Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Ternopil
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu „[[:uk:“ textem „“) |
(++) |
||
Řádka 22: | Řádka 22: | ||
| web = www.city.gov.te.ua | | web = www.city.gov.te.ua | ||
| mapa = Image:Ternopil-Ukraine-Map.png | | mapa = Image:Ternopil-Ukraine-Map.png | ||
- | }} | + | }}[[Soubor:Ternopil dominikanskyj kostol.jpeg|thumb|230px|Chrám Neposkvrněného početí Panny Marie]] |
'''Ternopil''' ([[ukrajinština|ukrajinsky]]: {{cizojazyčně|uk|Тернопіль}} / ''Ternopil'', [[ruština|rusky]] {{cizojazyčně|uk|Тернополь}} / ''Ternopol'' či [[polština|polsky]] {{cizojazyčně|pl|''Tarnopol''}}) je město ležící v západní části [[Ukrajina|Ukrajiny]] na řece [[Seret (Dněstr)|Seret]]. Městem prochází hlavní železniční trať mezi [[Lvov]]em a [[Kyjev]]em a silnice Lvov - [[Vinnycja]] - [[Umaň]]. Ternopil je hlavním městem [[Ternopilská oblast|Ternopilské oblasti]]; žije zde přibližně 245 000 obyvatel. | '''Ternopil''' ([[ukrajinština|ukrajinsky]]: {{cizojazyčně|uk|Тернопіль}} / ''Ternopil'', [[ruština|rusky]] {{cizojazyčně|uk|Тернополь}} / ''Ternopol'' či [[polština|polsky]] {{cizojazyčně|pl|''Tarnopol''}}) je město ležící v západní části [[Ukrajina|Ukrajiny]] na řece [[Seret (Dněstr)|Seret]]. Městem prochází hlavní železniční trať mezi [[Lvov]]em a [[Kyjev]]em a silnice Lvov - [[Vinnycja]] - [[Umaň]]. Ternopil je hlavním městem [[Ternopilská oblast|Ternopilské oblasti]]; žije zde přibližně 245 000 obyvatel. | ||
== Historie == | == Historie == | ||
- | + | V roce byla 1540 Janem Tarnowskim založena pevnost proti tatarským nájezdům. Roku 1548 byla městu Zikmundem I. Starým garantována městská práva. Na základě lublinské unie v roce 1569 připadlo [[Polsko-litevská unie|Polsku]]. Ternopil se účastnila Chmelnického povstání (1648–1654). Za svou existenci bylo město několikrát vyplundrováno [[Turci|Turky]] a [[Tataři|Tatary]]. Po prvním dělení Polska od roku 1772 patřilo [[Habsburská monarchie|Rakousku]], v letech 1809 až 1815 [[Rusko|Rusku]], v letech 1815 až 1918 opět Rakousku, respektive [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]]. Na přelomu 19. a 20. století prodělalo rychlý rozvoj a stalo se obchodním centrem oblasti. V na podzim 1915 se v blízkosti města odehrávaly boje 1. světové války (mj. [[bitva u Zborova]]) a byla u něj zastavena ofenziva rakousko-uherských a německých vojsk. | |
- | V roce byla 1540 | + | |
Po [[První světová válka|1. světové válce]] bylo město střídavě součástí [[Ukrajinská národní republika|Ukrajinské národní republiky]], Polska a bolševického Ruska. Od roku [[1919]] až do září [[1939]] bylo město součástí [[Druhá polská republika|2. polské republiky]] a hlavním městem jejího Tarnopolskéhu vojvodství; v září 1939 po přepadení Polska Německem a Sovětským svazem bylo připojeno k [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]] ([[Ukrajinská SSR]]. V roce [[1939]] mělo město 40 000 obyvatel, z toho 50 % Poláků, 10 % Ukrajinců a relativně vysoký počet [[Židé|Židů]]. Od [[3. červenec|3. července]] [[1941]] do [[14. duben|14. dubna]] [[1944]] bylo obsazeno Německem. Poté bylo až do vyhlášení ukrajinské nezávislosti součástí [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Nyní je jedním z 24 oblastních měst Ukrajinské republiky. | Po [[První světová válka|1. světové válce]] bylo město střídavě součástí [[Ukrajinská národní republika|Ukrajinské národní republiky]], Polska a bolševického Ruska. Od roku [[1919]] až do září [[1939]] bylo město součástí [[Druhá polská republika|2. polské republiky]] a hlavním městem jejího Tarnopolskéhu vojvodství; v září 1939 po přepadení Polska Německem a Sovětským svazem bylo připojeno k [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]] ([[Ukrajinská SSR]]. V roce [[1939]] mělo město 40 000 obyvatel, z toho 50 % Poláků, 10 % Ukrajinců a relativně vysoký počet [[Židé|Židů]]. Od [[3. červenec|3. července]] [[1941]] do [[14. duben|14. dubna]] [[1944]] bylo obsazeno Německem. Poté bylo až do vyhlášení ukrajinské nezávislosti součástí [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Nyní je jedním z 24 oblastních měst Ukrajinské republiky. | ||
== Ternopil dnes == | == Ternopil dnes == | ||
- | [[Soubor:Ternopil .jpg|thumb| | + | [[Soubor:Ternopil .jpg|thumb|230px|Ulička v historické části města]] |
- | [[Soubor:Ternopil zamok.jpeg|thumb| | + | [[Soubor:Ternopil zamok.jpeg|thumb|230px|Ternopilský zámek]] |
- | Dnes má město zhruba 245 000 obyvatel. Ternopil je sídlem univerzity, [[Taras Ševčenko|Ševčenkova]] činoherního divadla, filharmonie a několika muzeí a galerií. Z dochovaných památek stojí za vidění především několik kostelů, zejména kostel [[Zmrtvýchvstání]] (Воздвиженська церква), [[Řád bratří kazatelů|dominikánský]] z 18. století) a také místní [[Ternopilský zámek|zámek]] (založen v 16. | + | Dnes má město zhruba 245 000 obyvatel. Ternopil je sídlem univerzity, [[Taras Ševčenko|Ševčenkova]] činoherního divadla, filharmonie a několika muzeí a galerií. Z dochovaných památek stojí za vidění především několik kostelů, zejména kostel [[Zmrtvýchvstání]] (Воздвиженська церква), [[Řád bratří kazatelů|dominikánský]] z 18. století) a také místní [[Ternopilský zámek|zámek]] (založen v 16. století, přestavěn v 19. století). Na řece Seret byl již v době založení města zbudován velký rybník (Тернопільський став), který na počátku 20. století téměř zanikl, avšak v padesátých letech byl přestavěn na nádrž o rozloze 3 km<sup>2</sup>, jež v sovětské éře nesla název ''Komsomolské jezero''; dnes slouží především rekreačním účelům a v jeho okolí se nacházejí rozlehlé parky. |
Mezi osobnosti spjaté s městem patří mj. polský šlechtic [[Stanisław Koniecpolski]], generálové [[Władysław Langner]] a [[Franciszek Kleeberg]], polský [[slavistika|slavista]] [[Aleksander Brückner]], židovský německojazyčný spisovatel [[Soma Morgenstern]] či současný ukrajinský prezident [[Viktor Juščenko]]. | Mezi osobnosti spjaté s městem patří mj. polský šlechtic [[Stanisław Koniecpolski]], generálové [[Władysław Langner]] a [[Franciszek Kleeberg]], polský [[slavistika|slavista]] [[Aleksander Brückner]], židovský německojazyčný spisovatel [[Soma Morgenstern]] či současný ukrajinský prezident [[Viktor Juščenko]]. | ||
+ | |||
Ve městě je zastoupen především potravinářský, bavlnářský, strojírenský (sklízecí kombajny) a farmaceutický průmysl. Ternopil je od roku 1870 důležitou stanicí na železniční trati [[Lvov]] - [[Chmelnyckyj]] - [[Žmerynka]] - [[Kyjev]]/[[Oděsa]], další tratě vedou do [[Černovice (Ukrajina)|Černovic]], [[Šepetivka|Šepetivky]] a [[Chodoriv]]a. Město také leží na západovýchodním [[Evropská silnice|evropském silničním tahu]] [[E50]], frekventovaná silnice vede severním směrem na [[Kremenec]], [[Dubno (Ukrajina)|Dubno]] a [[Rovno|Rivne]]. | Ve městě je zastoupen především potravinářský, bavlnářský, strojírenský (sklízecí kombajny) a farmaceutický průmysl. Ternopil je od roku 1870 důležitou stanicí na železniční trati [[Lvov]] - [[Chmelnyckyj]] - [[Žmerynka]] - [[Kyjev]]/[[Oděsa]], další tratě vedou do [[Černovice (Ukrajina)|Černovic]], [[Šepetivka|Šepetivky]] a [[Chodoriv]]a. Město také leží na západovýchodním [[Evropská silnice|evropském silničním tahu]] [[E50]], frekventovaná silnice vede severním směrem na [[Kremenec]], [[Dubno (Ukrajina)|Dubno]] a [[Rovno|Rivne]]. | ||
Ternopil uzavřel partnerství s [[Polsko|polským]] městem [[Tarnów]]. | Ternopil uzavřel partnerství s [[Polsko|polským]] městem [[Tarnów]]. |
Aktuální verze z 1. 3. 2022, 23:05
Ternopil (ukrajinsky: Тернопіль / Ternopil, rusky Тернополь / Ternopol či polsky Tarnopol) je město ležící v západní části Ukrajiny na řece Seret. Městem prochází hlavní železniční trať mezi Lvovem a Kyjevem a silnice Lvov - Vinnycja - Umaň. Ternopil je hlavním městem Ternopilské oblasti; žije zde přibližně 245 000 obyvatel.
Historie
V roce byla 1540 Janem Tarnowskim založena pevnost proti tatarským nájezdům. Roku 1548 byla městu Zikmundem I. Starým garantována městská práva. Na základě lublinské unie v roce 1569 připadlo Polsku. Ternopil se účastnila Chmelnického povstání (1648–1654). Za svou existenci bylo město několikrát vyplundrováno Turky a Tatary. Po prvním dělení Polska od roku 1772 patřilo Rakousku, v letech 1809 až 1815 Rusku, v letech 1815 až 1918 opět Rakousku, respektive Rakousku-Uhersku. Na přelomu 19. a 20. století prodělalo rychlý rozvoj a stalo se obchodním centrem oblasti. V na podzim 1915 se v blízkosti města odehrávaly boje 1. světové války (mj. bitva u Zborova) a byla u něj zastavena ofenziva rakousko-uherských a německých vojsk.
Po 1. světové válce bylo město střídavě součástí Ukrajinské národní republiky, Polska a bolševického Ruska. Od roku 1919 až do září 1939 bylo město součástí 2. polské republiky a hlavním městem jejího Tarnopolskéhu vojvodství; v září 1939 po přepadení Polska Německem a Sovětským svazem bylo připojeno k Sovětskému svazu (Ukrajinská SSR. V roce 1939 mělo město 40 000 obyvatel, z toho 50 % Poláků, 10 % Ukrajinců a relativně vysoký počet Židů. Od 3. července 1941 do 14. dubna 1944 bylo obsazeno Německem. Poté bylo až do vyhlášení ukrajinské nezávislosti součástí Sovětského svazu. Nyní je jedním z 24 oblastních měst Ukrajinské republiky.
Ternopil dnes
Dnes má město zhruba 245 000 obyvatel. Ternopil je sídlem univerzity, Ševčenkova činoherního divadla, filharmonie a několika muzeí a galerií. Z dochovaných památek stojí za vidění především několik kostelů, zejména kostel Zmrtvýchvstání (Воздвиженська церква), dominikánský z 18. století) a také místní zámek (založen v 16. století, přestavěn v 19. století). Na řece Seret byl již v době založení města zbudován velký rybník (Тернопільський став), který na počátku 20. století téměř zanikl, avšak v padesátých letech byl přestavěn na nádrž o rozloze 3 km2, jež v sovětské éře nesla název Komsomolské jezero; dnes slouží především rekreačním účelům a v jeho okolí se nacházejí rozlehlé parky. Mezi osobnosti spjaté s městem patří mj. polský šlechtic Stanisław Koniecpolski, generálové Władysław Langner a Franciszek Kleeberg, polský slavista Aleksander Brückner, židovský německojazyčný spisovatel Soma Morgenstern či současný ukrajinský prezident Viktor Juščenko.
Ve městě je zastoupen především potravinářský, bavlnářský, strojírenský (sklízecí kombajny) a farmaceutický průmysl. Ternopil je od roku 1870 důležitou stanicí na železniční trati Lvov - Chmelnyckyj - Žmerynka - Kyjev/Oděsa, další tratě vedou do Černovic, Šepetivky a Chodoriva. Město také leží na západovýchodním evropském silničním tahu E50, frekventovaná silnice vede severním směrem na Kremenec, Dubno a Rivne. Ternopil uzavřel partnerství s polským městem Tarnów.
Externí odkazy
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |