Bouillon

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 27. 8. 2018, 10:28

Bouillon

Bouillon je belgické město ležící ve valonské oblasti v provincii Lucemburk. K 1. lednu 2007 měl 5 477 obyvatel. První zmínka o Bouillonu pochází z roku 998, kdy byl místní hrad střediskem samostatného panství v Lotrinsku. V 11. století patřil dolnolotrinským vévodům a roku 1082 jej zdědil Godefroi z Bouillonu, pozdější vůdce a hrdina první křížové výpravy. Ten jej prodal lutyšskému biskupovi s cílem získat peníze pro tento válečný podnik. Panství se v následujících staletích stává předmětem sporů mezi biskupy (kteří nejpozději v roce 1291 začali užívat titulu vévod bouilonských) a jednou z větví rodu de la Marck, které náleželo dědičné purkrabství bouillonského hradu. Koncem 16. století přecházejí nároky rodu de la Marck na Henriho de la Tour d'Auvergne, maršála Francie, jehož potomci získávají s francouzskou pomocí Bouillon roku 1676 jako samostatné vévodství. To vzalo zasvé ve víru historických událostí v období Velké francouzské revoluce a roku 1815 bylo Vídeňským kongresem vévodství postoupeno králi nizozemskému jakožto velkovévodovi lucemburskému. Roku 1839 byl Bouillon spolu s celou lucemburskou provincií připojen k nově vzniklému Belgickému království. Je rodným městem belgického nacisty Léona Degrella.

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Bouillon

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 2: / Řádka 2: @@
 '''Bouillon''' je [[Belgie|belgické]] město ležící ve [[Valonsko|valonské oblasti]] v [[Lucemburk (belgická provincie)|provincii Lucemburk]]. K 1. lednu 2007 měl 5 477 obyvatel.
 První zmínka o Bouillonu pochází z roku 998, kdy byl místní hrad střediskem samostatného panství v Lotrinsku. V 11. století patřil dolnolotrinským vévodům a roku 1082 jej zdědil [[Godefroi z Bouillonu]], pozdější vůdce a hrdina [[První křížová výprava|první křížové výpravy]]. Ten jej prodal [[Lutych|lutyšskému]] biskupovi s cílem získat peníze pro tento válečný podnik.
-Panství se v následujících staletích stává předmětem sporů mezi biskupy (kteří nejpozději v roce 1291 začali užívat titulu ''vévod bouilonských'') a jednou z větví rodu ''de la Marck'', které náleželo dědičné purkrabství bouillonského hradu. Koncem 16. století přecházejí nároky rodu de la Marck na ''Henriho de la Tour d'Auvergne'', maršála Francie, jehož potomci získávají s [[Francie|francouzskou]] pomocí Bouillon roku 1676 jako samostatné [[vévodství]]. To vzalo zasvé ve víru historických událostí v období [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluce]] a roku 1815 bylo [[Vídeňský kongres|Vídeňským kongresem]] vévodství postoupeno králi nizozemskému jakožto velkovévodovi lucemburskému. Roku 1839 byl Bouillon spolu s celou lucemburskou provincií připojen k nově vzniklému Belgickému království.
+Panství se v následujících staletích stává předmětem sporů mezi biskupy (kteří nejpozději v roce 1291 začali užívat titulu ''vévod bouilonských'') a jednou z větví rodu ''de la Marck'', které náleželo dědičné purkrabství bouillonského hradu. Koncem 16. století přecházejí nároky rodu de la Marck na ''Henriho de la Tour d'Auvergne'', maršála Francie, jehož potomci získávají s [[Francie|francouzskou]] pomocí Bouillon roku 1676 jako samostatné [[vévodství]]. To vzalo zasvé ve víru historických událostí v období Velké francouzské revoluce a roku 1815 bylo [[Vídeňský kongres|Vídeňským kongresem]] vévodství postoupeno králi nizozemskému jakožto velkovévodovi lucemburskému. Roku 1839 byl Bouillon spolu s celou lucemburskou provincií připojen k nově vzniklému Belgickému království.
 Je rodným městem belgického nacisty [[Léon Degrelle|Léona Degrella]].