Šablona:Článek dne HL/2025/25

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 5. 11. 2025, 21:11

Jeffrey David Sachs (* 5. listopadu 1954) je americký ekonom. Intenzivně se věnuje tématům hospodářského růstu, udržitelnosti životního prostředí, oddlužení rozvojových zemí, redukce chudoby či globalizace. Sachs se zviditelnil jako poradce vlád po celém světě v ekonomických otázkách. Je ředitelem Earth Institute při Kolumbijské univerzitě v New Yorku a speciálním poradcem generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese ohledně Rozvojových cílů tisíciletí.

Je autorem mnohých článků a knih. K jeho nejznámějším knihám patří tituly The End of Poverty: Economic Possibilities for Our Time a Common Wealth: Economics for a Crowded Planet. Oba tituly se objevují na listu bestsellerů deníku The New York Times.

Sachs se spolupodílel na ekonomických reformách v Bolívii, Polsku nebo Ruské federaci. Sachsovým reformní plánům se přezdívalo "šoková terapie". Byl také zvláštním poradcem generálního tajemníka OSN – Pan Ki-muna a ještě dříve Kofiho Annana pro rozvojové cíle tisíciletí.

V roce 1985 trpěla Bolívie hyperinflací a nebyla schopna splatit svůj dluh vůči Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF). Sachs se ujal pozice hospodářského poradce bolivijské vlády a předložil vládě rozsáhlý plán hospodářských reforem s cílem srazit inflaci a vést bolivijskou ekonomiku cestou tržní liberalizace. K opatřením patřilo rušení dotací a kvót, ukotvení bolivijské měny k dolaru. Po implementaci Sachsových reforem spadla inflace z 20 000 % za rok na 11 %.

Další érou jeho života bylo poradenství v postkomunistických ekonomikách. V roce 1990 se polská vláda formou šokové terapie snažila vymanit z kolabujícího komunistického hospodářského režimu. Sachs a David Lipton (dříve ekonom MMF) radili polské vládě rychlý přechod k tržní ekonomice. Sachs a Lipton radili uvést tržní mechanismy ještě před rozsáhlou privatizací státního majetku. Jak se ukázalo, tak jednotlivé státní podniky dokázaly efektivně operovat v tržním prostředí, pokud jim bylo umožněno fungovat dle tržních sil. Dále byl také zaveden stabilizační fond pro polský Złoty ve výši jedné miliardy USD, prostředky z něj ovšem nemusely být čerpány. Reformy v Polsku byly úspěšné, ale zlotý si nedokázal udržet stabilní kurz.

Po ekonomických reformách v Polsku byl Sachs také poradcem v Jugoslávii a následně v Rusku, kde se mu opět nepodařilo uspět, tak jak si představoval. Jako důvody svého neúspěchu označil nedostatečné nasazení, nedostatečné pochopení místního obyvatelstva a systémové chybné kalkulace.

Na základě polského úspěchu byl pozván nejprve sovětským prezidentem Michailem Gorbačovem a poté ruským prezidentem Borisem Jelcinem k asistenci v přechodu na tržní hospodářství. V letech 1991–1993 působil jako poradce premiéra Jegora Gajdara a ministra financí Borise Fedorova pro makroekonomické politiky. Roku 1991 angažovala ruská vláda ekonomy z Harvardu jako poradce pro transformační reformy. Sachs byl tedy také přizván, ale během dvou let se mu nepodařilo prosadit žádné významnější reformy. Sachs například neúspěšně usiloval o založení stabilizačního fondu pro stávající měnu ve výši 5 miliard USD. Anatolij Čubajs založil 31. 7. 1992, tedy krátce poté, kdy se stal místopředsedou ruské vlády, speciální odbor ("Отдел технической помощи и экспертизы"). V něm pracovali jako vedoucí další američtí odborníci: harvardský profesor Andrei Shleifer (spolu se Sachsem a Larry Summersem jeden ze tří „zázračných chlapců“) a čerstvý absolvent téže školy Jonathan Hay. Sachsovy metody pro stabilizaci ekonomik se staly známé jako šoková terapie a byly podobné úspěšným přístupům používaným v Německu po dvou světových válkách.