Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Šablona:Článek dne/2017/10
Z Multimediaexpo.cz
(+ Aktualizace) |
(+ Optimalizace) |
||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
'''[[Cheb]]''' je významné [[město]] na západě Čech v [[Karlovarský kraj|Karlovarském kraji]], které leží na řece [[Ohře|Ohři]]. | '''[[Cheb]]''' je významné [[město]] na západě Čech v [[Karlovarský kraj|Karlovarském kraji]], které leží na řece [[Ohře|Ohři]]. | ||
- | Historie Chebu, jednoho z nejstarších měst na území Čech, sahá do 9. století. Poprvé je připomínán v roce 1061 v listině německého krále Jindřicha IV. S kolonizační politikou raného středověku souvisí stavba prvního kamenného hradu. V roce 1157 získává [[Cheb]] jako dědictví německý císař Friedrich Barbarossa, který nechává starý hrad přebudovat na reprezentativní císařskou rezidenci. Za vlády krále Jana Lucemburského bylo město v roce 1322 jako dědičná zástava definitivně připojeno k zemím Koruny české. V rámci království mělo výsadní postavení samosprávného území a vlastní sněm. Služeb Chebských využíval pro svá politická jednání i český král Jiří z Poděbrad. V 16. století se v dosud katolickém Chebu začínají prosazovat vlivy protestantismu. Poslední událostí, která dala městu zasáhnout do velké politiky, bylo zavraždění generalissima císařských vojsk, vévody Albrechta z Valdštejna, ke kterému došlo v Chebu 25. února 1634. Druhá polovina 17. století a století 18. znamenají pro město výraznou barokní proměnu. Na přestavbách a výstavbě nových budov se podíleli tak významní architekti a stavitelé jako Kryštof Dienzenhofer, Abraham Leutner, Pavel Bayer, Giovanni Batista Alliprandi, Anton Pfeffer a chebský rodák Balthasar Neumann, který má stálou expozici v Krajském muzeu. Historické městské jádro prošlo na přelomu 50. a 60. let 20. století rozsáhlou asanací a rekonstrukcí. Pro svoji stavební a architektonickou jedinečnost byl Cheb, ve kterém dnes žije přes 33 000 obyvatel, prohlášen v roce 1981 městskou památkovou rezervací. Město má své muzeum, divadlo se stálou scénou, Galerii výtvarného umění, galerii fotografie G4 a Městskou knihovnu. | + | Historie Chebu, jednoho z nejstarších měst na území Čech, sahá do 9. století. Poprvé je připomínán v roce 1061 v listině německého krále Jindřicha IV. S kolonizační politikou raného středověku souvisí stavba prvního kamenného hradu. V roce 1157 získává [[Cheb]] jako dědictví německý císař Friedrich Barbarossa, který nechává starý hrad přebudovat na reprezentativní císařskou rezidenci. Za vlády krále Jana Lucemburského bylo město v roce 1322 jako dědičná zástava definitivně připojeno k zemím Koruny české. V rámci království mělo výsadní postavení samosprávného území a vlastní sněm. Služeb Chebských využíval pro svá politická jednání i český král Jiří z Poděbrad. V 16. století se v dosud katolickém Chebu začínají prosazovat vlivy protestantismu. Poslední událostí, která dala městu zasáhnout do velké politiky, bylo zavraždění generalissima císařských vojsk, vévody Albrechta z Valdštejna, ke kterému došlo v Chebu 25. února 1634. Druhá polovina 17. století a století 18. znamenají pro město výraznou barokní proměnu. Na přestavbách a výstavbě nových budov se podíleli tak významní architekti a stavitelé jako Kryštof Dienzenhofer, Abraham Leutner, Pavel Bayer, Giovanni Batista Alliprandi, Anton Pfeffer a chebský rodák Balthasar Neumann, který má stálou expozici v Krajském muzeu. Historické městské jádro prošlo na přelomu 50. a 60. let 20. století rozsáhlou asanací a rekonstrukcí. Pro svoji stavební a architektonickou jedinečnost byl Cheb, ve kterém dnes žije přes 33 000 obyvatel, prohlášen v roce 1981 městskou památkovou rezervací. Město má své muzeum, divadlo se stálou scénou, Galerii výtvarného umění, galerii fotografie G4 a Městskou knihovnu. |
+ | |||
+ | Historický dům číslo 17, stojící na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad, zdobí rodový erb Junckerů z roku 1379. Zde, v někdejším hostinci U zlatého jelena, bydlel roku 1791 básník Friedrich Schiller, když v Chebu sbíral materiál pro své dílo o Valdštejnovi. Později po pobytu básníka Friedricha Schillera byl dům nazýván domem Schillerovým. Kromě toho zde bydleli 1547 císař Karel V., 1673 císař Leopold I. nebo 1798 arcivévoda Karel. | ||
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | <noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> |
Verze z 24. 2. 2017, 12:22
Cheb je významné město na západě Čech v Karlovarském kraji, které leží na řece Ohři.
Historie Chebu, jednoho z nejstarších měst na území Čech, sahá do 9. století. Poprvé je připomínán v roce 1061 v listině německého krále Jindřicha IV. S kolonizační politikou raného středověku souvisí stavba prvního kamenného hradu. V roce 1157 získává Cheb jako dědictví německý císař Friedrich Barbarossa, který nechává starý hrad přebudovat na reprezentativní císařskou rezidenci. Za vlády krále Jana Lucemburského bylo město v roce 1322 jako dědičná zástava definitivně připojeno k zemím Koruny české. V rámci království mělo výsadní postavení samosprávného území a vlastní sněm. Služeb Chebských využíval pro svá politická jednání i český král Jiří z Poděbrad. V 16. století se v dosud katolickém Chebu začínají prosazovat vlivy protestantismu. Poslední událostí, která dala městu zasáhnout do velké politiky, bylo zavraždění generalissima císařských vojsk, vévody Albrechta z Valdštejna, ke kterému došlo v Chebu 25. února 1634. Druhá polovina 17. století a století 18. znamenají pro město výraznou barokní proměnu. Na přestavbách a výstavbě nových budov se podíleli tak významní architekti a stavitelé jako Kryštof Dienzenhofer, Abraham Leutner, Pavel Bayer, Giovanni Batista Alliprandi, Anton Pfeffer a chebský rodák Balthasar Neumann, který má stálou expozici v Krajském muzeu. Historické městské jádro prošlo na přelomu 50. a 60. let 20. století rozsáhlou asanací a rekonstrukcí. Pro svoji stavební a architektonickou jedinečnost byl Cheb, ve kterém dnes žije přes 33 000 obyvatel, prohlášen v roce 1981 městskou památkovou rezervací. Město má své muzeum, divadlo se stálou scénou, Galerii výtvarného umění, galerii fotografie G4 a Městskou knihovnu.
Historický dům číslo 17, stojící na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad, zdobí rodový erb Junckerů z roku 1379. Zde, v někdejším hostinci U zlatého jelena, bydlel roku 1791 básník Friedrich Schiller, když v Chebu sbíral materiál pro své dílo o Valdštejnovi. Později po pobytu básníka Friedricha Schillera byl dům nazýván domem Schillerovým. Kromě toho zde bydleli 1547 císař Karel V., 1673 císař Leopold I. nebo 1798 arcivévoda Karel.