Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Archangelská oblast
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(++) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 19: | Řádka 19: | ||
| předvolba = | | předvolba = | ||
| čas = +3 (v [[letní čas|létě]] +4) | | čas = +3 (v [[letní čas|létě]] +4) | ||
| - | }} | + | }}[[Soubor:Map of Russia (2014–2022) - Arkhangelsk Oblast.png|thumb|250px|Mapa celé Archangelské oblasti]] |
'''Archangelská oblast''' ({{vjazyce2|ru|''Архангельская область''}} [Archangelskaja oblasť]) je [[ruské oblasti|oblast]] na severu evropské části [[Rusko|Ruska]]. Byla založena [[23. září]] [[1937]]. Má rozlohu 587 400 [[Kilometr čtvereční|km²]] (z toho 176 700 km² připadá na [[Něnecký autonomní okruh]] a 104 400 km² na [[ostrov]]y). Má 1 443 300 obyvatel ([[2001]]). Hlavním městem je [[Archangelsk]]. Oblast je součástí [[Severozápadní federální okruh|Severozápadního federálního okruhu]]. | '''Archangelská oblast''' ({{vjazyce2|ru|''Архангельская область''}} [Archangelskaja oblasť]) je [[ruské oblasti|oblast]] na severu evropské části [[Rusko|Ruska]]. Byla založena [[23. září]] [[1937]]. Má rozlohu 587 400 [[Kilometr čtvereční|km²]] (z toho 176 700 km² připadá na [[Něnecký autonomní okruh]] a 104 400 km² na [[ostrov]]y). Má 1 443 300 obyvatel ([[2001]]). Hlavním městem je [[Archangelsk]]. Oblast je součástí [[Severozápadní federální okruh|Severozápadního federálního okruhu]]. | ||
== Geografická poloha == | == Geografická poloha == | ||
| Řádka 35: | Řádka 35: | ||
* [[Rajón]]y - [[Hornotoemský rajón|Hornotoemský]], [[Cholmogorský rajón|Cholmogorský]], [[Kargopolský rajón|Kargopolský]], [[Konošský rajón|Konošský]], [[Kotlaský rajón|Kotlaský]], [[Krasnoborský rajón|Krasnoborský]], [[Lenský rajón|Lenský]], [[Lešukonský rajón|Lešukonský]], [[Mezenský rajón|Mezenský]], [[Nová země]]<ref>Nemá status rajónu, ale je zvlášní administrativní jednotkou</ref>, [[Njandomský rajón|Njandomský]], [[Oněžský rajón|Oněžský]], [[Piněžský rajón|Piněžský]], [[Plesecský rajón|Plesecský]], [[Primorský rajón|Primorský]]<ref>Zahrnuje i Solovecké ostrovy, zemi Františka Josefa a ostrov Viktorija</ref>, [[Šenkurský rajón|Šenkurský]], [[Usťjanský rajón|Usťjanský]], [[Velský rajón|Velský]], [[Vilegodský rajón|Vilegodský]], [[Vinogradovský rajón|Vinogradovský]], [[Zapolární rajón]]<ref>Je tvořen územím Něneckého autonomního okruhu, kromě jeho hlavního města</ref> | * [[Rajón]]y - [[Hornotoemský rajón|Hornotoemský]], [[Cholmogorský rajón|Cholmogorský]], [[Kargopolský rajón|Kargopolský]], [[Konošský rajón|Konošský]], [[Kotlaský rajón|Kotlaský]], [[Krasnoborský rajón|Krasnoborský]], [[Lenský rajón|Lenský]], [[Lešukonský rajón|Lešukonský]], [[Mezenský rajón|Mezenský]], [[Nová země]]<ref>Nemá status rajónu, ale je zvlášní administrativní jednotkou</ref>, [[Njandomský rajón|Njandomský]], [[Oněžský rajón|Oněžský]], [[Piněžský rajón|Piněžský]], [[Plesecský rajón|Plesecský]], [[Primorský rajón|Primorský]]<ref>Zahrnuje i Solovecké ostrovy, zemi Františka Josefa a ostrov Viktorija</ref>, [[Šenkurský rajón|Šenkurský]], [[Usťjanský rajón|Usťjanský]], [[Velský rajón|Velský]], [[Vilegodský rajón|Vilegodský]], [[Vinogradovský rajón|Vinogradovský]], [[Zapolární rajón]]<ref>Je tvořen územím Něneckého autonomního okruhu, kromě jeho hlavního města</ref> | ||
=== Obydlená místa === | === Obydlená místa === | ||
| + | [[Soubor:Severodvinsk view from the plane.JPG|thumb|240px|Letecký pohled na Severodvinsk]] | ||
* Centrum oblasti - město [[Archangelsk]]. | * Centrum oblasti - město [[Archangelsk]]. | ||
* Další města - [[Kargopol]], [[Korjažma]], [[Kotlas]], [[Mezeň (město)|Mezeň]], [[Mirnyj]], [[Narjan Mar]], [[Novodvinsk]], [[Njandoma]], [[Oněga (město)|Oněga]], [[Severodvinsk]], [[Solvyčegodsk]], [[Šenkursk]] , [[Velsk]]. | * Další města - [[Kargopol]], [[Korjažma]], [[Kotlas]], [[Mezeň (město)|Mezeň]], [[Mirnyj]], [[Narjan Mar]], [[Novodvinsk]], [[Njandoma]], [[Oněga (město)|Oněga]], [[Severodvinsk]], [[Solvyčegodsk]], [[Šenkursk]] , [[Velsk]]. | ||
* Další větší sídla (nad 5000 obyvatel) - [[Bereznik]], [[Iskatělej]], [[Konoša]], [[Krasnoborsk]], [[Kuloj (vesnice)|Kuloj]], [[Lešukonskoe]], [[Okťabrskij]], [[Pleseck]], [[Savinskij]], [[Severooněžsk]], [[Vyčegodskij]]. | * Další větší sídla (nad 5000 obyvatel) - [[Bereznik]], [[Iskatělej]], [[Konoša]], [[Krasnoborsk]], [[Kuloj (vesnice)|Kuloj]], [[Lešukonskoe]], [[Okťabrskij]], [[Pleseck]], [[Savinskij]], [[Severooněžsk]], [[Vyčegodskij]]. | ||
== Klima == | == Klima == | ||
| - | [[Soubor:White Sea map.png|thumb]] | + | [[Soubor:White Sea map.png|thumb|240px|[[Bílé moře]] (mapa)]] |
| - | Podnebí je drsné. Zima je studená, průměrná teplota v lednu v [[Amderma|Amdermě]] je -18,4 [[stupeň Celsia|°C]], v [[Archangelsk]]u -12,5 °C a v [[Kotlas]]e -14 °C. Průměrná teplota v červenci je 16,5 až 17 °C na jihu a 8 až 10 °C na severovýchodě. Na pobřeží ''Bílého moře'' jsou časté [[mlha|mlhy]] (40 až 60 dní za rok). Charakteristická je nestálost počasí. Průměrné roční množství [[srážky|srážek]] je v ''Něneckém autonomním okruhu'' 300 až 400 [[Metr#Milimetr|mm]] a na jihu oblasti 500 až 550 mm. V severovýchodní části od 66° s.š. je věčně [[zmrzlá půda]]. | + | Podnebí je drsné. Zima je studená, průměrná teplota v lednu v [[Amderma|Amdermě]] je -18,4 [[stupeň Celsia|°C]], v [[Archangelsk]]u -12,5 °C a v [[Kotlas]]e -14 °C. Průměrná teplota v červenci je 16,5 až 17 °C na jihu a 8 až 10 °C na severovýchodě. Na pobřeží ''Bílého moře'' jsou časté [[mlha|mlhy]] (40 až 60 dní za rok). Charakteristická je nestálost počasí.<br />Průměrné roční množství [[srážky|srážek]] je v ''Něneckém autonomním okruhu'' 300 až 400 [[Metr#Milimetr|mm]] a na jihu oblasti 500 až 550 mm. V severovýchodní části od 66° s.š. je věčně [[zmrzlá půda]]. |
== Vodní zdroje == | == Vodní zdroje == | ||
| - | Pobřežní části [[moře]] jsou mělké s mnohými mělčinami. Oblast má hustou síť řek a jezer. Všechny [[řeka|řeky]] (s výjimkou [[Ileksa|Ileksy]]) patří k [[úmoří]] [[Severní ledový oceán|Severního ledového oceánu]]. Největší z nich je [[Severní Dvina]] (s [[přítok]]y [[Vyčegda]], [[Pinega]], [[Vaga]]), [[Oněga]], [[Mezeň (řeka)|Mezeň]] a dolní [[Pečora]]. V době jarních vysokých vodních stavů řekami odteče 50 až 60 % ročního odtoku a v létě voda opadá. V oblasti je přibližně 2,5 tisíce [[jezero|jezer]], která jsou soustředěná převážně v [[povodí]] ''Oněgy'' a na samém severovýchodě. Největší z nich jsou [[Lača]], [[Kenozero]], [[Kožozero]], [[Golodnaja guba]] a [[Golcovo]]. | + | Pobřežní části [[moře]] jsou mělké s mnohými mělčinami. Oblast má hustou síť řek a jezer. Všechny [[řeka|řeky]] (s výjimkou [[Ileksa|Ileksy]]) patří k [[úmoří]] [[Severní ledový oceán|Severního ledového oceánu]]. Největší z nich je [[Severní Dvina]] (s [[přítok]]y [[Vyčegda]], [[Pinega]], [[Vaga]]), [[Oněga]], [[Mezeň (řeka)|Mezeň]] a dolní [[Pečora]]. V době jarních vysokých vodních stavů řekami odteče 50 až 60 % ročního odtoku a v létě voda opadá. V oblasti je přibližně 2,5 tisíce [[jezero|jezer]], která jsou soustředěná převážně v [[povodí]] ''Oněgy'' a na samém severovýchodě. Největší z nich jsou [[Lača]], [[Kenozero]], [[Kožozero]], [[Golodnaja guba]] a [[Golcovo]]. |
== Půdy a flóra == | == Půdy a flóra == | ||
V souvislosti s rovinným reliéfem jsou zřetelně viditelné [[zeměpisná šířka|šířkové]] zóny půd a rostlinstva. Na severovýchodě je zóna [[tundra|tundry]], která se dělí na podzóny [[arktická tundra|arktickou]], [[mechově-lišejníková tundra|mechově-lišejníkovou]] a [[jižní keřovitá tundra|jižní keřovitou]]. [[Půda (pedologie)|Půdy]] jsou zde [[tundrová lepkavá půda|tundrové lepkavé]] a [[tundrová bažinatá půda|tundrové bažinaté]]. Zóna [[lesotundra|lesotundry]] je charakteristická kombinací řídkých [[les]]ů s bezlesými tundrovými úseky. Převládají zde půdy [[rašelinová lepkavá půda]] a [[mírně podzolová půda|mírně podzolové]]. Lesní plocha zaujímá polovinu oblasti. Velká část oblasti se rozkládá v pásmu [[severská tajga|severské]] a [[střední tajga|střední tajgy]]. V lesích rostou převážně [[smrk]]y a [[borovice]]. Na východě jsou široce rozšířené [[listnatý les|listnaté lesy]] a vyskytují se zde také [[jedle]]. V severské tajze (přibližně do 64° s.š.) se lesy vyznačují nízkou produktivitou. Rozsáhlé plochy jsou vyplněny [[rašeliník]]ovými [[bažina]]mi. Půdy jsou [[podzolová lepkavá půda|podzolové lepkavé]] a [[rašelinově bažinatá půda|rašelinově bažinaté]]. Ve střední tajze jsou lesy hustší a jejich kapacita je vyšší. Půdy jsou [[podzolová půda|podzolové]], [[podzolově bažinatá půda|podzolově bažinaté]] a místy (na jihozápadě) [[drnově podzolová půda|drnově podzolové]]. V dolinách řek v [[tajga|tajze]] významnou plochu zaujímají [[zaplavované louky]]. | V souvislosti s rovinným reliéfem jsou zřetelně viditelné [[zeměpisná šířka|šířkové]] zóny půd a rostlinstva. Na severovýchodě je zóna [[tundra|tundry]], která se dělí na podzóny [[arktická tundra|arktickou]], [[mechově-lišejníková tundra|mechově-lišejníkovou]] a [[jižní keřovitá tundra|jižní keřovitou]]. [[Půda (pedologie)|Půdy]] jsou zde [[tundrová lepkavá půda|tundrové lepkavé]] a [[tundrová bažinatá půda|tundrové bažinaté]]. Zóna [[lesotundra|lesotundry]] je charakteristická kombinací řídkých [[les]]ů s bezlesými tundrovými úseky. Převládají zde půdy [[rašelinová lepkavá půda]] a [[mírně podzolová půda|mírně podzolové]]. Lesní plocha zaujímá polovinu oblasti. Velká část oblasti se rozkládá v pásmu [[severská tajga|severské]] a [[střední tajga|střední tajgy]]. V lesích rostou převážně [[smrk]]y a [[borovice]]. Na východě jsou široce rozšířené [[listnatý les|listnaté lesy]] a vyskytují se zde také [[jedle]]. V severské tajze (přibližně do 64° s.š.) se lesy vyznačují nízkou produktivitou. Rozsáhlé plochy jsou vyplněny [[rašeliník]]ovými [[bažina]]mi. Půdy jsou [[podzolová lepkavá půda|podzolové lepkavé]] a [[rašelinově bažinatá půda|rašelinově bažinaté]]. Ve střední tajze jsou lesy hustší a jejich kapacita je vyšší. Půdy jsou [[podzolová půda|podzolové]], [[podzolově bažinatá půda|podzolově bažinaté]] a místy (na jihozápadě) [[drnově podzolová půda|drnově podzolové]]. V dolinách řek v [[tajga|tajze]] významnou plochu zaujímají [[zaplavované louky]]. | ||
Aktuální verze z 17. 9. 2024, 11:26
_-_Arkhangelsk_Oblast.png)
Archangelská oblast (rusky Архангельская область [Archangelskaja oblasť]) je oblast na severu evropské části Ruska. Byla založena 23. září 1937. Má rozlohu 587 400 km² (z toho 176 700 km² připadá na Něnecký autonomní okruh a 104 400 km² na ostrovy). Má 1 443 300 obyvatel (2001). Hlavním městem je Archangelsk. Oblast je součástí Severozápadního federálního okruhu.
Obsah |
Geografická poloha
Hraničí s Karelskou republikou na západě, s Vologdskou oblastí na jihu a jihozápadě, s Vologdskou oblastí na jihu a jihozápadě, s Kirovskou oblastí na jihovýchodě, s Republikou Komi na východě a Něnecký autonomní okruh hraničí na severovýchodě také s Jamalskoněneckým autonomním okruhem Ťumenské oblasti. Pobřeží omývají na severu Bílé moře, Barentsovo moře, Pečorské moře a Karské moře. Oblast zahrnuje souostroví Nová země a země Františka Josefa v Severním ledovém oceánu a Solověcké ostrovy v Bílém moři. Oblast se nachází na severovýchodním okraji Východoevropské roviny. Ve střední části (mezi Timanským krjažem a Oněgou) se rozprostírá vlnitá rovina, rozčleněná širokými říčními údolími (Severní Dvina, Piněga, Mezeň). Úseky bažinatých rozvodí mají nadmořskou výšku 150 až 270 m (Konošská a Njandomská vysočina a Bělomořsko-Kulojská planina). Mezi Oněgou a Severní Dvinou a v povodí Kuloje jsou rozvinuté krasové formy reliéfu. Východně od Timanského krjaže se rozkládá rozsáhlá bažinatá Pečorská nížina, jejíž převážnou část vyplňuje Bolšezemelská a Malozemelská tundra (v centrálních částech dosahují morénové valy výšek 250 až 275 m). Na severozápadě se táhne horské pásmo Větrný Pojas (do 344 m) a východně Timanský krjaž (do 303 m), Kanin Kameň (do 242 m), hřbet Paj-Choj (do 467 m).
Ostrovy
Administrativní dělení
- Městské okruhy - Archangelsk, Korjažma, Kotlas, Mirnyj, Narjan-Mar[1], Novodvinsk, Severodvinsk
- Rajóny - Hornotoemský, Cholmogorský, Kargopolský, Konošský, Kotlaský, Krasnoborský, Lenský, Lešukonský, Mezenský, Nová země[2], Njandomský, Oněžský, Piněžský, Plesecský, Primorský[3], Šenkurský, Usťjanský, Velský, Vilegodský, Vinogradovský, Zapolární rajón[4]
Obydlená místa
- Centrum oblasti - město Archangelsk.
- Další města - Kargopol, Korjažma, Kotlas, Mezeň, Mirnyj, Narjan Mar, Novodvinsk, Njandoma, Oněga, Severodvinsk, Solvyčegodsk, Šenkursk , Velsk.
- Další větší sídla (nad 5000 obyvatel) - Bereznik, Iskatělej, Konoša, Krasnoborsk, Kuloj, Lešukonskoe, Okťabrskij, Pleseck, Savinskij, Severooněžsk, Vyčegodskij.
Klima
Podnebí je drsné. Zima je studená, průměrná teplota v lednu v Amdermě je -18,4 °C, v Archangelsku -12,5 °C a v Kotlase -14 °C. Průměrná teplota v červenci je 16,5 až 17 °C na jihu a 8 až 10 °C na severovýchodě. Na pobřeží Bílého moře jsou časté mlhy (40 až 60 dní za rok). Charakteristická je nestálost počasí.
Průměrné roční množství srážek je v Něneckém autonomním okruhu 300 až 400 mm a na jihu oblasti 500 až 550 mm. V severovýchodní části od 66° s.š. je věčně zmrzlá půda.
Vodní zdroje
Pobřežní části moře jsou mělké s mnohými mělčinami. Oblast má hustou síť řek a jezer. Všechny řeky (s výjimkou Ileksy) patří k úmoří Severního ledového oceánu. Největší z nich je Severní Dvina (s přítoky Vyčegda, Pinega, Vaga), Oněga, Mezeň a dolní Pečora. V době jarních vysokých vodních stavů řekami odteče 50 až 60 % ročního odtoku a v létě voda opadá. V oblasti je přibližně 2,5 tisíce jezer, která jsou soustředěná převážně v povodí Oněgy a na samém severovýchodě. Největší z nich jsou Lača, Kenozero, Kožozero, Golodnaja guba a Golcovo.
Půdy a flóra
V souvislosti s rovinným reliéfem jsou zřetelně viditelné šířkové zóny půd a rostlinstva. Na severovýchodě je zóna tundry, která se dělí na podzóny arktickou, mechově-lišejníkovou a jižní keřovitou. Půdy jsou zde tundrové lepkavé a tundrové bažinaté. Zóna lesotundry je charakteristická kombinací řídkých lesů s bezlesými tundrovými úseky. Převládají zde půdy rašelinová lepkavá půda a mírně podzolové. Lesní plocha zaujímá polovinu oblasti. Velká část oblasti se rozkládá v pásmu severské a střední tajgy. V lesích rostou převážně smrky a borovice. Na východě jsou široce rozšířené listnaté lesy a vyskytují se zde také jedle. V severské tajze (přibližně do 64° s.š.) se lesy vyznačují nízkou produktivitou. Rozsáhlé plochy jsou vyplněny rašeliníkovými bažinami. Půdy jsou podzolové lepkavé a rašelinově bažinaté. Ve střední tajze jsou lesy hustší a jejich kapacita je vyšší. Půdy jsou podzolové, podzolově bažinaté a místy (na jihozápadě) drnově podzolové. V dolinách řek v tajze významnou plochu zaujímají zaplavované louky.
Fauna
Fauna oblasti má velký průmyslový význam. Žijí zde polární lišky, sobi, bělokur horský i rousný, veverky, polární zajíci, lišky, medvědi, vlci a lesní ptactvo (jeřábek lesní, tetřívek obecný, tetřev hlušec).
Poznámky
- ↑ Hlavní město Něneckého autonomního okruhu
- ↑ Nemá status rajónu, ale je zvlášní administrativní jednotkou
- ↑ Zahrnuje i Solovecké ostrovy, zemi Františka Josefa a ostrov Viktorija
- ↑ Je tvořen územím Něneckého autonomního okruhu, kromě jeho hlavního města
Literatura
- V tomto článku jsou použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Архангельская область“.
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |