V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Hvozd (Lužické hory)

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Výrazné vylepšení)
 
Řádka 1: Řádka 1:
{{Infobox - hora
{{Infobox - hora
-
| název = Hvozd
+
| název = Hvozd
-
| obrázek = Hvozd.jpg
+
| obrázek = Hvozd.jpg
-
| šíř.obr =
+
| popisek = Vrchol hory Hvozd v Lužických horách z cesty k hraničnímu přechodu Jánské kameny
-
| šíř.tab =
+
| alt =  
-
| popis1 =
+
| vrchol = 750
-
| popisek2 = Vrchol hory Hvozd v Lužických horách z cesty k hraničnímu přechodu Jánské kameny
+
| prominence = 235 m ↓ JZ od [[Jonsdorf]]u<ref>[http://www.ultratisicovky.cz/products/ultrakopec/ Ultrakopce na Ultratisicovky.cz]</ref>
-
| pohoří = [[Lužické hory]] / [[Lužický hřbet]] / [[Hvozdský hřbet]] / [[Sokolský hřbet]]
+
| izolace = 6,2 km → [[Luž]]
-
| vrchol = 749
+
| stát = {{flagicon|Česko}} [[Česko]]<br />{{flagicon|Německo}} [[Německo]]
-
| světadíl = [[Evropa]]
+
| pohoří = [[Lužické hory]] / [[Lužický hřbet]] / [[Hvozdský hřbet]] / [[Sokolský hřbet]]
-
| stát = [[Soubor:Flag of the Czech Republic.png|24px]] [[Česko]]<br />[[Soubor:Flag of Germany.png|24px]] [[Německo]]
+
| zeměpisná šířka = 50.8225
-
| prvovýstup =  
+
| zeměpisná délka = 14.7266667
-
| hornina = [[Znělec]]
+
| loc-map = {{LocMap| Česko | lat_deg = 50 | lat_min = 49 | lat_sec = 21 | lon_deg = 14 | lon_min = 43 | lon_sec = 36 | caption = | label = Hvozd | position=bottom|mark = Fire.svg | relief = 1 | float = center}}
-
| typ =  
+
| prvovýstup =  
-
| erupce =  
+
| typ =  
-
| poznámka = [[rozhledna]] (již v Německu)
+
| erupce =  
-
| povodí = [[Labe]], [[Lužická Nisa]]
+
| hornina = [[Znělec]]
-
}}
+
| povodí = [[Labe]], [[Lužická Nisa]]
-
'''Hvozd''' ({{vjazyce2|de| ''Hochwald''}}) je výrazný dvojvrcholý znělcový hřbet (749,3 m) v [[Lužické hory|Lužických horách]] na hranicích s [[Německo|Německem]].
+
| poznámka = [[rozhledna]] (již v Německu)
 +
}}'''Hvozd''' ({{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de| ''Hochwald''}}) je výrazný znělcový hřbet (749,3 m) se dvěma vrcholy v [[Lužické hory|Lužických horách]] na hranicích s [[Německo|Německem]]. Je pátým nejvyšším vrcholem Lužických hor. Na vrcholu jsou dvě restaurace.
-
[[Soubor:Rozhledna na vrcholu Hvozdu.jpg|thumb|left|Pohled od restaurace na vrcholu Hvozdu na rozhlednu]]
+
== O hoře ==
 +
Hora Hvozd je na hranicích mezi Českou republikou a Německem. Má dva vrcholy, přes jižní vyšší vede státní hranice. Nižší vrchol je na německé straně. Hora je porostlá smrkovým lesem, v němž se vyskytuje i borovice, modřín, bříza. Les ve vrcholových partiích utrpěl emisemi. Hřbet Lužických hor s Hvozdem tvoří zároveň rozvodí.
-
Na vrcholu, na německé straně je rozhledna, která je skoro dvojčetem rozhledny na [[Jedlová (Lužické hory)|Jedlové]] a byla otevřena přesně o rok později než rozhledna na Jedlové  ([[14. září]] 1892).
+
Dvojvrchol je v geomorfologickém členění veden v Lužickém hřbetu (IVA-2A), jeho okrsku Hvozdský hřet (IVA-2A-b).
-
Na německé straně je i restaurace, která má tu kuriozitu, že přes její terasu vede státní hranice, takže návštěvník může sedět u stolu, kterým prochází státní hranice (viz foto).
+
 
-
Restaurace na české straně vyhořela v roce [[1946]].
+
Po administrativním přesunu obce Mařenice v Podještědí pod [[okres Liberec]] je v libereckém okrese i vrchol Hvozdu.
 +
 
 +
== Rozhledna a restaurace ==
 +
[[Soubor:Rozhledna Hvozd.jpg|thumb|220px|Rozhledna na Hvozdu<br />na německé straně hory]]
 +
Již v roce 1787 si žitavští občané vybudovali k vrcholu hory schodiště, které zčásti slouží dodnes. V roce 1834 byl na vrcholové plošině postaven velký kříž a v roce 1853 na německé straně postavil pan Marx z [[Oybin]]u první hostinec. Když podlehl 1. srpna 1877 požáru, byl postaven v témže roce majitelem hostinec nový, tentokrát na české straně. Roku 1879 byla na vrchu, přímo na hraniční čáře postavena přírodovědným spolkem Globus ze [[Žitava|Žitavy]] dřevěná rozhledna vysoká 10&nbsp;metrů. Pojmenovali ji Karolinina rozhledna.<ref name="Luž">{{Citace monografie
 +
| příjmení = Růžička
 +
| příjmení2 = Jordáková
 +
| příjmení3 = Pozlovská
 +
| jméno = Jiří
 +
| jméno2 = Jana
 +
| jméno3 = Zuzana
 +
| titul = Lužické hory do kapsy
 +
| vydavatel = KMa s. r. o.,
 +
| místo = Praha 1
 +
| rok = 2006
 +
| kapitola = Hvozd
 +
| strany = 44
 +
| isbn = 80-7309-328-6
 +
}}</ref>
 +
 
 +
O dalších 10 let později na německé straně hory byla postavena turistická chata s restaurací i možností ubytování, která turistům slouží dodnes.<ref name="Lužické">{{Citace monografie
 +
| příjmení = Holeček
 +
| jméno = Milan
 +
| titul = Lužické hory
 +
| vydavatel = Olympia
 +
| místo = Praha 1
 +
| rok = 2004
 +
| kapitola = Vývoj turistiky
 +
| strany =9
 +
| isbn = 80-7033-832-6
 +
}}</ref> Má tu kuriozitu, že přes její terasu vede státní hranice, takže návštěvník může sedět u stolu, kterým prochází státní hranice (viz foto). Terasa je vyhlídkovou plošinou, místem dalekého rozhledu. Restaurace na české straně vyhořela v roce [[1946]] a zachovaly se z ní jen zbytky sklepů.
 +
 
 +
Na severním vrcholu, na německé straně již zmíněný spolek postavil místo rozhledny dřevěné o kus dál kamennou. Je vysoká 25 metrů<ref name="Liberecký kraj">{{Citace monografie| příjmení = Podhorský
 +
| jméno = Marek| titul = Liberecký kraj| vydavatel = freytag&berndt| místo = Praha 7| rok = 2002| isbn = 80-7316-032-3| kapitola = Českolipsko| strany = 26}}</ref>, vzhledem dvojče rozhledny na [[Jedlová (Lužické hory)|Jedlové]] a byla otevřena slavnostně přesně o rok později než rozhledna na Jedlové ([[14. září]]&nbsp;1892).
 +
 
 +
== Na Šestce ==
 +
V sedle mezi Hvozdem a vrcholem [[Sokol (Lužické hory)|Sokol]] je v lese samota, kdysi lesovna, v níž se scházeli myslivci z okolí ke sportovní střelbě. Později bylo stavení upraveno jako výletní restaurace, která sloužila po roce 1980 [[Lidové milice|Lidovým milicím]]. Název Na Šestce měla podle čísla lesnického oddělení.<ref name="Luž46">Lužické hory do kapsy, str.46 </ref>
 +
 
 +
== Turistika ==
 +
[[Soubor:Hvozd 040.JPG|thumb|220px|Rozcestník zvaný Hraniční uzávěra]]
 +
Z Krompachu je na vrchol 2 km daleko<ref name="Liberecký kraj26">Liberecký kraj – Hvozd, str. 26</ref> a vede tam z Krompachu i červená turisticky značená cesta. Od Hvozdu pak pokračuje do Petrovic přes zmíněnou samotu Na Šestce.<ref name="Mapa Luž">{{Citace monografie
 +
| titul = Mapa Lužické hory
 +
| vydavatel = Kartografie a.s.
 +
| místo = Praha
 +
| rok = 2009
 +
| isbn = 978-80-7393-002-8
 +
}}</ref> Žlutě značená cesta od Babiččina odpočinku vede na vyhlídkovou plošinu jižního vrcholu. Pohodlný výstup je z německé strany od [[Hain]]u.<ref name="Lužické94">Lužické hory, Olympia, str.94 </ref>
 +
 
 +
== Reference ==
 +
<references />
 +
== Externí odkazy ==
 +
* [http://www.luzicke-hory.cz/mista/index.php?pg=zmhvozc Na webu Lužické hory]
 +
* [http://cestovani.idnes.cz/hvozd-jeden-z-nejhezcich-vrcholu-luzickych-hor-fl9-/igcechy.aspx?c=A100422_145722_igcechy_tom Příloha i-dnes]
{{Commonscat|Hochwald (Hvozd)|Hvozd}}{{Článek z Wikipedie}}
{{Commonscat|Hochwald (Hvozd)|Hvozd}}{{Článek z Wikipedie}}
 +
[[Kategorie:Hory a kopce v Sasku]]
 +
[[Kategorie:Zemský okres Zhořelec]]
 +
[[Kategorie:Hory a kopce v okrese Liberec]]
 +
[[Kategorie:Heřmanice v Podještědí]]
[[Kategorie:Hory a kopce v Lužických horách]]
[[Kategorie:Hory a kopce v Lužických horách]]
-
[[Kategorie:Hory a kopce v Německu]]
 
-
[[Kategorie:Okres Česká Lípa]]
 
[[Kategorie:Žitavské hory]]
[[Kategorie:Žitavské hory]]
 +
[[Kategorie:Hory a kopce na hranicích Česka]]
 +
[[Kategorie:Česko-německá státní hranice]]

Aktuální verze z 7. 12. 2016, 23:45

Hvozd (německy Hochwald) je výrazný znělcový hřbet (749,3 m) se dvěma vrcholy v Lužických horách na hranicích s Německem. Je pátým nejvyšším vrcholem Lužických hor. Na vrcholu jsou dvě restaurace.

Obsah

O hoře

Hora Hvozd je na hranicích mezi Českou republikou a Německem. Má dva vrcholy, přes jižní vyšší vede státní hranice. Nižší vrchol je na německé straně. Hora je porostlá smrkovým lesem, v němž se vyskytuje i borovice, modřín, bříza. Les ve vrcholových partiích utrpěl emisemi. Hřbet Lužických hor s Hvozdem tvoří zároveň rozvodí.

Dvojvrchol je v geomorfologickém členění veden v Lužickém hřbetu (IVA-2A), jeho okrsku Hvozdský hřet (IVA-2A-b).

Po administrativním přesunu obce Mařenice v Podještědí pod okres Liberec je v libereckém okrese i vrchol Hvozdu.

Rozhledna a restaurace

Rozhledna na Hvozdu
na německé straně hory

Již v roce 1787 si žitavští občané vybudovali k vrcholu hory schodiště, které zčásti slouží dodnes. V roce 1834 byl na vrcholové plošině postaven velký kříž a v roce 1853 na německé straně postavil pan Marx z Oybinu první hostinec. Když podlehl 1. srpna 1877 požáru, byl postaven v témže roce majitelem hostinec nový, tentokrát na české straně. Roku 1879 byla na vrchu, přímo na hraniční čáře postavena přírodovědným spolkem Globus ze Žitavy dřevěná rozhledna vysoká 10 metrů. Pojmenovali ji Karolinina rozhledna.[1]

O dalších 10 let později na německé straně hory byla postavena turistická chata s restaurací i možností ubytování, která turistům slouží dodnes.[2] Má tu kuriozitu, že přes její terasu vede státní hranice, takže návštěvník může sedět u stolu, kterým prochází státní hranice (viz foto). Terasa je vyhlídkovou plošinou, místem dalekého rozhledu. Restaurace na české straně vyhořela v roce 1946 a zachovaly se z ní jen zbytky sklepů.

Na severním vrcholu, na německé straně již zmíněný spolek postavil místo rozhledny dřevěné o kus dál kamennou. Je vysoká 25 metrů[3], vzhledem dvojče rozhledny na Jedlové a byla otevřena slavnostně přesně o rok později než rozhledna na Jedlové (14. září 1892).

Na Šestce

V sedle mezi Hvozdem a vrcholem Sokol je v lese samota, kdysi lesovna, v níž se scházeli myslivci z okolí ke sportovní střelbě. Později bylo stavení upraveno jako výletní restaurace, která sloužila po roce 1980 Lidovým milicím. Název Na Šestce měla podle čísla lesnického oddělení.[4]

Turistika

Rozcestník zvaný Hraniční uzávěra

Z Krompachu je na vrchol 2 km daleko[5] a vede tam z Krompachu i červená turisticky značená cesta. Od Hvozdu pak pokračuje do Petrovic přes zmíněnou samotu Na Šestce.[6] Žlutě značená cesta od Babiččina odpočinku vede na vyhlídkovou plošinu jižního vrcholu. Pohodlný výstup je z německé strany od Hainu.[7]

Reference

  1. ↑ RŮŽIČKA, Jiří; JORDÁKOVÁ, Jana; POZLOVSKÁ, Zuzana. Lužické hory do kapsy. Praha 1 : KMa s. r. o.,, 2006. ISBN 80-7309-328-6. Kapitola Hvozd, s. 44.  
  2. ↑ HOLEČEK, Milan. Lužické hory. Praha 1 : Olympia, 2004. ISBN 80-7033-832-6. Kapitola Vývoj turistiky, s. 9.  
  3. ↑ PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7 : freytag&berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Českolipsko, s. 26.  
  4. ↑ Lužické hory do kapsy, str.46
  5. ↑ Liberecký kraj – Hvozd, str. 26
  6. ↑ Mapa Lužické hory. Praha : Kartografie a.s., 2009. ISBN 978-80-7393-002-8.  
  7. ↑ Lužické hory, Olympia, str.94

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Hvozd
Citováno z „http://www1fdc.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Hvozd_(Lu%C5%BEick%C3%A9_hory)“