V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Komárov (okres Beroun)

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(++)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 30: Řádka 30:
| NUTS3 = CZ020
| NUTS3 = CZ020
| nad.výš = 398
| nad.výš = 398
-
}}
+
}}Městys '''Komárov''' se nachází v [[Okres Beroun|okrese Beroun]], kraj [[Středočeský kraj|Středočeský]], 4 km jihozápadně od města [[Hořovice]].
-
 
+
* Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 2 465 obyvatel.
-
Městys '''Komárov''' se nachází v [[Okres Beroun|okrese Beroun]], kraj [[Středočeský kraj|Středočeský]].
+
* Ke dni 1. 1. 2020 zde žilo '''2 430''' obyvatel.
-
Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 2465 obyvatel.
+
== Původ jména ==
== Původ jména ==
Řádka 39: Řádka 38:
== Historie ==
== Historie ==
-
První písemná zmínka o obci Komárov pochází z roku 1263, kdy se zde připomíná jakýsi Bohuslav, zřejmě předek rodu Pešíků z Komárova<sup>1</sup>. Pešíkové drželi komárovský statek až do roku 1602. Původní sídlo tohoto rodu stálo na místě budovy dnešní pošty a Železářského muzea. Objekt, stržený v roce 1888 měl čtvercový půdorys, v každém rohu pak byla věž. Poslední věž se zřítila roku 1799<sup>2</sup>. Rod Pešíků z Komárova vymřel roku 1712, kdy jako poslední mužský potomek umírá Karel Pešík z Komárova<sup>3</sup>.
+
První písemná zmínka o obci Komárov pochází z roku 1263, kdy se zde připomíná jakýsi Bohuslav, zřejmě předek rodu Pešíků z Komárova. Pešíkové drželi komárovský statek až do roku 1602. Původní sídlo tohoto rodu stálo na místě budovy dnešní pošty a Železářského muzea. Objekt, stržený v roce 1888 měl čtvercový půdorys, v každém rohu pak byla věž. Poslední věž se zřítila roku 1799. Rod Pešíků z Komárova vymřel roku 1712, kdy jako poslední mužský potomek umírá Karel Pešík z Komárova.
-
 
+
* Velmi zajímavou postavou v komárovské historii byl majitel panství Jindřich Otta z Losu, který byl 21.6.&nbsp;1621 popraven spolu s dalšími  direktory povstání proti Habsburkům na Staroměstském náměstí v Praze.
-
<br />Velmi zajímavou postavou v komárovské historii byl majitel panství Jindřich Otta z Losu, který byl 21.6.1621 popraven spolu s dalšími  direktory povstání proti Habsburkům na Staroměstském náměstí v Praze<sup>4</sup>.
+
-
<br /><sup>1</sup>Kolektiv autorů, Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Praha, Svoboda 1985
+
==== Rok 1932 ====
-
<br /><sup>2</sup>tamtéž
+
Ve městě Komárov u&nbsp;Hořovic ''(1542&nbsp;obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, [[chudobinec]], sbor dobrovolných hasičů)'' byly v&nbsp;roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:<ref>''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha&nbsp;1932, svazek&nbsp;I, str.&nbsp;598-599. (česky a německy)</ref> 2 lékaři, biograf Sokol, továrna na cementové zboží, cihelna, 2&nbsp;cukráři, obchod s&nbsp;cukrovinkami, čalouník, drogerie, elektrotechnický závod, 3&nbsp;holiči, 6&nbsp;hostinců, hotel, instalace, kapelník, knihař, kolář, 2&nbsp;konsumy, 2&nbsp;kováři, 3&nbsp;krejčí, obchod s&nbsp;kůžemi, lékárna, malíř, 2&nbsp;mlýny, 2&nbsp;modistky obchod s&nbsp;obuví Baťa, 2&nbsp;obuvníci, 2&nbsp;pekaři, 2&nbsp;obchody s&nbsp;lahvovým pivem, pila, pohřební ústav, 2&nbsp;porodní asistentky, 2&nbsp;prádelny, 5&nbsp;řezníků, sedlář, 8&nbsp;obchodů se smíšeným zbožím, Občanská záložna, 2&nbsp;stavitelé, obchod se střižním zbožím, 2&nbsp;švadleny, tesařský mistr, 3&nbsp;trafiky, 4&nbsp;truhláři, 2&nbsp;obchody s&nbsp;uhlím, zahradnictví, zámečník, zubní atelier, Akciové železárny.
-
<br /><sup>3</sup>HALADA J., Lexikon české šlechty, Praha, Akropolis 1993
+
-
<br /><sup>4</sup>MYSLIVEČEK M., Erbovník, Praha, Horizont 1993
+
Od [[10. říjen|10. října]] [[2006]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=8&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006</ref>
Od [[10. říjen|10. října]] [[2006]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=8&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006</ref>
Řádka 62: Řádka 58:
-
{{Okres Beroun}}{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Commonscat|Komárov (Beroun District)}}{{Městys Komárov (okres Beroun)}}{{Okres Beroun}}{{Článek z Wikipedie}}
 +
[[Kategorie:Komárov (okres Beroun)| ]]
[[Kategorie:Městyse v Čechách]]
[[Kategorie:Městyse v Čechách]]
[[Kategorie:Okres Beroun]]
[[Kategorie:Okres Beroun]]
[[Kategorie:Obce v okrese Beroun]]
[[Kategorie:Obce v okrese Beroun]]

Aktuální verze z 10. 2. 2021, 13:26

Městys Komárov se nachází v okrese Beroun, kraj Středočeský, 4 km jihozápadně od města Hořovice.

  • Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 2 465 obyvatel.
  • Ke dni 1. 1. 2020 zde žilo 2 430 obyvatel.

Obsah

Původ jména

Původ se dá vysvětlit pravděpodobně od množství komárů poletujících přes močály, které zde kdysi bývaly. V knize O. Dvořáka - Putování bájnou krajinou však nalezneme i "keltský" výraz komar, což je prý označení pro soutok, čímž se zřejmě naráží na polohu Komárova na soutoku tří potoků a to Červeného, Rohlovského a Jalového.

Historie

První písemná zmínka o obci Komárov pochází z roku 1263, kdy se zde připomíná jakýsi Bohuslav, zřejmě předek rodu Pešíků z Komárova. Pešíkové drželi komárovský statek až do roku 1602. Původní sídlo tohoto rodu stálo na místě budovy dnešní pošty a Železářského muzea. Objekt, stržený v roce 1888 měl čtvercový půdorys, v každém rohu pak byla věž. Poslední věž se zřítila roku 1799. Rod Pešíků z Komárova vymřel roku 1712, kdy jako poslední mužský potomek umírá Karel Pešík z Komárova.

  • Velmi zajímavou postavou v komárovské historii byl majitel panství Jindřich Otta z Losu, který byl 21.6. 1621 popraven spolu s dalšími direktory povstání proti Habsburkům na Staroměstském náměstí v Praze.

Rok 1932

Ve městě Komárov u Hořovic (1542 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, chudobinec, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[1] 2 lékaři, biograf Sokol, továrna na cementové zboží, cihelna, 2 cukráři, obchod s cukrovinkami, čalouník, drogerie, elektrotechnický závod, 3 holiči, 6 hostinců, hotel, instalace, kapelník, knihař, kolář, 2 konsumy, 2 kováři, 3 krejčí, obchod s kůžemi, lékárna, malíř, 2 mlýny, 2 modistky obchod s obuví Baťa, 2 obuvníci, 2 pekaři, 2 obchody s lahvovým pivem, pila, pohřební ústav, 2 porodní asistentky, 2 prádelny, 5 řezníků, sedlář, 8 obchodů se smíšeným zbožím, Občanská záložna, 2 stavitelé, obchod se střižním zbožím, 2 švadleny, tesařský mistr, 3 trafiky, 4 truhláři, 2 obchody s uhlím, zahradnictví, zámečník, zubní atelier, Akciové železárny.

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[2]

Pamětihodnosti

  • Kaplička na náměstí Jana Husa
  • Secesní budovy na náměstí Míru
  • Budova bývalého zámku, dnes pošta a muzeum
  • Litinová socha na náměstí Míru, pořízena pro Zemskou výstavu v Praze 1891

Souřadnice

Reference

  1. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 598-599. (česky a německy)
  2. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Komárov (okres Beroun)
Městys Komárov

KleštěniceKomárov

  Města, městyse a obce okresu Beroun  

Bavoryně • Beroun • Běštín • Broumy • Březová • Bubovice • Bykoš • Bzová • Cerhovice • Drozdov • Felbabka • Hlásná Třebaň • Hořovice • Hostomice • Hředle • Hudlice • Hvozdec • Hýskov • Chaloupky • Chlustina • Chodouň • Chrustenice • Chyňava • Jivina • Karlštejn • Komárov • Koněprusy • Korno • KotopekyKrálův DvůrKublov • Lážovice • Lhotka • LibomyšlLiteň • Loděnice • Lochovice • Lužce • Malá Víska • Málkov • Měňany • Mezouň • Mořina • Mořinka • Nenačovice • Nesvačily • Neumětely • Nižbor • Nový Jáchymov • Olešná • Osek • Osov • Otmíče • Otročiněves • Podbrdy • Podluhy • Praskolesy • Rpety • Skřipel • Skuhrov • Srbsko • Stašov • Suchomasty • Svatá • Svatý Jan pod Skalou • Svinaře • Tetín • Tlustice • Tmaň • Točník • Trubín • Trubská • Újezd • Velký Chlumec • Vinařice • Vižina • Vráž • Všeradice • Vysoký Újezd • Zadní Třebaň • Zaječov • Záluží • Zdice • Žebrák • Železná