Adršpašskoteplické skály

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 12. 2. 2025, 14:57

Pohlednice z Adršpašskoteplických skal (1899)

Národní přírodní rezervace Adršpašskoteplické skály byla vyhlášena již v roce 1933 na rozloze 1771 ha k ochraně zachovalých celků skalních měst. NPR se nachází zhruba v trojúhelníku vymezeném obcemi Adršpach (ZSJ Horní Adršpach), Teplice nad Metují a vrcholem Čáp nad vsí Skály.

Na tomto území se po ústupu křídového moře vlivem tektonické a erozní činnosti včetně větrání vytvořily v původně souvislé pískovcové tabuli dvě izolované skupiny skal – skalní města Adršpašské skály a Teplické skály navzájem od sebe oddělená hlubokou Vlčí roklí.

NPR je významná nejen svou geomorfologií, ale i výskytem řady chráněných živočichů a rostlin.

Geomorfologie

Adršpašsko-teplické skály jsou samostatnou geomorfologickou částí podokrsku Teplické pánve spadající do celku Broumovská vrchovina, podcelku Polická vrchovina a okrsku Polická pánev.^[1]

Zajímavosti

V roce se zde 2005 natáčely některé záběry filmové verze románu C.S. Lewise film Lev, čarodějnice a skříň.

Horolezectví (pískovcové lezení)

Adršpašskoteplické skály, se svými stovkami izolovaných a bizarních skalních věží, jsou oblíbeným horolezeckým terénem. Zdejší lezení má dlouholetou a barvitou historii. První výstupy v Adršpachu podnikli již v roce 1923 členové německého klubu K.V.Lössnitz, kteří s tehdejším vybavením dokázali vystoupit na některé dominantní skalní věže (Král, Cimbuří, Saská Hlava, Martinská Koruna, Milenci, Starostová nebo Orel).^[2] V Teplických skalách byla první zdolanou věží Skalní koruna (1927).^[3] Předválečné výstupy byly až na čestné výjimky (Klub českých alpinistů 1935) záležitostí saských a postupně také místních Němců. V poválečném období začíná také éra československých prvovýstupů pokračující přes generační výměny (a od roku 1960 opět i výtečnou saskou „konkurenci“) v podstatě do současnosti.^[2] S oblastí je neodmyslitelně spjatá i svérázná lezecká (horolezecká) subkultura udržující „pískařkou“ tradici a sdružující se převážně v místních „občerstvovnách“. Zájemcům o historii zdejšího lezení lze doporučit knihu Pískaři.^[3]

Charakteristické pro zdejší skalní lezení jsou zejména hladké plotny, spáry a komíny nejrůznějších šířek. „Klasické“ výstupy často vyžadují psychickou odolnost (schopnost zvládat strach) a umění jistit se smyčkami. Díky sportovní tradici a pravidlům zakazujícím, mimo jiné, přidávat nová jištění umožňují i dnešním lezcům porovnat svoje schopnosti s předchozími generacemi průkopníků a prvovýstupů. Od roku 1992 musí Český horolezecký svaz jménem všech horolezců sjednávat k provozování horolezectví v NPR Adršpašskoteplické skály výjimku ze zákona paušálně zakazujícího provozování horolezectví ve všech našich národních přírodních rezervacích.

Související články

• Broumovské stěny
• Adršpach
• Teplice nad Metují
• Skalní město

Galerie

Starosta a starostová	Milenci	Branka, která se mihne ve filmu Lev, čarodějnice a skříň
Letecký pohled	Letecký pohled	Skalní chrám

Souřadnice

Reference

1. ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
2. ↑ ^{2,0 2,1} LUKAVSKÝ, Stanislav. Horolezecký průvodce, Adršpašské skály 1.díl. Náchod : Nakladatelství JUKO. ISBN 80-86213-09-9. (česky) 
3. ↑ ^{3,0 3,1} SÝKORA, Bohumil. Pískaři – Kapitoly z lezení v Adršpašsko-Teplických skalách. Náchod : Nakladatelství JUKO, 2004. ISBN 80-86213-30-7. (4esky) 

Externí odkazy

• Adršpašské skály - virtuální prohlídka
• NPR Adršpašskoteplické skály
• Adršpach, Adršpašsko-teplické skály, Broumovsko