Kostromská oblast

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 12. 2. 2014, 14:37

Kostromská oblast (rusky Костромска́я о́бласть) je oblastí Ruské federace. Administrativním centrem je město Kostroma. Hraničí na severu s Vologdskou, na východě s Kirovskou, na jihu s Nižněnovgorodskou, na západě s Ivanovskou a na severozápadě s Jaroslavskou oblastí. Velká část celé oblasti je pokryta lesy, což vytváří z Kostromské oblasti jendoho z největších evropských producentů dřeva.

Historie

Na začátku 4. století bylá celá dnešní oblast, kromě části na jih od řeky Unžy, součástí historické oblasti obývané Ugrofinským kmenem Merja. Nacházelo se zde více než 109 sídlišť, důležitých pro obchod a sloužících jako pevnosti. V období 9. až 12. století zakládali na těchto místech svá sídla Rusové. Mezi nejdůležitější historická města patří Kostroma, Šarja, Nerechta, Galič, Soligalič, a Makarjev. Od 18. století se zde rozvíjí textilní průmysl. Celá oblast byla roku 1944 osamostatněna od Jaroslavské oblasti.

Obyvatelstvo

Počet obyvtael byl v roce 2009 692 304, což je mnohem méně, než při minulém sčítání v roce 2002, kdy zde žilo 736 641 obyvatel. 96,3 % obyvatelstva je ruské národnosti (asi 692 300). Počet obyvatel národnostních menšin (v tis., stav 2002):

Velká města (stav 2008):

Kostroma 271 700
Buj 25 700
Šarja 24 800
Nerechta 24 700
Manturovo 18 300

Reference

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kostromská oblast

Rusko – Россия – (RUS)
Republiky Ruské federace
Adygejsko (Majkop) • Altajsko (Gorno-Altajsk) • Baškortostán (Ufa) • Burjatsko (Ulan-Ude) • Čečensko (Groznyj) • Čuvašsko (Čeboksary) • Dagestán (Machačkala) • Chakasie (Abakan) • Ingušsko (Magas) • Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) • Kalmycko (Elista) • Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) • Karélie (Petrozavodsk) • Komi (Syktyvkar) • Krym (Simferopol) • Marijsko (Joškar-Ola) • Mordvinsko (Saransk) • Sacha (Jakutsk) • Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) • Tatarstán (Kazaň) • Tuva (Kyzyl) • Udmurtsko (Iževsk)
Federální města Ruské federace
Moskva • Petrohrad • Sevastopol
Kraje Ruské federace
Altajský (Barnaul) • Chabarovský (Chabarovsk) • Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) • Krasnodarský (Krasnodar) • Krasnojarský (Krasnojarsk) • Permský (Perm) • Přímořský (Vladivostok) • Stavropolský (Stavropol) • Zabajkalský (Čita)
Oblasti
Amurská (Blagověščensk) • Archangelská (Archangelsk) • Astrachaňská (Astrachaň) • Bělgorodská (Bělgorod) • Brjanská (Brjansk) • Čeljabinská (Čeljabinsk) • Irkutská (Irkutsk) • Ivanovská (Ivanovo) • Jaroslavská (Jaroslavl) • Kaliningradská (Kaliningrad) • Kalužská (Kaluga) • Kemerovská (Kemerovo) • Kirovská (Kirov) • Kostromská (Kostroma) • Kurganská (Kurgan) • Kurská (Kursk) • Leningradská (Petrohrad) • Lipecká (Lipeck) • Magadanská (Magadan) • Moskevská (Moskva) • Murmanská (Murmansk) • Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) • Novgorodská (Veliký Novgorod) • Novosibirská (Novosibirsk) • Omská (Omsk) • Orelská (Orel) • Orenburská (Orenburg) • Penzenská (Penza) • Pskovská (Pskov) • Rjazaňská (Rjazaň) • Rostovská (Rostov na Donu) • Sachalinská (Južno-Sachalinsk) • Samarská (Samara) • Saratovská (Saratov) • Smolenská (Smolensk) • Sverdlovská (Jekatěrinburg) • Tambovská (Tambov) • Tomská (Tomsk) • Tverská (Tver) • Tulská (Tula) • Ťumeňská (Ťumeň) • Uljanovská (Uljanovsk) • Vladimirská (Vladimir) • Volgogradská (Volgograd) • Vologdská (Vologda) • Voroněžská (Voroněž)
Autonomní okruhy Ruské federace
Čukotský (Anadyr) • Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) • Jamalo-něnecký (Salechard) • Něnecký (Narjan-Mar)

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii