Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Metro v Madridu
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
m (1 revizi) |
Aktuální verze z 18. 8. 2013, 21:48
Metro v Madridu (španělsky Metro de Madrid) je systém podzemní dráhy pod hlavním městem Španělska, Madridem. Je to druhý největší systém svého druhu v Evropě, menší než londýnský a větší než moskevský. Zhruba 92 % celé sítě je podzemních.
Současný systém má 12 linek (+ jedna větev) o celkové délce 226,7 km, cestujícím může sloužit celkem 190 stanic.
Obsah |
Historie
První počátky v meziválečné éře
Madridské metro patří k jedněm z nejstarších; první návrh podzemní dráhy pro metropoli Španělska představili inženýři Carlos Mendoza, Antonio Gonzáles Echarta a Miguel Otamendi v roce 1913[1]. Počítal nejprve s jedinou linkou, později pak s linkami celkem čtyřmi o celkové délce tratí 154 km. Vedení současných prvních (a nejstarších) tratí metra kopíruje tento v té době ambiciózní projekt, byť současné metro má již více než dvojnásobnou délku sítě.
Výstavba trvala dva roky (začalo se s výstavbou v červnu 1917) a byla financována jak díky veřejné sbírce, tak částečně i z peněz půjčených bankou a darovaných králem[1]. Při pracech se objevily mnohé obtíže, například s dodávkami materiálu či dodávkami technických součástí do vlaků.
Slavnostní ceremonie 17. října v půl čtvrté odpoledne 1919 se účastnil i tehdejší král Alfonso XIII. Přesto první cestující jej mohli využívat (a ještě omezeně) až o další téměř dva týdny později (od 31. října). Za první den provozu se svezlo přes 50 tisíc cestujících, za první rok pak 14 milionů. Jízdné bylo zavedeno pouze na jednu jízdu; využívat se mohly zatím pouze konečné stanice.[1]
Jednalo se tehdy o osm stanic první (světle modré) linky; tento úsek se nacházel na severu města a byl dlouhý 3,48 km. Zajistil spojení dvou hustě obydlených částí metropole, kde byla tramvajová doprava neefektivní, pomalá a přetížená. Rozchod kolejí nebyl zvolen standardní, ale neobvyklý, a to 1445 mm.
Mezi lety 1920 a 1926 se pak začalo s výstavbou druhé, červené linky, která se křížila ve stanici Sol s linkou první. Zároveň se na jižním konci prodlužovala i samotná první linka, a to o dalších 6 stanic. Též byla 25. prosince 1925 zprovozněna i linka Ramal; původně ale vedla jiným směrem než dnes.
Za občanské války sloužily některé stanice i jako kryty před bombardováním. Žádné nové linky se v podstatě nestavěly, výjimkou může být pouze první úsek třetí žluté linky zprovozněný roku 1934.
Poválečný rozvoj
Velký rozvoj nastal v 70., 80., a 90. letech 20. století, úměrně s ekonomickým růstem španělské metropole a jejím rozšiřováním do okolí (převážně díky rozvoji tzv. satelitních měst). U starších stanic byly prodlouženy nástupiště, aby bylo možné zajistit provoz nových, kapacitnějších vlaků. Ostře toto období kontrastuje s padesátými léty, kdy problémy s organizací práce a rostoucími náklady jakékoliv rozšiřování zhatily.
Urychlit budování nových úseků (ale též i řešit problematickou situaci způsobenou zastaráváním prvních úseků, zvyšováním cen a špatným hospdařením) pomohlo také i znárodnění společnosti metro provozující na konci let sedmdesátých.[1]
Na počátku 21. století se jedná o jednu z nejrychleji se rozrůstajících se sítí, srovnatelnou například se soulskou; díky linkám 12 a 9 dokáže madridské metro obslužit i oblasti předměstské.
Současnost a budoucnost
V současné době se počítá také se stavbou tzv. lehkého metra (španělsky Metro Ligero). Jeho první linka (ML1) byla otevřena v květnu 2007. Je vedena ze stanice Pinar de Chamartín severním směrem do Las Tablas. Staví se také linka ML2, která povede ze stanice Colonia Jardín sverozápadním směrem a linka ML3 ze stejné stanice západním směrem.
Linkové vedení
| # | Název | Otevřeno od | Délka | Stanice |
|---|---|---|---|---|
| 1 | Pinar de Chamartín – Valdecarros | 1919 | 24 km | 33 |
| 2 | La Elipa – Cuatro Caminos | 1924 | 7,9 km | 16 |
| 3 | Villavarde Alto – Moncloa | 1936 | 15 km | 18 |
| 4 | Argüelles – Pinar de Chamartín | 1944 | 16m | 23 |
| 5 | Alameda de Osuna – Casa de Campo | 1968 | 23,2 km | 32 |
| 6 | Okružní linka | 1979 | 23,5 km | 27 |
| 7 | Henares - Pitis | 1974 | 30 km | 29 |
| 8 | Nuevos Ministerios – Aeropuerto T4 | 1998 | 16 km | 8 |
| 9 | Herrera Oria – Arganda del Rey | 1980 | 38,0 km | 26 |
| 10 | Hospital del Norte – Puerta del Sur | 1961 | 40 km | 30 |
| 11 | Plaza Elíptica – Pan Benedito | 1998 | 5 km | 6 |
| 12 | MetroSur | 2003 | 5,5 km | 27 |
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 http://k-report.net/clanek-M042.htm Článek o historii madridského metra na stránkách k-report.net
Externí odkazy
- Stránky dopravce (španělsky)
- Neoficiální stránky o metru (španělsky)
- Informace na stránkách Urbanrail.net (anglicky)
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |