Annapurna

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 2. 10. 2013, 15:23

Annapurna je 55 km dlouhý masiv ve středním Nepálu v Himálaji v severní části Pokharského údolí. Nejvyšší vrchol, Annapurna I, měří 8 091 m, což z něj dělá desátou nejvyšší horu světa a jednu ze 14 osmitisícovek. Nalézá se na východní straně velké rokle, kterou protéká řeka Kali Gandaki a která ji odděluje od masivu Dhaulagiri (Dhaulagiri leží 34 km západně od Annapurny I). Annapurna v překladu ze sanskrtu znamená „Bohyně sklizně“.

Vrcholy

Annapurna I (8 091 m, 10. nejvyšší hora světa)
Annapurna II (7 937 m)
Annapurna III (7 555 m)
Annapurna IV (7 525 m)
Gangapurna (7 455 m)
Annapurna South (7 219 m)

První výstup

Annapurna I byla první osmitisícovka, která byla zdolána. Maurice Herzog (vedoucí expedice) a Louis Lachenal z francouzské expedice dosáhli vrcholu 3. června 1950. Výprava původně mířila na Dhaulagiri. Na Annapurnu expedice zaměřila svou pozornost až poté, kdy se její členové usnesli, že Dhaulagiri ji příliš náročný cíl. Navíc následkem nepřesnosti se tým velmi zdržel hledáním cesty k úpatí hory. Expedice nakonec vystoupala k Severní stěně přes říčku Miristi Khola, kde následně završila výstup jen těsně před příchodem monzunu.

Při sestupu utrpěli horolezci, kteří dosáhli vrcholu, omrzliny a museli být transportováni do výchozího města v Indii.

Panorama

Zleva vrcholy Annapurny II, IV, III a Gangapurny (2004)

Další výstupy

Do roku 1950 nebyly podniknuty žádné pokusy o výstup, protože hora stojí v centrálním Nepálu a byla proto z politických důvodů nepřístupná cizincům.

Annapurna I má tři vrcholky – hlavní (8 091 m), prostřední (8 051 m) a východní (8 016 m). Z nich spadají tři stěny - jižní, severní a severozápadní.

1950 – Prvovýstup francouzské expedice S stěnou (viz výše).

Druhý úspěšný výstup na vrchol Annapurny I se uskutečnil až v roce 1970 organizovaný britskou armádou. Horolezci si zvolili stejnou cestu jako Maurice Herzog při svém prvovýstupu.

1970 – Britský pilíř J stěny. Chris Bonnington je vedoucím výpravy, která jako první zlézá jednu z velkých himálajských stěn cestou, která je svou obtížností srovnatelná s těžšími výstupy v Alpách, avšak v nesrovnatelné nadmořské výšce. Poslední třetinu stěny překonávají Britové bez fixních lan a Don Whillans a Dougal Haston vystupují na vrchol.

1974 – Španělská cesta S stěnou. Španělé zlézají východní vrchol Annapurny (8016m) levou částí S stěny.

1977 – Holandská expedice objevuje variantu francouzské cesty v prostřední části S stěny. Jejich výstup se později stává klasickou cestou k vrcholu hory.

Následujícího roku vystupují holandskou cestou na Annapurnu první ženy - Američanky Irene Müller a Věra Komárková (původem z Československa).

První zimní výstup na Annapurnu se daří holandskou cestou Polákům. V únoru 1987 vystupují na vrchol Artur Hajzer a Jerzy Kukuczka.

1980 – Německá expedice otevírá vlevo od holandské trasy již třetí cestu v S stěně a poprvé vystupuje na prostřední vrchol (8 051 m).

1981 – Pravý pilíř J stěny. Polská expedice otevírá prvovýstup J stěnou k prostřednímu vrcholu hory. Jejich výstup nemá opakování.

1981 – Centrální pilíř J stěny. Japonská podzimní expedice zdolává J stěnou novou cestou k prostřednímu vrcholu, ze kterého traverzují na hlavní vrchol. Jejich cesta nebyla nikdy zopakována.

1984 – Španělé Nil Bohigas a Enrico Lucas zlézají J stěnu v její pravé části alpským stylem. Výstup zakončují na prostředním vrcholu.

1984 – V hřeben. Švýcaři Erhard Loretan a Norbert Joos zlézají Annapurnu alpským stylem po V hřebeni, přičemž traverzují všechny tři vrcholy hory a sestupují holandskou cestou S stěnou. Jejich výstup opakují Poláci v roce 1988 k východnímu vrcholu a Španělé v roce 2002.

1985 – SZ stěna. Italsko-rakouská výprava zdolává SZ stěnu. Na vrchol vystupují Reinhold Messner a Hans Kammerlander. Jejich výstup nemá opakování.

1988 – Pilíř Gabarrou. Česká výprava zlézá pilíř v pravé části SZ stěny a dvojice Jindřich Martiš a Josef Nežerka vystupují na vrchol hory.

1996 – S pilíř. Polská expedice zlézá pilíř oddělující S a SZ stěnu.

Do roku 2001 se na Annapurnu I podařilo vylézt stodevětkrát a proto patří mezi osmitisícové vrcholy s nejnižším počtem úspěšných výstupů.^[1]

Výstupy českých horolezců

1988 – Josef Rakoncaj - Anglickým pilířem v J stěně
1988 – Jindřich Martiš, Josef Nežerka - prvovýstup SZ stěnou
2009 – Martin Minařík, Elli Revol - Východní předvrchol 8016 m, na sestupu se Martin Minařík ztratil

Související články

Reference

↑ ARMINGTON, Stan. Treking v Nepálu. 2003. Lonely Planet. 1. české vydání. ISBN 80-7237-523-7

Externí odkazy

Masív Annapurny zahrnuje 6 vrcholů, které přesahují 7 200 m.

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Annapurna

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Annapurna

Osmitisícovky
Everest • K2 • Kančendženga • Lhotse • Makalu • Čo Oju • Dhaulagiri • Manaslu • Nanga Parbat • Annapurna • Gasherbrum I • Broad Peak • Gasherbrum II • Šiša Pangma

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[0] ARMINGTON, Stan. Treking v Nepálu. 2003. Lonely Planet. 1. české vydání. ISBN 80-7237-523-7

[1]