Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Stříbrná brána (Diokleciánův palác)
Z Multimediaexpo.cz
(+ Světové dědictví) |
m (++) |
||
| Řádka 15: | Řádka 15: | ||
Naproti Stříbrné bráně, vedle hlavní městské [[tržnice]], se nachází starý klášter a kostel dominikánského kláštera svaté Kateřiny Alexandrijské postavený ve 13. století a obnovený po demolici v 17. století. | Naproti Stříbrné bráně, vedle hlavní městské [[tržnice]], se nachází starý klášter a kostel dominikánského kláštera svaté Kateřiny Alexandrijské postavený ve 13. století a obnovený po demolici v 17. století. | ||
| - | Stříbrnou bránou projížděl papež [[Jan Pavel II.]] ve svém | + | Stříbrnou bránou projížděl [[papež]] [[Jan Pavel II.]] ve svém papamobilu při cestě do katedrály svatého Domnia během své návštěvy [[Split]]u v roce [[2000]]. |
== Souřadnice == | == Souřadnice == | ||
Verze z 19. 4. 2022, 12:34
Stříbrná brána neboli Východní brána (chorvatsky: Srebrna vrata, latinsky: Porta argentea) je jednou ze čtyř hlavních římských bran do starého města ve Splitu, které kdysi bývalo Diokleciánovým palácem.
Brána směřuje na východ k římskému městu Epetia, dnes Stobreč.
Historie
Během pozdní antiky byla brána známá jako Porta Orientalis (Východní brána). Asi v 6. století byl nad bránou, ve strážní chodbě, postaven malý kostel zasvěcený svatému Apolináři. To se shodovalo s přílivem uprchlíků ze vzdálených obcí do komplexu. Podobné kostely byly postaveny nad Zlatou, Železnou a Bronzovou bránou. Konstrukce této části hradby a samotná brána byly v následujících staletích začleněny do různých staveb, například do kostela v Dušici, který byl zničen během druhé světové války.
Porta Orientalis byla vedlejší branou |Diokleciánova paláce a nacházela se uprostřed východní zdi. Skládala se ze dvou částí, vnější a vnitřní brány navržené jako obranný systém. Architektura byla méně zdobná a méně dekorativní než Zlatá brána umístěná v severní stěně paláce, ale přesto si zachovala 2 výklenky, v nichž byly pravděpodobně umístěny sochy.
Brána byla v provozu ještě ve středověku. V roce 1764 Benátčané, kteří město nějakou dobu ovládali, otevřeli několik metrů od Stříbrné brány takzvanou "malou bránu". Bezprostředně vedle malé brány byla v roce 1820 postavena budova (později Archeologické muzeum).
Na konci 19. století byla rozšířena a dnešní podobu získala na počátku 30. let 20. století. Po spojeneckém bombardování Jugoslávie za druhé světové války, během něhož byl barokní kostel Dušica značně poškozen, prošla brána v roce 1952 rozsáhlou rekonstrukcí. Právě v této době se kontroverzně uskutečnily pokusy o očištění a obnovu stavby odstraněním pozdějších přístavků struktury východní stěny paláce. Byly uzavřeny brány, jako například "malá brana", což výrazně narušilo původní estetickou kvalitu okolí.
Naproti Stříbrné bráně, vedle hlavní městské tržnice, se nachází starý klášter a kostel dominikánského kláštera svaté Kateřiny Alexandrijské postavený ve 13. století a obnovený po demolici v 17. století.
Stříbrnou bránou projížděl papež Jan Pavel II. ve svém papamobilu při cestě do katedrály svatého Domnia během své návštěvy Splitu v roce 2000.
Souřadnice
Externí odkazy
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|