Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Kerak
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(Historie, Galerie exponátů) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | [[Soubor:Kerak BW 1.JPG|thumb| | + | [[Soubor:Kerak BW 1.JPG|thumb|300px|Město Kerak s hradem Krak des Moabites]] |
'''Kerak''' (lze také '''Karak''', nebo '''Al Karak''', [[arabština|arabsky]] الكرك) je město v dnešním [[Jordánsko|Jordánsku]] se slavným [[Křížové výpravy|křižáckým]] [[hrad]]em ''Krakem des Moabites'' zvaném též ''Le Pierre du Desert''. Dnes je hlavním městem [[Keracký gubernát|Kerackého gubernátu]]. | '''Kerak''' (lze také '''Karak''', nebo '''Al Karak''', [[arabština|arabsky]] الكرك) je město v dnešním [[Jordánsko|Jordánsku]] se slavným [[Křížové výpravy|křižáckým]] [[hrad]]em ''Krakem des Moabites'' zvaném též ''Le Pierre du Desert''. Dnes je hlavním městem [[Keracký gubernát|Kerackého gubernátu]]. | ||
==Poloha== | ==Poloha== | ||
| - | Kerak byl během | + | Kerak byl během křížových výprav součástí království jeruzalémského, leží jižně od [[Amman]]u na Královské dálnici. Starověká pevnost, zabraná křižáky se nachází ve výšce okolo 1000 metrů nad mořem a je ze tří stran obklopena údolím. Velitel hradu měl překrásný výhled na [[Mrtvé moře]]. Město s asi 20000 obyvateli se honosí množstvím budov, restaurací či míst k relaxaci z [[osmanská říše|osmanské]] [[architektura|architektury]] 19. století. Město zabírá trojúhelníkovou plošinu s [[hrad]]em v jižním cípu, který oblasti dominuje. |
==Historie== | ==Historie== | ||
| - | Kerak byl osídlen již od doby železné a stal se důležitým městem pro [[Moab]]ity (kteří ho pojmenovali ''Qir Moabský'''). V [[Bible|Bibli]] se Kerak nazývá ''Qer Harreseth'' a která je v 2 Královské 16:9 a v Ámosově 1:5, 9:7 popisuje jako město pod vládou | + | Kerak byl osídlen již od doby železné a stal se důležitým městem pro [[Moab]]ity (kteří ho pojmenovali ''Qir Moabský'''). V [[Bible|Bibli]] se Kerak nazývá ''Qer Harreseth'' a která je v 2 Královské 16:9 a v Ámosově 1:5, 9:7 popisuje jako město pod vládou asyrské říše a je zmíněný jako místo, kam přišli Syřané před osídlením oblastí severní [[Palestina|Palestiny]] a kam akkadský král Tiglatpilesar III. poslal své zajatce po dobytí [[Damašek|Damašku]]. Nakonec zřejmě padl do rukou Nabataeanců a roku 105 Římanům. Během [[řecko]]-římských dob se Kerak stal důležitým městem, známým pod jménem ''Kharkha''. Za vlády Byzantské říše v něm bylo zřízeno [[biskupství]] a [[křesťanství]] zde bylo tolerováno i vlády [[Arabové|Arabů]]. |
Největší důležitosti však Kerak dosáhl až za vlády [[Křížové výpravy|křižáků]] a následně jejich mocenských soupeřů Ajúbovců, kteří zde zanechali většinu architektonických památek z té doby. | Největší důležitosti však Kerak dosáhl až za vlády [[Křížové výpravy|křižáků]] a následně jejich mocenských soupeřů Ajúbovců, kteří zde zanechali většinu architektonických památek z té doby. | ||
===Hrad=== | ===Hrad=== | ||
| - | [[Soubor:Karak castle in Jordan.JPG|thumb | + | [[Soubor:Karak castle in Jordan.JPG|thumb|300px|Krak des Moabites]] |
S budováním hradu v Keraku začal v roce 1140 úředník Peganus z rozkazu [[jeruzalém]]ského krále Fulka z Anjou. Křižáci hrad nazývali ''Krak des Moabites'', nebo také „Kerak v Moabu“ a tak je také v literatuře často uváděn. Kerak bývá často zaměňován se slavným hradem [[Krak des Chevaliers]], který držel [[řád Johanitů]]. | S budováním hradu v Keraku začal v roce 1140 úředník Peganus z rozkazu [[jeruzalém]]ského krále Fulka z Anjou. Křižáci hrad nazývali ''Krak des Moabites'', nebo také „Kerak v Moabu“ a tak je také v literatuře často uváděn. Kerak bývá často zaměňován se slavným hradem [[Krak des Chevaliers]], který držel [[řád Johanitů]]. | ||
Peganus byl [[panství Oultrejordain|pánem z Oultrejordainu]] a Kerak se stal centrem jeho moci. Krak des Moabites nahradil Paganovi slabší hrad [[Krak de Montreal]] na jihu. Z Keraku mohl také [[Pegenus]] lépe kontrolovat [[Beduín|beduínské]] pastevce a obchodní trasy z [[Damašek|Damašku]] do [[Egypt]]a a [[Mekka|Mekky]]. Peganovi nástupci, jeho synovec Maurice a [[Filip z Milly]] hradu přidali věže a na severní a jižní straně nechali vybudovat příkopy (jižní příkop sloužil zárověň jako vodní nádrž). Z nejpozoruhodnějších prvků křižácké architektury se zachovali severní zeď, do které byli vestavěné ohromné dvouposchoďové haly. Ty se používali jako obytné prostory a stáje, ale také jako válečná galérie, ze které měl velitel obránců dokonalý přehled a úkryt před ostřelováním z [[obléhací stroje|obléhacích strojů]]. | Peganus byl [[panství Oultrejordain|pánem z Oultrejordainu]] a Kerak se stal centrem jeho moci. Krak des Moabites nahradil Paganovi slabší hrad [[Krak de Montreal]] na jihu. Z Keraku mohl také [[Pegenus]] lépe kontrolovat [[Beduín|beduínské]] pastevce a obchodní trasy z [[Damašek|Damašku]] do [[Egypt]]a a [[Mekka|Mekky]]. Peganovi nástupci, jeho synovec Maurice a [[Filip z Milly]] hradu přidali věže a na severní a jižní straně nechali vybudovat příkopy (jižní příkop sloužil zárověň jako vodní nádrž). Z nejpozoruhodnějších prvků křižácké architektury se zachovali severní zeď, do které byli vestavěné ohromné dvouposchoďové haly. Ty se používali jako obytné prostory a stáje, ale také jako válečná galérie, ze které měl velitel obránců dokonalý přehled a úkryt před ostřelováním z [[obléhací stroje|obléhacích strojů]]. | ||
| - | Roku 1176 získal Kerak | + | Roku 1176 získal Kerak svadbou Renauld de Chatillon se Stefanií z Milly, vdově po Humphreym III. z Toronu. Z Keraku Renauld zahájil útoky na [[muslim]]ské obchodní karavany a dokonce se pokusil zaútočit na [[Mekka|Mekku]]. V roce 1184 byl Krak des Moabites v reakci na Renauldovy výpady Saladinem obležen. Hrad byl obléhán během svatby princezny Isabela Jeruzalémská a [[Humphrey IV. z Toronu|Humphreye IV. z Toronu]] a Saladin po několika vyjednáváních souhlasil, aby jeho obléhací stroje nezaměřovali komnata novomanželů zatímco zaútočí na zbytek hradu. Obléhané nakonec vysvobodil král Balduin IV. |
Po bitvě u Hattínu roku 1187 Saladin oblehl Krak des Moabites znovu a roku 1189 jej dobyl. Podle legendy byli během obléhání obránci přinuceni prodat za jídlo své ženy a děti do [[otroctví]] (totéž se říká i o obléhání Kraku de Montreal). | Po bitvě u Hattínu roku 1187 Saladin oblehl Krak des Moabites znovu a roku 1189 jej dobyl. Podle legendy byli během obléhání obránci přinuceni prodat za jídlo své ženy a děti do [[otroctví]] (totéž se říká i o obléhání Kraku de Montreal). | ||
| - | V roce 1263 mamlúcký vládce Bajbars nechal v severozápadním rohu vybudovat další věž. Roku 1840 Egypťan | + | V roce 1263 mamlúcký vládce Bajbars nechal v severozápadním rohu vybudovat další věž. Roku 1840 Egypťan Ibrahim Paša hrad dobyl a zničil většinu jeho opevnění. |
Hrad se rozprostírá v jižní části plošiny. To je význačné pro křižáckou architekturu, která kombinuje prvky [[evropa|evropské]], [[Byzantská říše|byzantské]] a [[arabové|arabské]] architektury. Zdi jsou zesílené s čtverhranými vyčnívajícími věžemi, dlouhé klenuté kamenné galérie jsou osvícené pouze úzkými štěrbinami s hlubokým příkopem ze západu, který úplně oddělil hrad od okolí. | Hrad se rozprostírá v jižní části plošiny. To je význačné pro křižáckou architekturu, která kombinuje prvky [[evropa|evropské]], [[Byzantská říše|byzantské]] a [[arabové|arabské]] architektury. Zdi jsou zesílené s čtverhranými vyčnívajícími věžemi, dlouhé klenuté kamenné galérie jsou osvícené pouze úzkými štěrbinami s hlubokým příkopem ze západu, který úplně oddělil hrad od okolí. | ||
| Řádka 26: | Řádka 26: | ||
V podhradí Kraku des Moabites se nachází Keracké Archeologické Muzeum, které je nové otevřeno od roku [[2004]] po ukončení renovačních prací. Muzeum dokumentuje zdejší [[historie|historii]] i [[Archeologie|archeologii]] keracké a [[moab]]ské oblasti od nejstarších dob až [[islám]]ské doby. Historii střetů mezi [[islám]]em a [[křesťanství|křesťany]] v souvislosti s hradem Krak des Moabites a městem Kerak se v muzeu věnují do detailů. | V podhradí Kraku des Moabites se nachází Keracké Archeologické Muzeum, které je nové otevřeno od roku [[2004]] po ukončení renovačních prací. Muzeum dokumentuje zdejší [[historie|historii]] i [[Archeologie|archeologii]] keracké a [[moab]]ské oblasti od nejstarších dob až [[islám]]ské doby. Historii střetů mezi [[islám]]em a [[křesťanství|křesťany]] v souvislosti s hradem Krak des Moabites a městem Kerak se v muzeu věnují do detailů. | ||
| - | == | + | == Galerie exponátů z Kerackého archeologického muzea – obléhací stroje == |
| - | + | <center> | |
<gallery> | <gallery> | ||
| - | |||
Image:Kerak Museum 002.jpg|Model obléhacího praku | Image:Kerak Museum 002.jpg|Model obléhacího praku | ||
Image:Kerak Museum 003.jpg|Modely obléhací věže a obléhacího praku na jednom snímku | Image:Kerak Museum 003.jpg|Modely obléhací věže a obléhacího praku na jednom snímku | ||
| Řádka 36: | Řádka 35: | ||
==Sesterská města== | ==Sesterská města== | ||
| - | [[Soubor:Kerak nahias.png|thumb| | + | [[Soubor:Kerak nahias.png|thumb|300px|Mapa se správním dělením Kerackého gubernátu v Jordánsku]] |
[[9. listopad]]u [[2005]] se sesterským městem Keraku stal [[Birmingham (Alabama)|Birmingham]] v [[Alabama|Alabamě]]. Smlouva o přátelství mezi oběma městy bala podepsána v Birminghamu kerackým starostou Mohammedem Ma'aitou a tamějším starostou Bernardem Kincaidem. | [[9. listopad]]u [[2005]] se sesterským městem Keraku stal [[Birmingham (Alabama)|Birmingham]] v [[Alabama|Alabamě]]. Smlouva o přátelství mezi oběma městy bala podepsána v Birminghamu kerackým starostou Mohammedem Ma'aitou a tamějším starostou Bernardem Kincaidem. | ||
Starostové slíbili těsnější spolupráci a rozvíjení vztahu mezi oběma městy. | Starostové slíbili těsnější spolupráci a rozvíjení vztahu mezi oběma městy. | ||
Aktuální verze z 12. 1. 2016, 01:44
Kerak (lze také Karak, nebo Al Karak, arabsky الكرك) je město v dnešním Jordánsku se slavným křižáckým hradem Krakem des Moabites zvaném též Le Pierre du Desert. Dnes je hlavním městem Kerackého gubernátu.
Obsah |
Poloha
Kerak byl během křížových výprav součástí království jeruzalémského, leží jižně od Ammanu na Královské dálnici. Starověká pevnost, zabraná křižáky se nachází ve výšce okolo 1000 metrů nad mořem a je ze tří stran obklopena údolím. Velitel hradu měl překrásný výhled na Mrtvé moře. Město s asi 20000 obyvateli se honosí množstvím budov, restaurací či míst k relaxaci z osmanské architektury 19. století. Město zabírá trojúhelníkovou plošinu s hradem v jižním cípu, který oblasti dominuje.
Historie
Kerak byl osídlen již od doby železné a stal se důležitým městem pro Moabity (kteří ho pojmenovali Qir Moabský'). V Bibli se Kerak nazývá Qer Harreseth a která je v 2 Královské 16:9 a v Ámosově 1:5, 9:7 popisuje jako město pod vládou asyrské říše a je zmíněný jako místo, kam přišli Syřané před osídlením oblastí severní Palestiny a kam akkadský král Tiglatpilesar III. poslal své zajatce po dobytí Damašku. Nakonec zřejmě padl do rukou Nabataeanců a roku 105 Římanům. Během řecko-římských dob se Kerak stal důležitým městem, známým pod jménem Kharkha. Za vlády Byzantské říše v něm bylo zřízeno biskupství a křesťanství zde bylo tolerováno i vlády Arabů.
Největší důležitosti však Kerak dosáhl až za vlády křižáků a následně jejich mocenských soupeřů Ajúbovců, kteří zde zanechali většinu architektonických památek z té doby.
Hrad
S budováním hradu v Keraku začal v roce 1140 úředník Peganus z rozkazu jeruzalémského krále Fulka z Anjou. Křižáci hrad nazývali Krak des Moabites, nebo také „Kerak v Moabu“ a tak je také v literatuře často uváděn. Kerak bývá často zaměňován se slavným hradem Krak des Chevaliers, který držel řád Johanitů.
Peganus byl pánem z Oultrejordainu a Kerak se stal centrem jeho moci. Krak des Moabites nahradil Paganovi slabší hrad Krak de Montreal na jihu. Z Keraku mohl také Pegenus lépe kontrolovat beduínské pastevce a obchodní trasy z Damašku do Egypta a Mekky. Peganovi nástupci, jeho synovec Maurice a Filip z Milly hradu přidali věže a na severní a jižní straně nechali vybudovat příkopy (jižní příkop sloužil zárověň jako vodní nádrž). Z nejpozoruhodnějších prvků křižácké architektury se zachovali severní zeď, do které byli vestavěné ohromné dvouposchoďové haly. Ty se používali jako obytné prostory a stáje, ale také jako válečná galérie, ze které měl velitel obránců dokonalý přehled a úkryt před ostřelováním z obléhacích strojů.
Roku 1176 získal Kerak svadbou Renauld de Chatillon se Stefanií z Milly, vdově po Humphreym III. z Toronu. Z Keraku Renauld zahájil útoky na muslimské obchodní karavany a dokonce se pokusil zaútočit na Mekku. V roce 1184 byl Krak des Moabites v reakci na Renauldovy výpady Saladinem obležen. Hrad byl obléhán během svatby princezny Isabela Jeruzalémská a Humphreye IV. z Toronu a Saladin po několika vyjednáváních souhlasil, aby jeho obléhací stroje nezaměřovali komnata novomanželů zatímco zaútočí na zbytek hradu. Obléhané nakonec vysvobodil král Balduin IV.
Po bitvě u Hattínu roku 1187 Saladin oblehl Krak des Moabites znovu a roku 1189 jej dobyl. Podle legendy byli během obléhání obránci přinuceni prodat za jídlo své ženy a děti do otroctví (totéž se říká i o obléhání Kraku de Montreal).
V roce 1263 mamlúcký vládce Bajbars nechal v severozápadním rohu vybudovat další věž. Roku 1840 Egypťan Ibrahim Paša hrad dobyl a zničil většinu jeho opevnění.
Hrad se rozprostírá v jižní části plošiny. To je význačné pro křižáckou architekturu, která kombinuje prvky evropské, byzantské a arabské architektury. Zdi jsou zesílené s čtverhranými vyčnívajícími věžemi, dlouhé klenuté kamenné galérie jsou osvícené pouze úzkými štěrbinami s hlubokým příkopem ze západu, který úplně oddělil hrad od okolí.
V podhradí Kraku des Moabites se nachází Keracké Archeologické Muzeum, které je nové otevřeno od roku 2004 po ukončení renovačních prací. Muzeum dokumentuje zdejší historii i archeologii keracké a moabské oblasti od nejstarších dob až islámské doby. Historii střetů mezi islámem a křesťany v souvislosti s hradem Krak des Moabites a městem Kerak se v muzeu věnují do detailů.
Galerie exponátů z Kerackého archeologického muzea – obléhací stroje
 Model obléhacího praku |
 Modely obléhací věže a obléhacího praku na jednom snímku |
 Modely obléhací věže a obléhacího praku z větší vzdálenosti s originálními kamennými střelami |
Sesterská města
9. listopadu 2005 se sesterským městem Keraku stal Birmingham v Alabamě. Smlouva o přátelství mezi oběma městy bala podepsána v Birminghamu kerackým starostou Mohammedem Ma'aitou a tamějším starostou Bernardem Kincaidem. Starostové slíbili těsnější spolupráci a rozvíjení vztahu mezi oběma městy.
Literatura
- Politics & Change in Al-Karak, Jordan, A Study of a Small Arab Town & Its District ISBN 0-19-215805-8, Author: Peter Gubser
- Kennedy, Hugh (2000). Crusader Castles. Cambridge University Press.
Související články
- Křížové výpravy
- Saladin
- Krak des Chevaliers
- Krak de Montréal
Externí odkazy
- (arabsky) Oficiální stránka města Al Karak
- (anglicky) Personal page about Al Karak
- (anglicky) Khirbet Kerak Ware
- (anglicky) A photo tour in and around the castle
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |