Karibik

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 14. 7. 2014, 00:33

Karibská oblast

Karibik je region v nejjižnější části Severní Ameriky. Zahrnuje ostrovy v Karibském moři (Antily), Bahamy a pobřeží Střední a Jižní Ameriky omývané právě Karibským mořem. Panamským průplavem je Karibské moře spojeno s Tichým oceánem.

Karibik resp. ostrovy se v něm nacházející jsou také někdy nazývány jako Západní Indie.

Rozdělení

Ostrovy a státy na nich ležící v Karibiku jsou rozdělovány na:

Velké Antily - Kuba, Hispaniola (státy: Dominikánská republika a Haiti), Jamajka a Portoriko, k ním jsou také počítány Kajmanské ostrovy a ostrov Navassa.
Malé Antily - pás malý ostrovů ve východní části Karibiku,největší ostrov je Trinidad. Malé Antily se dále dělí na:
- Závětrné ostrovy (severní větev): Anguilla, Antigua, Barbuda, Dominika, Guadeloupe, Montserrat, Nevis, Panenské ostrovy, Saba, Svatý Bartoloměj, Svatý Eustach, Svatý Kryštof, Svatý Martin
- Návětrné ostrovy (východní větev): Barbados, Grenada, Martinik, Svatá Lucie, Svatý Vincenc, Tobago, Trinidad
- Závětrné Antily (jižní větev): Aruba, Bonaire, Curaçao
Bahamské ostrovy - Striktně vzato již neleží v Karibiku, ale severně od Kuby v Atlantském oceánu, jsou politicky rozděleny na:
- Bahamské společenství - větší část souostroví
- Turks a Caicos - britské zámořské území

Historie

Soubor:Political Evolution of Central America and the Caribbean 1700 and on.gif

Politické uspořádání Karibiku v minulosti.

Oficálně objevil jako první Evropan Ameriku Kryštof Kolumbus. Od královského páru Isabely a jejího manžela Ferdinanda získal Kolumbus dvě malé karavely (Pinta a Niňa) a jednu větší loď (karaka Santa Maria), která mu sloužila jako zásobovací loď. S těmito třemi loděmi a s posádkou asi 90 mužů se dne 3. srpna 1492 vydal na cestu. Prvním místem, které Kryštof Kolumbus v Americe objevil, byl právě jeden z ostrovů Bahamského souostroví. V roce 1492 přistál na ostrovu San Salvador a prohlásil ho za španělskou državu. Ačkoliv šlo o Bahamy, Kolumbus se domníval, že přistál v Indii. Proto zdejší obyvatele nazval Indios – Indové, odtud Indiáni. Téhož roku objevil pobřeží Kuby, Hispanioly a další ostrovy. Když se vrátil do Španělska, dostalo se mu bouřlivého uvítání. Při druhé výpravě (1493–1496) doplul k Portoriku, Malým Antilám a Jamajce. Při dalších výpravách konečně dospěl ke břehům Jižní Ameriky. Z poslední cesty se Kolumbus vrátil 17. listopadu 1504. Zanedlouho na to, 20. května 1506 zemřel v Valladolidu obklopen svými syny. Dodnes historici vedou spory o to, zda umíral v přesvědčení, že plavbou na západ dosáhl břehů jihovýchodní Asie, či zda si ke konci života uvědomil, že objevil nový kontinent. Kolumbus byl pohřben ve Valladolidu, ale později byly jeho ostatky přeneseny do kláštera La Cartuja v Seville a nakonec na žádost jeho syna Diega roku 1542 do Santo Dominga na Hispaniole (v dnešní Dominikánské republice). Po okupaci ostrova Francouzi roku 1795 byly ostatky přeneseny do Havany na Kubě, po válce o nezávislost na Španělsku roku 1898 byly opět uloženy v Seville, v katedrále. Důležitý konflikt počátku 20. století byl pro Karibik Španělsko-americká válka. Válku vyprovokovaly Spojené státy podporující nezávislost Kuby a očekávající rozsáhlé územní zisky na úkor španělských zámořských držav. Jako casus belli posloužilo podezření, že španělští agenti potopili americkou válečnou loď USS Maine (příčina jejího potopení je záhadou dodnes). USA poslaly Španělsku ultimátum, které na ně reagovalo vyhlášením války. Střetnutí probíhalo naprosto jednostranně a skončilo zničující porážkou Španělska, které muselo po ztrátě většiny svých velkých válečných lodí přistoupit na pařížskou mírovou smlouvu, v rámci něhož předalo Spojeným státům Kubu, Portoriko a část Španělské východní Indie (Filipíny a Guam), zbytek Španělské východní Indie byl prodán Německu. Mezi roky 1898 a 1934 zasahovaly USA do politického vývoje regionu svými intervencemi známými jako tzv. banánové války. Jižní a Střední Amerika prodělaly několik pohraničních konfliktů a staly se bojištěm studené války (viz Karibská krize). Dále se zvyšuje propast mezi chudými a bohatými. Roku 2002 vyhlásila Argentina státní bankrot. Některé státy konkrétně v oblasti Návětrných ostrovů Grenada, Svatá Lucie a Svatý Vincenc a Grenadiny projevily záměr o integraci do většího celku.

Státy a závislá území náležící celou rozlohou Karibiku

Stát / Závislé území	Hlavní město	Rozloha [km²]	Pořadí (rozloha)	Počet obyvatel (rok 2010)^[1]	Pořadí (obyvatelé)	Hustota zalidnění [ob./km²]
Americké Panenské ostrovy (USA)	Charlotte Amalie	346	17	109 750	13	317
Anguilla (UK)	The Valley	91	25	14 766	26	162
Antigua a Barbuda	Saint John's	443	13	86 754	17	196
Aruba (NL)	Oranjestad	180	22	104 589	15	581
Bahamy	Nassau	13 940	4	310 426	9	22
Barbados	Bridgetown	431	14	285 653	10	663
Bermudy (UK)	Hamilton	53	27	68 265	19	1288
Bonaire (NL)	Kralendijk	288	19	13 389 ^[2]	27	47
Britské Panenské ostrovy (UK)	Road Town	153	23	24 939	24	163
Curaçao (NL)	Willemstad	444	12	142 180	12	320
Dominika	Roseau	754	10	72 813	18	97
Dominikánská republika	Santo Domingo	48 730	2	9 823 821	2	202
Grenada	Saint George's	344	18	107 818	14	313
Guadeloupe (FR)	Basse-Terre	1 628	8	400 584 ^[3]	7	246
Haiti	Port-au-Prince	27 750	3	9 648 924	3	348
Jamajka	Kingston	10 991	6	2 847 232	5	259
Kajmanské ostrovy (UK)	George Town	262	20	50 209	20	191
Kuba	Havana	110 860	1	11 477 459	1	104
Martinik (FR)	Fort-de-France	1 128	9	397 730 ^[3]	8	356
Montserrat (UK)	Brades	102	24	5 118	29	51
Portoriko (USA)	San Juan	13 790	5	3 978 702	4	289
Saba (NL)	The Bottom	13	31	1 737 ^[2]	31	134
Saint-Barthélemy (FR)	Gustavia	21	30	7 406	28	353
Saint-Martin (FR)	Marigot	54	26	30 235	23	560
Sint Eustatius (NL)	Oranjestad	21	29	2 886 ^[2]	30	137
Sint Maarten (NL)	Philipsburg	34	28	37 429	22	1100
Svatá Lucie	Castries	616	11	160 922	11	261
Svatý Kryštof a Nevis	Basseterre	261	21	49 898	21	191
Svatý Vincenc a Grenadiny	Kingstown	389	16	104 217	16	268
Trinidad a Tobago	Port of Spain	5 128	7	1 228 691	6	240
Turks a Caicos (UK)	Cockburn Town	430	15	23 528	25	55

↑ Údaje z www.cia.gov (platné k červenci 2010)
↑ ^2,0 ^2,1 ^2,2 Bonaire, Saba a Sint Eustatius májí status "zvláštní správní obvod Nizozemska" a jsou přímou součástí Nizozemska jako tzv. Karibské Nizozemsko. Hodnoty ze stránek Statistického úřadu Nizozemských Antil (rok 2010)
↑ ^3,0 ^3,1 Guadeloupe a Martinik jsou integrální součástí Francie. Hodnoty ze stránek francouzského statistického úřadu (rok 2007)

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[0] Údaje z www.cia.gov (platné k červenci 2010)

[n-1] 2,0 ^2,1 ^2,2 Bonaire, Saba a Sint Eustatius májí status "zvláštní správní obvod Nizozemska" a jsou přímou součástí Nizozemska jako tzv. Karibské Nizozemsko. Hodnoty ze stránek Statistického úřadu Nizozemských Antil (rok 2010)

[q-2] 3,0 ^3,1 Guadeloupe a Martinik jsou integrální součástí Francie. Hodnoty ze stránek francouzského statistického úřadu (rok 2007)

[1]

[2]

[3]

@@ Řádka 14: / Řádka 14: @@
 [[Soubor:Political Evolution of Central America and the Caribbean 1700 and on.gif|thumb|300px|Politické uspořádání Karibiku v minulosti.]]
 Oficálně objevil jako první Evropan Ameriku [[Kryštof Kolumbus]]. Od královského páru [[Isabela Kastilská|Isabely]] a jejího manžela [[Ferdinand II. Aragonský|Ferdinanda]] získal Kolumbus dvě malé [[karavela|karavely]] ([[Pinta (karavela)|Pinta]] a [[Niňa]]) a jednu větší loď ([[karaka]] [[Santa Maria]]), která mu sloužila jako zásobovací loď. S těmito třemi loděmi a s posádkou asi 90 mužů se dne [[3. srpen|3. srpna]] 1492 vydal na cestu. Prvním místem, které [[Kryštof Kolumbus]] v [[Amerika|Americe]] objevil, byl právě jeden z ostrovů Bahamského souostroví. V roce 1492 přistál na [[ostrov]]u [[San Salvador (Bahamy)|San Salvador]] a prohlásil ho za španělskou državu. Ačkoliv šlo o [[Bahamy]], Kolumbus se domníval, že přistál v [[Indie|Indii]]. Proto zdejší obyvatele nazval Indios – Indové, odtud [[Indiáni]]. Téhož roku objevil pobřeží [[Kuba|Kuby]], [[Hispaniola|Hispanioly]] a další ostrovy. Když se vrátil do Španělska, dostalo se mu bouřlivého uvítání.
-Při druhé výpravě ([[1493]]–[[1496]]) doplul k [[Portoriko|Portoriku]], [[Malé Antily|Malým Antilám]] a [[Jamajka|Jamajce]]. Při dalších výpravách konečně dospěl ke břehům [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]].
+Při druhé výpravě (1493–[[1496]]) doplul k [[Portoriko|Portoriku]], [[Malé Antily|Malým Antilám]] a [[Jamajka|Jamajce]]. Při dalších výpravách konečně dospěl ke břehům [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]].
 Z poslední cesty se Kolumbus vrátil [[17. listopad]]u 1504. Zanedlouho na to, [[20. květen|20. května]] 1506 zemřel v [[Valladolid]]u obklopen svými syny. Dodnes historici vedou spory o to, zda umíral v přesvědčení, že plavbou na západ dosáhl břehů jihovýchodní [[Asie]], či zda si ke konci života uvědomil, že objevil nový kontinent. Kolumbus byl pohřben ve Valladolidu, ale později byly jeho ostatky přeneseny do kláštera La Cartuja v [[Sevilla|Seville]] a nakonec na žádost jeho syna Diega roku 1542 do [[Santo Domingo|Santo Dominga]] na [[Hispaniola|Hispaniole]] (v dnešní [[Dominikánská republika|Dominikánské republice]]). Po okupaci ostrova Francouzi roku 1795 byly ostatky přeneseny do [[Havana|Havany]] na [[Kuba|Kubě]], po válce o nezávislost na Španělsku roku 1898 byly opět uloženy v Seville, v [[katedrála|katedrále]].
 Důležitý konflikt počátku [[20. století]] byl pro Karibik [[Španělsko-americká válka]]. Válku vyprovokovaly Spojené státy podporující nezávislost [[Kuba|Kuby]] a očekávající rozsáhlé územní zisky na úkor španělských zámořských držav. Jako ''[[casus belli]]'' posloužilo podezření, že španělští agenti potopili americkou válečnou loď ''[[USS Maine (ACR-1)|USS Maine]]'' (příčina jejího potopení je záhadou dodnes). USA poslaly Španělsku [[ultimátum]], které na ně reagovalo vyhlášením války. Střetnutí probíhalo naprosto jednostranně a skončilo zničující porážkou Španělska, které muselo po ztrátě většiny svých velkých válečných lodí přistoupit na [[Pařížská mírová smlouva (1898)|pařížskou mírovou smlouvu]], v rámci něhož předalo Spojeným státům '''[[Kuba|Kubu]], [[Portoriko]]''' a část [[Generální kapitanát Filipíny|Španělské východní Indie]] ('''[[Filipíny]] a [[Guam]]'''), zbytek Španělské východní Indie byl prodán [[Německo|Německu]]. Mezi roky 1898 a 1934 zasahovaly USA do politického vývoje regionu svými intervencemi známými jako tzv. [[banánové války]].