Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Galvanizace textilií
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Vylepšení) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | '''Galvanizace textilií''' | + | '''Galvanizace textilií''' je technologie nanášení kovů na plošné [[textilie]] a [[příze]]. |
| - | je technologie nanášení kovů na plošné [[textilie]] a [[příze]]. | + | |
Ve snaze rozšířit uplatnění mikroelektroniky a techniky mikrosystémů se staly vodivé textilie středem zájmu. Vedle už déle známých drátů, [[stuha|stužek]] a [[stapl]]ových přízí nebo kombinací příze z polymerových [[nit]]í s dráty se začaly používat pokovavané niti. Pokovované příze vynikají zejména pružností, vláčností a mechanickou odolností. | Ve snaze rozšířit uplatnění mikroelektroniky a techniky mikrosystémů se staly vodivé textilie středem zájmu. Vedle už déle známých drátů, [[stuha|stužek]] a [[stapl]]ových přízí nebo kombinací příze z polymerových [[nit]]í s dráty se začaly používat pokovavané niti. Pokovované příze vynikají zejména pružností, vláčností a mechanickou odolností. | ||
== Technologie == | == Technologie == | ||
| - | [[File:Galvanik-Versuchsanlage 1.jpg| | + | [[File:Galvanik-Versuchsanlage 1.jpg|thumb|200px|Pokusné zařízení na galvanizaci nití]] |
Protože textilní materiály nejsou vodivé, musí se nejdřív nanést elektricky vodivá vrstva, která dobře přilne. Dá se k tomu použít některá z běžných technik (např. chemické povrstvování, leptání, plasmová předúprava aj.) v pozměněné formě. | Protože textilní materiály nejsou vodivé, musí se nejdřív nanést elektricky vodivá vrstva, která dobře přilne. Dá se k tomu použít některá z běžných technik (např. chemické povrstvování, leptání, plasmová předúprava aj.) v pozměněné formě. | ||
Potom následuje nanášení kovu. Při tom se vede přes elektolyt elektrický proud, textilní materiál působí jako katoda a jako « obětní » anody se mohou použít anody právě nanášeného kovu nebo tvarově stabilní titanové anody. Podle požadované tlouštky kovové vrstvy se volí hustota proudu a doba působení. | Potom následuje nanášení kovu. Při tom se vede přes elektolyt elektrický proud, textilní materiál působí jako katoda a jako « obětní » anody se mohou použít anody právě nanášeného kovu nebo tvarově stabilní titanové anody. Podle požadované tlouštky kovové vrstvy se volí hustota proudu a doba působení. | ||
| Řádka 12: | Řádka 11: | ||
Oproti kovovým drátům a stužkám se mohou galvanicky pokovavané nitě až o 7% roztahovat aniž by se znatelně snižila jejich vodivost. Textilie jsou i s kovovým pláštěm extrémně odolné proti zátěži a ohýbání. Při vysokém zatížení elektrickým proudem přeruší pokovované polymerové niti přívod proudu, nevznikají však jiskry ani horká místa. Vlivem vysoké teploty se textilie srazí a všechny [[filament]]y se spontánně trhají. | Oproti kovovým drátům a stužkám se mohou galvanicky pokovavané nitě až o 7% roztahovat aniž by se znatelně snižila jejich vodivost. Textilie jsou i s kovovým pláštěm extrémně odolné proti zátěži a ohýbání. Při vysokém zatížení elektrickým proudem přeruší pokovované polymerové niti přívod proudu, nevznikají však jiskry ani horká místa. Vlivem vysoké teploty se textilie srazí a všechny [[filament]]y se spontánně trhají. | ||
== Použití == | == Použití == | ||
| + | [[File:Leiterplatte 1.jpg|thumb|200px|Plošné spoje [[vyšívání|vyšívané]] z pokovovaných nití]] | ||
Textilie se pro svou tvárnost a vláčnost nedají nahradit jinými materiály. Pokovované příze a výrobky z nich jsou proto zajímavá alternativa k dosud používaným kovovým nitím, protože u nich textilní vlastnosti základního materiálu zůstávají zachovány. | Textilie se pro svou tvárnost a vláčnost nedají nahradit jinými materiály. Pokovované příze a výrobky z nich jsou proto zajímavá alternativa k dosud používaným kovovým nitím, protože u nich textilní vlastnosti základního materiálu zůstávají zachovány. | ||
Textilie s menší vodivostí jsou vhodné pro zaclonění a antistatické účely. Vyšší vodivost nachází použití jak v textilním oboru tak i v elekronice, elektrotechnice a mikrosystémové technice. Textilie mohou přenášet energii a informace i sloužit k integraci konstrukčních prvků. Na základě toho vyhovují požadavkům na zvýšení flexibility v mikroelektronice a technice mikrosystémů. | Textilie s menší vodivostí jsou vhodné pro zaclonění a antistatické účely. Vyšší vodivost nachází použití jak v textilním oboru tak i v elekronice, elektrotechnice a mikrosystémové technice. Textilie mohou přenášet energii a informace i sloužit k integraci konstrukčních prvků. Na základě toho vyhovují požadavkům na zvýšení flexibility v mikroelektronice a technice mikrosystémů. | ||
| - | + | ||
Již dnes se používají textilní materiály s vysokou vodivostí v elektronice u automobilů, v telekomunikačních přístrojích, v letadlech i v zařízeních pro domácnost. | Již dnes se používají textilní materiály s vysokou vodivostí v elektronice u automobilů, v telekomunikačních přístrojích, v letadlech i v zařízeních pro domácnost. | ||
Textilní mikrosystémy se požívají například jako | Textilní mikrosystémy se požívají například jako | ||
| Řádka 25: | Řádka 25: | ||
== Související články == | == Související články == | ||
* [[Lurex]] | * [[Lurex]] | ||
| + | |||
{{Článek z Wikipedie}} | {{Článek z Wikipedie}} | ||
[[Kategorie:Textil]] | [[Kategorie:Textil]] | ||
[[Kategorie:Zušlechťování textilií]] | [[Kategorie:Zušlechťování textilií]] | ||
| - | |||
Aktuální verze z 26. 5. 2019, 10:03
Galvanizace textilií je technologie nanášení kovů na plošné textilie a příze. Ve snaze rozšířit uplatnění mikroelektroniky a techniky mikrosystémů se staly vodivé textilie středem zájmu. Vedle už déle známých drátů, stužek a staplových přízí nebo kombinací příze z polymerových nití s dráty se začaly používat pokovavané niti. Pokovované příze vynikají zejména pružností, vláčností a mechanickou odolností.
Obsah |
Technologie
Protože textilní materiály nejsou vodivé, musí se nejdřív nanést elektricky vodivá vrstva, která dobře přilne. Dá se k tomu použít některá z běžných technik (např. chemické povrstvování, leptání, plasmová předúprava aj.) v pozměněné formě. Potom následuje nanášení kovu. Při tom se vede přes elektolyt elektrický proud, textilní materiál působí jako katoda a jako « obětní » anody se mohou použít anody právě nanášeného kovu nebo tvarově stabilní titanové anody. Podle požadované tlouštky kovové vrstvy se volí hustota proudu a doba působení. Galvanizace se dá provádět jak na plošných textiliích tak i na jednotlivých nitích. Jako základní materiál se převážně uplatňuje polyamid a polyester. Technologie se však dá přizpůsobit i na jiné polymery. Nejčastěji se nanáší stříbro a měď.
Vlastnosti
S pomocí galvanizace se mohou tvořit kovové vrstvy o tlouštce několika málo mikrometrů. Konstrukcí a materiálovým složením se dají u vodivých přízí určovat mechanické a elektrické vlastnosti, při čemž se v podstatné míře zachovává jejich textilní charakter. Čím tenčí je vrstva kovu tím více jsou u příze znatelné textilní vlastnosti, o to menší je ale jejich vodivost. Oproti kovovým drátům a stužkám se mohou galvanicky pokovavané nitě až o 7% roztahovat aniž by se znatelně snižila jejich vodivost. Textilie jsou i s kovovým pláštěm extrémně odolné proti zátěži a ohýbání. Při vysokém zatížení elektrickým proudem přeruší pokovované polymerové niti přívod proudu, nevznikají však jiskry ani horká místa. Vlivem vysoké teploty se textilie srazí a všechny filamenty se spontánně trhají.
Použití
Textilie se pro svou tvárnost a vláčnost nedají nahradit jinými materiály. Pokovované příze a výrobky z nich jsou proto zajímavá alternativa k dosud používaným kovovým nitím, protože u nich textilní vlastnosti základního materiálu zůstávají zachovány. Textilie s menší vodivostí jsou vhodné pro zaclonění a antistatické účely. Vyšší vodivost nachází použití jak v textilním oboru tak i v elekronice, elektrotechnice a mikrosystémové technice. Textilie mohou přenášet energii a informace i sloužit k integraci konstrukčních prvků. Na základě toho vyhovují požadavkům na zvýšení flexibility v mikroelektronice a technice mikrosystémů.
Již dnes se používají textilní materiály s vysokou vodivostí v elektronice u automobilů, v telekomunikačních přístrojích, v letadlech i v zařízeních pro domácnost. Textilní mikrosystémy se požívají například jako
- vytápěné textilie
- elektronické komponenty (bus systémy, senzory, vypínače)
- antény
- v technice mikrosytémů (akumulátory, solární buňky)
- textilní světelné zdroje
Související články
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |