Ulrike Meyfarthová

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Výrazné vylepšení)
 
Řádka 1: Řádka 1:
[[Soubor:Gold medal.png|vlevo|40px]]
[[Soubor:Gold medal.png|vlevo|40px]]
-
{{Infobox medaile|No female portrait cs.png|150px|
+
[[Soubor:Ulrike Meyfarth.JPG|thumb|240px|Ulrike Meyfarthová (2012)]]
-
{{Infobox medaile soutěž|[[Olympijské hry]]}}
+
-
 
+
-
 
+
-
{{infobox medaile soutěž|[[Mistrovství světa v atletice]]}}
+
-
 
+
-
{{infobox medaile soutěž|[[Mistrovství Evropy v atletice]]}}
+
-
 
+
-
{{infobox medaile soutěž|[[Halové mistrovství Evropy v atletice|Halové mistrovství Evropy]]}}
+
-
 
+
-
 
+
-
 
+
-
 
+
-
{{infobox medaile soutěž|[[Univerziáda]]}}
+
-
 
+
-
{{Infobox konec}}
+
'''Ulrike Nasseová - Meyfarthová''' (* [[4. květen|4. května]] [[1956]], [[Frankfurt nad Mohanem]], [[Hesensko]]) je bývalá [[Západní Německo|západoněmecká]] atletka, dvojnásobná olympijská vítězka ve [[Skok do výšky|skoku do výšky]], mistryně Evropy a dvojnásobná halová mistryně Evropy.
'''Ulrike Nasseová - Meyfarthová''' (* [[4. květen|4. května]] [[1956]], [[Frankfurt nad Mohanem]], [[Hesensko]]) je bývalá [[Západní Německo|západoněmecká]] atletka, dvojnásobná olympijská vítězka ve [[Skok do výšky|skoku do výšky]], mistryně Evropy a dvojnásobná halová mistryně Evropy.
V roce 1972 reprezentovala na letních olympijských hrách v [[Mnichov]]ě. V šestnácti letech se stala historicky nejmladší vítězkou skoku do výšky. Výkonem 192 cm tehdy vyrovnala světový rekord Rakušanky [[Ilona Gusenbauerová|Ilony Gusenbaurové]]. O rok později získala stříbro na juniorském mistrovství Evropy v [[Duisburg]]u. Na HME 1976 v Mnichově obsadila druhé místo. Na olympiádě v [[Montreal]]u 1976 však skončila její cesta v kvalifikaci, když nepřekonala 180 cm. V roce 1979 si odvezla z HME ve [[Vídeň|Vídni]] bronzovou medaili. V též roce získala za výkon 192 cm stříbro na světové letní univerziádě v [[Ciudad de Mexico]].  
V roce 1972 reprezentovala na letních olympijských hrách v [[Mnichov]]ě. V šestnácti letech se stala historicky nejmladší vítězkou skoku do výšky. Výkonem 192 cm tehdy vyrovnala světový rekord Rakušanky [[Ilona Gusenbauerová|Ilony Gusenbaurové]]. O rok později získala stříbro na juniorském mistrovství Evropy v [[Duisburg]]u. Na HME 1976 v Mnichově obsadila druhé místo. Na olympiádě v [[Montreal]]u 1976 však skončila její cesta v kvalifikaci, když nepřekonala 180 cm. V roce 1979 si odvezla z HME ve [[Vídeň|Vídni]] bronzovou medaili. V též roce získala za výkon 192 cm stříbro na světové letní univerziádě v [[Ciudad de Mexico]].  
Titul halové mistryně Evropy vybojovala na šampionátu v [[Milán]]ě 1982, kde překonala 199 cm. Triumfovala též na mistrovství Evropy v Athénách v novém světovém rekordu 202 cm. 21. srpna 1983 na [[Evropský pohár v atletice|evropském poháru]] v [[Londýn]]ě rekord vylepšila na 203 cm. Stejnou výšku tehdy skočila i [[Tamara Bykovová]], která 25. srpna skočila v italské [[Pisa|Pise]] 204 cm. V roce 1984 získala v [[Göteborg]]u druhý titul halové mistryně Evropy. Na letních olympijských hrách 1984, které hostilo americké [[Los Angeles]] se stala podruhé olympijskou vítězkou. V soutěži napoprvé skočila 202 cm.
Titul halové mistryně Evropy vybojovala na šampionátu v [[Milán]]ě 1982, kde překonala 199 cm. Triumfovala též na mistrovství Evropy v Athénách v novém světovém rekordu 202 cm. 21. srpna 1983 na [[Evropský pohár v atletice|evropském poháru]] v [[Londýn]]ě rekord vylepšila na 203 cm. Stejnou výšku tehdy skočila i [[Tamara Bykovová]], která 25. srpna skočila v italské [[Pisa|Pise]] 204 cm. V roce 1984 získala v [[Göteborg]]u druhý titul halové mistryně Evropy. Na letních olympijských hrách 1984, které hostilo americké [[Los Angeles]] se stala podruhé olympijskou vítězkou. V soutěži napoprvé skočila 202 cm.
== Osobní rekordy ==
== Osobní rekordy ==
-
* hala - ('''199 cm''' - [[7. březen|7. března]] [[1982]], [[Milán]])  
+
* Hala :: ('''199 cm''' [[7. březen|7. března]] [[1982]], [[Milán]])  
-
* venku - ('''203 cm''' - [[21. srpen|21. srpna]] [[1983]], [[Londýn]])   
+
* Venku :: ('''203 cm''' [[21. srpen|21. srpna]] [[1983]], [[Londýn]])   
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
-
* [http://www.iaaf.org/athletes/biographies/country=FRG/athcode=64419/index.html Profil (neúplný) na stránkách [[IAAF]]]
+
* [http://www.iaaf.org/athletes/biographies/country=FRG/athcode=64419/index.html Profil (neúplný) na stránkách IAAF.org (anglicky)]
* [http://www.whoswho.de/templ/te_bio.php?PID=1372&RID=1 Profil na strankách www.whoswho.de]
* [http://www.whoswho.de/templ/te_bio.php?PID=1372&RID=1 Profil na strankách www.whoswho.de]
* [http://www.ulrike-meyfarth.de/ Oficiální webové stránky]
* [http://www.ulrike-meyfarth.de/ Oficiální webové stránky]
-
{{Článek z Wikipedie}} {{DEFAULTSORT:Meyfarthová, Ulrike}}
+
 
 +
 
 +
{{Článek z Wikipedie}}
 +
{{DEFAULTSORT:Meyfarthová, Ulrike}}
[[Kategorie:Němečtí olympijští vítězové]]
[[Kategorie:Němečtí olympijští vítězové]]
[[Kategorie:Němečtí výškaři]]
[[Kategorie:Němečtí výškaři]]
[[Kategorie:Žijící lidé]]
[[Kategorie:Žijící lidé]]

Aktuální verze z 9. 10. 2014, 08:44

Gold medal.png
Ulrike Meyfarthová (2012)

Ulrike Nasseová - Meyfarthová (* 4. května 1956, Frankfurt nad Mohanem, Hesensko) je bývalá západoněmecká atletka, dvojnásobná olympijská vítězka ve skoku do výšky, mistryně Evropy a dvojnásobná halová mistryně Evropy. V roce 1972 reprezentovala na letních olympijských hrách v Mnichově. V šestnácti letech se stala historicky nejmladší vítězkou skoku do výšky. Výkonem 192 cm tehdy vyrovnala světový rekord Rakušanky Ilony Gusenbaurové. O rok později získala stříbro na juniorském mistrovství Evropy v Duisburgu. Na HME 1976 v Mnichově obsadila druhé místo. Na olympiádě v Montrealu 1976 však skončila její cesta v kvalifikaci, když nepřekonala 180 cm. V roce 1979 si odvezla z HME ve Vídni bronzovou medaili. V též roce získala za výkon 192 cm stříbro na světové letní univerziádě v Ciudad de Mexico. Titul halové mistryně Evropy vybojovala na šampionátu v Miláně 1982, kde překonala 199 cm. Triumfovala též na mistrovství Evropy v Athénách v novém světovém rekordu 202 cm. 21. srpna 1983 na evropském poháru v Londýně rekord vylepšila na 203 cm. Stejnou výšku tehdy skočila i Tamara Bykovová, která 25. srpna skočila v italské Pise 204 cm. V roce 1984 získala v Göteborgu druhý titul halové mistryně Evropy. Na letních olympijských hrách 1984, které hostilo americké Los Angeles se stala podruhé olympijskou vítězkou. V soutěži napoprvé skočila 202 cm.

Osobní rekordy

Externí odkazy