Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Jaspis
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(++) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox minerál | {{Infobox minerál | ||
| název=Jaspis | | název=Jaspis | ||
| - | | obrázek= | + | | obrázek= |
| popis= | | popis= | ||
| kateg=Minerál | | kateg=Minerál | ||
| Řádka 16: | Řádka 16: | ||
| rozpustnost=lehce rozpustný <br />v zásadách (hlavně [[KOH]]) | | rozpustnost=lehce rozpustný <br />v zásadách (hlavně [[KOH]]) | ||
| ostatní=lom nerovný, tříštivý,<br />lasturnatý | | ostatní=lom nerovný, tříštivý,<br />lasturnatý | ||
| - | }} | + | }}[[Soubor:2010 - red jasper.jpg|thumb|240px|Červený Jaspis]] |
| + | [[Soubor:Jasper intaglio Massimo 108684.jpg|thumb|240px|Intaglie]] | ||
'''Jaspis''' je neprůhledná odrůda [[chalcedon]]u vyskytující se v několika barevných variantách (červená, zelená, žlutá, hnědá…). Hlavní složkou je [[oxid křemičitý]] s častými přimíšeninami [[křemen]]e a [[opál]]u, zabarvení pak určují uzavřeniny [[chlorit]]u, příměsi [[železo|železa]], [[mangan]]u a jiných prvků. Již od starověku ceněný kámen. Kromě [[šperkařství]] má význam také v [[esoterika|esoterice]]. | '''Jaspis''' je neprůhledná odrůda [[chalcedon]]u vyskytující se v několika barevných variantách (červená, zelená, žlutá, hnědá…). Hlavní složkou je [[oxid křemičitý]] s častými přimíšeninami [[křemen]]e a [[opál]]u, zabarvení pak určují uzavřeniny [[chlorit]]u, příměsi [[železo|železa]], [[mangan]]u a jiných prvků. Již od starověku ceněný kámen. Kromě [[šperkařství]] má význam také v [[esoterika|esoterice]]. | ||
== Vznik == | == Vznik == | ||
| Řádka 27: | Řádka 28: | ||
* '''Chemické vlastnosti:''' Čistý [[oxid křemičitý]], příměsi [[železo|železa]] a dalších prvků způsobují zabarvení. | * '''Chemické vlastnosti:''' Čistý [[oxid křemičitý]], příměsi [[železo|železa]] a dalších prvků způsobují zabarvení. | ||
== Využití == | == Využití == | ||
| - | + | Řekové, Římané i Egypťané si ho cenili jako drahokamu. Do jaspisu se vyřezávaly [[reliéf]]y a [[intaglie]]. Velká kolekce vyřezávaných jaspisů, převážně vytěžených na [[Ural]]u, se nalézá v [[petrohrad]]ské [[Ermitáž]]i. Římský císař, král český a uherský Rudolf II. měl stůl vykládaný jaspisy mnoha barev. Tento stůl byl jedním ze sedmi divů renesance. Léčitelé mu připisují schopnosti chránit před těžkými sny, snižovat horečky, zastavovat krvácení, pomáhat při léčbě "ženských nemocí", dále příznivý vliv při léčbě rakoviny, nemoci krve a krku. | |
| - | Řekové, Římané i Egypťané si ho cenili jako drahokamu. Do jaspisu se vyřezávaly [[reliéf]]y a [[intaglie]]. Velká kolekce vyřezávaných jaspisů, převážně vytěžených na [[Ural]]u, se nalézá v [[petrohrad]]ské [[Ermitáž]]i. Římský císař, král český a uherský Rudolf II. měl stůl vykládaný jaspisy mnoha barev. Tento stůl byl jedním ze sedmi divů | + | |
== Naleziště == | == Naleziště == | ||
| - | V České republice: | + | ; V České republice: |
* [[Kozákov]], [[Liberec]], [[Boršov]], [[Ciboušov]], [[Ostrava]] ([[Halda Ema]]) | * [[Kozákov]], [[Liberec]], [[Boršov]], [[Ciboušov]], [[Ostrava]] ([[Halda Ema]]) | ||
| - | Svět: | + | ; Svět: |
* [[Slovensko]]: Trstené, [[Banská Štiavnica]] | * [[Slovensko]]: Trstené, [[Banská Štiavnica]] | ||
* [[Německo]]: Idar–Oberstein, Löhlbach | * [[Německo]]: Idar–Oberstein, Löhlbach | ||
| Řádka 43: | Řádka 43: | ||
* [[Seznam minerálů]] | * [[Seznam minerálů]] | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
| - | *[http://www.volny.cz/tetarenata/clanky/kameny/jaspis.htm Jaspis] | + | * [http://www.volny.cz/tetarenata/clanky/kameny/jaspis.htm Jaspis] |
| - | *[http://www.mineralienatlas.de/lexikon/index.php/Jaspis Atlas minerálů (německy)] | + | * [http://www.mineralienatlas.de/lexikon/index.php/Jaspis Atlas minerálů (německy)] |
| - | {{Commonscat|Jasper|Jaspis}}{{Článek z Wikipedie}} | + | {{Flickr|Jasper}}{{Commonscat|Jasper|Jaspis}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Minerály]] | [[Kategorie:Minerály]] | ||
[[Kategorie:Minerály 4. třídy]] | [[Kategorie:Minerály 4. třídy]] | ||
[[Kategorie:Oxidy (minerály)]] | [[Kategorie:Oxidy (minerály)]] | ||
Verze z 9. 7. 2019, 09:17
Jaspis je neprůhledná odrůda chalcedonu vyskytující se v několika barevných variantách (červená, zelená, žlutá, hnědá…). Hlavní složkou je oxid křemičitý s častými přimíšeninami křemene a opálu, zabarvení pak určují uzavřeniny chloritu, příměsi železa, manganu a jiných prvků. Již od starověku ceněný kámen. Kromě šperkařství má význam také v esoterice.
Obsah |
Vznik
Jaspis se tvoří v dutinách hornin různého druhu v důsledku ochlazování horkých roztoků, plynů a par unikajících z chladnoucího magmatu (vyplňuje dutiny čedičových a metaforových mandlovců), kde vzniká za nízkých teplot jako sraženina silikátových roztoků. Dále může vzniknout kontaktní metamorfózou hornin vhodného složení.
Morfologie
Tvoří mandle, geody, hnízda, kůry v dutinách hornin. Hmota se zdá být celistvá, ve skutečnosti kryptokrystalický (velice malé krystaly).
Vlastnosti
- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 6–7, hustota 2,6 g/cm³. Není štěpný. Lom: nerovný, tříštivý, lasturnatý. Bod tání cca 1700 °C.
- Optické vlastnosti: Barva: červená, zelená, žlutá, hnědá. Vryp: bílý s nepatrným odstínem podle barvy. Průhlednost: většinou neprůhledný, zřídka prosvítá. Lesk: skelný, matný, mastný i hedvábný
- Chemické vlastnosti: Čistý oxid křemičitý, příměsi železa a dalších prvků způsobují zabarvení.
Využití
Řekové, Římané i Egypťané si ho cenili jako drahokamu. Do jaspisu se vyřezávaly reliéfy a intaglie. Velká kolekce vyřezávaných jaspisů, převážně vytěžených na Uralu, se nalézá v petrohradské Ermitáži. Římský císař, král český a uherský Rudolf II. měl stůl vykládaný jaspisy mnoha barev. Tento stůl byl jedním ze sedmi divů renesance. Léčitelé mu připisují schopnosti chránit před těžkými sny, snižovat horečky, zastavovat krvácení, pomáhat při léčbě "ženských nemocí", dále příznivý vliv při léčbě rakoviny, nemoci krve a krku.
Naleziště
- V České republice
- Svět
- Slovensko: Trstené, Banská Štiavnica
- Německo: Idar–Oberstein, Löhlbach
- Rusko: Ural
- Indie
- Egypt
- Madagaskar
- a další
Související články
Externí odkazy
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |