Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Surveyor 3
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(++) |
||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
název=Surveyor 3| | název=Surveyor 3| | ||
katalog=2756| | katalog=2756| | ||
| - | obrázek= | + | obrázek= | |
start=[[17. duben|17. dubna]] [[1967]] 07:05 UTC| | start=[[17. duben|17. dubna]] [[1967]] 07:05 UTC| | ||
kosmodrom=[[Eastern Test Range]]| | kosmodrom=[[Eastern Test Range]]| | ||
| Řádka 14: | Řádka 14: | ||
kategorie=[[měsíční sonda]]| | kategorie=[[měsíční sonda]]| | ||
hmotnost=283 kg <ref name="Space_40">{{citace elektronické monografie|url=http://www.lib.cas.cz/space.40/1967/035A.HTM| titul=1967-035A - Surveyor 3| autor=Antonín Vítek| vydavatel=Velký katalog družic a kosmických sond SPACE 40| odkaz na autora=Antonín Vítek|datum přístupu=2008-07-12}}</ref> | hmotnost=283 kg <ref name="Space_40">{{citace elektronické monografie|url=http://www.lib.cas.cz/space.40/1967/035A.HTM| titul=1967-035A - Surveyor 3| autor=Antonín Vítek| vydavatel=Velký katalog družic a kosmických sond SPACE 40| odkaz na autora=Antonín Vítek|datum přístupu=2008-07-12}}</ref> | ||
| - | }} | + | }}[[File:Surveyor NASA lunar lander.jpg|thumb|230px|Surveyor 3]] |
| - | '''Surveyor 3''' | + | '''Surveyor 3''' byla umělá sonda, vyslaná agenturou [[NASA]] na [[Měsíc]] v roce 1967. V katalogu [[COSPAR]] dostala označení 1967-035A. |
==Úkol mise== | ==Úkol mise== | ||
| Řádka 23: | Řádka 23: | ||
Sonda vážila 1019 kg, část určená k přistání 283 kg. Měla mj. brzdící motor, vlastní pohonné hmoty, dvojici radarů, tři řídící trysky, snímací fotografickou aparaturu se jednou kamerou. Místo druhé měla namontovanou lopatku na pohyblivém rameni. | Sonda vážila 1019 kg, část určená k přistání 283 kg. Měla mj. brzdící motor, vlastní pohonné hmoty, dvojici radarů, tři řídící trysky, snímací fotografickou aparaturu se jednou kamerou. Místo druhé měla namontovanou lopatku na pohyblivém rameni. | ||
| + | [[File:Surveyor 3 on the Moon.jpg|thumb|200px|left|Sonda Surveyor 3 na Měsíci, vyfotografoval [[Alan Bean]] během mise Apollo 12]] | ||
==Průběh mise== | ==Průběh mise== | ||
| - | |||
Raketa [[Rakety Atlas|Atlas Centaur D]] se sondou Surveyor odstartovala z mysu [[Canaveral]] ([[Eastern Test Range]]) na [[Florida|Floridě]] [[17. duben|17. dubna]] [[1967]]. Den poté byla provedena korekce dráhy ve vzdálenosti 186 000 km od [[Země]]. Přistání probíhalo obdobně, jako u úspěšné mise [[Surveyor 1]]. Dosedla mezi krátery Fea Mauro a Landsberg v malém kráteru, později přejmenovaném na Surveyor. Rychlost sestupu v poslední fázi byla jen 2,1 metrů za sec, jenže řídící trysky po dotyku s povrchem nevypnuly a tak sonda poskočila do výše 10 metrů a znovu přistála, aby absolvovala druhý skok. Ve výši 3 metry byly na povel ze Země trysky vypnuty a sonda skončila definitivně své přistání. | Raketa [[Rakety Atlas|Atlas Centaur D]] se sondou Surveyor odstartovala z mysu [[Canaveral]] ([[Eastern Test Range]]) na [[Florida|Floridě]] [[17. duben|17. dubna]] [[1967]]. Den poté byla provedena korekce dráhy ve vzdálenosti 186 000 km od [[Země]]. Přistání probíhalo obdobně, jako u úspěšné mise [[Surveyor 1]]. Dosedla mezi krátery Fea Mauro a Landsberg v malém kráteru, později přejmenovaném na Surveyor. Rychlost sestupu v poslední fázi byla jen 2,1 metrů za sec, jenže řídící trysky po dotyku s povrchem nevypnuly a tak sonda poskočila do výše 10 metrů a znovu přistála, aby absolvovala druhý skok. Ve výši 3 metry byly na povel ze Země trysky vypnuty a sonda skončila definitivně své přistání. | ||
Ještě téhož dne začalo snímkování okolí. Ráno 22. dubna začala práce s lopatkou, byl vyrýván povrch do hloubky 10 cm a snímán kamerou. Dne 24. dubna se povedly barevné záběry [[zatmění Slunce]] Zemí. Před západem Slunce byly sonda zčásti na povel ze Země vypnuta, zapnout se jí však po měsíční noci nepodařilo. | Ještě téhož dne začalo snímkování okolí. Ráno 22. dubna začala práce s lopatkou, byl vyrýván povrch do hloubky 10 cm a snímán kamerou. Dne 24. dubna se povedly barevné záběry [[zatmění Slunce]] Zemí. Před západem Slunce byly sonda zčásti na povel ze Země vypnuta, zapnout se jí však po měsíční noci nepodařilo. | ||
| - | [[ | + | |
| + | [[Soubor:Surveyor_3-Apollo_12.jpg|thumb|230px|Velitel Apolla 12 Conrad společně se sondou]] | ||
===Apollo 12=== | ===Apollo 12=== | ||
Během mise [[Apollo 12]] v roce [[1969]] kosmonauti sondu Surveyor 3 nalezli a část z ní odvezli na Zemi. Kamera byla později vystavena ve [[Washington, D.C.|Washingtonu D.C.]] (Smithsonian National Air and Space Museum). | Během mise [[Apollo 12]] v roce [[1969]] kosmonauti sondu Surveyor 3 nalezli a část z ní odvezli na Zemi. Kamera byla později vystavena ve [[Washington, D.C.|Washingtonu D.C.]] (Smithsonian National Air and Space Museum). | ||
===Kontaminace sondy=== | ===Kontaminace sondy=== | ||
| - | Po testech [[polyuretan]]ové pěny odebrané ze sondy a dovezené zpět posádkou Apolla 12 se zjistilo, že uvnitř pěny přežil pozemský mikroorganizmus [[Streptokok|Streptococcus mitis]] | + | Po testech [[polyuretan]]ové pěny odebrané ze sondy a dovezené zpět posádkou Apolla 12 se zjistilo, že uvnitř pěny přežil pozemský mikroorganizmus [[Streptokok|Streptococcus mitis]]. Znamená to, že přežil několik let podmínky na Měsíci. Tato skutečnost upozornila na možnost kontaminace kosmických těles při nedostatečné sterilizaci sond. |
Mise Surveyor 3 byla zhodnocena i přes malé problémy jako úspěšná, protože mj. poskytla 6315 snímků a dokázala analyzovat pevnost povrchu. | Mise Surveyor 3 byla zhodnocena i přes malé problémy jako úspěšná, protože mj. poskytla 6315 snímků a dokázala analyzovat pevnost povrchu. | ||
| - | |||
==Literatura== | ==Literatura== | ||
| Řádka 51: | Řádka 51: | ||
| místo = Praha | | místo = Praha | ||
}} | }} | ||
| - | |||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
| + | * http://www.lib.cas.cz/space.40/1967/035A.HTM | ||
| - | |||
| - | {{Program Surveyor}} | + | {{Program Surveyor}}{{Článek z Wikipedie}} |
| - | {{Článek z Wikipedie}} | + | |
[[Kategorie:Program Surveyor]] | [[Kategorie:Program Surveyor]] | ||
Aktuální verze z 9. 6. 2022, 16:09
Surveyor 3 byla umělá sonda, vyslaná agenturou NASA na Měsíc v roce 1967. V katalogu COSPAR dostala označení 1967-035A.
Obsah |
Úkol mise
Družice měla za úkol měkce přistát na povrchu Měsíce a pořídit odtud fotografie. Byla družicí, předstupněm programu Apollo, při němž mají astronauti z USA vstoupit na Měsíc a doplňovala souběžné bezpilotní lety programů Lunar Orbiter, Lunar Explorer, Ranger, zčásti i Pioneer.
Základní údaje
Sonda vážila 1019 kg, část určená k přistání 283 kg. Měla mj. brzdící motor, vlastní pohonné hmoty, dvojici radarů, tři řídící trysky, snímací fotografickou aparaturu se jednou kamerou. Místo druhé měla namontovanou lopatku na pohyblivém rameni.
Průběh mise
Raketa Atlas Centaur D se sondou Surveyor odstartovala z mysu Canaveral (Eastern Test Range) na Floridě 17. dubna 1967. Den poté byla provedena korekce dráhy ve vzdálenosti 186 000 km od Země. Přistání probíhalo obdobně, jako u úspěšné mise Surveyor 1. Dosedla mezi krátery Fea Mauro a Landsberg v malém kráteru, později přejmenovaném na Surveyor. Rychlost sestupu v poslední fázi byla jen 2,1 metrů za sec, jenže řídící trysky po dotyku s povrchem nevypnuly a tak sonda poskočila do výše 10 metrů a znovu přistála, aby absolvovala druhý skok. Ve výši 3 metry byly na povel ze Země trysky vypnuty a sonda skončila definitivně své přistání.
Ještě téhož dne začalo snímkování okolí. Ráno 22. dubna začala práce s lopatkou, byl vyrýván povrch do hloubky 10 cm a snímán kamerou. Dne 24. dubna se povedly barevné záběry zatmění Slunce Zemí. Před západem Slunce byly sonda zčásti na povel ze Země vypnuta, zapnout se jí však po měsíční noci nepodařilo.
Apollo 12
Během mise Apollo 12 v roce 1969 kosmonauti sondu Surveyor 3 nalezli a část z ní odvezli na Zemi. Kamera byla později vystavena ve Washingtonu D.C. (Smithsonian National Air and Space Museum).
Kontaminace sondy
Po testech polyuretanové pěny odebrané ze sondy a dovezené zpět posádkou Apolla 12 se zjistilo, že uvnitř pěny přežil pozemský mikroorganizmus Streptococcus mitis. Znamená to, že přežil několik let podmínky na Měsíci. Tato skutečnost upozornila na možnost kontaminace kosmických těles při nedostatečné sterilizaci sond.
Mise Surveyor 3 byla zhodnocena i přes malé problémy jako úspěšná, protože mj. poskytla 6315 snímků a dokázala analyzovat pevnost povrchu.
Literatura
- LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982.
Externí odkazy
| Program Surveyor |
|---|
|
Surveyor 1 • Surveyor 2 • Surveyor 3 • Surveyor 4 • Surveyor 5 • Surveyor 6 • Surveyor 7 |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |