Klidová hmotnost
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu „<math>“ textem „<big>\(“) |
m (Nahrazení textu „</math>“ textem „\)</big>“) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
'''Klidová hmotnost''' [[těleso|tělesa]] je velikost [[hmotnost]]i tohoto tělesa, kterou naměří [[pozorovatel]], vůči němuž je těleso v [[klid (fyzika)|klidu]]. Uvádí se hlavně u [[elementární částice|elementárních částic]], kde se často klidová hmotnost značně liší od hmotnosti pozorované. | '''Klidová hmotnost''' [[těleso|tělesa]] je velikost [[hmotnost]]i tohoto tělesa, kterou naměří [[pozorovatel]], vůči němuž je těleso v [[klid (fyzika)|klidu]]. Uvádí se hlavně u [[elementární částice|elementárních částic]], kde se často klidová hmotnost značně liší od hmotnosti pozorované. | ||
- | Klidové hmotnosti <big>\(m_0</ | + | Klidové hmotnosti <big>\(m_0\)</big> přísluší podle vztahu [[E=mc²]] [[energie]] <big>\(E_0 = m_0c^2\)</big>, která bývá také označována jako '''klidová energie'''. |
Změnu hmotnosti tělesa předpovídá [[speciální teorie relativity]]. Pokud se těleso vůči pozorovateli pohybuje, naměří tento pozorovatel vždy větší hmotnost, něž kdyby pozoroval těleso v klidu. Jedno z vysvětlení změny hmotnosti jsou transformační relace ze speciální teorie relativity mezi různými [[vztažná soustava|vztažnými soustavami]] | Změnu hmotnosti tělesa předpovídá [[speciální teorie relativity]]. Pokud se těleso vůči pozorovateli pohybuje, naměří tento pozorovatel vždy větší hmotnost, něž kdyby pozoroval těleso v klidu. Jedno z vysvětlení změny hmotnosti jsou transformační relace ze speciální teorie relativity mezi různými [[vztažná soustava|vztažnými soustavami]] | ||
- | ::<big>\(m = {m_0 \over {\sqrt{1 - v^2/c^2}}} \,</ | + | ::<big>\(m = {m_0 \over {\sqrt{1 - v^2/c^2}}} \,\)</big> |
- | kde <big>\(m_0</ | + | kde <big>\(m_0\)</big> je klidová hmotnost tělesa, <big>\(m\)</big> je jeho pozorovaná hmotnost, <big>\(v\)</big> je velikost jeho rychlosti vůči pozorovateli a <big>\(c\)</big> je [[rychlost světla]] ve vakuu. Přímočařejší vysvětlení poskytuje [[kinetická energie]], kterou každé pohybující se těleso má a která podle slavného [[Albert Einstein|Einsteinova]] vzorce ''[[E=mc²]]'' má také hmotnost. |
V běžném světě jsou [[rychlost]]i těles malé, proto žádná změna hmotnosti není pozorována. V mikrosvětě se však hmota často pohybuje rychlostmi blízkými [[rychlost světla|rychlosti světla]] a změna hmotnosti je již nezanedbatelná. V [[urychlovač částic|urychlovačích]] jsou běžné částice, které mají mnohonásobně vyšší hmotnost něž je jejich hmotnost klidová. | V běžném světě jsou [[rychlost]]i těles malé, proto žádná změna hmotnosti není pozorována. V mikrosvětě se však hmota často pohybuje rychlostmi blízkými [[rychlost světla|rychlosti světla]] a změna hmotnosti je již nezanedbatelná. V [[urychlovač částic|urychlovačích]] jsou běžné částice, které mají mnohonásobně vyšší hmotnost něž je jejich hmotnost klidová. |
Aktuální verze z 14. 8. 2022, 14:52
Klidová hmotnost tělesa je velikost hmotnosti tohoto tělesa, kterou naměří pozorovatel, vůči němuž je těleso v klidu. Uvádí se hlavně u elementárních částic, kde se často klidová hmotnost značně liší od hmotnosti pozorované.
Klidové hmotnosti
Změnu hmotnosti tělesa předpovídá speciální teorie relativity. Pokud se těleso vůči pozorovateli pohybuje, naměří tento pozorovatel vždy větší hmotnost, něž kdyby pozoroval těleso v klidu. Jedno z vysvětlení změny hmotnosti jsou transformační relace ze speciální teorie relativity mezi různými vztažnými soustavami
kde
V běžném světě jsou rychlosti těles malé, proto žádná změna hmotnosti není pozorována. V mikrosvětě se však hmota často pohybuje rychlostmi blízkými rychlosti světla a změna hmotnosti je již nezanedbatelná. V urychlovačích jsou běžné částice, které mají mnohonásobně vyšší hmotnost něž je jejich hmotnost klidová.
Částice s nulovou klidovou hmotností
Existují i částice s nulovou klidovou hmotností, například fotony. Kvůli nulové klidové hmotnosti se vždy pohybují rychlostí světla a jejich relativistická hmotnost je dána velikostí energie, kterou přenáší a která je přímo úměrná frekvenci. Další částice s nulovou klidovou hmotností mohou být neutrina, ale pravděpodobně nějakou nenulovou klidovou hmotnost mají. I hypotetické částice gravitačního pole – gravitony – by měly mít nulovou klidovou hmotnost.
Související články
[zobrazit] Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|