Údery byly zaměřeny na jaderná zařízení ve Fordow, Natanzu a Isfahánu, uvedl Trump na sociální síti.
Tramvajová doprava
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu „|thumb|upright|“ textem „|thumb|200px|“) |
(++) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | [[Soubor: | + | [[Soubor:Tatra K2S, -7128, DP Bratislava (41900755405).jpg|thumb|240px|Souprava bratislavské tramvaje Tatra K2S u bratislavského tramvajového tunelu]] |
+ | [[Soubor:ATAC 9239 Roma 21-04-2007.jpg|thumb|240px|Italská tramvaj ATAC 9200 v Římě]] | ||
'''Tramvajová doprava''' je druh [[Kolejová doprava|kolejové dopravy]] používaný v [[Městská hromadná doprava|městské hromadné dopravě]] (MHD). V současnosti mají [[tramvaj]]e zpravidla [[elektrický pohon]], přičemž proud odebírají z [[trolejové vedení|trolejového vedení]] pomocí [[pantografový sběrač|pantografového sběrače]]. | '''Tramvajová doprava''' je druh [[Kolejová doprava|kolejové dopravy]] používaný v [[Městská hromadná doprava|městské hromadné dopravě]] (MHD). V současnosti mají [[tramvaj]]e zpravidla [[elektrický pohon]], přičemž proud odebírají z [[trolejové vedení|trolejového vedení]] pomocí [[pantografový sběrač|pantografového sběrače]]. | ||
Od [[Železniční doprava|železniční dopravy]] se tramvajová doprava liší zpravidla tím, že je častěji vedena po komunikacích (zpravidla v ulicích města), provozováním pouze osobní dopravy, menšími vzdálenostmi mezi zastávkami, lehčími vozidly, kratší maximální délkou vlaků, kratšími intervaly, jiným způsobem řízení provozu a odlišným legislativním rámcem upravujícím způsob schvalování a technické požadavky. V některých státech je však běžné, že se tramvajový systém se železničním prolínají a některá vozidla mohou mezi nimi přecházet. | Od [[Železniční doprava|železniční dopravy]] se tramvajová doprava liší zpravidla tím, že je častěji vedena po komunikacích (zpravidla v ulicích města), provozováním pouze osobní dopravy, menšími vzdálenostmi mezi zastávkami, lehčími vozidly, kratší maximální délkou vlaků, kratšími intervaly, jiným způsobem řízení provozu a odlišným legislativním rámcem upravujícím způsob schvalování a technické požadavky. V některých státech je však běžné, že se tramvajový systém se železničním prolínají a některá vozidla mohou mezi nimi přecházet. | ||
Do tramvajové dopravy spadá i [[rychlodrážní tramvaj]] (Light Rail), která je provozována trochu jiným způsobem, např. je vedena vždy vedle silnice, aby nebránila provozu, a je navíc využívána jako páteřní druh dopravy (podobně jako [[metro]]). [[Rychlodrážní tramvaj|rychlodrážní tramvaj]] se nejčastěji objevuje ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]]. | Do tramvajové dopravy spadá i [[rychlodrážní tramvaj]] (Light Rail), která je provozována trochu jiným způsobem, např. je vedena vždy vedle silnice, aby nebránila provozu, a je navíc využívána jako páteřní druh dopravy (podobně jako [[metro]]). [[Rychlodrážní tramvaj|rychlodrážní tramvaj]] se nejčastěji objevuje ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]]. | ||
== Vývoj tramvajové dopravy ve světě == | == Vývoj tramvajové dopravy ve světě == | ||
- | První linka '''koňské tramvaje''' byla zřízena v roce 1832 v [[New York]]u. Počínaje rokem 1845 se začaly budovat tramvajové linky také v Evropě. Nejprve na nich jezdily [[tramvaj]]e na koňský pohon, později se objevily '''parní tramvaje'''. | + | První linka '''koňské tramvaje''' byla zřízena v roce 1832 v [[New York]]u. Počínaje rokem 1845 se začaly budovat tramvajové linky také v Evropě. Nejprve na nich jezdily [[tramvaj]]e na koňský pohon, později se objevily '''parní tramvaje'''. |
+ | |||
První '''elektrická tramvajová linka''' byla postavena v [[Berlín|Berlíně]] v roce 1881. | První '''elektrická tramvajová linka''' byla postavena v [[Berlín|Berlíně]] v roce 1881. | ||
Zlatá éra tramvají byla ve 20. až 30. letech [[20. století]], když [[autobus]]y byly teprve experimentální formou dopravy a tramvaje tak neměly žádnou konkurenci, navíc města rychle rostla. | Zlatá éra tramvají byla ve 20. až 30. letech [[20. století]], když [[autobus]]y byly teprve experimentální formou dopravy a tramvaje tak neměly žádnou konkurenci, navíc města rychle rostla. | ||
Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] byly tramvajové linky v řadě měst Evropy i [[Spojené státy americké|USA]] rušeny a tramvaje byly vnímány jako nemoderní způsob dopravy, mj. kvůli rychlému rozvoji autobusů, způsobenému zdokonalením technologie spalovacího motoru. Ve Spojených státech dokonce firma General Motors založila společnost „National City Lines“, která skupovala provozovatele tramvajové dopravy v jednotlivých městech a tramvaje nahrazovala autobusy. | Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] byly tramvajové linky v řadě měst Evropy i [[Spojené státy americké|USA]] rušeny a tramvaje byly vnímány jako nemoderní způsob dopravy, mj. kvůli rychlému rozvoji autobusů, způsobenému zdokonalením technologie spalovacího motoru. Ve Spojených státech dokonce firma General Motors založila společnost „National City Lines“, která skupovala provozovatele tramvajové dopravy v jednotlivých městech a tramvaje nahrazovala autobusy. | ||
+ | |||
Po poválečném úpadku tramvajové dopravy, hlavně v [[Spojené státy americké|USA]] a v 70. letech také v [[Československá socialistická republika|ČSSR]], zahájila [[Ropná krize]] v roce [[1973]] éru renesance tramvají ([[1991]] Štrasburk, [[1998]] Orléans), která trvá dodnes v Západní Evropě a proniká i do Ameriky ([[San Diego (Kalifornie)|San Diego]], [[Los Angeles]], [[Portland]], [[Washington, D.C.]]). V některých amerických městech jsou budovány systémy tzv. [[Rychlodrážní tramvaj|'''Light Railu''']], které by Evropané či Australané zřejmě označili za tramvajové linky - viz článek [[Tramvajová doprava v USA]]. | Po poválečném úpadku tramvajové dopravy, hlavně v [[Spojené státy americké|USA]] a v 70. letech také v [[Československá socialistická republika|ČSSR]], zahájila [[Ropná krize]] v roce [[1973]] éru renesance tramvají ([[1991]] Štrasburk, [[1998]] Orléans), která trvá dodnes v Západní Evropě a proniká i do Ameriky ([[San Diego (Kalifornie)|San Diego]], [[Los Angeles]], [[Portland]], [[Washington, D.C.]]). V některých amerických městech jsou budovány systémy tzv. [[Rychlodrážní tramvaj|'''Light Railu''']], které by Evropané či Australané zřejmě označili za tramvajové linky - viz článek [[Tramvajová doprava v USA]]. | ||
V řadě měst v tramvajové dopravě spatřují jednu z cest k řešení problémů vyvolaných individuální automobilovou dopravou. | V řadě měst v tramvajové dopravě spatřují jednu z cest k řešení problémů vyvolaných individuální automobilovou dopravou. | ||
== Vývoj tramvajové dopravy v českých zemích a na Slovensku == | == Vývoj tramvajové dopravy v českých zemích a na Slovensku == | ||
- | [[Soubor:Brno, 140 let MHD (68), náměstí Svobody, koňka.jpg|thumb|Tramvaje v českých zemích začaly poprvé jezdit v [[Brno|Brně]], na obrázku je vidět vůz z roku 1876 na [[Náměstí Svobody (Brno)|náměstí Svobody]]]] | + | [[Soubor:Brno, 140 let MHD (68), náměstí Svobody, koňka.jpg|thumb|240px|Tramvaje v českých zemích začaly poprvé jezdit v [[Brno|Brně]], na obrázku je vidět vůz z roku 1876 na [[Náměstí Svobody (Brno)|náměstí Svobody]]]] |
- | První linka '''koňské tramvaje''' byla v [[ | + | První linka '''koňské tramvaje''' byla v [[Česká republika|českých zemích]] zřízena [[17. srpen|17. srpna]] 1869 v [[Brno|Brně]]. Belgický podnikatel [[Edouard Otlet]] [[23. září]] 1875 zprovoznil první linku koňské tramvaje v Praze. Šlo o trať z Karlína na Národní třídu. |
- | V provozu '''parní tramvaje''' opět získalo prvenství Brno. Parní tramvaje zde poprvé vídeňský podnikatel Lindeheim na přestavěné lince koňské železnice Pisárky - Královo Pole v roce 1884. Dalším městem s parní tramvají byla [[Ostrava]], kde byla [[18. srpen|18. srpna]] 1894 zprovozněna linka Přívoz - Moravská Ostrava - Vítkovice. | + | V provozu '''parní tramvaje''' opět získalo prvenství Brno. Parní tramvaje zde poprvé vídeňský podnikatel Lindeheim na přestavěné lince koňské železnice Pisárky - Královo Pole v roce 1884. Dalším městem s parní tramvají byla [[Ostrava]], kde byla [[18. srpen|18. srpna]] 1894 zprovozněna linka Přívoz - Moravská Ostrava - Vítkovice. |
První pokusná '''elektrická tramvajová linka''' v Praze byla postavena roku 1891 u příležitosti [[Jubilejní výstava 1891|Jubilejní výstavy]] zásluhou [[František Křižík|Františka Křižíka]]. Ten také financoval stavbu trati z Karlína do Vysočan, která po svém dokončení v roce 1896 odstartovala budování rozsáhlé celoměstské sítě. | První pokusná '''elektrická tramvajová linka''' v Praze byla postavena roku 1891 u příležitosti [[Jubilejní výstava 1891|Jubilejní výstavy]] zásluhou [[František Křižík|Františka Křižíka]]. Ten také financoval stavbu trati z Karlína do Vysočan, která po svém dokončení v roce 1896 odstartovala budování rozsáhlé celoměstské sítě. | ||
'''V současnosti''' jsou tramvajové linky v ČR v provozu v [[Brno|Brně]] (tramvaj však zajíždí i na území samostatného města [[Modřice]] v okrese Brno-venkov), [[Liberec|Liberci]] (s meziměstskou linkou do [[Jablonec nad Nisou|Jablonce]]), [[Most (město)|Mostě]] a [[Litvínov]]ě (obě města jsou propojena tramvajovou dopravou), [[Olomouc]]i, [[Ostrava|Ostravě]], [[Plzeň|Plzni]] a [[Praha|Praze]]. | '''V současnosti''' jsou tramvajové linky v ČR v provozu v [[Brno|Brně]] (tramvaj však zajíždí i na území samostatného města [[Modřice]] v okrese Brno-venkov), [[Liberec|Liberci]] (s meziměstskou linkou do [[Jablonec nad Nisou|Jablonce]]), [[Most (město)|Mostě]] a [[Litvínov]]ě (obě města jsou propojena tramvajovou dopravou), [[Olomouc]]i, [[Ostrava|Ostravě]], [[Plzeň|Plzni]] a [[Praha|Praze]]. | ||
Řádka 27: | Řádka 30: | ||
* [http://www.lrta.org/ Light Rail Transit Association - Informace o tramvajové dopravě ve všech zemích světa (anglicky)] | * [http://www.lrta.org/ Light Rail Transit Association - Informace o tramvajové dopravě ve všech zemích světa (anglicky)] | ||
+ | |||
+ | {{Commonscat|Tram transport}}{{Článek z Wikipedie}} | ||
[[Kategorie:Tramvajová doprava]] | [[Kategorie:Tramvajová doprava]] | ||
- |
Aktuální verze z 11. 6. 2025, 11:05
Tramvajová doprava je druh kolejové dopravy používaný v městské hromadné dopravě (MHD). V současnosti mají tramvaje zpravidla elektrický pohon, přičemž proud odebírají z trolejového vedení pomocí pantografového sběrače. Od železniční dopravy se tramvajová doprava liší zpravidla tím, že je častěji vedena po komunikacích (zpravidla v ulicích města), provozováním pouze osobní dopravy, menšími vzdálenostmi mezi zastávkami, lehčími vozidly, kratší maximální délkou vlaků, kratšími intervaly, jiným způsobem řízení provozu a odlišným legislativním rámcem upravujícím způsob schvalování a technické požadavky. V některých státech je však běžné, že se tramvajový systém se železničním prolínají a některá vozidla mohou mezi nimi přecházet. Do tramvajové dopravy spadá i rychlodrážní tramvaj (Light Rail), která je provozována trochu jiným způsobem, např. je vedena vždy vedle silnice, aby nebránila provozu, a je navíc využívána jako páteřní druh dopravy (podobně jako metro). rychlodrážní tramvaj se nejčastěji objevuje ve Spojených státech amerických.
Obsah[skrýt] |
Vývoj tramvajové dopravy ve světě
První linka koňské tramvaje byla zřízena v roce 1832 v New Yorku. Počínaje rokem 1845 se začaly budovat tramvajové linky také v Evropě. Nejprve na nich jezdily tramvaje na koňský pohon, později se objevily parní tramvaje.
První elektrická tramvajová linka byla postavena v Berlíně v roce 1881. Zlatá éra tramvají byla ve 20. až 30. letech 20. století, když autobusy byly teprve experimentální formou dopravy a tramvaje tak neměly žádnou konkurenci, navíc města rychle rostla. Po druhé světové válce byly tramvajové linky v řadě měst Evropy i USA rušeny a tramvaje byly vnímány jako nemoderní způsob dopravy, mj. kvůli rychlému rozvoji autobusů, způsobenému zdokonalením technologie spalovacího motoru. Ve Spojených státech dokonce firma General Motors založila společnost „National City Lines“, která skupovala provozovatele tramvajové dopravy v jednotlivých městech a tramvaje nahrazovala autobusy.
Po poválečném úpadku tramvajové dopravy, hlavně v USA a v 70. letech také v ČSSR, zahájila Ropná krize v roce 1973 éru renesance tramvají (1991 Štrasburk, 1998 Orléans), která trvá dodnes v Západní Evropě a proniká i do Ameriky (San Diego, Los Angeles, Portland, Washington, D.C.). V některých amerických městech jsou budovány systémy tzv. Light Railu, které by Evropané či Australané zřejmě označili za tramvajové linky - viz článek Tramvajová doprava v USA. V řadě měst v tramvajové dopravě spatřují jednu z cest k řešení problémů vyvolaných individuální automobilovou dopravou.
Vývoj tramvajové dopravy v českých zemích a na Slovensku

První linka koňské tramvaje byla v českých zemích zřízena 17. srpna 1869 v Brně. Belgický podnikatel Edouard Otlet 23. září 1875 zprovoznil první linku koňské tramvaje v Praze. Šlo o trať z Karlína na Národní třídu. V provozu parní tramvaje opět získalo prvenství Brno. Parní tramvaje zde poprvé vídeňský podnikatel Lindeheim na přestavěné lince koňské železnice Pisárky - Královo Pole v roce 1884. Dalším městem s parní tramvají byla Ostrava, kde byla 18. srpna 1894 zprovozněna linka Přívoz - Moravská Ostrava - Vítkovice. První pokusná elektrická tramvajová linka v Praze byla postavena roku 1891 u příležitosti Jubilejní výstavy zásluhou Františka Křižíka. Ten také financoval stavbu trati z Karlína do Vysočan, která po svém dokončení v roce 1896 odstartovala budování rozsáhlé celoměstské sítě. V současnosti jsou tramvajové linky v ČR v provozu v Brně (tramvaj však zajíždí i na území samostatného města Modřice v okrese Brno-venkov), Liberci (s meziměstskou linkou do Jablonce), Mostě a Litvínově (obě města jsou propojena tramvajovou dopravou), Olomouci, Ostravě, Plzni a Praze. Na Slovensku je tramvajová doprava provozována v Bratislavě a Košicích. V Bratislavě zahájila první linka elektrické tramvaje činnost již v roce 1895. Od roku 1914 byla (s přestávkou během I. světové války a krátce po ní) v provozu tzv. elektrická lokální železnice na trase Bratislava – Vídeň.
Související články
- Tramvaj
- Tramvajová dráha
- Seznam měst s tramvajovým provozem
- Signály pro tramvaje
- Rychlodrážní tramvaj
Externí odkazy
|
[zobrazit] Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|