Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Akademie výtvarných umění v Praze
Z Multimediaexpo.cz
(+ Vylepšení) |
m (1 revizi) |
Aktuální verze z 10. 12. 2013, 10:05
Akademie výtvarných umění v Praze (AVU) je veřejná univerzitní vysoká škola a je nejstarší uměleckou školou v českých zemích.
Historie
AVU je vysokou školou uměleckého zaměření. Uskutečňuje magisterské a doktorské studijní programy v oblasti výtvarného umění a poskytuje vysokoškolské vzdělání v oborech malířství, sochařství, kresba a grafika, intermediální tvorba, nová média, restaurování uměleckých děl malířských a sochařských a architektonická tvorba. V souvislosti s tím rozvíjí uměleckou, vědeckou a výzkumnou, vývojovou a další tvůrčí činnost a podílí se na celoživotním vzdělávání. AVU je zároveň i významnou kulturní institucí, která se v duchu tradic spolupodílí na formování a rozvoji kultury a společnosti. Dne 10. září roku 1799 byla založena AVU dekretem, který vydal císař František I. Vyučovat se začalo následujícího roku 1800. Prvním ředitelem byl německý rytec Josef Bergler (1753-1829) a od roku 1836 to byl již Čech profesor František Tkadlík, někdy se uvádí také jako Kadlík. V roce 1896 byla AVU reformována a zestátněna, dekretem z roku 1922 byla uznána jako první státní vysoká umělecká škola. U jejího vzniku stála také Společnost vlasteneckých přátel, jež chtěla zajistit kvalitní umělecké vzdělání českým studentům z Čech, Moravy a rakouského Slezska, kteří do té doby museli dojíždět do Vídně či Mnichova.
Sídlo AVU
Hlavní budova
Byla postavena v secesním slohu, někdy nazývaném též secesní barok, autorem je Václav Roštlapil [1] projekt pochází z let 1897 - 1903, generální rekonstrukcí prošla roku 1998. V budově se nachází unikátní interiér školní knihovny, jejímž autorem je Jan Kotěra.[2]
Adresa: U akademie 4, 170 22 Praha 7.
Škola architektury
Nachází se v těsném sousedství hlavní budovy. Autory jsou Jan Kotěra a Josef Gočár. Vybudována byla v letech 1922 - 1924. Sídlí v ní nyní ateliér architektury, Vědecko výzkumné pracoviště AVU a ateliér nových médií. Adresa: Škola architektury a Vědecko-výzkumné pracoviště - U akademie 2, Praha 7
Moderní galerie
Budova se nachází v areálu Výstaviště Praha-Holešovice. Byla postavena roku 1891, v rámci celonárodní hospodářské přehlídky, která nesla název Jubilejní zemská výstava. Architektem byl Antonín Wiehl. Sídlí v ní v současnosti grafické dílny, ateliér restaurování malířských děl, ateliér restaurování sochařských děl a plastik a ateliér grafiky. Probíhají v ní také hodiny večerního kreslení. nad jejím vchodem je umístěna kamenná děkovná deska k mecenáši Josefu Hlávkovi. Adresa: Moderní galerie AVU (sídlo restaurátorských škol, grafických ateliérů a dílen) - U starého výstaviště 188, Praha 7
Šalounův ateliér na Vinohradech ("Šaloun")
Klauzury AVU 2008.jpg
Klauzury v Šalounově ateliéru 2008 |
Výtvarný ateliér na Vinohradech slouží pedagogům hostujícím na Akademii výtvarných umění v Praze. Je to původní ateliér význačného českého sochaře Ladislava Šalouna. Po vítězné soutěži na pomník Mistra Jana Husa pro Staroměstské náměstí, se sochař Ladislav Šaloun rozhodl postavit k tomu účelu zcela nový ateliér podle vlastního návrhu. Zahrnoval: velký a malý ateliér, salon, slováckou jizbu, jejím autorem byl Dušan Jurkovič, vestibul, zázemí i byt pro hlídače a také nezbytný okultistický sklep.[3] Adresa: Ateliér Ladislava Šalouna - Slovenská 4, Praha 10
Ateliér v Zájicově ulici ("Zajícovka")
Byl postaven roku 1902 pro potřeby výstavy a pobytu umělce Augusta Rodina v Praze.[4] Slouží jako přípravná škola kresby a modelování pro první ročníky AVU.
Akademické symboly
Symbol AVU.jpg
Symbol AVU |
AVU používá vlastní znak s emblémem AVU (stylizovaný heraldický český dvouocasý lev ve skoku s modrými srdíčky na končetinách, hlavě a největším na hrudi) a textem „Akademie výtvarných umění v Praze“, jehož autorem je Milan Knížák. Ten je autorem také talárů profesorů, rektora a pedela, které se používají při imatrikulaci nových studentů a promoci diplomantů. Podoba talárů je strohá, geometrická, ovlivněná gotickými vzory, převážně rektorův talár je výrazně geometrický, což vyjadřuje poselství univerzality a celosvětového řádu. Rektora volí akademický senát každé tři roky.
Seznam rektorů po roku 1880
- 1880 - 1881 : Antonín Lhota
- 1882 - 1887 : František Sequens
- 1890 - 1893 : František Sequens
- 1893 - 1894 : Václav Brožík
- 1894 - 1895 : Vojtěch Hynais
- 1899 - 1900 : Vojtěch Hynais
- 1901 - 1902 : Vojtěch Hynais
- 1903 - 1904 : František Ženíšek
- 1911 - 1912 : Maxmilián Pirner
- 1914 - 1915 : Jan Kotěra
- 1916 - 1920 : Max Švabinský
- 1922 - 1924 : Jan Štursa
- 1924 - 1926 : Max Švabinský
- 1926 - 1928 : Vratislav Nechleba
- 1928 - 1931 : Josef Gočár
- 1931 - 1933 : Vratislav Nechleba
- 1933 - 1935 : Max Švabinský
- 1935 - 1937 : Jakub Obrovský
- 1939 - 1940 : Vratislav Nechleba
- 1945 - 1946 : Vratislav Nechleba
- 1946 - 1948 : Otakar Španiel
- 1948 - 1950 : Karel Pokorný (sochař)
- 1950 - 1954 : Miloslav Holý
- 1954 - 1958 : Jaroslav Fragner
- 1960 - 1967 : Jiří Kotalík
- 1976 - 1985 : Miloš Axman
- 1985 - 1989 : Jan Hána
Seznam rektorů po roce 1989
- 1990 - 1996 : Prof. Milan Knížák [5]
- 1996 - 2002 : akademik Doc. PhDr. Jiří T. Kotalík CSc.[6]
- 14. listopadu 2002 do 1. 2. 2010: Prof. Jiří Sopko [7]
- 1. 2. 2010 do 31. 1. 2014 akademik Doc. PhDr. Jiří T. Kotalík CSc.[8]
Vyučované obory
Malířství
- Malířská škola- Jiří Sopko [9] asistent: Igor Korpaczewski [10]
- Malířska škola II- Vladimír Skrepl [11] asistent: Jiří Kovanda [12]
- Malířská škola III- Michael Rittstein [13] asistent: Roman Franta [14]
- Škola klasických malířských technik- Zdeněk Beran [15]
Kresba a grafika
- Škola kresby- Jitka Svobodová [16] asistent: Jiří Petrbok [17]
- Škola grafiky I- Jiří Lindovský [18] asistent: Dalibor Smutný [19]
- Škola grafiky II- Vladimír Kokolia [20] asistentka: Šárka Trčková [21]
Sochařství
- Sochařská škola I- Jaroslav Róna [22] asistent: Michal Cimala [23]
- Sochařský škola II- Jindřich Zeithamml [24]
- Škola figurálního sochařství a medaile- Jan Hendrych [25]
Intermediální tvorba
- Škola intermediální tvorby- Milan Knížák [26] asistent: Milan Peric [27]
- Ateliér intermediální tvorby II - Jiří Příhoda [28] asistent: Pavel Humhal[29]
- Ateliér intermediální tvorby III - Tomáš Vaněk [30]
Nová média
- Ateliér nových médií I[31] - Markus Huemer [32]
- Ateliér nových médií II[33] - Anna Daučíková [34]
Restaurování výtvarných děl malířských
- Škola restaurování uměleckých děl malířských a dřevěných polychromovaných plastik- Karel Stretti [35]
- Škola restaurování uměleckých děl sochařských- Petr Siegl [36]
Architektonická tvorba
- Škola architektury Emil Přikryl [37]
- Výuka večerního figurálního kreslení a malířská a sochařská přípravka- Peter Oriešek,[38] Jan Stoss [39]
Kurzy a přednášky pro veřejnost
Digitální laboratoř AVU.jpg
Digitální laboratoř AVU |
Frantisek.Zachoval.JPG
František Zachoval, Digilab senior |
- Digilab AVU [40]
- Večerní kreslení pro veřejnost
- Grafické techniky
- Celoživotní vzdělávání v oboru restaurování malířských děl
- Celoživotní vzdělávání v oboru restaurování sochařských děl
Galerie AVU
Galerie AVU.JPG
Galerie AVU |
Galerie AVU je od roku 1993 výstavním prostorem pro veřejnost, který slouží pro studenty a jejich hosty jako „testovací“. Studenti si zde mohou vyzkoušet přípravu výstavy od počátku do konce, tedy kurátorsky, instalačně, propagačně. Každoročně se tu uskuteční průměrně 20 výstav naprosto rozličného zaměření.
- Otevírací doba Po – Pá 10.00 – 18.00 hod.
Diplomanti AVU
Každoročně na konci akademického roku probíhá obvykle ve Veletržním paláci Národní galerie v Praze výstava absolventů všech oborů a prezentuje tak aktuální práce průměrně 50 umělců. K výstavě vychází pravidelně barevný katalog s CD. Výstava je spojena s promocí diplomantů, která se pravidelně koná v prostorách Anežského kláštera.
Významní absolventi AVU (výběr)
Josef Mánes, 1860.jpg
Josef Mánes, absolvent 1842 |
Bohumil Kubišta.jpg
Bohumil Kubišta, absolvent 1906 |
- Antonín Mánes: 1806-1813, prof. Karel Postl, od r.1836- profesor na AVU [41]
- Josef Mánes: 1835-1842, prof. Christian Ruben, Tkadlík František (uvádí se někdy i jako Kadlík), Antonín Mánes...
- Julius Mařák: 1852–53 prof. M. Haushofer, v letech 1853–55 Mnichov profesor L. Rottmann, prof. Eduard Schleich
- Václav Brožík: 1868-1875 (79?) prof. Antonín Lhota, Emanuel Rom, Jan Emil Lauffer
- Mikoláš Aleš: 1869-1876, prof. Josef Matyas Trenkwald, Jan Sweerts. Vyloučen kvůli účasti na Woltmannově aféře [42]
- Josef Václav Myslbek: 1868-1871, malířský atelier, prof. Josef Matyáš Trenkwald, 1872-73 studium v Drážďanech
- Maxmilián Pirner: 1872- 1874 prof. M. Trenkwald, od r. 1896 profesor AVU [43]
- Antonín Chittussi: 1873- 1878 prof.J. Trenkwald a J. Swerts.
- Luděk Marold: 1881- 1882, prof.F. Čermák a F. Sequens
- Max Švabinský: 1891-98, prof. M. Pirner, J. Mařák a E. Karl,1910-1939 profesor na AVU a rektor.
- František Kupka: 1887- 1891, prof. František Sequens
- Antonín Slavíček: 1887- 1893. prof. Julius Mařák
- František Kaván: 1890-94, prof. Julius Mařák
- Josef Mařatka: 1896-1899: prof. Josef Václav Myslbek
- Emil Filla: 1903-1906, prof. Franz Thiele, prof. Vlaho Bukovac.
- Otakar Španiel: 1902-1904, prof. Josef Václav Myslbek
- Jan Štursa: 1899-1904, prof. Josef Václav Myslbek, v letech 1908-1914: asistentem u prof. Myslbeka
- Willi Nowak: 1903–1906, prof. František Thiele
- Bohumil Kubišta: 1904- 1906, prof. Vlaho Bukovac
- Josef Šíma: 1911-14, prof. Vlaho Bukovace, prof. Jan Preisler v letech 1918- 1922 asistentem.
- Kamil Roškot: 1911-1914, 1918-1922, prof. Švabinský, prof. Jan Kotěra [44]
- Jindřich Štyrský: 1918-1921, prof. Max Švabinský
- Otakar Švec: 1912 (?)-19, prof. Josef Václav Myslbek a asistent Jan Štursa -medaile.
- Bohuslav Fuchs: ?-1919, prof. Jan Kotěra
- Vincenc Makovský: 1919-1926, prof. Jakub Obrovský, Krattner K., Štursa J., Bohuslav Kafka.
- Mikuláš Medek: 1945-46, poté UMPRUM, r. 1949 z polit. důvodů vyloučen.[45]
- Hugo Demartini: 1949-54, prof. Jan Lauda
- Jan Koblasa: 1952-58, v letech 2002-05 prof. na AVU[46]
- Aleš Veselý: 1952-1956. od r. 1990- 2005 prof. na AVU
- Karel Malich: 1945-49, absolvoval az v r. 1953, prof. Vladimír Silovský.[47]
- Antonín Málek: 1957-1963 (prof. V. Rada a K. Soucek),1963-1964 čestný rok na AVU v Praze (prof. Karel Souček)
- Zdeněk Beran: 1956–62 (prof. V Sychra) od. r. 1990 prof. na AVU [48]
- Jiří Načeradský: 1957-63 , prof.V. Rady. 1990 docent, 1991 profesor monumentální malby (do 1992).[49]
- Jiří Sopko: 1960-1966, prof. Hornik J., Pelc A.. V letech 1969-71 asistent na AVU v atelieru J. Smetany. Od r.1990 profesor AVU. od r. 2002-2010 rektor AVU.[50]
- Eva Jiřičná: 1965-67, prof. Jaroslav Fragner [51]
- Martin Rajniš: 1969-1971, prof. Frantisek Cubr [52]
- Magdalena Jetelová: 1965-1971 (1970?) prof. Karel Hladik
Akademie výtvarných umění a populární kultura
- Christian Duguay použil prostory Akademie ve svém filmu Vzestup Zla (The Rise of Evil) v roce 2003.
- Zdeněk Burian ilustrátor, grafik, jeho kresby byly použity Petrem Sadeckým v komiksu "Octobriana": 1919-1921, prof: Max Švabinský, Jan Goth, přijat ve 14-ti letech do druhého ročníku. Brzy vyloučen.
- Jan Antonín Pacák hudebník a výtvarník kapely Olympic: 1959-65, prof. Vojtěch Tittelbach a prof. Arnošt Paderlík [53]
- Theodor Pištěk filmový výtvarník: 1953-57, u prof. Vratislava Nechleby [54]
Reference
- ↑ http://www.mlp.cz/cz/offline/perlie/R/2031110.htm
- ↑ http://www.avu.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=48
- ↑ http://www.lidovky.cz/salounuv-atelier-se-otevira-d1r-/ln_noviny.asp?c=A071003_000088_ln_noviny_sko&klic=221718&mes=071003_0
- ↑ http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=630
- ↑ http://www.jedinak.cz/stranky/txtknizak.html
- ↑ http://www.rozhlas.cz/hradec/navsteva/_zprava/409331
- ↑ http://www.earch.cz/clanek/3665-jiri-sopko-zvolen-dekanem-na-avu.aspx
- ↑ http://artalkweb.wordpress.com/2010/01/14/tz-jmenovani-j-t-kotalika-rektorem-avu/
- ↑ http://www.jirisopko.cz/sopko/index.php
- ↑ http://vystavy.kdykde.cz/hobby/praha/20756___kreslo-pro-hosta--igor-korpaczewski-qkw
- ↑ http://www.karlinstudios.cz/artists/skrepl.htm
- ↑ http://www.gkk.cz/cz/vystavy/?v=231
- ↑ http://www.dumabyt.cz/rubriky/byt/jak-bydli-celebrity/michael-rittstein-panelak-je-mym-osudem_19872.html
- ↑ http://www.romanfranta.cz/
- ↑ http://artycok.tv/lang/cz-cs/71/zdenek-beran-retrospektiva/
- ↑ http://artlist.cz/?id=1056
- ↑ http://www.sca-art.cz/artists/list/1281.htm
- ↑ http://www.galeriecaesar.cz/Galerie%20SOV/lindovsky/lindovsky.htm
- ↑ http://www.daliborsmutny.cz
- ↑ http://www.kokolia.eu/
- ↑ http://www.sarkatrckova.cz
- ↑ http://www.jaroslav-rona.cz/cz/
- ↑ http://www.michalcimala.cz/
- ↑ http://www.ffa.vutbr.cz/ans/prednasky/zeithamml.html
- ↑ http://www.rabasgallery.cz/dzban/ucastnik.php?jazyk=cz&rok=1993&datum=4.%9631.+%E8ervence&ucastnik=Jan+Hendrych&id=jh
- ↑ http://www.reflex.cz/Clanek9054.html
- ↑ http://www.petrpastrnak.cz/malby/milan-peric.html
- ↑ http://www.jiriprihoda.cz/
- ↑ http://www.karlinstudios.cz/artists/humhal.htm
- ↑ http://www.particip.tv/?q=autor
- ↑ http://nmedia.avu.cz/
- ↑ http://www.khm.de/~huemer/
- ↑ http://www.avu.cz/taxonomy/term/155
- ↑ http://artycok.tv/artist/daucikova-anna
- ↑ http://www.restauro.cz/archiv/Stretti.htm
- ↑ http://www.bbc.co.uk/czech/interview/story/2004/06/040618_siegel.shtml
- ↑ http://www.archiweb.cz/architects.php?type=arch&place=&action=show&id=737
- ↑ http://www.galerie-lazarska.cz/zobraz-dila.php?idAuthor=5
- ↑ http://jan.stoss.cz/
- ↑ http://dl.avu.cz/
- ↑ http://www.czech.cz/en/culture/czech-arts/fine-art/history-of-fine-art?i=1?i=1
- ↑ http://www.radio.cz/cz/clanek/98268
- ↑ http://www.tfsimon.com/Maximilian-Pirner.html
- ↑ http://old.hrad.cz/castle/architektura/20_stoleti003_uk.html
- ↑ http://www.artbohemia.cz/Medek-mikulas
- ↑ http://www.zdom.com/artistpainterpricesk/KOBLASAJan.htm
- ↑ http://www.thefreelibrary.com/Karel+Malich-a014875215
- ↑ http://www.avu.cz/en/modules.php?name=News&file=article&sid=42
- ↑ http://www.askart.com/AskART/artists/biography.aspx?searchtype=BIO&artist=11119655
- ↑ http://www.artnet.com/artist/588167/jiri-sopko.html
- ↑ http://www.ejal.com/
- ↑ http://www.radio.cz/en/article/104751
- ↑ http://www.bestia.cz/olympic/cs/clenove/byvali-clenove/je-yk-pacak.html
- ↑ http://www.littlegoldenguy.com/people.asp?peopid=3040
Externí odkazy
- Akademie výtvarných umění
- stručná historie AVU
- 3D galerie soch ze zahrady AVU [1]
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |
Chybná citace Nalezena značka
<ref>
bez příslušné značky <references/>
.