Šablona:Článek dne/2025/05
Z Multimediaexpo.cz
(++) |
(++) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | ||
[[Soubor:Kromeriz 02.png|right|160px|alt="Kroměříž Castle is a castle in Kroměříž."|Kroměříž Castle is a castle in Kroměříž in the Czech Republic.]] | [[Soubor:Kromeriz 02.png|right|160px|alt="Kroměříž Castle is a castle in Kroměříž."|Kroměříž Castle is a castle in Kroměříž in the Czech Republic.]] | ||
| - | '''[[Arcibiskupský zámek Kroměříž|Arcibiskupský zámek]]''' a k němu přiléhající [[Podzámecká zahrada]] a [[Květná zahrada]] jsou jedny z nejvýznamnějších památek [[Kroměříž]]e a celé [[Morava|Moravy]]. | + | <big>'''[[Arcibiskupský zámek Kroměříž|Arcibiskupský zámek]]'''</big> a k němu přiléhající [[Podzámecká zahrada]] a [[Květná zahrada]] jsou jedny z nejvýznamnějších památek [[Kroměříž]]e a celé [[Morava|Moravy]]. |
| - | V roce [[1995]] byl celý komplex zařazen mezi [[Národní kulturní památka České republiky|národní kulturní památky]] a v roce [[1998]] byl zapsán na [[Světové dědictví|Listinu světového | + | V roce [[1995]] byl celý komplex zařazen mezi [[Národní kulturní památka České republiky|národní kulturní památky]] a v roce [[1998]] byl zapsán na [[Světové dědictví|Listinu světového dědictví UNESCO]].Jeho historie je nerozlučně spjata s olomouckými arcibiskupy, kteří si ho vybudovali jako svoje letní sídlo. |
Arcibiskupský zámek v Kroměříži patří mezi přední kulturně historické památky na [[Morava|Moravě]], byl majetkem olomouckých biskupů a arcibiskupů, kterým sloužil jako reprezentační sídlo. Roku 1110 koupil [[Villa forensis|trhovou osadu]] Kroměříž olomoucký [[biskup]] Jan II. (1104–1126), od té doby byla majetkem [[biskupství]] (arcibiskupství) olomouckého, v polovině 13. století biskup Bruno ze Schauenburku (1245–1281) povýšil Kroměříž na město (1261) a na místě dnešního zámku nechal postavit [[Gotická architektura|gotický]] hrad, zavedl [[Manská soustava|manský správní systém]] a do Kroměříže situoval veškerou administrativní správu biskupství. | Arcibiskupský zámek v Kroměříži patří mezi přední kulturně historické památky na [[Morava|Moravě]], byl majetkem olomouckých biskupů a arcibiskupů, kterým sloužil jako reprezentační sídlo. Roku 1110 koupil [[Villa forensis|trhovou osadu]] Kroměříž olomoucký [[biskup]] Jan II. (1104–1126), od té doby byla majetkem [[biskupství]] (arcibiskupství) olomouckého, v polovině 13. století biskup Bruno ze Schauenburku (1245–1281) povýšil Kroměříž na město (1261) a na místě dnešního zámku nechal postavit [[Gotická architektura|gotický]] hrad, zavedl [[Manská soustava|manský správní systém]] a do Kroměříže situoval veškerou administrativní správu biskupství. | ||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
Hrad byl za episkopátu Stanislava I. Thurza (1496–1554) přestavěn na renesanční zámek. | Hrad byl za episkopátu Stanislava I. Thurza (1496–1554) přestavěn na renesanční zámek. | ||
| - | Pohromou pro město i zámek se stala třicetiletá válka, roku 1643 byla Kroměříž dobyta a zničena | + | Pohromou pro město i zámek se stala třicetiletá válka, roku 1643 byla Kroměříž dobyta a zničena švédskými vojsky generála Lennarta Torstensona. S obnovou Kroměříže a zámku započal biskup Karel II. z Lichtensteinu-Castelcorna (1665–1694), na základě projektů císařských dvorních architektů Filiberta Luccheseho a Giovanni Pietra Tencalla byl zámek vystavěn zhruba do dnešní podoby. Roku 1752 vypukl ve městě požár, který zničil desítky domů a značně poškodil 2. poschodí a interiéry zámku. Stavební obnova trvala dvacet let a byla dokončena za biskupa Maxmiliána z Hamiltonu. V letech 1848–1849 se Arcibiskupský zámek stal dějištěm zasedání Ústavodárného říšského sněmu rakouských národů. Ze stavebních úprav 20. století byla nejvýznamnější rekonstrukce zámecké věže. |
Zámek je dnes nejen unikátním historickým objektem, ale také živým badatelským centrem ukrývajícím bohaté sbírky obrazů, knih či hudby, které mají kořeny v osvícené činnosti sběratelů několika století. | Zámek je dnes nejen unikátním historickým objektem, ale také živým badatelským centrem ukrývajícím bohaté sbírky obrazů, knih či hudby, které mají kořeny v osvícené činnosti sběratelů několika století. | ||
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | <noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | ||
Verze z 26. 2. 2025, 15:11
Arcibiskupský zámek a k němu přiléhající Podzámecká zahrada a Květná zahrada jsou jedny z nejvýznamnějších památek Kroměříže a celé Moravy.
V roce 1995 byl celý komplex zařazen mezi národní kulturní památky a v roce 1998 byl zapsán na Listinu světového dědictví UNESCO.Jeho historie je nerozlučně spjata s olomouckými arcibiskupy, kteří si ho vybudovali jako svoje letní sídlo.
Arcibiskupský zámek v Kroměříži patří mezi přední kulturně historické památky na Moravě, byl majetkem olomouckých biskupů a arcibiskupů, kterým sloužil jako reprezentační sídlo. Roku 1110 koupil trhovou osadu Kroměříž olomoucký biskup Jan II. (1104–1126), od té doby byla majetkem biskupství (arcibiskupství) olomouckého, v polovině 13. století biskup Bruno ze Schauenburku (1245–1281) povýšil Kroměříž na město (1261) a na místě dnešního zámku nechal postavit gotický hrad, zavedl manský správní systém a do Kroměříže situoval veškerou administrativní správu biskupství.
Hrad byl za episkopátu Stanislava I. Thurza (1496–1554) přestavěn na renesanční zámek.
Pohromou pro město i zámek se stala třicetiletá válka, roku 1643 byla Kroměříž dobyta a zničena švédskými vojsky generála Lennarta Torstensona. S obnovou Kroměříže a zámku započal biskup Karel II. z Lichtensteinu-Castelcorna (1665–1694), na základě projektů císařských dvorních architektů Filiberta Luccheseho a Giovanni Pietra Tencalla byl zámek vystavěn zhruba do dnešní podoby. Roku 1752 vypukl ve městě požár, který zničil desítky domů a značně poškodil 2. poschodí a interiéry zámku. Stavební obnova trvala dvacet let a byla dokončena za biskupa Maxmiliána z Hamiltonu. V letech 1848–1849 se Arcibiskupský zámek stal dějištěm zasedání Ústavodárného říšského sněmu rakouských národů. Ze stavebních úprav 20. století byla nejvýznamnější rekonstrukce zámecké věže.
Zámek je dnes nejen unikátním historickým objektem, ale také živým badatelským centrem ukrývajícím bohaté sbírky obrazů, knih či hudby, které mají kořeny v osvícené činnosti sběratelů několika století.