V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Viktor Orbán

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Vylepšení)
m (1 revizi)

Verze z 1. 7. 2013, 23:45


Viktor Orbán (* 31. května 1963, Székesfehérvár) je maďarský pravicový politik, předseda parlamentní strany Fidesz. V letech 1998 – 2002 byl čtvrtým premiérem Maďarské republiky.

Obsah

Biografie

Viktor Orbán se narodil dne 31. května 1963 v Székesfehérváru v župě Fejér. Dětství strávil ve dvou nedalekých vesnicích Alcsútdoboz a Felcsút, až do roku 1977, kdy se s rodinou přestěhoval Székesfehérváru.

Vystudoval Teleki Blanka Gimnázium, následovalo vysokoškolské studium anglického jazyka, které dokončil roku 1981. Ve stejném roce musel nastoupit povinnou dvouletou vojenskou službu. Poté začal studovat práva na Eötvös Loránd Tudományegyetem v Budapešti, studium dokončil roku 1987. Další dva roky žil v Szolnoku, ale dojížděl do Budapešti, kde pracoval na Ministerstvu zemědělství a výživy.

V roce 1989 obdržel stipendium od Soros Foundation a strávil rok v Oxfordu, kde studoval na Pembroke College. Viktor Orbán, nadšený sportovec, je ženatý s právničkou Anikó Lévai, s níž má pět dětí.

Politická kariéra

Orbánova politická dráha odstartovala dne 30. března 1988, kdy spolu s třiceti šesti mladými intelektuály a univerzitními studenty založil hnutí mladých demokratů – Fidesz. Ve svém projevu 16. června 1989 na pohřbu rehabilitovaného Imre Nagye, se vyslovil pro uspořádání svobodných voleb a odchod sovětských vojsk z Maďarska (v té době Maďarská lidová republika). Za svá slova sklidil bouřlivý potlesk. Tento akt se stal symbolem rozbřesku nové maďarské éry.[1] V prvních svobodných volbách v březnu 1990 získal Fidesz 21 křesel a Orbán se stal předsedou parlamentní frakce. Tuto funkci zastával až do roku 1993, kdy byl v rámci přeměn uvnitř strany zvolen jejím předsedou. V této době vystupoval ještě jako liberální politik, ovšem po volbách 1994, kdy Fidesz získal jen 7 % hlasů, rozhodl o výrazné přeměně ideologie Fideszu, spočívající v přechodu od liberalismu k národně-konzervativní orientaci. A i on sám již mnohem více vystupoval jako nacionalista, například svým úsilím, že se chce, stejně jako József Antall, "stát premiérem 15 milionů Maďarů".[2][3] A začal obhajovat zájmy všech Maďarů.[4][5]

Předseda vlády

Do voleb 1998 šel již Fidesz jako hlavní pravicová strana s programem, jenž obhajoval zájmy celého národa (včetně Maďarů žijících v zahraničí), požadoval ochranu maďarského jazyka a kultury, hájil význam církví pro soudržnost společnosti, či trval na důsledném hájení národních zájmů při vyjednávání vstupu do Evropské unie. Tyto volby Fidesz vyhrál a Viktor Orbán se stal na čtyři roky premiérem Maďarské republiky. Pod jeho vedením vstoupilo Maďarsko roku 1999 do NATO a dostalo se o krůček blíže ke vstupu do Evropské unie. Jeho vláda kladla větší důraz na podporu zahraničních Maďarů, což vyvrcholilo dne 19. června 2001 přijetím takzvaného Krajinského zákona, který dává Maďarům žijícím mimo území Maďarska stejná práva, jako mají občané Maďarské republiky.[6][7] Po celou dobu jeho vlády se úspěšně rozvíjela ekonomika, snížila se nezaměstnanost a vzrostly potřeby obyvatelstva. Většina jeho ministrů jeho vlády měla kolem 30. let a měla tak blízko k mladé generaci, rodinám s dětmi, ale také ke starším občanům. Dále také existovalo napětí mezi jeho vládou a primátorem Budapešti Gáborem Demszkym z SZDSZ. Kromě osobního nepřátelství Orbána s Demszkym, které sahá až do jejich studentských let na ELTE, jde hlavně o starší konflikt Budapešti s ostatními oblastmi Maďarska.[8] V lednu 2000 Orbán, jako premiér, odstoupil z funkce předsedy své strany. Jeho nástupcem se stal László Kövér. V září téhož roku se Fidesz rozešel s Liberální internacionálou a v listopadu získal přídružné členství v Evropské lidové straně.[9]

Opět v opozici

I přesto, že v dalších volbách 2002 získal Fidesz v koalici s MDF 188 křesel a MSZP jen 178 křesel, stal se opoziční stranou, jelikož vládu utvořila MSZP a SZDSZ, které spolu dohromady měly 198 mandátů. Viktor Orbán se svou stranou vrátil do opozice a ve funkci premiéra ho vystřídal Péter Medgyessy. Ještě v témže roce se Orbán stal místopředsedou Evropské lidové strany a o rok později opět předsedou Fideszu. Následně tvrdě kritizoval vládu MSZP a nabízení stále nerealističtějších ekonomických slibů. Fidesz v čele s Orbánem zůstává v opozici i po volbách 2006, které doprovázela masivní kampaň. Ovšem po masivních demonstracích proti premiérovi Ferenci Gyurcsánymu (MSZP) v roce 2006, které Orbán organizoval, a stále se zhoršující hospodářské krizí, která v roce 2008 silně zasáhla maďarskou ekonomiku, poroste před volbami 2010 popularita Fideszu a Viktora Orbána. Po ohlášení odstupu premiéra Ference Gyurcsányho dne 21. března 2009, Orbán opakovaně žádal, stejně jako prezident republiky László Sólyom, vypsání předčasných voleb.[10] Když se 14. dubna 2009 rozhodovalo o zvolení Gordona Bajnaie do úřadu premiéra, asi 5000 příznivců se orbánova Fideszu shromáždilo na náměstí před parlamentem a vyzvali poslance, aby při hlasování Bajnaie nepodpořili.[11] Poslanci z MSZP a SZDSZ však Bajnaie premiérem zvolili a očekává se od něj, že povede úřednickou vládu až do termínu řádných voleb na jaře 2010. Popularita hlavního rivala Fideszu Maďarské socialistické strany se v současnosti pohybuje na historicky nejhorší úrovni od vzniku strany.[12] Jasným favoritem parlamentních voleb, které se konají v příštím roce, je orbánův Fidesz, který má v současnosti třikrát vyšší preference než vládní MSZP. A tak se Viktor Orbán, který veřejně prohlásil, že podpoří snahy Maďarů žijících za hranicemi Maďarska o vytvoření autonomie, už v květnu 2009 cítí příštím maďarským premiérem.[13] Dne 23. května 2009 Viktor Orbán prohlásil, na předvolebním shromáždění slovenské Strany maďarskej koalície - Magyar Koalíció Pártja, která se konala v maďarském městě Esztergom, že nadcházející volby do Evropského parlamentu jsou záležitostí všech Maďarů žijících v Karpatské kotlině. Každého Maďara, který 7. června odevzdá svůj hlas, bude s očekáváním sledovat jiný Maďar za hranicemi. Prohlásil během svého výstupu.[14] Slovenský premiér Robert Fico následně tato slova tvrdě kritizoval a dokonce označil Orbána a předsedu SMK-MKP Pála Csákyho za hrozbu pro Slovensko.[15] Orbánova slova zkritizoval i bývalý slovenský premiér Mikuláš Dzurinda, jehož vláda si s tou orbánovou v letech 1998 - 2002 poměrně rozuměla.[16] Růst popularity Fideszu a Viktora Orbána se projevil během voleb do Evropského parlamentu 2009, kdy Fidesz (v koalici s KDNP) získal 16 mandátů a hlavní rival MSZP jen 4 mandáty. Do parlamentu se také dostala krajně pravicová strana Jobbik se 3 mandáty a liberálně konzervativní MDF obhájilo svůj 1 mandát.[17][18]

Galerie

Viktor Orbán při zasedání parlamentu roku 1993

Viktor Orbán při sledování fotbalového zápasu

Literatura

  • KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2008 (2. vydání). 613 s. ISBN 978-80-7106-616-3.  
  • PRAŽÁK, Richard. Stručná historie států MAĎARSKO. Praha : Nakladatelství Libri, 2005. 145 s. ISBN 80-7277-269-4.  

Související články

Reference

  1. ↑ HEBBERT, Charles; RICHARDSON, Dan. Budapešť. Brno : Nakladatelství JOTA, 2004. ISBN 80-7217-278-6. Kapitola Hősök tere a okolí, s. 109. (Čeština) 
  2. ↑ KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2008 (2. vydání). ISBN 978-80-7106-616-3. Kapitola 9. PROZATIMNÍ EPILOG (1989-2008), s. 432. (Čeština) 
  3. ↑ Profil Maďarska na libri.cz se shrnutím nedávných politických událostí
  4. ↑ Článek o vztazích Maďarska s okolními státy v Karpatské kotlině
  5. ↑ O kritice Benešových dekretů Viktorem Obránem na stránkách politického zápisníku Bohumila Doležala
  6. ↑ KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2008 (2. vydání). ISBN 978-80-7106-616-3. Kapitola 9. PROZATIMNÍ EPILOG (1989-2008), s. 432. (Čeština) 
  7. ↑ Článek o krajanském zákonu
  8. ↑ HEBBERT, Charles; RICHARDSON, Dan. Budapešť. Brno : Nakladatelství JOTA, 2004. ISBN 80-7217-278-6. Kapitola Souvislosti, s. 173-174. (Čeština) 
  9. ↑ KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2008 (2. vydání). ISBN 978-80-7106-616-3. Kapitola 9. PROZATIMNÍ EPILOG (1989-2008), s. 433. (Čeština) 
  10. ↑ Maďarsko může vést muž, který zemi z krize pomohl už jednou. Ihned.cz [online]. , 25. 03 2009. Dostupné online.  
  11. ↑ Maďarský parlament potvrdil nového premiéra. CT24.cz [online]. , 14. 04 2009. Dostupné online.  
  12. ↑ Maďarský premiér Gyurcsány oznámil rezignaci. Novinky.cz [online]. , 21. 03 2009. Dostupné online.  
  13. ↑ Vůdce Maďarské opozice volá po autonomii pro Maďary žijící v zahraničí. Novinky.cz [online]. , 15. 05 2009. Dostupné online.  
  14. ↑ MKP - Orbán Viktor beszéde a Fidesz és az MKP közös esztergomi rendezvényén
  15. ↑ Maďarský politik verboval slovenské voliče na volby do EU. Novinky.cz [online]. , 25. 05 2009. Dostupné online.  
  16. ↑ Opozícia je nejednostná. Rozdeľuje ju Orbán. Dnes.sk [online]. , 02. 06 2009. Dostupné online.  
  17. ↑ 2009 Európai Parlamenti Választások [online]. valasztas.hu. Dostupné online. (Maďarština) 
  18. ↑ AZ EURÓPAI PARLAMENT TAGJAINAK VÁLASZTÁSA 2009. június 7. [online]. valasztas.hu. Dostupné online. (Maďarština) 

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Viktor Orbán
Citováno z „http://www1fdc.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Viktor_Orb%C3%A1n“