The English encyclopedia Allmultimedia.org will be launched in two phases.
The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 27, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).

Stanislav Broj

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Výrazné vylepšení)
 
Řádka 1: Řádka 1:
-
[[Soubor:Broj stanislav30s.jpg|thumb|right|Stanislav Broj v třicátých letech]]  
+
[[Soubor:Broj stanislav30s.jpg|thumb|220px|Stanislav Broj v třicátých letech]]  
-
'''Stanislav Broj''' (* [[28. září]] [[1901]], [[Volduchy]], † [[23. květen]] [[1950]], [[Praha]]) byl český [[politik]], člen [[Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu|Agrární strany]] a později [[Československá strana lidová|Československé strany lidové]] a jedna z obětí [[komunistická strana Československa|komunistického]] [[teror]]u.  
+
'''Stanislav Broj''' (* [[28. září]] [[1901]], [[Volduchy]], † [[23. květen]] [[1950]], [[Praha]]) byl český [[politik]], člen [[Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu|Agrární strany]] a později [[Československá strana lidová|Československé strany lidové]] a jedna z obětí [[komunistická strana Československa|komunistického]] [[teror]]u.  
-
Jako poslanec [[Národní shromáždění|Národního shromáždění]] ([[1946]][[1948]]) patřil k nejvýraznějším odpůrcům komunistů a vedl dlouhý a těžký boj proti komunistické zemědělské reformě. Po [[únorový převrat|únorovém převratu]] byl ve dvou [[vykonstruovaný proces|vykonstruovaných procesech]] odsouzen nejprve k 5 letům těžkého žaláře a posléze (za údajnou přípravu vzpoury a útěku) k smrti.  
+
== Biografie ==
 +
V meziválečném období byl členem [[Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu|agrární strany]], po roce [[1945]] přešel k lidovcům. V [[Československé parlamentní volby 1946|parlamentních volbách v roce 1946]] se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za ČSL. V parlamentu formálně zasedal do [[Volby do Národního shromáždění 1948|voleb do Národního shromáždění roku 1948]].<ref>{{Citace elektronické monografie
 +
| vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]]
 +
| titul = jmenný rejstřík
 +
| url = http://www.psp.cz/eknih/1946uns/REJSTRIK/JMENNY/bc.htm
 +
| jazyk = česky
 +
| datum přístupu = 2012-01-09}}</ref>
-
Byl popraven v [[Pankrác (věznice)|Pankrácké věznici]].
+
Jako poslanec Národního shromáždění patřil k nejvýraznějším odpůrcům komunistů a vedl dlouhý a těžký boj proti komunistické [[zemědělská reforma|zemědělské reformě]]. V roce 1946 působil jako zemědělský referent na [[Okresní národní výbor|Okresním národním výboru]] v [[Rokycany|Rokycanech]]. Stal se rovněž okresním předsedou lidové strany. V březnu 1946 podal trestní oznámení na vyšetřovatele Vladimíra Novotného ze [[Zbiroh]]u, který byl podporován komunisty a měl překračovat své pravomoce. Kauza se řešila i v parlamentu. Během [[únor 1948|únorového převratu v roce 1948]] patřil Broj ke skupině politiků lidové strany, kteří nesouhlasili s ústupky komunistům. Po únorovém převratu byl už v červnu 1948 zatčen a ve dvou [[vykonstruovaný proces|vykonstruovaných procesech]] odsouzen nejprve k pěti letům těžkého žaláře a posléze v roce 1950 k trestu smrti (za údajnou přípravu vzpoury a útěku). Byl popraven v [[Pankrác (věznice)|pankrácké věznici]].<ref>{{Citace monografie
 +
| titul = kol. aut.: Rokycany
 +
| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny
 +
| místo = Praha
 +
| rok = 2011
 +
| isbn = 978-80-7422-100-2
 +
| strany = 208, 214, 215
 +
| jazyk = česky
 +
}}</ref>
-
Jeho poslední slova před popravou byla: ''„Prosím Boha, aby vám tuto vraždu odpustil! Umírám proto, že jsem chtěl mít svobodné zemědělce ve svobodné zemi. Oni jimi také budou!“'' (odmlka) ''„Moje děti, odkazuju vás ochraně Boží a Panny Marie, ženu také! Nechť žije svobodné Československo!“''
+
Jeho poslední slova před popravou byla: ''„Prosím Boha, aby vám tuto vraždu odpustil! Umírám proto, že jsem chtěl mít svobodné zemědělce ve svobodné zemi. Oni jimi také budou!“'' (odmlka) ''„Moje děti, odkazuju vás ochraně Boží a Panny Marie, ženu také! Nechť žije svobodné Československo&nbsp;!“''
 +
== Reference ==
 +
<references/>
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
* [http://www.pametnaroda.cz/data/witness/263/recording/160-transcript.html Jan Broj na Paměti národa]
* [http://www.pametnaroda.cz/data/witness/263/recording/160-transcript.html Jan Broj na Paměti národa]
-
[[Kategorie:Členové KDU-ČSL|Broj, Stanislav]]
+
 
-
[[Kategorie:Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu|Broj, Stanislav]]
+
{{Článek z Wikipedie}}
-
[[Kategorie:Oběti komunistického teroru v Československu|Broj, Stanislav]]
+
{{DEFAULTSORT:Broj, Stanislav}}
-
[[Kategorie:Političtí vězni komunistického režimu v Československu|Broj, Stanislav]]
+
[[Kategorie:Členové KDU-ČSL]]
 +
[[Kategorie:Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu]]
 +
[[Kategorie:Oběti komunistického teroru v Československu]]
 +
[[Kategorie:Političtí vězni komunistického režimu v Československu]]
 +
[[Kategorie:Muži]]

Aktuální verze z 2. 3. 2018, 14:59

Stanislav Broj v třicátých letech

Stanislav Broj (* 28. září 1901, Volduchy, † 23. květen 1950, Praha) byl český politik, člen Agrární strany a později Československé strany lidové a jedna z obětí komunistického teroru.

Biografie

V meziválečném období byl členem agrární strany, po roce 1945 přešel k lidovcům. V parlamentních volbách v roce 1946 se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za ČSL. V parlamentu formálně zasedal do voleb do Národního shromáždění roku 1948.[1]

Jako poslanec Národního shromáždění patřil k nejvýraznějším odpůrcům komunistů a vedl dlouhý a těžký boj proti komunistické zemědělské reformě. V roce 1946 působil jako zemědělský referent na Okresním národním výboru v Rokycanech. Stal se rovněž okresním předsedou lidové strany. V březnu 1946 podal trestní oznámení na vyšetřovatele Vladimíra Novotného ze Zbirohu, který byl podporován komunisty a měl překračovat své pravomoce. Kauza se řešila i v parlamentu. Během únorového převratu v roce 1948 patřil Broj ke skupině politiků lidové strany, kteří nesouhlasili s ústupky komunistům. Po únorovém převratu byl už v červnu 1948 zatčen a ve dvou vykonstruovaných procesech odsouzen nejprve k pěti letům těžkého žaláře a posléze v roce 1950 k trestu smrti (za údajnou přípravu vzpoury a útěku). Byl popraven v pankrácké věznici.[2]

Jeho poslední slova před popravou byla: „Prosím Boha, aby vám tuto vraždu odpustil! Umírám proto, že jsem chtěl mít svobodné zemědělce ve svobodné zemi. Oni jimi také budou!“ (odmlka) „Moje děti, odkazuju vás ochraně Boží a Panny Marie, ženu také! Nechť žije svobodné Československo !“

Reference

  1. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-01-09]. Dostupné online. (česky) 
  2. kol. aut.: Rokycany. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2011. ISBN 978-80-7422-100-2. S. 208, 214, 215. (česky) 

Externí odkazy