Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Dědivost
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
m (Nahrazení textu „</math>“ textem „\)</big>“) |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
'''Dědivost''' (heritabilita) udává, jak velká část proměnlivosti znaku je zapříčiněna genetickými faktory, takže ji lze vypočítat jako podíl variance (rozptylu) [[fenotyp]]u způsobený genetickými faktory (V<sub>G</sub>) a celkového rozptylu hodnot fenotypu (V<sub>P</sub>). Tento výraz označujeme jako heritabilitu v širokém smyslu (broad-sense heritability) a označujeme ji '''H<sup>2</sup>''': | '''Dědivost''' (heritabilita) udává, jak velká část proměnlivosti znaku je zapříčiněna genetickými faktory, takže ji lze vypočítat jako podíl variance (rozptylu) [[fenotyp]]u způsobený genetickými faktory (V<sub>G</sub>) a celkového rozptylu hodnot fenotypu (V<sub>P</sub>). Tento výraz označujeme jako heritabilitu v širokém smyslu (broad-sense heritability) a označujeme ji '''H<sup>2</sup>''': | ||
| - | < | + | <big>\(H^2 = \frac{V_G}{V_P}\)</big> |
H<sup>2</sup> může teoreticky nabývat hodnot od 0 do 1, pokud je např. H<sup>2</sup> = 0, je variance fenotypu plně závislá na faktorech prostředí ), při H<sup>2</sup> = 1 naopak faktory prostředí nemají žádný vliv a veškerý pozorovaný rozptyl závisí na faktorech genetických (např. krevní skupina). | H<sup>2</sup> může teoreticky nabývat hodnot od 0 do 1, pokud je např. H<sup>2</sup> = 0, je variance fenotypu plně závislá na faktorech prostředí ), při H<sup>2</sup> = 1 naopak faktory prostředí nemají žádný vliv a veškerý pozorovaný rozptyl závisí na faktorech genetických (např. krevní skupina). | ||
V<sub>G</sub> je ovšem složená veličina, u které rozlišujeme minimálně tři základní složky. Jednou z nich je tzv. aditivní účinek [[gen]]ů (V<sub>A</sub>), kdy výsledný efekt odpovídá součtu působení jednotlivých aktivních alel. U některých [[gen]]ů se ovšem uplatňuje princip dominance a recesivity, takže účinek dané alely závisí také na typu alely na homologním [[chromosomu]]. Tato složka rozptylu [[fenotyp]]u vyvolaná působením dominance (V<sub>D</sub>) není aditivní. To platí i pro poslední uvažovanou složku, složku genetických nealelních interakcí ([[epistáze]]) – V<sub>I</sub>. | V<sub>G</sub> je ovšem složená veličina, u které rozlišujeme minimálně tři základní složky. Jednou z nich je tzv. aditivní účinek [[gen]]ů (V<sub>A</sub>), kdy výsledný efekt odpovídá součtu působení jednotlivých aktivních alel. U některých [[gen]]ů se ovšem uplatňuje princip dominance a recesivity, takže účinek dané alely závisí také na typu alely na homologním [[chromosomu]]. Tato složka rozptylu [[fenotyp]]u vyvolaná působením dominance (V<sub>D</sub>) není aditivní. To platí i pro poslední uvažovanou složku, složku genetických nealelních interakcí ([[epistáze]]) – V<sub>I</sub>. | ||
| - | < | + | <big>\(V_G = V_A + V_D + V_I\)</big> |
Pro výpočet podílu aditivní složky (V<sub>A</sub>) na celkové varianci [[fenotyp]]u, proto byl zaveden termín heritabilita v úzkém smyslu (narrow-sense heritability), označuje se jako '''h<sup>2</sup>''' a platí pro ní vztah | Pro výpočet podílu aditivní složky (V<sub>A</sub>) na celkové varianci [[fenotyp]]u, proto byl zaveden termín heritabilita v úzkém smyslu (narrow-sense heritability), označuje se jako '''h<sup>2</sup>''' a platí pro ní vztah | ||
| - | < | + | <big>\(h^2 = \frac{V_A}{V_P}\)</big> |
Heritabilitu lze vypočítat, či spíše odhadovat pomocí řady postupů, např. regresí v rodinách, studiem dvojčat atp. | Heritabilitu lze vypočítat, či spíše odhadovat pomocí řady postupů, např. regresí v rodinách, studiem dvojčat atp. | ||
Aktuální verze z 14. 8. 2022, 14:51
Dědivost (heritabilita) udává, jak velká část proměnlivosti znaku je zapříčiněna genetickými faktory, takže ji lze vypočítat jako podíl variance (rozptylu) fenotypu způsobený genetickými faktory (VG) a celkového rozptylu hodnot fenotypu (VP). Tento výraz označujeme jako heritabilitu v širokém smyslu (broad-sense heritability) a označujeme ji H2: \(H^2 = \frac{V_G}{V_P}\) H2 může teoreticky nabývat hodnot od 0 do 1, pokud je např. H2 = 0, je variance fenotypu plně závislá na faktorech prostředí ), při H2 = 1 naopak faktory prostředí nemají žádný vliv a veškerý pozorovaný rozptyl závisí na faktorech genetických (např. krevní skupina). VG je ovšem složená veličina, u které rozlišujeme minimálně tři základní složky. Jednou z nich je tzv. aditivní účinek genů (VA), kdy výsledný efekt odpovídá součtu působení jednotlivých aktivních alel. U některých genů se ovšem uplatňuje princip dominance a recesivity, takže účinek dané alely závisí také na typu alely na homologním chromosomu. Tato složka rozptylu fenotypu vyvolaná působením dominance (VD) není aditivní. To platí i pro poslední uvažovanou složku, složku genetických nealelních interakcí (epistáze) – VI. \(V_G = V_A + V_D + V_I\) Pro výpočet podílu aditivní složky (VA) na celkové varianci fenotypu, proto byl zaveden termín heritabilita v úzkém smyslu (narrow-sense heritability), označuje se jako h2 a platí pro ní vztah \(h^2 = \frac{V_A}{V_P}\) Heritabilitu lze vypočítat, či spíše odhadovat pomocí řady postupů, např. regresí v rodinách, studiem dvojčat atp.
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |