Křížová hora (Lužické hory)

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 31. 7. 2018, 20:21

Kaple na Křížové hoře

Křížová hora (německy Kreuzberg), (562,7 m n.m.) je výrazný hřbet, vybíhající od Jedlové až k Jiřetínu. Hřbet se původně nazýval Holá lada nebo Kraví hora. Po roce 1790 byl zalesněn. Od 18. století je významným poutním místem.

Legenda spojená s poutním místem

V 17. století, v době protireformace, kdy místní luteráni museli opustit zdejší kraj, žilo v Jiřetíně sedm bratrů, kteří byli nuceni přestoupit ke katolictví, nebo odejít ze země.

Hned první noc, kdy opustili svůj domov, měli stejný sen. Zjevil se jim Spasitel na kříži, a kýval jim rukou, jakoby je volal zpět. To na ně učinilo velký dojem a tak se rozhodli, že jeden z nich se má vrátit zpět a stát se katolíkem. Měl také převzít otcův majetek a na jejich pozemku postavit kříž. Volba padla na nejmladšího, který byl beztak nemocen.

Po návratu se mu nemoc stále horšila a když se mu ulevilo nechal na svém pozemku Kahle Haide - Holá Lada postavit kříž. Když se ke kříži sám o berlích dobelhal a vroucně se pomodlil, byla jeho modlitba vyslyšena a uzdravil se. Místo se tak stalo známým a přicházelo množství trpících.

Nedlouho poté pomohlo zázračné místo dceři kupce Meusela ze Žitavy. Ten se snažil vyléčit svou slepou dceru nejdříve za pomocí lékařů. Po mnoha neúspěšných pokusech mu poradila služebná, aby ji poslal do Jiřetína. Zde se služebná modlila za navrácení zraku slepému dítěti a modlitba pomohla. Otec pak daroval z vděčnosti 500 tolarů na kostel v Jiřetíně.

Historie

Křížová cesta u Jiřetína

Vznik vlastní křížové cesty je spojen se jménem místního faráře z let 1696 až 1704, magistra filozofie a teologie Wenzela Gürtlera původem z České Lípy. Ten údajně nechal zřídit dřevěné kříže v místech dnešních zastavení křížové cesty.

Po roce 1759 pokračoval v započaté práci farář Gottfried Liessner původem ze Šluknova. Dal upravit prostor kolem pozdější dřevěné kaple a začal s výstavbou zastavení křížové cesty, takže mohly být vysvěceny 17. září 1764. Místo se stalo hojně navštěvovaným.

Za prudké bouře 3. prosince 1779 byla zničena dřevěná kaple. Podle pověsti byl zdejší obraz matky Boží Pomocnice nalezen až u Bílého potoka. Stavba nové kamenné stavby byla zahájena v roce 1783. Když dospěla až ke klenbě, bylo státem nařízeno zrušit všechny soukromé kaple. Dle odhadu povolané komise byly 5. října 1787 veškeré stavby na Křížové hoře nabídnuty na prodej za 282 zlatých. Získal je místní notář Anton Ulbricht, který je chtěl nechat strhnout. Přišel však k úrazu a zemřel. Místní lidé se pak složili a koupili od dědiců kapli i křížovou cestu a předali jí městu. 1. června 1791 byla pak kaple dokončena a na oltář byl umístěn kříž, ke kterému místní malíř Augustin Donát přimaloval oba lotry. V roce 1817 vydal litoměřický biskup František Hudrálek svolení k vysvěcení kaple s právem sloužení mše svaté v oba hlavní svátky a na všechny pátky na jaře v létě i na podzim. O rok později toto svolení bylo rozšířeno na všechny dny v roce.

Už v roce 1764 byla u kaple vyhloubena studna. Kopec byl zalesněn až po roce 1790. zařízení kaple pochází z větší části kolem roku 1800. Je zde obraz stigmace sv.Františka z roku 1802. V roce 1847 bylo při vchodu zřízeno schodiště s šesti sloupy. Roku 1859 byla pořízena socha Ecce homo, kterou zhotovil J.Grot z Rumburka, mariánská socha nedaleko studny byla pořízena o devět let později díky péči kaplana Pavla Schirze a sbírkám místních jiřetínských obyvatel. Vlastní věž začala být stavěna až v červenci 1881 za děkana Karla Luttny a už roku 1886 byly vysvěceny a zavěšeny zvony. Stavělo se podle plánů architekta Karla Heidricha z Krásné Lípy a práce vedl stavební mistr Jindřich Güth z Dolního Podluží.

V roce 1893 byly instalovány nové varhany od Josefa Schiffnera a roku 1894 na jižní straně kaple zřízena kazatelna. První hodiny byly instalovány v roce 1868, roku 1922 je zničil blesk. Další hodiny byly zřízeny v roce 1931 a poslední v roce 1994.

Na počátku křížové cesty lze spatřit spící učedníky Ježíšovi, Petra, Jakuba a Jana. Za nimi se nachází zahrada Olivetská se sochou modlícího Ježíše, na skále před ním stojí anděl s kalichem v ruce. Zde v této zahrádce byl podle tradice postaven původní dřevěný kříž. Vlevo k kraji lesa je socha korunovaného Ježíše sedícího se třtinou ve spoutaných rukách.

Podle pověsti je ve studni kaple léčivá voda, kterou věřící používali při očních chorobách a jiných nemocích.

K podpoře poutního místa udělil v roce 1846 papež Řehoř XVI. všem věřícím návštěvníkům plnomocné odpustky, které mohou pětkrát do roka a to na svátek narození Panny Marie, na svátek jejího Nanebevzetí, na hlavní svátek sv. Kříže po celou oktávu. Podmínkou je přijetí sv. svátosti a Otčenáš na úmysl sv. Otce.

Po letech devastace začíná nová historie areálu Křížové hory v roce 1969 vyhlášením za kulturní památku. V roce 1991 začíná cílevědomá snaha obce Jiřetín pod Jedlovou o obnovu křížové cesty. Pomocí sbírek, darů , z prostředků obce a finančních dotací ministerstva kultury byl ke kapli zaveden kabel elektrického vedení, opravil se krov a byli zrekonstruovány elektrické rozvody. Opraveny byly povalené ploty, uklidilo se okolí křížové cesty a byla prořezána lipová alej. Starost s areálem ale neskončila. Byla zjištěno vážné statické narušení kleneb kaple, část stavby musela být podepřena lešením. Bude třeba stavební úpravy co nejdříve dokončit, aby i v budoucnu areál Křížové hory tvořil důstojnou dominantu kraje v okolí Jiřetína pod Jedlovou.

17. září 1764 – vysvěcení zastavení Křížové cesty
3. prosince 1779 – zničení dřevěné kaple za prudké bouře
1783 – zahájení výstavby kamenné kaple
1. června 1791 – dokončení kaple
17. září 1817 – vysvěcení kaple s právem sloužit mši svatou
1869 – pořízení sochy Ecce homo
1881 – zahájena stavba věže
1886 – vysvěcení a zavěšení zvonů
1893 – instalace nových varhan
1969 – prohlášení za kulturní památku

Těžba

Pod Křížovou horou probíhala v historii těžba. Viz článek Štola Jan Evangelista.

Externí odkazy

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 5: / Řádka 5: @@
 | šíř.tab =
 | popis1 =
-| popisek2 = Kaple na Křížové hoře
+| popisek2 =
 | pohoří = [[Lužické hory]] / [[Lužický hřbet]] / [[Jedlovský hřbet]] / [[Tolštejnský hřbet]]
 | vrchol = 563
@@ Řádka 16: / Řádka 16: @@
 | poznámka = křížová cesta
 | povodí = [[Lužická Nisa]]
-}}
+}}[[Soubor:Křížová cesta na Jedlovou 03.JPG|thumb|240px|Kaple na Křížové hoře]]
 '''Křížová hora''' (německy ''Kreuzberg''), (562,7 m n.m.) je výrazný hřbet, vybíhající od [[Jedlová (Lužické hory)|Jedlové]] až k [[Jiřetín pod Jedlovou|Jiřetínu]]. Hřbet se původně nazýval Holá lada nebo Kraví hora. Po roce 1790 byl zalesněn. Od 18. století je významným poutním místem.
 == Legenda spojená s poutním místem ==
+V 17. století, v době protireformace, kdy místní [[luterán]]i museli opustit zdejší kraj, žilo v Jiřetíně sedm bratrů, kteří byli nuceni přestoupit ke katolictví, nebo odejít ze země.
-V 17. století, v době [[protireformace]], kdy místní [[luterán]]i museli opustit zdejší kraj, žilo v Jiřetíně sedm bratrů, kteří byli nuceni přestoupit ke katolictví, nebo odejít ze země.
 Hned první noc, kdy opustili svůj domov, měli stejný sen. Zjevil se jim [[Spasitel]] na kříži, a kýval jim rukou, jakoby je volal zpět. To na ně učinilo velký dojem a tak se rozhodli, že jeden z nich se má vrátit zpět a stát se katolíkem. Měl také převzít otcův majetek a na jejich pozemku postavit kříž. Volba padla na nejmladšího, který byl beztak nemocen.
@@ Řádka 29: / Řádka 27: @@
 Nedlouho poté pomohlo zázračné místo dceři kupce Meusela ze [[Žitava|Žitavy]]. Ten se snažil vyléčit svou slepou dceru nejdříve za pomocí lékařů. Po mnoha neúspěšných pokusech mu poradila služebná, aby ji poslal do Jiřetína. Zde se služebná modlila za navrácení zraku slepému dítěti a modlitba pomohla. Otec pak daroval z vděčnosti 500 [[Jáchymovský tolar|tolar]]ů na kostel v Jiřetíně.
-[[Soubor:Křížová cesta u Jiřetína pod Jedlovou.jpg|thumb|Křížová cesta u Jiřetína]]
 == Historie ==
+[[Soubor:Jiřetín pod Jedlovou, calvary.jpg|thumb|240px|Křížová cesta u Jiřetína]]
 Vznik vlastní [[křížová cesta|křížové cesty]] je spojen se jménem místního faráře z let 1696 až 1704, magistra filozofie a teologie Wenzela Gürtlera původem z [[Česká Lípa|České Lípy]]. Ten údajně nechal zřídit dřevěné kříže v místech dnešních zastavení křížové cesty.
@@ Řádka 40: / Řádka 36: @@
 Za prudké bouře [[3. prosinec|3. prosince]] 1779 byla zničena dřevěná [[kaple]]. Podle pověsti byl zdejší obraz matky Boží Pomocnice nalezen až u Bílého potoka. Stavba nové kamenné stavby byla zahájena v roce 1783. Když dospěla až ke klenbě, bylo státem nařízeno zrušit všechny soukromé kaple. Dle odhadu povolané komise byly [[5. říjen|5. října]] 1787 veškeré stavby na Křížové hoře nabídnuty na prodej za 282 zlatých. Získal je místní notář Anton Ulbricht, který je chtěl nechat strhnout. Přišel však k úrazu a zemřel. Místní lidé se pak složili a koupili od dědiců kapli i křížovou cestu a předali jí městu. [[1. červen|1. června]] 1791 byla pak kaple dokončena a na oltář byl umístěn kříž, ke kterému místní malíř Augustin Donát přimaloval oba lotry. V roce 1817 vydal litoměřický biskup František Hudrálek svolení k vysvěcení kaple s právem sloužení mše svaté v oba hlavní svátky a na všechny pátky na jaře v létě i na podzim. O rok později toto svolení bylo rozšířeno na všechny dny v roce.
-Už v roce 1764 byla u kaple vyhloubena [[studna]]. Kopec byl zalesněn až po roce 1790. zařízení kaple pochází z větší části kolem roku 1800. Je zde obraz stigmace [[Sv. František z Assisi|sv.Františka]] z r.1802. V roce 1847 bylo při vchodu zřízeno schodiště s šesti sloupy. Roku 1859 byla pořízena socha Ecce homo, kterou zhotovil J.Grot z Rumburka, mariánská socha nedaleko studny byla pořízena o devět let později díky péči kaplana Pavla Schirze a sbírkám místních jiřetínských obyvatel. Vlastní věž začala být stavěna až v červenci 1881 za děkana Karla Luttny a už roku 1886 byly vysvěceny a zavěšeny [[zvon|zvony]]. Stavělo se podle plánů architekta Karla Heidricha z Krásné Lípy a práce vedl stavební mistr Jindřich Güth z [[Dolní Podluží|Dolního Podluží]].
+Už v roce 1764 byla u kaple vyhloubena [[studna]]. Kopec byl zalesněn až po roce 1790. zařízení kaple pochází z větší části kolem roku 1800. Je zde obraz stigmace [[Sv. František z Assisi|sv.Františka]] z roku&nbsp;1802. V roce 1847 bylo při vchodu zřízeno schodiště s šesti sloupy. Roku 1859 byla pořízena socha Ecce homo, kterou zhotovil J.Grot z Rumburka, mariánská socha nedaleko studny byla pořízena o devět let později díky péči kaplana Pavla Schirze a sbírkám místních jiřetínských obyvatel. Vlastní věž začala být stavěna až v červenci 1881 za děkana Karla Luttny a už roku 1886 byly vysvěceny a zavěšeny [[zvon|zvony]]. Stavělo se podle plánů architekta Karla Heidricha z Krásné Lípy a práce vedl stavební mistr Jindřich Güth z [[Dolní Podluží|Dolního Podluží]].
 V roce 1893 byly instalovány nové varhany od Josefa Schiffnera a roku 1894 na jižní straně kaple zřízena kazatelna. První hodiny byly instalovány v roce 1868, roku [[1922]] je zničil blesk. Další hodiny byly zřízeny v roce 1931 a poslední v roce [[1994]].