V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Machnín

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
(++)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 3: Řádka 3:
== Historie ==
== Historie ==
[[File:LI Liberec.png|thumb|left|Katastrální členění Liberce]]
[[File:LI Liberec.png|thumb|left|Katastrální členění Liberce]]
-
Obec byla patrně založena někdy ve 14. století [[Donínové|pány z Donína]]. Nazvána pak byla podle manželky [[purkrabí]]ho Viléma z Donína, která se jmenovala Machna. Původní název vsi byl tak Machnadorf, uváděn je ale také jako Mochendorf, Machndorf a Mochendorff. Poprvé je zmíněna roku 1428 v záznamech o bitvě mezi Janem Kralovcem a Lužičany. Osud vsi je odpočátku poznamenán její polohou na rozhraní [[Grabštejn (hrad)|grabštejnského]] a [[Frýdlant (zámek)|frýdlantského]] panství a blízkostí hradu [[Hamrštejn]]a. Ves tak časem přecházela z vlastnictví jednoho panství na druhé a zpět, jak se měnily hraniční poměry okolí. Patrně kvůli tomu byla v okolí vystavěna další tzv. Haléřová tvrz.
+
Obec byla patrně založena někdy ve 14. století pány z Donína. Nazvána pak byla podle manželky [[purkrabí]]ho Viléma z Donína, která se jmenovala Machna. Původní název vsi byl tak Machnadorf, uváděn je ale také jako Mochendorf, Machndorf a Mochendorff. Poprvé je zmíněna roku 1428 v záznamech o bitvě mezi Janem Kralovcem a Lužičany. Osud vsi je odpočátku poznamenán její polohou na rozhraní [[Grabštejn (hrad)|grabštejnského]] a [[Frýdlant (zámek)|frýdlantského]] panství a blízkostí hradu [[Hamrštejn]]a. Ves tak časem přecházela z vlastnictví jednoho panství na druhé a zpět, jak se měnily hraniční poměry okolí. Patrně kvůli tomu byla v okolí vystavěna další tzv. Haléřová tvrz.
V okolí obce, na Ovčí hoře, se těžily různé kovové rudy. Šlo [[olovo|olovnaté]] a [[měď]]ené rudy – [[chalkopyrit]] – a také [[limonit]]. Později byla objevena ložiska [[stříbro|stříbra]] u Panenské Hůrky. Těžba se sice přerušila za třicetileté války, definitivně se zastavila v polovině 18. století. Vykutané železo se zpracovávalo v [[hamr]]u na břehu Nisy (ostatně hrad Hamrštejn byl podle něj pojmenován). I když tento hamr patrně existoval již před samotným hradem a je tak údajně jedním z nejstarších na českém území, písemně je doložen až v půli 16. století.
V okolí obce, na Ovčí hoře, se těžily různé kovové rudy. Šlo [[olovo|olovnaté]] a [[měď]]ené rudy – [[chalkopyrit]] – a také [[limonit]]. Později byla objevena ložiska [[stříbro|stříbra]] u Panenské Hůrky. Těžba se sice přerušila za třicetileté války, definitivně se zastavila v polovině 18. století. Vykutané železo se zpracovávalo v [[hamr]]u na břehu Nisy (ostatně hrad Hamrštejn byl podle něj pojmenován). I když tento hamr patrně existoval již před samotným hradem a je tak údajně jedním z nejstarších na českém území, písemně je doložen až v půli 16. století.
Řádka 19: Řádka 19:
* '''Hrad [[Hamrštejn]]''' – zřícenina historického hradu ze 14. století
* '''Hrad [[Hamrštejn]]''' – zřícenina historického hradu ze 14. století
-
== Externí odkazy ==
+
== Souřadnice ==
{{geo cz|50|47|27|14|59|30}}
{{geo cz|50|47|27|14|59|30}}
 +
== Externí odkazy ==
 +
-
{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Město Liberec}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Liberec]]
[[Kategorie:Liberec]]

Aktuální verze z 6. 6. 2020, 09:49

Machnín je 33. místní částí města Liberce. Jeho území je tvořeno jediným katastrálním územím Machnín. Z jiných libereckých čtvrtí sousedí s Bedřichovkou, Horní Suchou, Karlovem pod Ještědem, mimo to s částmi Stráže nad Nisou, Kryštofova Údolí a Chrastavy. Machnínem protéká Lužická Nisa. Je zde železniční stanice a autobusové spojení linkou 16 liberecké MHD.

Obsah

Historie

Katastrální členění Liberce

Obec byla patrně založena někdy ve 14. století pány z Donína. Nazvána pak byla podle manželky purkrabího Viléma z Donína, která se jmenovala Machna. Původní název vsi byl tak Machnadorf, uváděn je ale také jako Mochendorf, Machndorf a Mochendorff. Poprvé je zmíněna roku 1428 v záznamech o bitvě mezi Janem Kralovcem a Lužičany. Osud vsi je odpočátku poznamenán její polohou na rozhraní grabštejnského a frýdlantského panství a blízkostí hradu Hamrštejna. Ves tak časem přecházela z vlastnictví jednoho panství na druhé a zpět, jak se měnily hraniční poměry okolí. Patrně kvůli tomu byla v okolí vystavěna další tzv. Haléřová tvrz.

V okolí obce, na Ovčí hoře, se těžily různé kovové rudy. Šlo olovnaté a měďené rudy – chalkopyrit – a také limonit. Později byla objevena ložiska stříbra u Panenské Hůrky. Těžba se sice přerušila za třicetileté války, definitivně se zastavila v polovině 18. století. Vykutané železo se zpracovávalo v hamru na břehu Nisy (ostatně hrad Hamrštejn byl podle něj pojmenován). I když tento hamr patrně existoval již před samotným hradem a je tak údajně jedním z nejstarších na českém území, písemně je doložen až v půli 16. století.

Obyvatelé Machnína se převážně živili jako zemědělci, pracující kolem panského dvora – pozdějšího statku. Vzhledem ke své poloze na hlavní trase směrem na Žitavu, nebyl Machnín ušetřen snad žádnému blízkému vojenskému tažení od bitvy pod Hamrštejnem roku 1428 do prusko-rakouské války 1866. Na druhou stranu tato poloha přinesla do Machnína v 19. století rozvoj dopravy – nejprve se ke Staré ulici přidala státní silnice do Chrastavy (1845), pak do Kryštofova Údolí (1858) a o rok později také železniční trať Liberec-Žitava, který překonává Nisu 700 m dlouhým mostem.

Roku 1850 byly k Machnínu přičleněny okolní obce Bedřichovka a Karlov. V roce 1885 byl založen obecní hřbitov s malou kaplí. Roku 1902 bylo v Machníně 28 zemědělských, 60 průmyslových podniků a 15 domácích živností. Od téhož roku byly zdejší prameny hlavním zdrojem vody pro liberecký vodovod, v obci samotné byl vodovod zřízen až roku 1934 po provedení nových vrtů. Do konce první světové války byl Machnín ryze německou obcí s bohatou spolkovou činností. V letech 1926–31 byl Machnín rozšířen o Novou čtvrť postavením třiceti nových domů na pozemcích kolem hřbitova. Zároveň byl v této lokalitě postaven nový pseudogotický kostel Božího srdce Páně. V obci byly dvě školy – česká jednotřídka a německá trojtřídní obecná, jedenáct hostinců, prodejnu spotřebního družstva a spořitelní a záložní spolek.

I když od vzniku ČSR tvořili obecní zastupitelstvo zástupci Svazu zemědělců, KSČ a Československé národně socialistické strany, nakonec se vývoj přiklonil k dominanci henleinovců. Koncem druhé světové války sloužila machnínská škola jako útočiště pro uprchlíky ze Slezska, v obci byl dočasně ubytován maďarský dobrovolnický sbor a jednotka Vlasovců. Počátkem roku 1945 měl Machnín ve 213 domech 1717 obyvatel (1566 Němců), po hlavní fázi odsunu zůstalo jen 230 Němců a roku 1948 žilo v obci jen 100 Němců a 1141 Čechů. Někdejší statek, který býval ještě v 19. století poplužním dvorem grabštejnského panství a v roce 1926 se stal majetkem města Liberce, a ostatní zemědělské usedlosti byly kolektivizovány a od roku 1953 spadaly pod Státní statek Liberec. Dne 1. 7. 1980 byl Machnín připojen k Liberci jako 33. čtvrť a téhož roku sem byla prodloužena linka č. 16 MHD, která sem jezdí dodnes. Roku 1991 měl Machnín 926 obyvatel.

Katastrální území

Katastrální území Machnín zahrnuje místní části Machnín, Bedřichovka a Karlov Pod Ještědem.

Významné objekty

  • Hrad Hamrštejn – zřícenina historického hradu ze 14. století

Souřadnice

Externí odkazy

Statutární město Liberec

Liberec (I Staré Město • II Nové Město • III Jeřáb • IV Perštýn • V Kristiánov) • VI Rochlice •
VII Horní Růžodol • VIII Dolní Hanychov • IX Janův Důl • X Františkov • XI Růžodol I • XII Staré Pavlovice •
XIII Nové Pavlovice • XIV Ruprechtice • Starý Harcov (XV Starý Harcov • XVI Nový Harcov) • XVII Kateřinky • XVIII Karlinky • XIX Horní Hanychov •
XX Ostašov • XXI Rudolfov • XXII Horní Suchá • XXIII Doubí • XXIV Pilínkov • XXV Vesec • XXVIII Hluboká • XXIX Kunratice •
XXX Vratislavice nad Nisou • XXXI Krásná Studánka • XXXII Radčice • Machnín (XXXIII Machnín • XXXIV Bedřichovka • XXXV Karlov pod Ještědem)

Citováno z „http://www1fdc.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Machn%C3%ADn“