dokončit zcela nový balíček 1 000 000 fotografií na plných 100 procent !
Nedostižná hranice 4 000 000 fotografií se února 2026 už nedožije...

Permitivita
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu „<math>“ textem „<big>\(“) |
m (Nahrazení textu „</math>“ textem „\)</big>“) |
||
Řádka 5: | Řádka 5: | ||
== Výpočet == | == Výpočet == | ||
Permitivitu lze určit ze vztahu | Permitivitu lze určit ze vztahu | ||
- | :<big>\(\varepsilon = \frac{D}{E}</ | + | :<big>\(\varepsilon = \frac{D}{E}\)</big>, |
- | kde <big>\(D</ | + | kde <big>\(D\)</big> je [[elektrická indukce]] a <big>\(E\)</big> [[intenzita elektrického pole]]. |
== Permitivita vakua == | == Permitivita vakua == | ||
- | '''Permitivita [[vakuum|vakua]]''' je [[fyzikální konstanta]], která se značí <big>\(\varepsilon_0</ | + | '''Permitivita [[vakuum|vakua]]''' je [[fyzikální konstanta]], která se značí <big>\(\varepsilon_0\)</big>, a jejíž hodnota v [[soustava SI|soustavě SI]] je |
- | :<big>\(\varepsilon_0 = 8,854\,187817\cdot 10^{-12}{\rm\, F\cdot m^{-1}}</ | + | :<big>\(\varepsilon_0 = 8,854\,187817\cdot 10^{-12}{\rm\, F\cdot m^{-1}}\)</big> |
Permitivita vakua se vyskytuje např. v [[Coulombův zákon|Coulombově zákoně]] pro [[Elektrická síla|elektrickou sílu]] mezi dvěma [[elektricky nabité těleso|elektricky nabitými tělesy]] ve [[Vakuum|vakuu]] (v konstantě úměrnosti ''1/4πε<sub>0</sub>''). | Permitivita vakua se vyskytuje např. v [[Coulombův zákon|Coulombově zákoně]] pro [[Elektrická síla|elektrickou sílu]] mezi dvěma [[elektricky nabité těleso|elektricky nabitými tělesy]] ve [[Vakuum|vakuu]] (v konstantě úměrnosti ''1/4πε<sub>0</sub>''). | ||
Velikost permitivity vakua se neměří, jedná se o dohodnutou hodnotu. | Velikost permitivity vakua se neměří, jedná se o dohodnutou hodnotu. | ||
Řádka 15: | Řádka 15: | ||
== Relativní permitivita == | == Relativní permitivita == | ||
Jako '''relativní permitivita''' (dříve '''dielektrická konstanta''') se označuje [[podíl]] permitivity daného materiálu a permitivity vakua, tedy | Jako '''relativní permitivita''' (dříve '''dielektrická konstanta''') se označuje [[podíl]] permitivity daného materiálu a permitivity vakua, tedy | ||
- | :<big>\(\varepsilon_r = \frac{\varepsilon}{\varepsilon_0}</ | + | :<big>\(\varepsilon_r = \frac{\varepsilon}{\varepsilon_0}\)</big> |
Relativní permitivita je [[Látka|látková]] konstanta, která vyjadřuje, kolikrát se [[elektrická síla]] zmenší v případě, že [[těleso|tělesa]] s [[Elektrický náboj|elektrickým nábojem]] jsou místo ve vakuu umístěna v látkovém prostředí (též kolikrát se zvětší [[Elektrická kapacita|kapacita]] [[kondenzátor]]u, umístí-li se mezi [[elektroda|elektrody]] [[dielektrikum]]). | Relativní permitivita je [[Látka|látková]] konstanta, která vyjadřuje, kolikrát se [[elektrická síla]] zmenší v případě, že [[těleso|tělesa]] s [[Elektrický náboj|elektrickým nábojem]] jsou místo ve vakuu umístěna v látkovém prostředí (též kolikrát se zvětší [[Elektrická kapacita|kapacita]] [[kondenzátor]]u, umístí-li se mezi [[elektroda|elektrody]] [[dielektrikum]]). | ||
Její hodnota závisí na vlastnostech daného materiálu - jde tedy o [[materiálová konstanta|materiálovou konstantu]]. Relativní permitivita je [[bezrozměrná veličina]]. | Její hodnota závisí na vlastnostech daného materiálu - jde tedy o [[materiálová konstanta|materiálovou konstantu]]. Relativní permitivita je [[bezrozměrná veličina]]. | ||
- | Permitivita <big>\(\varepsilon</ | + | Permitivita <big>\(\varepsilon\)</big>, kterou lze vyjádřit jako <big>\(\varepsilon = \varepsilon_0\varepsilon_r\)</big> bývá také označována jako '''absolutní permitivita''' daného materiálu. Absolutní permitivita nahrazuje permitivitu vakua ve všech elektrostatických rovnicích, jestliže prostor je místo vakua vyplněn [[dielektrikum|dielektrikem]]. |
=== Některé hodnoty relativní permitivity === | === Některé hodnoty relativní permitivity === | ||
Relativní permitivity některých materiálů | Relativní permitivity některých materiálů | ||
Řádka 45: | Řádka 45: | ||
Pozn.: hodnoty závisejí na [[teplota|teplotě]] a přesném složení látky. | Pozn.: hodnoty závisejí na [[teplota|teplotě]] a přesném složení látky. | ||
== Vlastnosti == | == Vlastnosti == | ||
- | Pro střídavé [[elektromagnetické vlnění]] je permitivita představována [[funkce (matematika)|funkcí]] závislou na [[frekvence|frekvenci]] [[vlnění]] ''f'' a je [[komplexní číslo|komplexní]]. Je rovna podílu fázorů [[vektor]]ů [[elektrická indukce|elektrické indukce]] <big>\(\mathbf{D}</ | + | Pro střídavé [[elektromagnetické vlnění]] je permitivita představována [[funkce (matematika)|funkcí]] závislou na [[frekvence|frekvenci]] [[vlnění]] ''f'' a je [[komplexní číslo|komplexní]]. Je rovna podílu fázorů [[vektor]]ů [[elektrická indukce|elektrické indukce]] <big>\(\mathbf{D}\)</big> a [[intenzita elektrického pole|intenzity elektrického pole]] <big>\(\mathbf{E}\)</big>: |
- | :<big>\(\varepsilon(f)=\frac{\mathbf{D}(f)}{\mathbf{E}(f)}</ | + | :<big>\(\varepsilon(f)=\frac{\mathbf{D}(f)}{\mathbf{E}(f)}\)</big>. |
Permitivita se spolu s [[permeabilita|permeabilitou]] vyskytuje též ve vztahu pro [[rychlost]] libovolného [[Elektromagnetické záření|elektromagnetického vlnění]]. V nevodivém látkovém prostředí platí | Permitivita se spolu s [[permeabilita|permeabilitou]] vyskytuje též ve vztahu pro [[rychlost]] libovolného [[Elektromagnetické záření|elektromagnetického vlnění]]. V nevodivém látkovém prostředí platí | ||
- | :<big>\(v = \frac {1}{\sqrt {\varepsilon \mu}}</ | + | :<big>\(v = \frac {1}{\sqrt {\varepsilon \mu}}\)</big>, |
- | kde <big>\(v</ | + | kde <big>\(v\)</big> je [[fázová rychlost|rychlost]] šíření elektromagnetických vln. Při šíření elektromagnetických vln ve vakuu pak dostáváme speciální případ uvedeného vztahu |
- | :<big>\(c = \frac {1}{\sqrt {\varepsilon_0 \mu_0}}</ | + | :<big>\(c = \frac {1}{\sqrt {\varepsilon_0 \mu_0}}\)</big>, |
- | kde <big>\(c</ | + | kde <big>\(c\)</big> je [[rychlost světla]]. |
V [[homogenita|nehomogenním]] a [[izotropie|neizotropním]] prostředí může být permitivita vyjádřena [[symetrický tenzor|symetrickým tenzorem]] druhého řádu. | V [[homogenita|nehomogenním]] a [[izotropie|neizotropním]] prostředí může být permitivita vyjádřena [[symetrický tenzor|symetrickým tenzorem]] druhého řádu. | ||
== Související články == | == Související články == |
Aktuální verze z 14. 8. 2022, 14:53
Permitivita je fyzikální veličina popisující vztah mezi vektory intenzity elektrického pole a elektrické indukce v materiálu nebo vakuu.
Obsah[skrýt] |
Značení
Výpočet
Permitivitu lze určit ze vztahu
,
kde
Permitivita vakua
Permitivita vakua je fyzikální konstanta, která se značí
Permitivita vakua se vyskytuje např. v Coulombově zákoně pro elektrickou sílu mezi dvěma elektricky nabitými tělesy ve vakuu (v konstantě úměrnosti 1/4πε0). Velikost permitivity vakua se neměří, jedná se o dohodnutou hodnotu. Velikost permitivity vakua nezávisí na směru ani rychlosti pohybu pozorovatele, což souvisí s teorií relativity.
Relativní permitivita
Jako relativní permitivita (dříve dielektrická konstanta) se označuje podíl permitivity daného materiálu a permitivity vakua, tedy
Relativní permitivita je látková konstanta, která vyjadřuje, kolikrát se elektrická síla zmenší v případě, že tělesa s elektrickým nábojem jsou místo ve vakuu umístěna v látkovém prostředí (též kolikrát se zvětší kapacita kondenzátoru, umístí-li se mezi elektrody dielektrikum).
Její hodnota závisí na vlastnostech daného materiálu - jde tedy o materiálovou konstantu. Relativní permitivita je bezrozměrná veličina.
Permitivita
Některé hodnoty relativní permitivity
Relativní permitivity některých materiálů
Materiál | εr |
---|---|
vzduch | 1,00054 |
polystyren | 2,6 |
papír | 3,5 |
porcelán | 6,5 |
slída | 7,0 |
sklo | 7,6 |
křemík | 12 |
voda | 80 |
speciální keramické mat. (pro kondenzátory) | až 105 |
Pozn.: hodnoty závisejí na teplotě a přesném složení látky.
Vlastnosti
Pro střídavé elektromagnetické vlnění je permitivita představována funkcí závislou na frekvenci vlnění f a je komplexní. Je rovna podílu fázorů vektorů elektrické indukce
.
Permitivita se spolu s permeabilitou vyskytuje též ve vztahu pro rychlost libovolného elektromagnetického vlnění. V nevodivém látkovém prostředí platí
,
kde
,
kde
Související články
Literatura
- Elektrotechnické tabulky pro průmyslové školy, SPN, Praha 1959, str. 22-25
Externí odkazy
[zobrazit] Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|