Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Šablona:Článek dne HL/2023/22
Z Multimediaexpo.cz
m (Stránka Šablona:Článek dne HL/2022/49 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne HL/2023/22: 2023) |
(+ Aktualizace) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | ||
- | [[Soubor: | + | [[Soubor:Miluska-1970.jpg|right|180px|Miluška Voborníková (1970)]] |
- | '''[[ | + | '''<big>[[Miluše Voborníková]]</big>''' nebo také '''[[Miluše Voborníková|Miluška Voborníková]]''' (* [[25. prosinec|25. prosince]] [[1949]]) je česká [[zpěvák|zpěvačka]], manželka zpěváka [[Petr Spálený|Petra Spáleného]]. Bývalá [[zpěvák|zpěvačka]] [[Semafor (divadlo)|Divadla Semafor]]. |
- | + | Do Divadla Semafor se dostala prostřednictvím konkursu v roce [[1968]] jako osmnáctiletá. Původně studovala Střední zdravotnickou školu. Stala se velmi půvabným a (zejména pánským publikem) obdivovaným benjamínkem celého tehdejšího semaforského souboru, kde posléze vystupovala s oběma semaforskými skupinami ([[Jiří Suchý|Suchý]]–[[Jiří Šlitr|Šlitr]] a [[Miloslav Šimek]]–[[Jiří Grossmann]]). Od roku [[1972]] začala spolupracovat se skupinou Apollobeat Petra Spáleného, za něhož se posléze i provdala. Na počátku sedmdesátých let byla na vrcholku své pěvecké kariéry, umísťovala se na předních příčkách v anketě [[Zlatý slavík]]. V roce [[1971]] získala i cenu publika na festivalu [[Děčínská kotva]] a v roce [[1972]] i cenu novinářů na polském festivalu v [[Sopoty|Sopotech]]. Na svém kontě má dvě sólová alba a následně několik kompilací a výběrů. V nedávné době vydal Supraphon digitálně její singly a raritní nahrávky. Stejný počin připravil také Český rozhlas v rámci Radiotéky. | |
- | + | Její poslední nahrávkou je zatím píseň "Když budeme si přát" z roku 2017 (společně s Liborem Petrů). | |
- | + | Za svůj život natočila i řadu duetů, např. s [[Waldemar Matuška|Waldemarem Matuškou]], [[Petr Spálený|Petrem Spáleným]], [[Jiří Korn|Jiřím Kornem]], Janou Mařasovou, [[Naďa Urbánková|Naďou Urbánkovou]], [[Pavel Bobek|Pavlem Bobkem]], [[Jitka Molavcová|Jitkou Molavcovou]] nebo [[Petra Černocká|Petrou Černockou]]. | |
+ | |||
+ | Mezi její „největší hity“ patří písničky: "Gimi det ding", "Pupákova píseň lásky", "Dej mi lásku", "Mně se zdá", "Dobře, že tě mámo mám", "Svatba" (historicky úplně poslední píseň napsaná Jiřím Šlitrem), "Nával", "Divadýlko moudrých klaunů", "Úsměv je lék", "Poslední bál", "Země Vánoční" nebo "Waikiki znám". | ||
+ | |||
+ | Zajímavostí je, že populární dětskou píseň "Tancovala žížala" napsal dědeček Milušky Voborníkové. Sama zpěvačka tuto píseň také natočila a užívala v programu pro děti "Abeceda Milušky Voborníkové", se kterým jezdila v druhé polovině devadesátých let. | ||
+ | |||
+ | Po roce [[2000]] účinkovala v muzikálu Richarda Pachmana "Babička". Připravila také dvě nové písničky "Jestli nemáš mě rád" a "Týdny jdou dál", které zařadila na výběrové album Popgalerie (2005). Vystupuje se svým manželem [[Petr Spálený|Petrem Spáleným]] a také v programech "Návštěvní den u Miloslava Šimka" či "Zajíc v pytli" (Divadlo Semafor). | ||
+ | |||
+ | S Petrem Spáleným má dceru Barboru. Poslední léta žije v [[Říčany|Říčanech u Prahy]]. | ||
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | <noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> |
Aktuální verze z 24. 12. 2023, 13:17
Miluše Voborníková nebo také Miluška Voborníková (* 25. prosince 1949) je česká zpěvačka, manželka zpěváka Petra Spáleného. Bývalá zpěvačka Divadla Semafor.
Do Divadla Semafor se dostala prostřednictvím konkursu v roce 1968 jako osmnáctiletá. Původně studovala Střední zdravotnickou školu. Stala se velmi půvabným a (zejména pánským publikem) obdivovaným benjamínkem celého tehdejšího semaforského souboru, kde posléze vystupovala s oběma semaforskými skupinami (Suchý–Šlitr a Miloslav Šimek–Jiří Grossmann). Od roku 1972 začala spolupracovat se skupinou Apollobeat Petra Spáleného, za něhož se posléze i provdala. Na počátku sedmdesátých let byla na vrcholku své pěvecké kariéry, umísťovala se na předních příčkách v anketě Zlatý slavík. V roce 1971 získala i cenu publika na festivalu Děčínská kotva a v roce 1972 i cenu novinářů na polském festivalu v Sopotech. Na svém kontě má dvě sólová alba a následně několik kompilací a výběrů. V nedávné době vydal Supraphon digitálně její singly a raritní nahrávky. Stejný počin připravil také Český rozhlas v rámci Radiotéky.
Její poslední nahrávkou je zatím píseň "Když budeme si přát" z roku 2017 (společně s Liborem Petrů).
Za svůj život natočila i řadu duetů, např. s Waldemarem Matuškou, Petrem Spáleným, Jiřím Kornem, Janou Mařasovou, Naďou Urbánkovou, Pavlem Bobkem, Jitkou Molavcovou nebo Petrou Černockou.
Mezi její „největší hity“ patří písničky: "Gimi det ding", "Pupákova píseň lásky", "Dej mi lásku", "Mně se zdá", "Dobře, že tě mámo mám", "Svatba" (historicky úplně poslední píseň napsaná Jiřím Šlitrem), "Nával", "Divadýlko moudrých klaunů", "Úsměv je lék", "Poslední bál", "Země Vánoční" nebo "Waikiki znám".
Zajímavostí je, že populární dětskou píseň "Tancovala žížala" napsal dědeček Milušky Voborníkové. Sama zpěvačka tuto píseň také natočila a užívala v programu pro děti "Abeceda Milušky Voborníkové", se kterým jezdila v druhé polovině devadesátých let.
Po roce 2000 účinkovala v muzikálu Richarda Pachmana "Babička". Připravila také dvě nové písničky "Jestli nemáš mě rád" a "Týdny jdou dál", které zařadila na výběrové album Popgalerie (2005). Vystupuje se svým manželem Petrem Spáleným a také v programech "Návštěvní den u Miloslava Šimka" či "Zajíc v pytli" (Divadlo Semafor).
S Petrem Spáleným má dceru Barboru. Poslední léta žije v Říčanech u Prahy.