V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Zimní olympijské hry

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
Sysop (diskuse | příspěvky)
(+ Výrazné vylepšení)
Porovnání s novější verzí →

Verze z 24. 8. 2011, 11:38

Olympijská pochodeň na Zimních olympijských hrách v Turíně 2006

Zimní olympijské hry (též zimní olympiáda, zkráceně ZOH) jsou jedna z nejdůležitějších zimních sportovních událostí. Konají se každé čtyři roky.

Vše začalo v roce 1924 ve francouzském Chamonix, kam byli sezváni sportovci na „Týden zimních sportů“. Toto klání bylo zpětně roku 1925 označeno za 1. zimní olympijské hry. V roce 1940 a 1944 se měly konat v japonském Sapporu a v italské Cortině d'Ampezzo, ale obě tyto akce byly zrušeny kvůli probíhající 2. světové válce. Roku 1976 měl původně pořádat hry americký Denver, jenže ten to odmítl prostřednictvím státního referenda. Pořadatelstvím her byl tedy pověřen rakouský Innsbruck, který stále ještě udržoval infrastrukturu od roku 1964.

Do roku 1992, kdy proběhla 16. zimní olympiáda, se zimní hry konaly vždy v týž rok jako letní. Poté bylo rozhodnuto periodu zimních her posunout o polovinu vůči hrám letním, a tak se 17. ZOH konaly už v roce 1994. Další hry se opět konají ve čtyřletém cyklu.

Zimní olympiádu zatím hostilo pouhých 10 států: čtyřikrát Spojené státy americké, třikrát Francie, dvakrát Itálie, Japonsko, Kanada, Norsko, Rakousko a Švýcarsko a jednou Jugoslávie a Německo.

Poslední hry byly uspořádány v únoru roku 2010 v kanadském Vancouveru.

Obsah

Přehled

Přehled medailí podle zemí

Číslo ZOH Datum her Pořadatel Město Počet zemí Muži Ženy Celkem Disciplín Sportů ČSSR/ČR
1. ZOH 1924 25. ledna až 5. února Francie Francie Chamonix 16 24513 258 16 6 [1]
2. ZOH 1928 11. února až 19. února Švýcarsko Švýcarsko St. Moritz 25 43727 464 14 4 [2]
3. ZOH 1932 4. února až 15. února US flag 48 stars.png USALake Placid17 220 32 252 14 4 [3]
4. ZOH 1936 6. února až 16. února Flag of Nazi Germany (1933-1945).png Německo Garmisch-Partenkirchen 28 566 80 646 17 4 [4]
ZOH 1940 Japonsko Japonsko Sapporo
ZOH 1944 Flag of Italy (1861-1946).png Itálie Cortina d'Ampezzo
5. ZOH 1948 30. ledna až 8. února Švýcarsko Švýcarsko St. Moritz 28 592 77 669 22 4 [5]
6. ZOH 1952 14. února až 25. února Norsko Norsko Oslo 30 585 109 694 22 4 [6]
7. ZOH 1956 26. ledna až 5. února Itálie Itálie Cortina d'Ampezzo32 689132 821 24 4 [7]
8. ZOH 1960 18. února až 28. února US 49 Star Flag.png USA Squaw Valley 30 521 144 665 27 4[8]
9. ZOH 1964 29. ledna až 9. února Rakousko Rakousko Innsbruck36 891 200 1091 34 6 [9]
10. ZOH 1968 6. února až 18. února Francie Francie Grenoble 37 947 211 1158 35 6[10]
11. ZOH 1972 3. února až 13. února Japonsko Japonsko Sapporo35 800 206 1006 35 6 [11]
12. ZOH 1976 4. února až 15. února Rakousko Rakousko Innsbruck37 892231 1123 37 6[12]
13. ZOH 1980 13. února až 24. února USA USA Lake Placid 37 839 233 1072 38 6[13]
14. ZOH 1984 8. února až 19. února Jugoslávie Jugoslávie Sarajevo49 998 274 1272 39 6 [14]
15. ZOH 1988 13. února až 28. února Kanada Kanada Calgary57 1108 315 1423 46 6 [15]
16. ZOH 1992 8. února až 23. února Francie Francie Albertville64 1313 488 1801 57 6 [16]
17. ZOH 1994 12. února až 27. února Norsko Norsko Lillehammer67 1217 522 1739 61 6 [17]
18. ZOH 1998 7. února až 22. února Japonsko Japonsko Nagano72 1514 788 2302 68 7[18]
19. ZOH 2002 8. února až 24. února USA USA Salt Lake City77 1513 886 2399 78 7 [19]
20. ZOH 2006 10. února až 26. února Itálie Itálie Turín80 1548 960 2508 84 7 [20]
21. ZOH 2010 12. února až 28. února Kanada Kanada Vancouver 82 2629 86 7 [21]
Číslo Stát Zlato Stříbro Bronz Celkem
1. NOR Norsko 98 98 84 280
2. USA USA 78 80 58 216
3. SSSR SSSR 78 57 59 194
4. AUT Rakousko 51 64 70 185
5. GER Německo 68 65 46 179
6. FIN Finsko 41 58 52 151
7. CAN Kanada 38 38 43 119
8. SWE Švédsko 43 31 44 118
9. SUI Švýcarsko 38 37 43 118
10. NDR NDR 39 36 35 110
11. ITA Itálie 36 31 34 101
12. FRA Francie 25 24 34 83
13. NED Nizozemsko 25 30 23 78
14. RUS Rusko 33 24 19 76
15. GER NSR 11 15 13 39
16. CHN Čína 4 16 13 33
17. JPN Japonsko 9 10 13 32
18. KOR Jižní Korea 17 8 6 31
19. TCH Československo 2 8 15 25
20. SNS SNS 9 6 8 23
...
22. CZE Česká republika 5 5 4 14

Nejúspěšnější sportovci

Hlavní článek: Seznam sportovců podle získaných medailí na Zimních olympijských hrách


Historie a krátký přehled zimních olympijských her

1. ZOH 1924 Chamonix (Francie)

První ukončenou disciplínou zimních olympijských her byl rychlobruslařský závod mužů na 500 m a vůbec prvním zlatým medailistou ZOH se stal Američan Charles Jewtraw. Fin Clas Thunberg získal 3 medaile v rychlobruslení a Nor Thorleif Haug 3 zlaté medaile v lyžování.

2. ZOH 1928 Svatý Mořic (Švýcarsko)

Na programu her se objevila nová disciplína - skeleton. Fin Clas Thunberg přidal ke 3 zlatým medailím s Chamonix další 2 zlaté v rychlobruslení. Senzaci způsobila Norka Sonja Henie, která vyhrála krasobruslařskou soutěž ve svých 15 letech a o primát nejmladší olympijské vítězky přišla až v roce 1998.

3. ZOH 1932 Lake Placid (USA)

Sonja Henie obhájila svou zlatou medaili ze Svatého Mořice. Členem vítězného amerického čtyřbobu byl Eddie Eagen, který již získal zlatou olympijskou medaili na letních hrách v roce 1920 v Antwerpách v boxu a je tak jediným olympionikem, který získal zlatou medaili na zimních i letních olympijských hrách.

4. ZOH 1936 Garmisch-Partenkirchen (Německo)

Poprvé byly na program her zařazeny soutěže v alpském lyžování. Rychlobruslař Ivar Ballangrud z Norska získal 3 zlaté medaile. Velká Británie vyhrála turnaj v ledním hokeji a sesadila Kanadu, která dosud zvítězila na všech hrách.Československo, jehož výpravu vedl František Widimský, vyslalo na hry celkem 55 sportovců, z toho pět žen.

5. ZOH 1948 Svatý Mořic (Švýcarsko)

Olympijské hry v roce 1940 se měly konat v japonském Sapporu. Válka s Čínou však přinutila Japonsko se pořádání her v roce 1938 vzdát, alternativou měl být německý Garmisch-Partenkirchen, ale začátek II. světové války v roce 1939 vedl k tomu, že byly hry zrušeny. Nekonaly se ani hry v roce 1944 a na tradici navázaly až hry ve Svatém Mořici v roce 1948. Ze soutěží byli vyloučeni sportovci z Německa a Japonska. Pouze 2 sportovci dokázali získat 2 zlaté medaile - francouzský sjezdař Oreiller a švédský lyžař Lundström.

6. ZOH 1952 Oslo (Norsko)

Norský rychlobruslař Andersen získal v domácím prostředí 3 zlaté medaile. Poprvé se objevil mezi disciplínami ZOH obří slalom. Poprvé byly pořádány soutěže v běhu na lyžích žen. Nejúspěšnějším účastníkem byl se třemi zlatými medailemi norský rychlobruslař Hjalmar Andersen.

7. ZOH 1956 Cortina d'Ampezzo (Itálie)

Poslední hry, na kterých se konaly krasobruslařské soutěže pod širým nebem. První hry, které byly vysílány prostřednictvím televize. Hry byly ve znamení dominance závodníků ze Sovětského svazu.Hry v italské Cortině vstoupily do dějin fenomenálním výkonem rakouského sjezdaře Antona Sailera, který ve sjezdovém lyžování vyhrál všechny tři disciplíny - sjezd, slalom i obří slalom - a zastínil výkony finského běžce na lyžích Veikko Hakulinena a rychlobruslaře SSSR Jevgenije Grišina.

8. ZOH 1960 Squaw Valley (USA)

Jediné ZOH, na kterých se nekonaly soutěže v jízdě na bobech. Američtí pořadatelé odmítli vystavět bobovou dráhu s odvoláním na nízký počet přihlášených závodníků. Na programu her se poprvé objevil biatlon. Poprvé se konaly také ženské soutěže v rychlobruslení. Hokejový turnaj vyhrály nečekaně USA, které dokázaly porazit Kanadu i Sovětský svaz. Organizací ceremoniálů byl pověřen Walt Disney.

9. ZOH 1964 Innsbruck (Rakousko)

Hry v Innsbrucku byly poznamenány nedostatkem sněhu. Rakouská armáda svážela sníh a led odkud se dalo. Lydia Skoblikova získala 4 zlaté medaile v rychlobruslení a stala se tak prvním sportovcem, který dokázal získat 4 zlaté medaile na jedné zimní olympiádě. Poprvé se na hrách představila jízda na saních.

10. ZOH 1968 Grenoble (Francie),

Kuriozní skandál se odehrál při závodech v mužském slalomu. Vítězem se stal Francouz Jean-Claude Killy. Jeho rival Schranz po protestu na zkřížení tratě neznámým mužem dostal možnost opakované jízdy, ve které Francouze porazil. Rozhodčí však po protestu z francouzské strany přiřkli nakonec vítězství stejně Killymu. Skandál se odehrál při sáňkařských závodech žen, kde byly 3 závodnice z NDR diskvalifikovány pro zahřívání svých saní. Jiří Raška ve skoku na lyžích na středním můstku vybojoval pro Československo historicky první zlatou medaili, k níž ve skoku na velkém můstku přidal ještě medaili stříbrnou. Bronzovou medailí přispěla do kolekce úspěchů též krasobruslařka Hana Mašková.

11. ZOH 1972 Sapporo (Japonsko)

Galina Kulakova získala 3 zlaté medaile v běhu na lyžích. Stejně tak Holanďan Adrianus Schenk získal 3 zlaté medaile v rychlobruslení a běžkyně na lyžích Galina Kulakovová z SSSR. Skokan na lyžích Kasaya vybojoval první zimní zlatou olympijskou medaili pro Japonsko.

12. ZOH 1976 Innsbruck (Rakousko)

Původně měly být hry pořádány v americkém Denveru. Po jeho odřeknutí se stal podruhé v historii pořadatelem Innsbruck. V krasobruslení se poprvé objevila soutěž tanečních párů. Rosi Mittermaierová ze Spolkové republiky Německo, která ve sjezdařských displínách žen získala dvě zlaté a jednu stříbrnou medaili, a Raisa Smetaninová z SSSR, která stejnou kolekci medailí dobyla v ženských běžeckých disciplínách.

13. ZOH 1980 Lake Placid (USA)

Americký rychlobruslař Eric Haiden získal všech 5 možných zlatých medailí v rychlobruslařských soutěžích. Ruský biatlonista Tichonov vyhrál zlatou medaili na čtvrtých olympijských hrách v řadě. V běhu na lyžích získal 3 zlaté medaile Nikolaj Zimjatov. Tým USA vyhrál nečekaně turnaj v ledním hokeji.Své hrdiny našly v Ericu Haidenovi z USA, který zvítězil ve všech pěti rychlobruslařských disciplínách mužů, v lyžaři Ulrichu Wehlingovi z NDR, který potřetí za sebou vyhrál závod v severské kombinaci. V točivých sjezdařských soutěžích kralovali lyžaři Ingemar Stenmark ze Švédska a Hanni Wenzelová z Lichtenštejnska.

14. ZOH 1984 Sarajevo (Jugoslávie)

Domácí lyžař Jure Franko vybojoval první zlatou medaili na ZOH pro Jugoslávii. Marja-Liisa Hämäläinen získala 3 zlaté medaile v běhu na lyžích. První a druhé místo ve slalomu vybojovala dvojčata z USA - Phil a Stev Mahrerovi. Historicky první olympijskou medaili v alpském lyžování pro Československo vybojovala Olga Charvátová.

15. ZOH 1988 Calgary (Kanada)

Na program her zařazen super obří slalom a kombinace. 3 zlaté medaile vybojoval finský skokan na lyžích Matti Nykänen, což mu umožnilo i premiérové zařazení závodu družstev ve skocích na lyžích. Rychlobruslařské soutěže se konaly poprvé v hale. Yvonne van Gennip získala 3 zlaté medaile v rychlobruslení, Christa Rothenburgerová získala zlatou medaili v závodě na 500 m a o půl roku později vybojovala i stříbrnou medaili v cyklistice na LOH. Stala se tak prvním a doposud i jediným sportovcem/sportovkyní, který dokázal získat olympijskou medaili na LOH i ZOH v témže roce.

16. ZOH 1992 Albertville (Francie)

Poslední ZOH, které se konaly ve stejném roce jako hry letní. Na programu her poprvé závody v short tracku a akrobatickém lyžování. Norští lyžaři Björn Dählie a Vegard Ulvang získali po 3 zlatých medailích. Finský skokan Toni Nieminen se v 16 letech stal nejmladším mužským olympijským vítězem v historii ZOH.

17. ZOH 1994 Lillehammer (Norsko)

Domácí rychlobruslař Johann Olav Koss získal 3 zlaté medaile a každou v novém světovém rekordu. Italská lyžařka Manuela di Centa vybojovala 5 olympijských medailí.

18. ZOH 1998 Nagano (Japonsko)

Premiérové zařazení snowboardingu na program her. Turnaje v ledním hokeji se poprvé zúčastnili nejlepší hráči světa včetně profesionálů a senzačním vítězem se stala Česká republika. Björn Dählie získal další 3 zlaté medaile a celkem tak dovršil svojí sbírku na 12 olympijských medailí - z toho 8 zlatých. Krasobruslařka Tara Lipinská vyhrála svou soutěž v 15 letech a stala se tak nejmladším olympijským vítězem v historii. K hrdinům her se vedle fenomenálního Dähliho z Norska zařadili zejména bežkyně na lyžích Larisa Lazutinová z Ruska a sáňkař Georg Hackl z Německa, který získal třetí zlatou olympijskou medaili v řadě za sebou.

19. ZOH 2002 Salt Lake City (USA)

Na program her se vrátil skeleton a nově se objevily závody v jízdě na bobech žen. Norský biatlonista Ole Einar Björndalen získal všechny 4 možné zlaté medaile. Finský sdruženář Samppa Lajunen zase vyhrál všechny 3 sdruženářské závody. 3 zlaté medaile vybojovala také chorvatská lyžařka Janica Kosteličová, která k nim přidala ještě jednu stříbrnou. Stříbrnou medaili v jízdě na saních získal Georg Hackl a stal se tak prvním sportovcem, který má ze své soutěže medaili z 5 po sobě jdoucích ZOH. Yang Yang v short tracku vybojoval první zlato ze ZOH pro Čínu.

20. ZOH 2006 Turín (Itálie)

Na turnaji v ledním hokeji získala Česká republika bronz. Kateřina Neumannová vybojovala zlatou medaili v běhu na lyžích – 30 km volně s časem 1:22:25.4 a stříbrnou medaili v běhu na lyžích – 15 km kombinace s časem 42:50.6. Stříbro získal ještě Lukáš Bauer v běhu na lyžích – 15 km klasicky s časem 38:15.8. Nejvíce medailí získali němečtí sportovci (29).

21. ZOH 2010 Vancouver (Kanada)

Pořadatelé zimních olympijských her 2010 představili podobu medailí, o něž budou sportovci ve Vancouveru bojovat. Jsou to unikátní kousky, každý je jiný a váží nejvíc v olympijské historii. Žádné dvě z celkového počtu 1014 medailí nebudou stejné. Řekla to designérka Corrine Huntová, a také nebyla. Martina Sáblíková. Překvapivě triumfovala na kratší trati dlouhé 3000 metrů. Na stupních vítězů pak stanula Sáblíková v průběhu her ještě dvakrát. Své rychlobruslařské umění ale ještě potvrdila ve své parádní disciplíně na trati 5000 metrů. Dobruslila si na ní pro druhé zlato. Další medaile, které zamířily do českých kapes, pocházely z běhu na lyžích. Lukáš Bauer vybojoval bronz strhujícím finišem v závodě na 15 kilometrů volnou technikou. A třetí místo obsadilo české kvarteto běžců na lyžích ve složení Martin Jakš, Lukáš Bauer, Jiří Magál a Martin Koukal v závodě štafet.

Rovněž s bronzem se vrací domů i slalomářka Šárka Záhrobská. Pro svou první olympijskou medaili za třetí místo ve slalomu si dojela i přes špatné podmínky. České sjezdové lyžování se tak z olympijské medaile radovalo po 26 letech, neboť naposledy získala bronz ve sjezdu v Sarajevu Olga Charvátová-Křížová. Velkým zklamáním pro Čechy bylo čtvrtfinálové vyřazení českých hokejistů. Sen o úspěchu podobného ražení jako v Naganu vzal za své, když čeští borci prohráli s Finskem 0:2.

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Zimní olympijské hry
Citováno z „http://www1fdc.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Zimn%C3%AD_olympijsk%C3%A9_hry“