Šablona:Článek dne/2021/18

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 22. 8. 2021, 14:44

Měsíc je jediným známým přirozeným satelitem Země. Nemá jiné formální jméno než „měsíc“ (odborně Měsíc), i když je občas básnicky nazýván luna (slovanský a zároveň latinský výraz pro měsíc).

Jeho symbolem je srpek. Kromě slova lunární se podle jména starořecké bohyně měsíce Seléné používá k odkazu na Měsíc též kmene selene nebo seleno.

Střední vzdálenost Měsíce od Země je 384 403 km. Měsíční rovníkový průměr činí 3 476 km.

Měsíc je v synchronní rotaci se Zemí, což znamená, že jedna strana Měsíce („přivrácená strana“) je stále obrácená k Zemi. Druhou, „odvrácenou stranu,“ z větší části nelze ze Země vidět, kromě malých částí poblíž okraje disku, které mohou být příležitostně spatřeny díky libraci. Většina odvrácené strany byla až do éry kosmických sond zcela neznámá. Tato synchronní rotace je výsledkem slapových sil, které zpomalovaly rotaci Měsíce v jeho rané historii, až došlo k rezonanci oběhu a rotace (vázané rotaci).

Odvrácená strana je občas nazývána také „temnou stranou“. „Temná“ v tomto případě znamená „neznámá a skrytá“ a nikoliv „postrádající světlo“; ve skutečnosti přijímá odvrácená strana v průměru zhruba stejné množství slunečního světla jako přivrácená strana. Kosmická loď na odvrácené straně Měsíce je odříznuta od přímé radiové komunikace se Zemí.

Odlišujícím rysem odvrácené strany je téměř úplná absence tmavých skvrn – moří.

Měsíc vykoná kompletní oběh kolem Země jednou za 29,530588 dne (synodický měsíc). Každou hodinu se Měsíc posune vzhledem ke hvězdám o vzdálenost zhruba rovnou jeho úhlovému průměru, přibližně o 0,5°. Měsíc se liší od většiny satelitů jiných planet tím, že je jeho orbita blízká rovině ekliptiky a nikoliv rovině zemského rovníku.

Některé způsoby nazírání na oběh jsou podrobněji probrány v následující tabulce, ale dva nejběžnější jsou: siderický měsíc, což je doba úplného oběhu vzhledem ke hvězdám, trvající asi 27,3 dnů a synodický měsíc, což je doba, kterou zabere dosažení téže fáze, dlouhá přibližně 29,5 dne. Rozdíl mezi nimi je způsoben tím, že v průběhu oběhu urazí Země i Měsíc určitou vzdálenost na orbitě kolem Slunce.

Gravitační přitažlivost, kterou Měsíc ovlivňuje Zemi, je příčinou slapových jevů, které jsou nejlépe pozorovatelné na střídání mořského přílivu a odlivu. Přílivová vlna je synchronizována s oběhem Měsíce kolem Země. Slapová vzdutí Země způsobená měsíční gravitací se zpožďují za odpovídající polohou Měsíce kvůli odporu oceánského systému – především kvůli setrvačnosti vody a tření, jak se přelévá přes oceánské dno, proniká do zálivů a ústí řek a zase se z nich vrací. Vyjma mořského přílivu a odlivu dochází také ke vdmutí a poklesu litosférických desek. Následkem toho je část zemského rotačního momentu pozvolna přeměňována do oběhového momentu Měsíce, takže se Měsíc pomalu vzdaluje od Země rychlostí asi 38 mm za rok.

Synchronnost rotace je přesná pouze v průměru, protože měsíční orbita má jistou výstřednost. Když je Měsíc v perigeu (přízemí), jeho rotace je pomalejší než pohyb po oběžné dráze, což nám umožňuje vidět asi osm stupňů délky z jeho východní (pravé) strany navíc. Na druhou stranu, když se Měsíc dostane do apogea (odzemí), jeho rotace je rychlejší než pohyb po oběžné dráze, což odkrývá dalších osm stupňů délky z jeho západní (levé) strany. To se nazývá optickou librací v délce.

Protože je měsíční orbita nakloněna k zemskému rovníku, Měsíc se zdá oscilovat nahoru a dolů (podobně jako lidská hlava, když pokyvuje na souhlas) při svém pohybu v ekliptikální šířce (deklinaci). Tento jev se nazývá optická librace v šířce a odkrývá pozorovateli z polárních oblastí Měsíce přibližně sedm stupňů šířky.

Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k velkému poklesu v isochronním přenosu.

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-[[Soubor:SUN-Ultra40-2014-002.jpg|right|160px|Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.]]
+[[Soubor:Full Moon Luc Viatour.jpg|right|160px|Nearly Full Moon view from earth In Belgium]]
-'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].
+'''[[Měsíc]]''' je jediným známým [[Měsíc (satelit)|přirozeným satelitem]] [[Země]]. Nemá jiné formální jméno než „''měsíc''“ (odborně ''Měsíc''), i když je občas [[poezie|básnicky]] nazýván ''luna'' ([[Slované|slovanský]] a zároveň [[latina|latinský]] výraz pro měsíc).
-V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE&nbsp;1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE&nbsp;1394b s rychlostí až 800&nbsp;Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový&nbsp;standard IEEE 1394c s rychlostí až 3&nbsp;200&nbsp;Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.
+Jeho symbolem je srpek. Kromě slova ''lunární'' se podle jména starořecké bohyně měsíce Seléné používá k&nbsp;odkazu na Měsíc též kmene ''selene'' nebo ''seleno''.
-FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30&nbsp;[[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.
+Střední vzdálenost Měsíce od Země je 384&nbsp;403&nbsp;[[Metr#Kilometr|km]]. Měsíční [[Zemský rovník|rovníkový]] [[průměr (geometrie)|průměr]] činí 3&nbsp;476&nbsp;km.
+Měsíc je v&nbsp;synchronní rotaci se [[Země|Zemí]], což znamená, že jedna strana Měsíce („[[Přivrácená strana Měsíce|přivrácená&nbsp;strana]]“) je stále obrácená k Zemi. Druhou, „[[Odvrácená strana Měsíce|odvrácenou stranu]],“ z&nbsp;větší části nelze ze&nbsp;[[Země]] vidět, kromě malých částí poblíž okraje disku, které mohou být příležitostně spatřeny díky [[Librace|libraci]]. Většina odvrácené strany byla až do éry [[kosmická sonda|kosmických sond]] zcela neznámá. Tato synchronní rotace je výsledkem [[slapová síla|slapových&nbsp;sil]], které zpomalovaly rotaci Měsíce v&nbsp;jeho rané historii, až došlo k&nbsp;[[Rezonance oběhu|rezonanci&nbsp;oběhu]] a&nbsp;rotace ([[vázaná rotace|vázané&nbsp;rotaci]]).
+Odvrácená strana je občas nazývána také „temnou stranou“. „Temná“ v&nbsp;tomto případě znamená „neznámá a&nbsp;skrytá“ a&nbsp;nikoliv „postrádající světlo“; ve skutečnosti přijímá odvrácená strana v&nbsp;průměru zhruba stejné množství slunečního světla jako přivrácená strana. Kosmická loď na odvrácené straně Měsíce je odříznuta od přímé radiové komunikace se Zemí.
+Odlišujícím rysem odvrácené strany je téměř úplná absence tmavých skvrn&nbsp;&ndash;&nbsp;[[Měsíční moře|moří]].
+Měsíc vykoná kompletní oběh kolem Země jednou za 29,530588 dne ([[Doba oběhu|synodický&nbsp;měsíc]]). Každou hodinu se Měsíc posune vzhledem ke hvězdám o&nbsp;vzdálenost zhruba rovnou jeho [[úhlový průměr|úhlovému průměru]], přibližně o&nbsp;0,5°. Měsíc se liší od většiny satelitů jiných planet tím, že je jeho orbita blízká rovině [[ekliptika|ekliptiky]] a&nbsp;nikoliv rovině zemského rovníku.
+Některé způsoby nazírání na oběh jsou podrobněji probrány v&nbsp;následující tabulce, ale dva nejběžnější jsou: [[Doba oběhu|siderický&nbsp;měsíc]], což je doba úplného oběhu vzhledem ke hvězdám, trvající asi 27,3 dnů a&nbsp;[[Doba oběhu|synodický&nbsp;měsíc]], což je doba, kterou zabere dosažení téže [[měsíční fáze|fáze]], dlouhá přibližně 29,5 dne. Rozdíl mezi nimi je způsoben tím, že v&nbsp;průběhu oběhu urazí Země i&nbsp;Měsíc určitou vzdálenost na orbitě kolem [[Slunce]].
+Gravitační přitažlivost, kterou Měsíc ovlivňuje Zemi, je příčinou [[Slapová síla|slapových jevů]], které jsou nejlépe pozorovatelné na střídání mořského [[Slapové jevy|přílivu]] a [[Slapové jevy|odlivu]]. Přílivová vlna je synchronizována s&nbsp;oběhem Měsíce kolem Země.  Slapová vzdutí Země způsobená měsíční [[gravitace|gravitací]] se zpožďují za odpovídající polohou Měsíce kvůli odporu oceánského systému – především kvůli [[setrvačnost]]i vody a&nbsp;[[tření]], jak se přelévá přes oceánské dno, proniká do [[záliv]]ů a&nbsp;[[ústí řeky|ústí řek]] a&nbsp;zase se z&nbsp;nich vrací. Vyjma mořského přílivu a odlivu dochází také ke vdmutí a poklesu [[Tektonická deska|litosférických&nbsp;desek]]. Následkem toho je část zemského rotačního momentu pozvolna přeměňována do oběhového momentu Měsíce, takže se Měsíc pomalu vzdaluje od Země rychlostí asi 38 [[Metr#Milimetr|mm]] za&nbsp;rok.
+Synchronnost rotace je přesná pouze v&nbsp;průměru, protože měsíční orbita má jistou [[výstřednost]]. Když je Měsíc v&nbsp;[[perigeum|perigeu]] (''přízemí''), jeho rotace je pomalejší než pohyb po oběžné dráze, což nám umožňuje vidět asi osm stupňů délky z&nbsp;jeho východní (pravé) strany navíc. Na druhou stranu, když se Měsíc dostane do [[apogeum|apogea]] (''odzemí''), jeho rotace je rychlejší než pohyb po oběžné dráze, což odkrývá dalších osm stupňů délky z&nbsp;jeho západní (levé) strany. To se nazývá ''optickou&nbsp;[[librace|librací]] v&nbsp;délce''.
+Protože je měsíční orbita nakloněna k&nbsp;zemskému rovníku, Měsíc se zdá oscilovat nahoru a&nbsp;dolů (podobně jako lidská hlava, když pokyvuje na souhlas) při svém pohybu v&nbsp;ekliptikální šířce (deklinaci). Tento jev se nazývá ''optická librace v&nbsp;šířce'' a&nbsp;odkrývá pozorovateli z&nbsp;polárních oblastí Měsíce přibližně sedm stupňů šířky.
 Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní&nbsp;streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k&nbsp;velkému poklesu v isochronním přenosu.
 <noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>