V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Slavík modráček
Z Multimediaexpo.cz
(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
| Řádka 16: | Řádka 16: | ||
| binomické jméno= Luscinia svecica | | binomické jméno= Luscinia svecica | ||
| druh popsal= (Linnaeus, 1758) | | druh popsal= (Linnaeus, 1758) | ||
| - | }} | + | }}[[File:David Palmer Bluethroat.jpg|thumb|230px|Slavík modráček středoevropský (L. s. cyanecula), samec]] |
| + | [[File:Bluethroat (Luscinia svecica)- Female at Bharatpur I IMG 5484.jpg|thumb|230px|Samice]] | ||
| + | [[File:Philippe Boissel Bluethroat.jpg|thumb|230px|Mladý pták]] | ||
'''Slavík modráček''' (''Luscinia svecica'') je středně velký druh [[pěvci|pěvce]] z [[Čeleď|čeledi]] [[lejskovití|lejskovitých]]. Ve všech šatech má nápadný bělavý nadoční proužek a rezavě červené strany kořene ocasu. Samec má modré hrdlo, lemované zespodu černým a rezavým proužkem, s červenou nebo bílou skvrnou uprostřed modrého zbarvení. Samice mají na hrdle většinou jen kresbu z černých skvrn (starší samice i modré zbarvení). Hnízdí v severní [[Evropa|Evropě]] na vřesovištích, jinde v bažinatých oblastech u řek.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Svenson|jméno=L. a kol|titul=Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu|vydavatel=Svojtka&Co|místo=Praha|rok=2004|isbn=80-7237-658-6|stránky=260-261}}</ref> | '''Slavík modráček''' (''Luscinia svecica'') je středně velký druh [[pěvci|pěvce]] z [[Čeleď|čeledi]] [[lejskovití|lejskovitých]]. Ve všech šatech má nápadný bělavý nadoční proužek a rezavě červené strany kořene ocasu. Samec má modré hrdlo, lemované zespodu černým a rezavým proužkem, s červenou nebo bílou skvrnou uprostřed modrého zbarvení. Samice mají na hrdle většinou jen kresbu z černých skvrn (starší samice i modré zbarvení). Hnízdí v severní [[Evropa|Evropě]] na vřesovištích, jinde v bažinatých oblastech u řek.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Svenson|jméno=L. a kol|titul=Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu|vydavatel=Svojtka&Co|místo=Praha|rok=2004|isbn=80-7237-658-6|stránky=260-261}}</ref> | ||
| - | V [[ | + | |
| - | + | V [[Česká republika|České republice]] hnízdí dva poddruhy se zcela odlišnými ekologickými nároky. | |
| + | |||
* '''Slavík modráček středoevropský''' (''L. s. cyanecula'') hnízdí především v porostech [[rákos]]u, [[orobinec|orobince]] a [[ostřice|ostřic]] na okrajích rybníků. Pozorování tohoto poddruhu v hnízdní době se začala množit zejména po roce [[1970]] (jižní a jihozápadní Čechy), hnízdo bylo poprvé nalezeno v rcoe [[1982]] na [[Okres Domažlice|Domažlicku]]. Poté počty výrazně rostly a modráčci se rozšířili i do dalších oblastí ([[Jihomoravský kraj|jižní Morava]], [[Moravskoslezský kraj|Ostravsko]], [[Českomoravská vysočina]], severozápadní a východní Čechy). Početnost byla odhadována v letech [[1985]]-[[1989]] na 90-140 párů, v letech [[2001]]-[[2003]] už na 400-600 párů. | * '''Slavík modráček středoevropský''' (''L. s. cyanecula'') hnízdí především v porostech [[rákos]]u, [[orobinec|orobince]] a [[ostřice|ostřic]] na okrajích rybníků. Pozorování tohoto poddruhu v hnízdní době se začala množit zejména po roce [[1970]] (jižní a jihozápadní Čechy), hnízdo bylo poprvé nalezeno v rcoe [[1982]] na [[Okres Domažlice|Domažlicku]]. Poté počty výrazně rostly a modráčci se rozšířili i do dalších oblastí ([[Jihomoravský kraj|jižní Morava]], [[Moravskoslezský kraj|Ostravsko]], [[Českomoravská vysočina]], severozápadní a východní Čechy). Početnost byla odhadována v letech [[1985]]-[[1989]] na 90-140 párů, v letech [[2001]]-[[2003]] už na 400-600 párů. | ||
* '''[[Slavík modráček tundrový]]''' (''L. s. svecica'') hnízdí u nás na rašeliništích na hřebeni [[Krkonoše|Krkonoš]], kde byl poprvé zaznamenán v roce [[1978]]. Početnost se dále zvyšovala, až dosáhla vrcholu v roce [[1989]] (min. 40 samců a 21 samic). Od té doby došlo k výraznému poklesu, v letech [[2001]]-[[2003]] byla populace odhadována na 15-30 párů. V roce [[1989]] byl zjištěn zpívající samec na vrcholu [[Praděd]]u v [[Hrubý Jeseník|Hrubém Jeseníku]], hnízdění zde dosud nebylo doloženo.<ref name="CR atlas">{{Citace monografie|příjmení=Šťastný|jméno=Karel|příjmení2=Bejček|jméno2=Vladimír|příjmení3=Hudec|jméno3=Karel|titul=Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003|vydavatel=Aventinum|rok=2006|místo=Praha|isbn=80-86858-19-7|272-273}}</ref> | * '''[[Slavík modráček tundrový]]''' (''L. s. svecica'') hnízdí u nás na rašeliništích na hřebeni [[Krkonoše|Krkonoš]], kde byl poprvé zaznamenán v roce [[1978]]. Početnost se dále zvyšovala, až dosáhla vrcholu v roce [[1989]] (min. 40 samců a 21 samic). Od té doby došlo k výraznému poklesu, v letech [[2001]]-[[2003]] byla populace odhadována na 15-30 párů. V roce [[1989]] byl zjištěn zpívající samec na vrcholu [[Praděd]]u v [[Hrubý Jeseník|Hrubém Jeseníku]], hnízdění zde dosud nebylo doloženo.<ref name="CR atlas">{{Citace monografie|příjmení=Šťastný|jméno=Karel|příjmení2=Bejček|jméno2=Vladimír|příjmení3=Hudec|jméno3=Karel|titul=Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003|vydavatel=Aventinum|rok=2006|místo=Praha|isbn=80-86858-19-7|272-273}}</ref> | ||
| + | |||
== Reference == | == Reference == | ||
<references /> | <references /> | ||
| - | {{ | + | |
| + | {{Flickr|Luscinia+svecica}}{{Commonscat|Luscinia svecica}}{{Článek z Wikipedie}} | ||
[[Kategorie:Lejskovití]] | [[Kategorie:Lejskovití]] | ||
Aktuální verze z 23. 10. 2017, 21:16
-_Female_at_Bharatpur_I_IMG_5484.jpg)
Slavík modráček (Luscinia svecica) je středně velký druh pěvce z čeledi lejskovitých. Ve všech šatech má nápadný bělavý nadoční proužek a rezavě červené strany kořene ocasu. Samec má modré hrdlo, lemované zespodu černým a rezavým proužkem, s červenou nebo bílou skvrnou uprostřed modrého zbarvení. Samice mají na hrdle většinou jen kresbu z černých skvrn (starší samice i modré zbarvení). Hnízdí v severní Evropě na vřesovištích, jinde v bažinatých oblastech u řek.[1]
V České republice hnízdí dva poddruhy se zcela odlišnými ekologickými nároky.
- Slavík modráček středoevropský (L. s. cyanecula) hnízdí především v porostech rákosu, orobince a ostřic na okrajích rybníků. Pozorování tohoto poddruhu v hnízdní době se začala množit zejména po roce 1970 (jižní a jihozápadní Čechy), hnízdo bylo poprvé nalezeno v rcoe 1982 na Domažlicku. Poté počty výrazně rostly a modráčci se rozšířili i do dalších oblastí (jižní Morava, Ostravsko, Českomoravská vysočina, severozápadní a východní Čechy). Početnost byla odhadována v letech 1985-1989 na 90-140 párů, v letech 2001-2003 už na 400-600 párů.
- Slavík modráček tundrový (L. s. svecica) hnízdí u nás na rašeliništích na hřebeni Krkonoš, kde byl poprvé zaznamenán v roce 1978. Početnost se dále zvyšovala, až dosáhla vrcholu v roce 1989 (min. 40 samců a 21 samic). Od té doby došlo k výraznému poklesu, v letech 2001-2003 byla populace odhadována na 15-30 párů. V roce 1989 byl zjištěn zpívající samec na vrcholu Pradědu v Hrubém Jeseníku, hnízdění zde dosud nebylo doloženo.[2]
Reference
- ↑ SVENSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha : Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. S. 260-261.
- ↑ ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha : Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |