Luminiscence
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(++) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | [[Soubor: | + | [[Soubor:Photinus pyralis Firefly glowing.jpg|thumb|240px|[[Bioluminiscence]] u světlušky ''Photinus pyralis'']] |
| + | [[Soubor:Close-up view of a bioluminescent beetle Elateroidea.jpg|thumb|240px|[[Bioluminiscence]] u brouků ''Rhagophthalmidae'' (Elateroidea)]] | ||
'''Luminiscence''' je spontánní (samovolné) záření (obvykle) [[pevná látka|pevných]] nebo [[kapalina|kapalných látek]], které vzniká jako přebytek záření tělesa nad úrovní jeho [[tepelné záření|tepelného záření]] v dané [[spektrum|spektrální]] oblasti při dané [[teplota|teplotě]], přitom toto záření má určitou dobu doznívání, tedy trvá i po skončení budícího účinku. | '''Luminiscence''' je spontánní (samovolné) záření (obvykle) [[pevná látka|pevných]] nebo [[kapalina|kapalných látek]], které vzniká jako přebytek záření tělesa nad úrovní jeho [[tepelné záření|tepelného záření]] v dané [[spektrum|spektrální]] oblasti při dané [[teplota|teplotě]], přitom toto záření má určitou dobu doznívání, tedy trvá i po skončení budícího účinku. | ||
Lze také říci, že luminiscence je děj, při němž [[záření]] o kratší [[vlnová délka|vlnové délce]] (větší [[frekvence|frekvenci]]) vyvolává v [[látka|látce]] určitého složení vznik [[elektromagnetické záření|záření]] o delší vlnové délce (nižší frekvenci). | Lze také říci, že luminiscence je děj, při němž [[záření]] o kratší [[vlnová délka|vlnové délce]] (větší [[frekvence|frekvenci]]) vyvolává v [[látka|látce]] určitého složení vznik [[elektromagnetické záření|záření]] o delší vlnové délce (nižší frekvenci). | ||
| Řádka 28: | Řádka 29: | ||
* [[Bioluminiscence]] | * [[Bioluminiscence]] | ||
* [[Fluorescenční indukce]] | * [[Fluorescenční indukce]] | ||
| + | |||
{{commonscat|Luminescence}}{{Článek z Wikipedie}} | {{commonscat|Luminescence}}{{Článek z Wikipedie}} | ||
[[Kategorie:Luminiscence| ]] | [[Kategorie:Luminiscence| ]] | ||
[[Kategorie:Elektromagnetické záření]] | [[Kategorie:Elektromagnetické záření]] | ||
Aktuální verze z 21. 5. 2022, 11:15
Luminiscence je spontánní (samovolné) záření (obvykle) pevných nebo kapalných látek, které vzniká jako přebytek záření tělesa nad úrovní jeho tepelného záření v dané spektrální oblasti při dané teplotě, přitom toto záření má určitou dobu doznívání, tedy trvá i po skončení budícího účinku. Lze také říci, že luminiscence je děj, při němž záření o kratší vlnové délce (větší frekvenci) vyvolává v látce určitého složení vznik záření o delší vlnové délce (nižší frekvenci). Luminiscence u zvířat – např. u světlušek nebo medúz – se nazývá bioluminiscence.
Obsah |
Princip jevu
Luminiscence vzniká excitací atomu působením jiného záření, elektronů apod., a následným návratem atomu do základního stavu, čímž dojde k vyzáření fotonu. Luminiscenci látky lze tedy pozorovat po jejím ozáření jiným zdrojem záření. Pokud po odstranění zdroje ozařování látky luminiscence vymizí, hovoříme o fluorescenci. Pokud luminiscence přetrvává i po odstranění zdroje ozařování, jedná se o fosforescenci.
- Fluorescence je přechod mezi tzv. povolenými stavy atomu a tudíž jí nic nebrání ve vypouštění fotonů již za pár nanosekund.
- Fosforescence proti tomu je přechod tzv. zakázaný. Žádný zákaz však nezadrží fotony věčně, a tak i při fosforescenci se fotony vyzáří, ale trvá to občas až několik minut.
Ve zdrojích světla se neuplatňuje jen tepelné záření, ale i děj, který označujeme jako luminiscence. Setkáváme se s ním např. u zářivek, které vyzařují světlo, ale jejich povrch je chladný. Zářivka je tvořena trubicí, v níž probíhá výboj v plynu. Zdrojem světla zářivky však není samotný výboj, jehož ultrafialové záření je pro oko neviditelné. Ultrafialové záření dopadá na vrstvu látky, kterou je pokryta vnitřní plocha trubice, a způsobuje její luminiscenci, tj. látka vyzařuje viditelné záření.
Luminofory
Látky, u nichž nastává luminiscence, se označují jako luminofory. Jsou to převážně pevné látky s příměsmi vytvářejícími tzv. luminiscenční centra (např. ZnS, CdS s příměsí Ag, Cu, Mg aj.).
Druhy luminiscence
Existuje více druhů luminiscence, např.
- Fotoluminiscence – luminiscence je vyvolána elektromagnetickým zářením (např. v případě zářivky)
- Elektroluminiscence – luminiscence je vyvolána elektrickým polem (např. u luminiscenční dioda, reklamní panely, nouzové osvětlení)
- Katodoluminiscence – luminiscence je vyvolána dopadajícími elektrony (např. stínítko televizní obrazovky)
- Chemoluminiscence – luminiscence je vyvolána chemickou reakcí (patří sem i bioluminiscence, kdy je emise světelného záření vytvořena živými organismy)
- Termoluminiscence – luminiscence je vyvolána vzrůstem teploty po předchozím dodání energie
- Radioluminiscence – luminiscence je vyvolána působením jaderného záření
- Triboluminiscence – luminiscence je vyvolána působením tlaku
Využití
Luminiscence nalezla široké využití zejména v optoelektronice (luminiscenční diody, stínítka obrazovek apod.), v lékařství (luminiscenční značky, luminiscenční sondy), v chemii (ke kvantitativnímu a kvalitativnímu určení látek).
Související články
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |