Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Klecany
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Nová šablona) |
||
| Řádka 31: | Řádka 31: | ||
| NUTS3 = CZ020 | | NUTS3 = CZ020 | ||
| nad.výš = 265 | | nad.výš = 265 | ||
| - | }} | + | }}[[Soubor:Zámek_Klecany.jpg|thumb|240px|Klecany – zámek]] |
| - | [[Soubor:Klecany CZ church of the Assumption 019.jpg | + | [[Soubor:Klecany CZ church of the Assumption 019.jpg|thumb|240px|kostel Nanebevzetí Panny Marie v Klecanech]] |
| - | '''Klecany''' jsou malé [[město]] v [[Okres Praha-východ|okrese Praha-východ]]. Leží asi 5 [[kilometr|km]] severně od okraje [[Praha|Prahy]] na pravém břehu [[Vltava|Vltavy]], v nadmořské výšce asi 180 – 280 [[metr|m]]. Centrální část města se nachází na skále nad Vltavou, zástavba se ale přelévá až k vltavskému břehu, stejně tak jako k okolním obcím a rozsáhlým chatovým oblastem. | + | '''Klecany''' jsou malé [[město]] v [[Okres Praha-východ|okrese Praha-východ]]. Leží asi 5 [[kilometr|km]] severně od okraje [[Praha|Prahy]] na pravém břehu [[Vltava|Vltavy]], v nadmořské výšce asi 180 – 280 [[metr|m]]. Centrální část města se nachází na skále nad Vltavou, zástavba se ale přelévá až k vltavskému břehu, stejně tak jako k okolním obcím a rozsáhlým chatovým oblastem. |
| + | * Ke dni 1. 1. 2010 zde žilo 2 611 obyvatel. | ||
| + | * Ke dni 1. 1. 2019 zde žilo '''3 589''' obyvatel. | ||
| + | |||
== Místní části == | == Místní části == | ||
* [[Drasty]] | * [[Drasty]] | ||
| Řádka 39: | Řádka 42: | ||
* [[Klecánky]] | * [[Klecánky]] | ||
* [[Zdibsko]] | * [[Zdibsko]] | ||
| + | |||
== Historie == | == Historie == | ||
Ačkoliv osídlení oblasti je doloženo již od starší doby kamenné, první písemná zmínka o Klecanech | Ačkoliv osídlení oblasti je doloženo již od starší doby kamenné, první písemná zmínka o Klecanech | ||
pochází teprve z roku 1309. Koncem 14. století doložena ve vsi [[tvrz]]. V roce 1507 [[panovník|král]] Vladislav Jagellonský povýšil ves na město. Během třicetileté války bylo město poničeno a několikrát vyhořelo. Následně statut města opět ztratilo. | pochází teprve z roku 1309. Koncem 14. století doložena ve vsi [[tvrz]]. V roce 1507 [[panovník|král]] Vladislav Jagellonský povýšil ves na město. Během třicetileté války bylo město poničeno a několikrát vyhořelo. Následně statut města opět ztratilo. | ||
| - | Na severní straně obce bylo v meziválečném období zřízeno vojenské letiště, které mělo určitý význam během [[Druhá světová válka|2. světové války]]. Bylo zrušeno v 50. letech [[20. století]]. | + | |
| - | Status města obdržely Klecany znovu v | + | Na severní straně obce bylo v meziválečném období zřízeno vojenské letiště, které mělo určitý význam během [[Druhá světová válka|2. světové války]]. Bylo zrušeno v 50. letech [[20. století]]. |
| - | V roce [[2000]] bylo v místní části Na Hradišti odkryto [[slované|slovanské]] [[pohřebiště]] z první poloviny 10. století, významem srovnatelné s obdobnými pohřebišti na [[Levý Hradec|Levém Hradci]] a [[Pražský hrad|Pražském hradě]]. | + | |
| + | Status města obdržely Klecany znovu v roce [[1994]]. | ||
| + | |||
| + | V roce [[2000]] bylo v místní části Na Hradišti odkryto [[slované|slovanské]] [[pohřebiště]] z první poloviny 10. století, významem srovnatelné s obdobnými pohřebišti na [[Levý Hradec|Levém Hradci]] a [[Pražský hrad|Pražském hradě]]. | ||
| + | __TOC__ | ||
=== Elektrárna na Vltavě === | === Elektrárna na Vltavě === | ||
| - | V roce [[2002]] byla na Vltavě při jezu zprovozněna malá [[vodní elektrárna]] v místní části Klecánky. Tato místní část byla zasažena a silně poškozena ničivou [[povodeň|povodní]] v | + | V roce [[2002]] byla na Vltavě při jezu zprovozněna malá [[vodní elektrárna]] v místní části Klecánky. Tato místní část byla zasažena a silně poškozena ničivou [[povodeň|povodní]] v roce 2002, při níž byla poničena řada domů a objektů, včetně [[elektrárna|elektrárny]]. Po obnově je elektrárna opět v provozu, instalovaný výkon dvou [[Kaplanova turbína|Kaplanových turbín]] je 2 x 0,482 MW. |
== Památky == | == Památky == | ||
| - | * kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14. století, původně gotický, od přestavby v r. 1892 pseudorenesanční. V letech 1876 – 1884 zde působil jako [[kaplan]] | + | * kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14. století, původně gotický, od přestavby v r. 1892 pseudorenesanční. V letech 1876 – 1884 zde působil jako [[kaplan]] Václav Beneš Třebízský. Jeho působení a pobyt připomínají dva [[pomník]]y, od [[Josef Václav Myslbek|J. V. Myslbeka]] z roku 1894, od [[Ladislav Šaloun|L. Šalouna]] z roku 1898 a pamětní síň na faře. |
| - | * [[Zámek (stavba)|zámek]] na místě dřívější tvrze v severozápadním sousedství kostela, hlavní trakt rekonstruován v | + | * [[Zámek (stavba)|zámek]] na místě dřívější tvrze v severozápadním sousedství kostela, hlavní trakt rekonstruován v roce [[2004]]. |
| - | + | ||
== Pověst == | == Pověst == | ||
[[Zvon]]y z Klecan byly podle pověsti zapůjčeny do [[Brandýs nad Labem-Stará Boleslav|Brandýsa nad Labem]] k příležitosti vysvěcení tamního kostela sv. Václava. Zvony se však v noci vracely zpět do své obce. Při letu si zpívaly: „Hou - hou! Klecanské zvony jdou! Jdou - jdou!“ Když letěly přes Labe, jel po mostě bezbožný kočí, jemuž se bič zapletl do srdce jednoho ze zvonů. Kočí zlostně zaklel, zvony smutně zapěly: „Jdou! Jdou! Nedojdou!“ a zapadly do tůně. Jednoho dne tam pradlena máchala prádlo a jeden zvon se jí do něj zachytil. Pradlena netušila, co jí to drží, a tak hrubě vykřikla a zvon se potopil navždy. Dodnes je prý v korytě starého Labe v tůni pod jezem možno vidět na dně zvony nebo při úplňku slyšet jejich smutné vyzvánění: „Jdou! Jdou! Nedojdou!“ | [[Zvon]]y z Klecan byly podle pověsti zapůjčeny do [[Brandýs nad Labem-Stará Boleslav|Brandýsa nad Labem]] k příležitosti vysvěcení tamního kostela sv. Václava. Zvony se však v noci vracely zpět do své obce. Při letu si zpívaly: „Hou - hou! Klecanské zvony jdou! Jdou - jdou!“ Když letěly přes Labe, jel po mostě bezbožný kočí, jemuž se bič zapletl do srdce jednoho ze zvonů. Kočí zlostně zaklel, zvony smutně zapěly: „Jdou! Jdou! Nedojdou!“ a zapadly do tůně. Jednoho dne tam pradlena máchala prádlo a jeden zvon se jí do něj zachytil. Pradlena netušila, co jí to drží, a tak hrubě vykřikla a zvon se potopil navždy. Dodnes je prý v korytě starého Labe v tůni pod jezem možno vidět na dně zvony nebo při úplňku slyšet jejich smutné vyzvánění: „Jdou! Jdou! Nedojdou!“ | ||
| Řádka 61: | Řádka 69: | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
* [http://www.klecany.cz Stránky městského úřadu] | * [http://www.klecany.cz Stránky městského úřadu] | ||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | {{Commonscat|Klecany}}{{Okres Praha-východ}}{{Článek z Wikipedie}} | + | {{Commonscat|Klecany}}{{Město Klecany}}{{Okres Praha-východ}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Města v Čechách]] | [[Kategorie:Města v Čechách]] | ||
[[Kategorie:Okres Praha-východ]] | [[Kategorie:Okres Praha-východ]] | ||
[[Kategorie:Obce v okrese Praha-východ]] | [[Kategorie:Obce v okrese Praha-východ]] | ||
Aktuální verze z 29. 6. 2019, 18:51
Klecany jsou malé město v okrese Praha-východ. Leží asi 5 km severně od okraje Prahy na pravém břehu Vltavy, v nadmořské výšce asi 180 – 280 m. Centrální část města se nachází na skále nad Vltavou, zástavba se ale přelévá až k vltavskému břehu, stejně tak jako k okolním obcím a rozsáhlým chatovým oblastem.
- Ke dni 1. 1. 2010 zde žilo 2 611 obyvatel.
- Ke dni 1. 1. 2019 zde žilo 3 589 obyvatel.
Místní části
Historie
Ačkoliv osídlení oblasti je doloženo již od starší doby kamenné, první písemná zmínka o Klecanech pochází teprve z roku 1309. Koncem 14. století doložena ve vsi tvrz. V roce 1507 král Vladislav Jagellonský povýšil ves na město. Během třicetileté války bylo město poničeno a několikrát vyhořelo. Následně statut města opět ztratilo.
Na severní straně obce bylo v meziválečném období zřízeno vojenské letiště, které mělo určitý význam během 2. světové války. Bylo zrušeno v 50. letech 20. století.
Status města obdržely Klecany znovu v roce 1994.
V roce 2000 bylo v místní části Na Hradišti odkryto slovanské pohřebiště z první poloviny 10. století, významem srovnatelné s obdobnými pohřebišti na Levém Hradci a Pražském hradě.
Obsah |
Elektrárna na Vltavě
V roce 2002 byla na Vltavě při jezu zprovozněna malá vodní elektrárna v místní části Klecánky. Tato místní část byla zasažena a silně poškozena ničivou povodní v roce 2002, při níž byla poničena řada domů a objektů, včetně elektrárny. Po obnově je elektrárna opět v provozu, instalovaný výkon dvou Kaplanových turbín je 2 x 0,482 MW.
Památky
- kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14. století, původně gotický, od přestavby v r. 1892 pseudorenesanční. V letech 1876 – 1884 zde působil jako kaplan Václav Beneš Třebízský. Jeho působení a pobyt připomínají dva pomníky, od J. V. Myslbeka z roku 1894, od L. Šalouna z roku 1898 a pamětní síň na faře.
- zámek na místě dřívější tvrze v severozápadním sousedství kostela, hlavní trakt rekonstruován v roce 2004.
Pověst
Zvony z Klecan byly podle pověsti zapůjčeny do Brandýsa nad Labem k příležitosti vysvěcení tamního kostela sv. Václava. Zvony se však v noci vracely zpět do své obce. Při letu si zpívaly: „Hou - hou! Klecanské zvony jdou! Jdou - jdou!“ Když letěly přes Labe, jel po mostě bezbožný kočí, jemuž se bič zapletl do srdce jednoho ze zvonů. Kočí zlostně zaklel, zvony smutně zapěly: „Jdou! Jdou! Nedojdou!“ a zapadly do tůně. Jednoho dne tam pradlena máchala prádlo a jeden zvon se jí do něj zachytil. Pradlena netušila, co jí to drží, a tak hrubě vykřikla a zvon se potopil navždy. Dodnes je prý v korytě starého Labe v tůni pod jezem možno vidět na dně zvony nebo při úplňku slyšet jejich smutné vyzvánění: „Jdou! Jdou! Nedojdou!“ Jiná verze pověsti říká, že zvony se do tůně propadly, když byly do kostela dováženy a probořil se s nimi můstek.[1]
Zajímavosti
- Spojení Klecan s levým břehem Vltavy zajišťuje přívoz z Klecánek do Roztok. Mohou jej použít pěší a cyklisté.
- V červnu se v Klecanech každoročně koná přehlídka historických vozidel, Klecanská Veteran Rallye.
Reference
- ↑ *ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.
Externí odkazy
|
| Město Klecany |
|---|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |