, Jaromír. Prosazení vůdcovského principu ve státním aparátu Třetí říše. Časopis pro právní vědu a praxi, Brno : Masarykova univerzita, vol.15, no.2, od s. 159-164,2007, 5 s, ISSN 1210-9126.
• Tauchen, Jaromír. Právní postavení úřednictva ve Třetí říši. Časopis pro právní vědu a praxi, Brno : Masarykova univerzita, vol.15, 3, od s. 245-249, 5 s. ISSN 1210-9126. 2007.
• Tauchen, Jaromír. Vývoj pracovního práva ve Třetí říši. In Právní a ekonomické problémy V. Ostrava : KEY publishing, 2008. od s. 129-137, 8 s. ISBN 978-80-87071-61-8.
• Tauchen, Jaromír. Žena v právním řádu Třetí říše. Časopis pro právní vědu a praxi, Brno : Masarykova univerzita,2008, XVI, 1, od s. 81-86, 6 s. ISSN 1210-9126.
• Tauchen, Jaromír. Vývoj trestního soudnictví v Německu 1933 - 1945. Brno : The European Society for History of Law, 2010. 182 s. ISBN 978-80-904522-2-0
• Bedürftig, Friedmann. Třetí Říše a druhá světová válka. Lexikon německého národního socialismu. Prostor. 2002. 672 s.
• Hildebrand, Klaus. Das Dritte Reich. München : Oldenburg Verlag. 2003.
• Broszat, Martin. Der Staat Hitlers. München : dtv. 2000.

Související články

• Nacistické ozbrojené a bezpečnostní sbory
• Nacistická architektura

Reference

1. ↑ Antonín Klimek: 30.1.1933. Nástup Hitlera k moci, Havran, Praha 2003, ISBN 80-86515-28-1