V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Gamakamera

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Masivní vylepšení)
 
Řádka 1: Řádka 1:
-
{{Wikipedia-cs|Gamakamera|700}}
+
[[Soubor:Tete de gamma camera.jpg|thumb|230px|Moderní gamakamera]]
 +
'''Scintilační kamera''' (gamakamera, Angerova kamera) je přístroj používaný v [[Nukleární medicína|nukleární medicíně]] k detekci záření [[Záření gamma|γ]] a jeho následnému zviditelnění na obrazovku [[osciloskop]]u.
 +
== Stavba a princip gamakamery ==
 +
[[Soubor:Block Diagram of a Gamma Camera-de.png|thumb|230px|Princip gamakamery]]
 +
Gamakamera je velkoplošný obdélníkový nebo kruhový přístroj se scintilačním krystalem uvnitř, využívající '''[[scintigrafie]]'''. Tento přístroj je stacionární a oproti pohybovým scintigrafům citlivější. Umožňuje registrovat záření vycházející z velké plochy pacienta a to jak při statických, tak dynamických dějích.
 +
 +
Scintilační krystal je uzavřen v olověném a světlotěsném krytu. Za krystalem je poté světlovodivý materiál, který se spojuje s mnoha '''fotonásobiči'''. Každá scintilace z krystalu osvítí všechny fotonásobiče, nicméně intenzita osvětlení těchto fotonásobičů závisí na poloze scintilace. Impulzy všech fotonásobičů se poté převádějí do '''odporové matrice''', což je systém odporů, který funguje jako filtr přivedených impulzů. Vytřídí vždy dva největší impulzy pro souřadnice ''x'' a ''y''. Tyto impulzy jsou pak zvýrazněny vychylovacími destičkami osciloskopu, kdy se na obrazovce objeví světelný bod. Tento světelný bod odpovídá místu scintilace v krystalu.<ref name="Biofyz">{{Citace monografie
 +
| příjmení = Navrátil| jméno = Leoš| autor = Leoš Navrátil
 +
| příjmení2 = Rosina| jméno2 = Jozef| autor2 = Josef Rosina
 +
| příjmení3 =| jméno3 =| autor3 = a kolektiv
 +
| titul = Medicínská biofyzika| vydavatel = Grada| místo = Praha| rok = 2005
 +
| počet stran =524| isbn = 80-247-1152-4| strany = 431
 +
| jazyk =
 +
}}</ref>
 +
 +
Scintilace se mohou zobrazit buď na obrazovce osciloskopu, dají se zvýraznit na fotografický materiál nebo ukládat do elektronického zařízení.
 +
 +
Gamakamera obsahuje jako každý scintilační detekční systém řadu dalších prvků, jako např. kolimátor, předzesilovač, zesilovač, amplitudový analyzátor.
 +
 +
== Vlastnosti gamakamery ==
 +
Zde jsou uvedeny parametry ovlivňující obraz scintilační kamery:<ref>{{Citace monografie
 +
| příjmení = Kupka| jméno = Karel| autor = Karel Kupka
 +
| příjmení2 = Kubinyi| jméno2 = Jozef| autor2 = Jozef Kubinyi
 +
| příjmení3 = Šámal| jméno3 = Martin| autor3 = Šámal
 +
| titul = Nukleární medicína| vydavatel = | místo = Praha| rok = 2007
 +
| počet stran =185| isbn = 978-80-903584-9-2| strany = 38
 +
| jazyk =
 +
}}</ref>
 +
 +
*'''Homogenita''' – schopnost kamery zobrazit homogenní rozložení látky ve tkáni jako homogenní obraz. Při zobrazení homogenního rozložení látky heterogenně se jedná o poruchu, která vede ke chybnému vyšetření.
 +
*'''Prostorová rozlišovací schopnost''' – schopnost rozeznat dva bodové nebo čárové zdroje záření jako odlišné, pokud jsou od sebe vzdáleny o minimální prostorové rozlišení FWHM (full with at half maximum – ''šířka profilu v obraze bodového nebo liniového zdroje v polovině výšky profilu'')
 +
*'''Systémové prostorové rozlišení detektoru''' – zhoršuje se (FWHM roste), pokud je kolimátor s paralelními otvory dále od zdroje záření. Proto je žádoucí být gamakamerou co nejblíže povrchu pacientova těla.
 +
*'''Citlivost''' – udává počet impulzů plošného zdroje o průměru 10&nbsp;cm na 1&nbsp;MBq, udává se nejčastěji pro <sup>99m</sup>Tc.
 +
 +
== Užití scintilační kamery ==
 +
Užívá se zejména ve scintilačních detekcích k pořízení '''dvojrozměrných obrazů''', ve '''[[SPECT]]''', někdy se používají upraveně i jako levnější varianta detektorů u '''[[PET]]''' (s horšími výsledky).
 +
 +
== Související články ==
 +
*[[Scintigrafie]]
 +
*[[SPECT]]
 +
*[[Kolimátor]]
 +
== Reference ==
 +
<references />
 +
 +
 +
{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Nukleární medicína]]
[[Kategorie:Nukleární medicína]]
[[Kategorie:Biofyzika]]
[[Kategorie:Biofyzika]]

Aktuální verze z 19. 9. 2014, 08:59

Moderní gamakamera

Scintilační kamera (gamakamera, Angerova kamera) je přístroj používaný v nukleární medicíně k detekci záření γ a jeho následnému zviditelnění na obrazovku osciloskopu.

Obsah

Stavba a princip gamakamery

Princip gamakamery

Gamakamera je velkoplošný obdélníkový nebo kruhový přístroj se scintilačním krystalem uvnitř, využívající scintigrafie. Tento přístroj je stacionární a oproti pohybovým scintigrafům citlivější. Umožňuje registrovat záření vycházející z velké plochy pacienta a to jak při statických, tak dynamických dějích.

Scintilační krystal je uzavřen v olověném a světlotěsném krytu. Za krystalem je poté světlovodivý materiál, který se spojuje s mnoha fotonásobiči. Každá scintilace z krystalu osvítí všechny fotonásobiče, nicméně intenzita osvětlení těchto fotonásobičů závisí na poloze scintilace. Impulzy všech fotonásobičů se poté převádějí do odporové matrice, což je systém odporů, který funguje jako filtr přivedených impulzů. Vytřídí vždy dva největší impulzy pro souřadnice x a y. Tyto impulzy jsou pak zvýrazněny vychylovacími destičkami osciloskopu, kdy se na obrazovce objeví světelný bod. Tento světelný bod odpovídá místu scintilace v krystalu.[1]

Scintilace se mohou zobrazit buď na obrazovce osciloskopu, dají se zvýraznit na fotografický materiál nebo ukládat do elektronického zařízení.

Gamakamera obsahuje jako každý scintilační detekční systém řadu dalších prvků, jako např. kolimátor, předzesilovač, zesilovač, amplitudový analyzátor.

Vlastnosti gamakamery

Zde jsou uvedeny parametry ovlivňující obraz scintilační kamery:[2]

  • Homogenita – schopnost kamery zobrazit homogenní rozložení látky ve tkáni jako homogenní obraz. Při zobrazení homogenního rozložení látky heterogenně se jedná o poruchu, která vede ke chybnému vyšetření.
  • Prostorová rozlišovací schopnost – schopnost rozeznat dva bodové nebo čárové zdroje záření jako odlišné, pokud jsou od sebe vzdáleny o minimální prostorové rozlišení FWHM (full with at half maximum – šířka profilu v obraze bodového nebo liniového zdroje v polovině výšky profilu)
  • Systémové prostorové rozlišení detektoru – zhoršuje se (FWHM roste), pokud je kolimátor s paralelními otvory dále od zdroje záření. Proto je žádoucí být gamakamerou co nejblíže povrchu pacientova těla.
  • Citlivost – udává počet impulzů plošného zdroje o průměru 10 cm na 1 MBq, udává se nejčastěji pro 99mTc.

Užití scintilační kamery

Užívá se zejména ve scintilačních detekcích k pořízení dvojrozměrných obrazů, ve SPECT, někdy se používají upraveně i jako levnější varianta detektorů u PET (s horšími výsledky).

Související články

Reference

  1. ↑ Leoš Navrátil; Josef Rosina; a kolektiv. Medicínská biofyzika. Praha : Grada, 2005. 524 s. ISBN 80-247-1152-4. S. 431.  
  2. ↑ Karel Kupka; Jozef Kubinyi; Šámal. Nukleární medicína. Praha : [s.n.], 2007. 185 s. ISBN 978-80-903584-9-2. S. 38.  


Citováno z „http://www1fdc.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Gamakamera“