V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Šablona:Článek dne/2021/01

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Aktualizace)
(++)
Řádka 1: Řádka 1:
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
[[Soubor:Norwegian Sea map cs.png|right|160px|A map showing the location of the Norwegian Sea in the North Atlantic Ocean.]]
[[Soubor:Norwegian Sea map cs.png|right|160px|A map showing the location of the Norwegian Sea in the North Atlantic Ocean.]]
-
'''[[Norské moře]]''', norsky: '''[[Norské moře|Norskehavet]]''', je [[okrajové moře]] [[Atlantský oceán|Atlantského oceánu]], které bývá někdy řazeno k&nbsp;[[Severní ledový oceán|Severnímu ledovému oceánu]]. Tvoří důležité spojení mezi otevřeným severním Atlantikem a [[Severní ledový oceán|Severním ledovým oceánem]]. Moře leží mezi [[Norsko|Norskem]], [[Island]]em, souostrovím [[Špicberky]] a ostrovem [[Jan Mayen]] a má rozlohu 1,383 miliónu km<sup>2</sup>. Na rozdíl od [[Severní moře|Severního moře]], navazujícího na jihu a [[Barentsovo moře|Barentsova moře]] na severovýchodě, není [[Kontinentální šelf|šelfovým]] mořem, ale dosahuje hloubky až 4000 metrů. Jeho dno je velice členité a bohaté na ložiska [[ropa|ropy]] a [[zemní plyn|zemního plynu]], pobřežní vody slouží mnoha druhům ryb jako [[trdliště]].
+
'''[[Norské moře]]''', norsky: '''[[Norské moře|Norskehavet]]''', je okrajové moře [[Atlantský oceán|Atlantského oceánu]], které bývá někdy řazeno k&nbsp;[[Severní ledový oceán|Severnímu ledovému oceánu]]. Tvoří důležité spojení mezi otevřeným severním Atlantikem a [[Severní ledový oceán|Severním ledovým oceánem]]. Moře leží mezi [[Norsko|Norskem]], [[Island]]em, souostrovím [[Špicberky]] a ostrovem [[Jan Mayen]] a má rozlohu 1,383 miliónu km<sup>2</sup>. Na rozdíl od [[Severní moře|Severního moře]], navazujícího na jihu a [[Barentsovo moře|Barentsova moře]] na severovýchodě, není [[Kontinentální šelf|šelfovým]] mořem, ale dosahuje hloubky až 4000 metrů. Jeho dno je velice členité a bohaté na ložiska [[ropa|ropy]] a [[zemní plyn|zemního plynu]], pobřežní vody slouží mnoha druhům ryb jako [[trdliště]].
-
[[Golfský proud|Severoatlantský proud]] je příčinou vyrovnaných teplot vody po celý rok, které jsou zhruba o&nbsp;10&nbsp;°C vyšší než odpovídá stupni zeměpisné šířky. Spolu se sousedním [[Grónské moře|Grónským mořem]] je Norské moře místem vzniku severoatlantského podmořského proudu (''North&nbsp;Atlantic&nbsp;Deep&nbsp;Water''); teplá voda Severoatlantského proudu s&nbsp;vysokou [[salinita|salinitou]] se zde ochlazuje a klesá do hlubin oceánu. Je rozhodujícím místem pro vznik a udržení [[termohalinní výměník|termohalinního výměníku]] světového oceánu.
+
[[Golfský proud|Severoatlantský proud]] je příčinou vyrovnaných teplot vody po celý rok, které jsou zhruba o&nbsp;10&nbsp;°C vyšší než odpovídá stupni zeměpisné šířky. Spolu se sousedním [[Grónské moře|Grónským mořem]] je Norské moře místem vzniku severoatlantského podmořského proudu (''North&nbsp;Atlantic&nbsp;Deep&nbsp;Water''); teplá voda Severoatlantského proudu s&nbsp;vysokou [[salinita|salinitou]] se zde ochlazuje a klesá do hlubin oceánu. Je rozhodujícím místem pro vznik a udržení [[termohalinní výměník|termohalinního&nbsp;výměníku]] světového oceánu.
Reliéf dna moře je tvořen dvěma výraznými podmořskými pánvemi – [[Norská pánev|Norskou pánví]] a [[Lofotská pánev|Lofotskou pánví]]. Od Grónského moře je na dně odděleno [[Mohnův hřbet|Mohnovým hřbetem]]. Před zhruba 8 tisíci lety došlo v&nbsp;Norském moři k&nbsp;obrovskému podmořskému sesuvu, který&nbsp;měl&nbsp;za&nbsp;následek vlnu [[tsunami]] na pobřeží Norského a&nbsp;Severního moře.
Reliéf dna moře je tvořen dvěma výraznými podmořskými pánvemi – [[Norská pánev|Norskou pánví]] a [[Lofotská pánev|Lofotskou pánví]]. Od Grónského moře je na dně odděleno [[Mohnův hřbet|Mohnovým hřbetem]]. Před zhruba 8 tisíci lety došlo v&nbsp;Norském moři k&nbsp;obrovskému podmořskému sesuvu, který&nbsp;měl&nbsp;za&nbsp;následek vlnu [[tsunami]] na pobřeží Norského a&nbsp;Severního moře.
 +
 +
Norské moře zabírá jihovýchodní podmořskou pánev mezi [[Grónsko|Grónskem]] a [[Skandinávie|Skandinávií]], severozápadní pánev zabírá [[Grónské moře]]. Na severozápadě tvoří jeho hranici linie z&nbsp;[[Gerpir]]u, nejvýchodnějšího bodu [[Island]]u, přes [[Faerské ostrovy|faerský ostrov]] [[Fugloy]] na bod, který tvoří 61. &nbsp; rovnoběžka, a [[poledník]] 0°&nbsp; 53′ západní délky. Tato linie tvoří hranici s&nbsp;otevřeným severním [[Atlantský oceán|Atlantikem]]. Odtud tvoří hranici až k&nbsp;Norskému pobřeží 61. [[rovnoběžka]].
 +
Jihovýchodní hranici tvoří norské pobřeží od 61. rovnoběžky po [[Nordkapp]]. Hranici s&nbsp;[[Barentsovo moře|Barentsovým mořem]] tvoří linie z&nbsp;Nordkappu přes [[Medvědí ostrov]] k&nbsp;nejjižnějšímu bodu ostrova [[Západní Špicberk]]y. Svah, který dělí podmořskou pánev od šelfového Barentsova moře, probíhá podél 16.&nbsp;poledníku východní délky k&nbsp;severu mnoho kilometrů jihovýchodně od tradiční hranice. Na severu probíhá hranice ze souostroví [[Špicberky]] přes ostrov [[Jan Mayen]] zpět k&nbsp;nejvýchodnějšímu bodu Islandu, Gerpiru, a sleduje [[podmořský práh]], který dělí norskou a grónskou podmořskou pánev. Norské moře má rozlohu 1&nbsp;383 miliónu&nbsp;km<sup>2</sup> a objem 2&nbsp;408 milióny&nbsp;km<sup>3</sup>,Podmořské prahy a [[kontinentální svah]]y oddělují Norské moře od sousedních mořských oblastí. Na jihu leží Severní moře na evropském kontinentáním [[šelf]]u, na východě Barentsovo moře na euroasijském kontinentálním šelfu. Na západě tvoří hranici s&nbsp;Atlantikem jižní části skotsko-grónského hřbetu. Hřbet leží v&nbsp;hloubce jen 500 metrů, jen na několika místech dosahuje hloubky 850 metrů. Na severu leží hřbet Jan Mayen a [[Mohnův hřbet]], které se nachází v&nbsp;hloubce 2&nbsp;000&nbsp;metrů, některá jejich sedla dosahují hloubky 2&nbsp;600&nbsp;metrů.
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Verze z 22. 1. 2021, 15:25

A map showing the location of the Norwegian Sea in the North Atlantic Ocean.

Norské moře, norsky: Norskehavet, je okrajové moře Atlantského oceánu, které bývá někdy řazeno k Severnímu ledovému oceánu. Tvoří důležité spojení mezi otevřeným severním Atlantikem a Severním ledovým oceánem. Moře leží mezi Norskem, Islandem, souostrovím Špicberky a ostrovem Jan Mayen a má rozlohu 1,383 miliónu km2. Na rozdíl od Severního moře, navazujícího na jihu a Barentsova moře na severovýchodě, není šelfovým mořem, ale dosahuje hloubky až 4000 metrů. Jeho dno je velice členité a bohaté na ložiska ropy a zemního plynu, pobřežní vody slouží mnoha druhům ryb jako trdliště.

Severoatlantský proud je příčinou vyrovnaných teplot vody po celý rok, které jsou zhruba o 10 °C vyšší než odpovídá stupni zeměpisné šířky. Spolu se sousedním Grónským mořem je Norské moře místem vzniku severoatlantského podmořského proudu (North Atlantic Deep Water); teplá voda Severoatlantského proudu s vysokou salinitou se zde ochlazuje a klesá do hlubin oceánu. Je rozhodujícím místem pro vznik a udržení termohalinního výměníku světového oceánu.

Reliéf dna moře je tvořen dvěma výraznými podmořskými pánvemi – Norskou pánví a Lofotskou pánví. Od Grónského moře je na dně odděleno Mohnovým hřbetem. Před zhruba 8 tisíci lety došlo v Norském moři k obrovskému podmořskému sesuvu, který měl za následek vlnu tsunami na pobřeží Norského a Severního moře.

Norské moře zabírá jihovýchodní podmořskou pánev mezi Grónskem a Skandinávií, severozápadní pánev zabírá Grónské moře. Na severozápadě tvoří jeho hranici linie z Gerpiru, nejvýchodnějšího bodu Islandu, přes faerský ostrov Fugloy na bod, který tvoří 61.   rovnoběžka, a poledník 0°  53′ západní délky. Tato linie tvoří hranici s otevřeným severním Atlantikem. Odtud tvoří hranici až k Norskému pobřeží 61. rovnoběžka. Jihovýchodní hranici tvoří norské pobřeží od 61. rovnoběžky po Nordkapp. Hranici s Barentsovým mořem tvoří linie z Nordkappu přes Medvědí ostrov k nejjižnějšímu bodu ostrova Západní Špicberky. Svah, který dělí podmořskou pánev od šelfového Barentsova moře, probíhá podél 16. poledníku východní délky k severu mnoho kilometrů jihovýchodně od tradiční hranice. Na severu probíhá hranice ze souostroví Špicberky přes ostrov Jan Mayen zpět k nejvýchodnějšímu bodu Islandu, Gerpiru, a sleduje podmořský práh, který dělí norskou a grónskou podmořskou pánev. Norské moře má rozlohu 1 383 miliónu km2 a objem 2 408 milióny km3,Podmořské prahy a kontinentální svahy oddělují Norské moře od sousedních mořských oblastí. Na jihu leží Severní moře na evropském kontinentáním šelfu, na východě Barentsovo moře na euroasijském kontinentálním šelfu. Na západě tvoří hranici s Atlantikem jižní části skotsko-grónského hřbetu. Hřbet leží v hloubce jen 500 metrů, jen na několika místech dosahuje hloubky 850 metrů. Na severu leží hřbet Jan Mayen a Mohnův hřbet, které se nachází v hloubce 2 000 metrů, některá jejich sedla dosahují hloubky 2 600 metrů.