Los Glaciares

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 15. 12. 2014, 12:51

Ledovec Perito Moreno (HDR)

Národní park Los Glaciares (česky Ledovce) je chráněné území v Patagonii na jihu Argentiny v provincii Santa Cruz. Na západě sousedí s chilským národním parkem Torres del Paine. V roce 1981 byl zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.

Park byl zřízen v roce 1937 pro zachování a ochranu pevninských ledovců, lesů jižních And a patagonské stepi, jeho rozloha je 4490 km². Tento park je druhý největší z celkem 29 argentinských národních parků (stav srpen 2009). Ledovce, které se nacházejí v parku, patří k největším na jižní polokouli (s výjimkou Antarktidy). V parku se nachází hlavních 47 ledovců, mimo nich zde bylo napočítáno okolo 200 menších méně významných ledových mas. Nejvýznamnější ledovce jsou Upsala, Perito Moreno, Spegazzini. Všude jinde po světě bývá normální, že ledovce začínají v nadmořské výšce okolo 2500 m, ledovce v Los Glaciares se nacházejí ve výšce již okolo 1500 metrů nad mořem.

V národním parku je rozvinutá turistika. Výchozí body pro výpravy do parku jsou obce El Calafate a El Chaltén.

Přírodní podmínky

Zdejší reliév má výrazně horský charakter s velkými výškovými rozdíly. Nejnižšími místy v parku jsou 2 největší jezera (lago Argentino 185 m n. m. a lago Viedma 200 m n. m.). Tyto jezera se nacházejí ve východní části parku v oblasti suché stepi. Západním směrem k chilským státním hranicím průměrná nadmořská výška narůstá. Vrcholky patagonských And v parku v mnoha případech dosahují výšek okolo 2400 až 2500 m n. m. Nejvyšší zdejší horou je Cerro Frizt Roy (3405 m n. m.), velice známý je i vrchol Cerro Torre.

Průměrná roční teplota je 7,5 °C. Nejvyšší měsíční teploty se pohybují okolo 13,4 °C (leden), nejnižší v červenci (0,6 °C). Tyto údaje platí pro lokality na východě parku s nižší nadmořskou výškou. Teploty v horách je značně rozdílné. Průměrný roční úhrn srážek je také nerovnoměrný. Na východě parku činí zhruba 500mm, na západě okolo 900mm.

Lesy pokrývají zhruba 79 000 hektarů, vodní plochy (především 2 největší jezera) 95 000 hektarů. Sníh a led pokrývají cca 260 000 ha.

Fauna a flóra

Obecně lze území parku rozdělit do 3 rozdílných pásem:

• Stepi – Rostliny se zde přizpůsobily zdejším drsným podmínkám (sucho, vítr, chlad). Vyskytují se tu nízké, houževnaté traviny a keře.

• Lesy – Tento biotyp je rozšířen až do nadmořské výšky cca 1000-1100 m n. m. Nachází se na východě parku. Nejrozšířenějšími stromy jsou příslušnici čeleďi Nothofagus z řádu bukotvarých (Nothofagus pumilio, Nothofagus antárctica, Nothofagus betuloides).

• Vysokohorské polopouštní planiny – začínají nad pásmem lesů a končí až na hranici trvalého ledu a sněhu (1500-1600 m n. m.). Zdejší vegetace je tvořena pouze malým množstvím suchomilných, dvouděložných trav. Ve vlhkých lokalitách se nacházejí malé louky s vysokou hustotou rostlin.

Z živočišných druhů lze jmenovat psa horského, lamu Guanako nebo velkého nelétavého ptáka nandu Darwinova, kondora. Vzácný druh vyskytující se na jihu Jižní Ameriky je sudokopitník huemul jižní.

Fotogalerie

ledovec Perito Moreno

ledovec Upsala

krajina národního parku

Vrchod Fitz Roy

Externí zdroje

• (španělsky, anglicky) Oficiální stránky nár. parku
• (španělsky) Stránky argentických národních parků

Argentinské památky Seznamu světového dědictví UNESCO
Los Glaciares • Jezuitské misie u kmene Guaraní • Národní park Iguazú • Cueva de las Manos • Río Pinturas • poloostrov Valdés • Ischigualasto a Talampaya • Jezuitský komplex a misie v Córdobě • Quebrada de Humahuaca • Qhapaq Ñan